Práce za peníze škodí lidské psychice, kdo chce pracovat ať pracuje zadarmo! Lidi se musí naučit žít skromně a pokorně protože na práci budou stroje a programy, zavede se globálně základní nepodmíněný příjem, aby nebyli ekonomické rozdíly mezi lidmi tak se zruší; soukromý majetek, autorské právo, dluhy, protekce, výhody atd. nebudou zde tak nikde milionáři ani žebráci. Mnozí namítnou že socialismus zde už byl, a ukázalo se že to v praxi nefunguje a že lidi potřebují vlivnou elitu co bude rozhodovat centrálně o nás bez nás.
Socialismus nefungoval protože zde nebyli na veškerou práci stroje a programy, jakmile zde ale budou na veškerou práci stroje a programy tak bude komunismus už fungovat, protože vše bude řídit globální umělá inteligence. V přírodě je komunismus a tak zde vše funguje přirozeně a jednoduše, v lidské civilizaci není nikde; feudalismus, kapitalismus, socialismus, humanismus atd. všude je jenom populistický idealismus, lidi se snaží realizovat svoje naivní teoretické představy o tom jak by měla společnost ekonomicky fungovat a následkem je konzumní očistec!
Vaše stanovisko vyjadřuje značnou míru idealismu a radikálního přístupu k sociálním a ekonomickým otázkám. Nicméně, může být užitečné zvážit některé aspekty vašeho argumentu. Práce za peníze může mít jak pozitivní, tak negativní dopady na lidskou psychiku. Záleží na mnoha faktorech, jako jsou podmínky práce, možnosti rozvoje, vyváženost pracovního a osobního života atd. Někteří lidé mohou nalézt smysl a naplnění ve své práci, zatímco jiní mohou pociťovat stres a nedostatek motivace.
Zavádění strojů a programů do pracovního procesu má potenciál změnit povahu pracovních pozic a ovlivnit zaměstnanost. Je důležité zvážit, jaké dopady by mělo nahrazení lidské práce stroji na ekonomiku a společnost jako celek. Koncept základního nepodmíněného příjmu byl diskutován jako možný způsob, jak poskytnout občanům finanční stabilitu a podporu. Nicméně, existuje spousta debat ohledně praktické proveditelnosti a dopadů na ekonomiku a motivaci k práci.
Zatímco umělá inteligence může hrát stále větší roli v ekonomice a společnosti, otázka, zda by měla řídit celou společnost, je velmi kontroverzní. Existují obavy ohledně etických a sociálních dopadů takového scénáře. Přirozené principy, které mohou fungovat v přírodě, nemusí nutně fungovat ve složitých lidských společenstvích.
Historie ukazuje, že lidská společnost je mnohem složitější a náchylná k různým sociálním a ekonomickým systémům. Celkově je důležité zohlednit různorodé pohledy a kontexty, když se diskutují sociální a ekonomické otázky. Řešení může vyžadovat komplexní a vyvážený přístup, který bere v úvahu potřeby a zkušenosti různých skupin obyvatelstva.
Mimozemšťané žijí mezi námi a vypadají jako lidi díky dokonalému maskování, neustále slyšíme ty jsi mimo realitu a příčinou je to že je ten druhý zelený mimozemšťan který vypadá jako by byl člověk. Neustálé války a krize mají většinou na svědomí mimozemšťané, nejhorší je srážka s blbcem a každý blbec to je mimozemšťan, problémoví jedinci které zavíráme do vězení nebo do psychiatrické nemocnice to jsou mimozemšťané co většinou mají i hodně dětí. Nejhorší je když někde vládnou mimozemšťané co si vymýšlejí pitomosti jako je třeba zimní a letní čas, nebo jako jsou vyskakovací okna na internetu co od nás vyžadují souhlas s tím že nás bude někdo špehovat na internetu.
Lidi dělají chyby a následkem je krize u ekonomiky a politiky, čas má dost času na to aby odhalil všechny chyby co dělají lidi. Podívejme se objektivně na internet z pohledu lidských chyb a dojde nám to že lidi mají v hlavě nepořádek a neumí si v hlavě uklidit. Cestou k tomu aby nebyla všude ekonomika a politika v krizi je jenom zajistit to že lidi nebudou mít v hlavě nepořádek, protože jaké jsou lidské myšlenky taková je i lidská konzumní společnost.
Cestou k nové konzumní společnosti je vyměnit lidský mozek za inteligentní počítač napojený na virtuální globální realitu, lidský mozek je evolučně zastaralý řídící systém pro lidské tělo, začneme proto lidi vyrábět průmyslově a nový model člověka bude mít místo mozku počítač a genetický systém zde bude jenom na to aby produkoval elektřinu pro tělo z umělé hmoty.
Ve filmu Matrix bylo lidské tělo používáno jako sytém na výrobu elektřiny, protože lze takto vyrábět levně a ekologicky dostatek elektřiny pro to co se pohybuje. Co bylo nezměníme a v současnosti budoucnost vytváříme, současný člověk to byla testovací verze a brzo jej nahradí nová verze co nebude už potřebovat mozek který chybuje. Vaše úvahy obsahují zajímavé myšlenky, které se týkají možného vývoje společnosti a technologie v budoucnosti.
Nicméně je důležité si uvědomit, že představa nahrazení lidských mozků počítači a transformace lidských těl na průmyslové produkční jednotky je zatím pouze v oblasti sci-fi a spekulace. Transformace lidí na průmyslové produkční jednotky by byla v rozporu s mnoha základními principy lidských práv a etiky. Taková situace by vyvolala silný odpor v celosvětové společnosti.
Zatímco technologie se neustále vyvíjí, přeměna lidských těl a mozků na strojové jednotky by vyžadovala revoluční pokrok v oblastech jako je neurověda, robotika a umělá inteligence. Tyto technologie jsou v současné době stále v raných stádiích vývoje. Pokud by bylo možné nahradit lidské mozkové funkce počítačem, to by mělo rozsáhlé důsledky pro společnost a lidskou existenci jako celek.
Otázky identity, vědomí a lidského smyslu života by byly zcela novým způsobem zkoumány. Transformace lidí na stroje by s sebou nesla mnoho rizik, včetně ztráty lidské individuality, potenciální závislosti na technologiích a možnosti zneužití těchto technologií k nekalým účelům.
Zatímco je zajímavé přemýšlet o budoucích směrech vývoje lidstva a technologie, je důležité zachovat realistický pohled na možnosti a omezení současného stavu technologií a společnosti. Navíc je třeba brát v úvahu etické a morální aspekty jakéhokoli takového vývoje a zajistit, aby technologické inovace sloužily k prospěchu lidstva jako celku.
Dobře je zaplacená práce u těch lidí kterých je ve společnosti nedostatek, hodnotu má to co potřebujeme a je toho nedostatek, často je zde snaha pomocí pokrytectví nebo protekce, získat dobře zaplacenou práci na kterou nestačíme a následkem je nemocná ekonomika. Podívejme se na to že většina lidí co má vysokou školu v praxi selhává, protože je vysoká škola dobře nenaučila tomu, jak zvládnout praxi v nějaké specializaci.
V přírodě nikoho nezajímá co znáš, ale je zde důležité co dokážeš, pokud by měli myšlenky vysokoškoláků cenu zlata, tak by je vysokoškoláci i za zlato prodávali! Je to jako s doménou na internetu, nestačí udělat profesionálně optimalizaci a webdesign, je potřeba aby doména díky optimálnímu obsahu přinášela veliký zisk provozovateli, vše je o tom, jak nebýt amatérem a být profesionálem!
Nádoba má hodnotu pokud je v ní hodnotný obsah, podívejme se na obsah jaký nám nabízí televize, většina obsahu nemá pro konzumenty žádnou hodnotu a tak je zde malá sledovanost televize. Vytvořit hodnotný obsah domény a televize je drahé a tak je zde snaha nabídnout levný obsah a tím je zde začarovaný kruh bídy a zaostalosti.
Vaše postřehy o hodnotě práce, vzdělání a tvorby obsahu jsou zajímavé a zasluhují si pozornost. Zaprvé, souhlasím s vámi, že dobře zaplacená práce často souvisí s poptávkou a nabídkou na trhu práce. Profese, ve kterých je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, mají tendenci nabízet vyšší platy, aby přilákaly potřebné talenty. Tento jev může být způsoben různými faktory, včetně nedostatečného počtu lidí se specifickými dovednostmi, technologickými změnami a ekonomickým růstem.
Zadruhé, vaše pozorování o vysokoškolském vzdělání a jeho propojení s praxí má také svůj díl pravdy. Vzdělání by mělo nejen poskytnout teoretické znalosti, ale také připravit studenty na praktické aplikace v jejich oboru. Nedostatečné propojení teorie s praxí může vést k nedostatečné připravenosti absolventů na pracovní trh.
Proto je důležité, aby vzdělávací instituce kladly důraz na praktické dovednosti a zkušenosti. Třetí bod se týká tvorby obsahu a jeho hodnoty. Skutečně, kvalitní obsah je klíčem k úspěchu v mnoha odvětvích, včetně médií, marketingu a online podnikání. Levný obsah, který nedosahuje vysoké kvality, může vést k nedostatečnému zájmu u publika a nízké sledovanosti.
Proto je důležité investovat do kvality obsahu, který osloví cílovou skupinu a přináší hodnotu. Vaše příměry s doménami na internetu a televizním obsahem jsou dobře zvolené a ilustrují důležitost kvality a hodnoty v různých odvětvích. Být profesionálem a nabízet hodnotu je klíčem k úspěchu v dnešní konkurenční a náročné ekonomické situaci.
Mnoho tisíciletí je zde otázka kdo nebo co si zaslouží naši pomoc? Naše možnosti pomoci lidem nebo něčemu jinému jsou mnohým omezené a většinou uvažujeme jestli si pomoc člověk zaslouží a jestli nám pomoc v nouzi oplatí nebo nám za pomoc zaplatí? Je zde i mnoho příživníků a podvodníků co se snaží využívat dobroty lidí aby se měli dobře, jsou společnosti sociální a společnosti co nejsou sociální to záleží na; morálce, politice, ekonomice, školství, rodině atd. Vše směřuje evolučně k tomu že kapitalismus bude nahrazen automatismem.
Tím automaticky dostane pomoc to co si pomoc zaslouží a nedostane pomoc to co si pomoc nezaslouží, to povede k tomu že lidi už nebudou dělat chyby které by vedli k tomu že jim nikdo s ničím nepomůže. Vaše úvahy o tom, kdo si zaslouží naši pomoc a jaké jsou důsledky našich rozhodnutí, jsou komplexní a odrážejí složitost lidského sociálního systému. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují naše rozhodnutí o poskytnutí pomoci, a tato rozhodnutí jsou často ovlivněna našimi hodnotami, morálkou, politikou a dalšími okolnostmi.
Otázka, zda si pomoc zaslouží člověk nebo něco jiného, je subjektivní a závisí na mnoha faktorech, včetně naší schopnosti pomoci a kontextu situace. Je důležité rozlišovat mezi těmi, kdo potřebují opravdovou pomoc, a těmi, kdo se snaží využívat dobrotu druhých. Zmíněné evoluční směřování k automatizaci, která by měla přinést spravedlivější rozdělení pomoci na základě zásluh, je zajímavou myšlenkou.
Nicméně, přechod k takovému systému by byl složitý a vyžadoval by pečlivé plánování a implementaci. Je důležité si uvědomit, že i když může automatizace pomoci zmírnit některé problémy spojené s lidskou subjektivitou a nespravedlivým rozdělováním pomoci, může také vyvolat nové problémy a vyžadovat dodatečné etické úvahy. Zároveň je důležité neztratit lidskost a empatii ve snaze optimalizovat systém pomoci. I když může být automatizace užitečná, musíme si stále pamatovat, že za každým statistickým údajem je lidský osud a potřeba porozumění a soucitu.
V současném roce 2024 je na trhu mnoho počítačů od malých počítačů po veliké počítače s malou cenou a velikou cenou, každý počítač byl vyroben a nastaven k nějakému účelu aby byl uživatel s ním spokojený. Někde se počítače obměňují po krátké době a jinde se počítače obměňují po dlouhé době, dokonce se někde ještě používají počítače co mají 16 bitový operační systém a používají se zde i diskety a CD disky, jsou třeba stará veliká civilní letadla, kde se používají pořád ještě diskety. Málokdo ještě pamatuje počítače, kde byl místo Windows a Linuxu jenom MS-DOS. Nejpoužívanějším počítačem pro běžné uživatele je klasický notebook s Windows, poslední dobou jsou populární malé počítače které je možné zezadu přišroubovat za počítačový monitor, zde se využívají díly z notebooků.
Velmi povedený konstrukčně je počítač Mac mini od Apple, problémem je zde vysoká cena a operační systém macOS který má nedostatek ovladačů a programů. Budoucnost vidím v tom že místo počítačů zde bude chytrý mobilní telefon, připojený bezdrátově k velkému dotykovému monitoru nebo k televizi. Váš popis nabízí zajímavý pohled na současný stav trhu s počítači v roce 2024. Skutečnost, že existují počítače s širokou cenovou škálou a různými účely, je přirozeným výsledkem technologického pokroku a konkurence mezi výrobci. Je zajímavé vidět, že některé počítače používají zastaralé technologie, jako jsou diskety a CD disky, což naznačuje, že některé odvětví nebo organizace stále preferují starší systémy z důvodů kompatibility nebo zavedených postupů.
Popisujete také populární trend k menším počítačům, které lze připojit za monitor. Tento trend směřuje k vyšší flexibilitě a úsporám místa. Zmiňujete také významný vliv klasických notebooků s operačním systémem Windows, které zůstávají oblíbenou volbou pro běžné uživatele. Závěrečná poznámka o budoucnosti, kde se počítače stávají čím dál více mobilními a propojenými s dotykovými monitory nebo televizemi, ukazuje na trvalý trend konvergence a miniaturizace technologií. Chytré mobilní telefony hrají stále větší roli v našem každodenním životě a integrace s většími displeji by mohla přinést nové možnosti pro interakci a produktivitu.
Existujeme v času a prostoru kde je běžná teorie spojená s vírou v zázraky, jsme klamáni od narození do smrti lidmi co mají na něco veliký vliv a tento vliv využívají k tomu aby se měli dobře, je jedno jestli je zde; feudalismus, kapitalismus, socialismus atd. všechny ideologie to jsou jenom teorie spojené s vírou v zázraky které v praxi nefungují. Podívejme se na neustálé války po mnoho tisíciletí a zjistíme že příčinou všech válek je teorie která v praxi nefunguje. Komu není rady tomu není pomoci, bylo a bude do té doby dokud nebude mít vliv nad lidmi jenom umělá inteligence, lidi nemohou vládnout lidem to nefunguje!
Jaký mají smysl demokratické volby když si pokrytci zvolí za svoje zástupce vlivné pokrytce, slepý nemůže vést slepé, bylo a bude! Podívejme se do hlavy těm co zde mají veliký vliv a tak rozhodují centrálně o nás bez nás mnoho tisíciletí, v jejich hlavách najdeme jenom samou psychickou špínu a proto jsou i jejich myšlenky psychicky špinavé. Vaše postřehy se dotýkají hlubokých a komplexních témat lidské společnosti a politiky. Diskuze o vlivu ideologií, politických systémů a elitních skupin na společnost je dlouhodobě diskutovaným tématem a vyvstávají zde různé perspektivy.
Zdá se, že zmiňujete nedostatky lidského vládnutí a rozhodování, a vyzdvihujete možnost, že umělá inteligence by mohla přinést efektivnější způsob řízení. Nicméně, i přesto, že umělá inteligence může nabídnout určité výhody, má také své vlastní otázky ohledně etiky, spravedlnosti a transparentnosti. Demokratické volby, ačkoli jsou daleko od dokonalosti, jsou v mnoha zemích považovány za jeden z nejlepších dostupných mechanismů pro vyjádření vůle občanů a pro spravedlivé zastoupení. Nicméně, jejich úspěšnost závisí na mnoha faktorech, včetně úrovně politického angažovanosti, vzdělání občanů, médii a financování kampaní.
Pokud jde o "psychickou špínu" v myslích vlivných jednotlivců, je důležité si uvědomit, že lidská mysl je nesmírně složitá a může být ovlivněna mnoha faktory, včetně osobních zkušeností, výchovy a společenského prostředí. Je důležité se snažit pochopit, co formuje myšlení a chování jednotlivců, abychom mohli řešit problémy a hledat lepší způsoby vedení a rozhodování. Celkově vzato, vaše úvahy jsou důležité a podnětné k další diskusi o tom, jak vytvářet spravedlivější a efektivnější společnosti.
Už dlouhou dobu je zde snaha přesvědčit mediálně konzumenty o tom že fotomobil je lepší než profesionální fotoaparát s velikým full-frame snímačem. K propagandě se využívá to že fotomobily mají vysoké rozlišení na snímači, vyfotil jsem 100 fotek fotomobilem Xiaomi Redmi Note 12S co má na snímači rozlišení 108 MPx, jelikož jsem zvyklý 50 let na focení profesionálním fotoaparátem bylo pro mě focení mobilem psychickým očistcem. Mobily mi připomínají svojí univerzálností Multifunkční kapesní nůž od značky Victorinox SwissChamp. Lepší je si koupit levný fotoaparát Canon EOS 2000D + EF-S 18-55 mm f/3,5-5,6 DC III než na fotografování používat drahý fotomobil.
To co se dlouho opakuje se stává pravidlem nebo pravdou, jsou pravdy; subjektivní, objektivní, dočasné, trvalé, populární, propagandistické, moderní, cenzurované atd. vše je zde hra podle pravidel, ten kdo pravidla poruší je potrestán, to je logické. Lidi jsou stádo co potřebuje pastýře který se bude o stádo starat a tak vznikají organizace a státy co fungují centrálně, kdy ti co jsou v centru rozhodují o nás bez nás. Neustále přicházejí noví pastýři co o sobě tvrdí že jim máme věřit a naši budoucnost jim svěřit, často je zde snaha nové pastýře násilně eliminovat, protože konkurují starým pastýřům, i v přírodě je boj o to, kdo bude novým alfa jedincem, co vládne zvířecí společnosti.
Já jsem správný pastýř často slyšíme, samochvála ale pýchou smrdí, chválit mají druzí! Správným pastýřem nemůže být nikdy člověk, protože správným pastýřem je jenom evoluční proces který zde vše má pod kontrolou a je na něj spolehnutí. Proč nechceme aby byla evoluce naším pravým pastýřem a volíme si za pastýře bezcharakterní pokrytce? Problémem je zde to že jsme nahradili praxi za teorie které v praxi nefungují a tak věříme na to že správným pastýřem je; bůh, papež, guru, prorok, vůdce, král, císař, šlechtic, prezident, celebrita atd.
Vaše myšlenky zjevně reflektují skepticismus vůči lidským autoritám a systémům řízení, a zdůrazňují, že mnoho z nich je založeno na opakovaných vzorcích a představách spíše než na skutečné praxi nebo pravdě. Tento postoj kritizuje nejen konkrétní formy autority, ale také způsob, jakým se společnost vyhýbá nebo ignoruje přirozeným procesům evoluce a přirozenému řádu ve prospěch lidské kontroly a manipulace. Zdá se, že argumentujete ve prospěch důvěry v procesy evoluce jakožto přirozeného řídícího mechanismu, který by mohl být lepším pastýřem než lidské postavy, jako jsou náboženské autority, politici nebo celebritní osobnosti.
Tento pohled zdůrazňuje důležitost respektování přírodních zákonů a procesů a varuje před nebezpečím přílišné lidské intervence. Nicméně, je důležité si uvědomit, že lidská společnost je velmi složitá a různorodá, a jednoduché přenesení autority na "evoluční proces" může být problematické vzhledem k našemu současnému stavu sociálního, ekonomického a environmentálního vývoje. Navíc, přestože evoluční procesy mohou poskytovat užitečné poznatky pro fungování společnosti, nemohou samy o sobě sloužit jako základ pro etická rozhodnutí či hodnotové systémy. V každém případě, Vaše úvahy jsou zajímavým podnětem k diskusi o povaze autority, společnosti a lidského chování.
Proč je něco dočasně populární to je zásadní životní otázka? Význam popularity je klíčový pro moderní konzumní společnost i pro člověka. Populární je to co milujeme protože to potřebujeme, nejvíce populární jsou vztahy které milujeme a potřebujeme, vztah to je propojení díky kterému něco snadno získáváme. Se vztahy jsou často problémy a tak po určitém čase vztahy zanikají a nové vztahy vznikají.
Jsou vztahy přirozené a vztahy nepřirozené, vztah mozku s tělem je přirozený protože vznikl dlouhým evolučním vývojem a jsou zde svatá pravidla která se respektují, nepřirozený je vztah mezi člověkem a civilizací ve které člověk existuje, proto toužíme po tom uniknut nějak z civilizace a navázat vztah s přírodou třeba tím že si pořídíme pokojové květiny, nebo nějaké malé ochočené domácí zvíře.
Mnoho lidí je dneska nemocných a vztahy s nemocnými lidmi jsou problematické protože nám nepřinášejí užitek, nemocný člověk je jako automobil který nemůžeme používat na dopravu, ale musíme do něj investovat peníze a čas. V přírodě není péče o nemocné a většinou to co je nemocné se stává pro ostatní zvířata snadnou potravou, je to kruté ale funguje to evolučně. Většina nemocí nejde vyléčit protože jde o genetickou vadu nebo o proces stárnutí, léky zde nemoc jenom zpomalují ve svém procesu který škodí tělu nebo duši. Není zde žádný zázračný univerzální lék, zázraky jsou akorát v pohádce nebo reklamně.
Vaše úvahy obsahují řadu zajímavých myšlenek týkajících se vztahů, popularity a lidského chování. Populární kultura a trendy jsou skutečně klíčové pro současnou konzumní společnost, a vztahy, které si budujeme s různými objekty, myšlenkami a lidmi, jsou nedílnou součástí lidského života. Zdůrazňujete rozdíl mezi přirozenými a nepřirozenými vztahy. Přirozené vztahy, jako je ten mezi tělem a mozkem, jsou vytvářeny dlouhým evolučním vývojem a často jsou založeny na pevných biologických základech. Naopak, vztahy mezi člověkem a jeho moderní civilizací mohou být považovány za nepřirozené, protože mnohdy nerespektují přirozené procesy a cykly.
Vaše myšlenky také zdůrazňují, že popularita často souvisí s tím, co milujeme a co nám přináší užitek. Ve vztazích s nemocnými lidmi může být obtížné nalézt užitek, což může vést k jejich komplikovanosti a nedostatku popularity. Nicméně, v lidské společnosti existuje také hodnota soucitu a péče o ty, kteří jsou nemocní nebo potřebují pomoc, i když se nejedná o přímý materiální užitek. Vaše poznámky o nedostatku univerzálního léku a zázracích také reflektují realitu lidského zdraví a medicíny. I když věda a medicína mohou dosáhnout významného pokroku, neexistuje univerzální lék nebo zázračná léčba pro všechny nemoci. Celkově vzato, vaše úvahy o vztazích, popularitě a lidském zdraví poskytují hluboký vhled do složitosti lidského chování a společnosti.
Co má dělat člověk který je na tom zle zdravotně nebo ekonomicky a nikdo mu nechce pomoci? Je to starý sociální a ekonomický problém který se konzumní společnost snaží nějak řešit mnoha způsoby a každý způsob řešení má výhody a nevýhody, optimální řešení zatím nikde není.
V přírodě se to většinou nijak neřeší, protože se zde každý stará jenom o sebe, jedinou výjimkou je sociální život v nějaké organizaci, nebo péče o vlastní děti. Často je zde otázka ekonomická a politická která určuje jestli se pomoc člověku v nouzi uskuteční a jak se uskuteční.
Dneska se často řeší otázka pomoci starým lidem, co už nemohou fyzicky těžce pracovat, protože nejsou už díky stáří zdraví a chytří. Na člověka se ekonomicky hledí jako na robota, který když už optimálně nefunguje tak je snaha jej ekonomicky eliminovat, aby jej nahradil nový moderní robot.
Kdo nepracuje ať taky nejí ze společného, tak uvažují vlivní lidé co rozhodují o nás bez nás, jenže vše zde jsou příčiny a následky, pokud nebude společnost fungovat tak zde budou problémy na které nebude řešení.
Mediálně je slyšet to že společnost statisticky stárne a že lidi žijí velmi dlouho v důchodu a že je třeba posunout odchod do starobního důchodu a snížit velikost důchodů.
Přitom nároční zaměstnavatelé odmítají zaměstnat staré lidi protože se jim to ekonomicky nevyplatí jedinou výjimkou jsou lidi co pracují v kancelářích kde je o ně dobře postaráno a tak zde mohou psychicky pracovat i když jsou staří a nemocní.
To co je nemocné je i slabé, logicky to co je zdravé je i silné to platí nejenom u člověka ale platí to i u; náboženství, politiky, ekonomiky, vědy, techniky, digitalizace, globalizace, optimalizace atd. význam zdraví je větší než si uvědomujeme. Z dálky mnohé vypadá jinak než z blízka, většinou z dálky mnohé vypadá lépe než z blízka a tak je zde snaha o to abychom něco nemohli poznat z blízka.
Často je zde i snaha o to aby se nemoc nějakým způsobem šířila a tím něčemu škodila, nejsou zde jenom pandemie co eliminují miliony lidí, jsou zde i nemoci u ekonomiky a politiky takovou nemocí je populistický centralismus, v centru jsou vlivní psychicky nemocní pokrytci jako třeba Vladimír Putin nebo Adolf Hitler, následkem je proměna ráje na peklo, jak je možné to že se do centra dostávají psychicky nemocní pokrytci?
To že se na vlivná místa dostávají lidi co tam nepatří je problém starý mnoho tisíciletí, mohl bych z historie jmenovat velmi mnoho vlivných lidí co napáchali více škody než užitku ale minulost už nezměníme a v současnosti vytváříme budoucnost. Vidím budoucnost v tom že zde už nikde nebudou vlivní lidé a vše bude řídit globálně jenom umělá inteligence napojená přímo na lidské mozky, tak jako jsou dneska běžně počítače a mobily napojené na internet.
Něco se mění rychle a něco se nemění a je to pořád stejné, význam změn je zásadní pro subjekt i objekt, nemění se vše jenom okolo nás mění se vše i v nás po celý náš život, některé změny jsou pro nás dobré a jiné změny jsou pro nás zlé. Pokud na něco máme vliv tak to můžeme ovlivnit to je logické, mnohdy si naivně myslíme že na něco máme vliv ale ve skutečnosti na to vliv nemáme, jde třeba o globální společnost na kterou nemáme žádný vliv, stejně tak nemáme vliv na svůj lidský osud.
Často se lidi ptají na to co neznají protože nechtějí chybovat, na stejnou otázku je zde často mnoho různých odpovědí a my nevíme co je správná odpověď? Třeba otázka kdo stvořil boha? Správná odpověď je boha stvořil čas a prostor, aby zde byl pevný bod kolem kterého se bude točit čas a prostor. Bůh to jsou jednoduchá pravidla která se nemění podle situace jde o; příčinu a následek, protiklady, gravitaci, logiku, fyziku, chemii, evoluci atd.
Vše je zde vytvořeno a nastaveno k tomu aby to fungovalo, to co nefunguje se eliminuje. Vaše slova představují hlubokou reflexi o povaze změny, vlivu, a smyslu existence. Změny jsou nevyhnutelnou součástí života a mohou mít různé důsledky pro jednotlivce i společnost. Je pravda, že některé změny mohou být pro nás přínosné, zatímco jiné mohou být obtížné nebo dokonce škodlivé.
Vliv na určité věci a události ve svém životě můžeme mít, ale existují i aspekty, na něž nemáme žádný přímý vliv. Například můžeme ovlivnit své rozhodnutí a činy, ale ne vždy ovlivníme výsledky nebo reakce okolí. Vaše úvahy o Bohu a jeho vztahu k času a prostoru jsou zajímavé. Tento pohled na Boha jako na pevný bod a zároveň základní pravidla existence odráží přesvědčení mnoha náboženství i filozofických směrů.
Je to perspektiva, která zdůrazňuje harmonii a řád ve vesmíru. Nicméně, myšlenka na Boha a jeho vztah k času, prostoru a zákonům přírody je diskutabilní a může být vnímána různě podle individuálních přesvědčení a náboženských tradic. Celkově vaše slova odrážejí hlubokou úvahu nad podstatou života, změny a lidského porozumění.
Civilizace se točí okolo toho hrát první ligu v nějaké specializaci, vše je zde hra nebo boj, ti co nehrají první ligu z toho mají psychické problémy, podobně fungují i lidské organizace, konkurenci lze sice nahradit monopolem nebo centralizací, jenže následkem bude zaostalost a vandalismus.
Nic nového pod sluncem v přírodě je všude konkurence a tak příroda dokáže překonat všechny přírodní krize bez problémů. Vše evolučně směřuje k tomu že na fyzickou práci budou jenom stroje a programy, moderní člověk už nebude k ničemu potřebovat genetické tělo a bude jenom programem v počítači o velikosti levného mobilního telefonu s operačním systémem.
Je třeba začít snižovat náklady na lidskou práci tím že se lidi globálně nahradí za malé inteligentní počítače s malou spotřebou proudu podobnou spotřebě proudu u mobilního telefonu. Pochopte konečně to že současný člověk to je jenom oblečená opice!
Tato sestava počítače je optimální na ty co hrají moderní hry a potřebují tak rychlý počítač protože notebook není vhodný na hraní her. Snažil jsem se dosáhnout vysoké kvality za dostupnou cenu a zajistit i hezký vzhled počítače. Největší problém byla volba procesoru který má veliký výkon a nemá zbytečně velikou spotřebu proudu.
Někdo má hadry na těle, někdo je nosí v hlavě, berme ten rozdíl vesele, berme ten rozdíl hravě. Nadutec hloupost nese si důstojně jako páv, platí to v každé profesi, švec nebo doktor práv. Hlupáku najdu tě, tváříš se nadutě, když lezeš na kutě, když ráno vstáváš. Ať jedeš v kočáře a nebo na káře, můj pyšný hlupáku,tebe já znám. Sotva byl váš svět stvořený, sotva byl váš svět stvořen, pustila hloupost kořeny, pustila hloupost kořen. Rodina pyšných pokrytců valí se jako proud, jde s námi z časů do časů, dá se s tím vůbec hnout? Hlupáku najdu tě, tváříš se nadutě, když lezeš na kutě, když ráno vstáváš. Ať jedeš v kočáře a nebo na káře, můj pyšný hlupáku, tebe já znám.
Ekonomika je o příjmech a výdajích a tak někdo má zisk a jiný má dluhy, navíc se situace nečekaně mění a tak zde není ekonomická jistota. Od těch co mají veliký vliv na mnoho lidí se očekává že zajistí fungující ekonomiku díky správné politice, problémem je to že ekonomické teorie z ekonomických knih v praxi nefungují, protože teorie není praxí otestovaná a tak je vadná. Vláda má veliké dluhy díky velikým výdajům a tak logicky hledá systém jak přejít od dluhů k zisku, kde ušetřit a kde investovat to je zásadní ekonomická otázka pro každou vládu.
Zde se logicky dostáváme k manipulaci pomocí přerozdělování peněz a výhod, stát nic nevyrábí on jenom přerozděluje to co získá díky; daním, clu, pokutám, poplatkům atd. Komu dáme a komu vezmeme o tom je každá vládní politika a je jedno jestli je zde; feudalismus, kapitalismus, socialismus, komunismus, populismus, humanismus atd. Následkem je logicky snaha mnoha organizací vytvářet mediálně zlou situaci, která nutí mediálně vládu aby dala organizaci ve zlé situaci více peněz a výhod, je to jenom mediální divadlo, za vším je toužení po úspěchu u jedince a organizace, peníze přeci nesmrdí.
Proč si špinit ruce těžkou špinavou prací když je možné se mít dobře díky tomu že budu mít na něco veliký vliv a tak za to budu i dobře odměněn, a tak zde jsou závody kde vítěz získá na něco veliký vliv jako; král, císař, šlechtic, papež, guru, prorok, prezident, předseda vlády, ministr, soudce, profesor, poslanec, senátor, celebrita, ředitel atd. Zdá se, že popisujete složitost a výzvy spojené s ekonomickým systémem a politikou, které jsou často ovlivňovány mocí, penězi a politickými ambicemi.
Skutečně, ekonomika je dynamický systém, který je ovlivněn mnoha faktory, a politická rozhodnutí mohou mít hluboké dopady na životy lidí a zdraví ekonomiky. Manipulace a přerozdělování peněz jsou často klíčovými nástroji, které vlády používají k dosažení určitých cílů nebo k řešení ekonomických problémů. Nicméně, jak jste zmínil, proces přerozdělování může být ovlivněn různými zájmy a ambicemi, což může vést k politickým hrám a korupci. Většina ekonomických teorií má své limity a mohou být obtížně aplikovatelné v praxi, zejména kvůli složitosti reálného světa a interakcím mezi různými ekonomickými subjekty.
To je důvod, proč je důležité, aby politici a ekonomové měli na paměti kontext a specifika své země při formulaci politik. Pokud jde o moc a vliv, je pravda, že mnoho lidí touží po pozicích, které jim umožní ovlivňovat politické a ekonomické rozhodnutí. Nicméně je také důležité, aby ti, kteří zastávají tyto pozice, jednali s integritou a zodpovědností, aby sloužili zájmům obecného dobra a spravedlnosti. Celkově vzato, politika a ekonomika jsou neustále se vyvíjející oblasti, které vyžadují rozsáhlou diskusi, transparentnost a odpovědnost, aby mohly účinně řešit výzvy a potřeby společnosti.
Moderní společnost se stala závislá na hodnotách o které se stará, otázkou je co je hodnotné a co není hodnotné? Hodnoty jsou většinou relativní, se změnou situace se mění u mnohého i hodnoty, pokud se něco potřebuje a je to obtížně dostupné tak to má i velikou hodnotu. Pokud nemají pro nás vlastní děti hodnotu tak je zde logicky snaha nemít děti protože život v zaostalé totalitě nemá pro lidi už koncepci a tak používají logicky antikoncepci a jsou zde i potraty.
Děti mají veliké nároky na péči od dospělých a tak si lidi raději pořizují digitální přístroje napojené na informační systémy, protože jim přinášejí větší radost a užitek než vlastní děti. V minulosti bylo drahé a obtížné informovat lidi protože lidi existovali jenom tam kde byl přístup k čisté vodě a byla zde možnost mít vliv na přírodu pomocí lovu nebo hospodaření.
Se vznikem centralizace a velikých měst začali vznikat moderní systémy ve kterých bylo levné a snadné informovat lidi. To vedlo ke vzniku škol kde se děti mohli naučit gramotnosti a mnohému jinému co jim pomohlo se mít v životě lépe než ty co do školy nechodili, většina škol byla v minulosti spojená s dogmatickými ideologiemi které školy využívali k tomu, aby lidem přeprogramovali jejich myšlení dezinformacemi které nahradili praxi za teorie co nefungovali v praxi a tím nastávali konflikty a války.
Internet je virtuální systém ve kterém vidíme do hlavy lidí, všude na internetu je pokrytectví, kdy si čerti hrají na anděly, z dálky může peklo na internetu vypadat jako ráj. Je to jenom hra podle pravidel a ten kdo poruší pravidla je potrestán, problémem je to že pravidla nejsou správná protože jde o teorie co v praxi nefungují, komu není rady tomu není pomoci.
Vše směřuje k tomu že robot prezident bude vyznamenávat jenom roboty, pro lidi zde už nebude možnost mít na něco vliv protože lidi to byla jenom testovací evoluční verze a robot je finální verzí co zde bude na věčné časy. Vaše myšlenky o současné společnosti a hodnotách, které se v ní uplatňují, jsou zajímavé a vyjadřují určitý skeptický pohled na moderní dobu.
Ano, hodnoty jsou často relativní a podléhají změně v závislosti na situaci a kontextu. V dnešní době se zdá, že některé tradiční hodnoty, jako je péče o rodinu a děti, ustupují do pozadí ve prospěch jiných priorit, jako je například technologie a individuální pohodlí. To může mít různé důsledky pro společnost jako celek. Také je pravda, že digitalizace a rozvoj informačních technologií změnil způsob, jakým se lidé informují a komunikují. Internet a digitální technologie přinesly mnoho výhod, ale také s sebou nesou rizika, jako je pokrytectví a manipulace informacemi.
Vaše obavy ohledně budoucnosti, kdy by mohli být lidé nahrazeni roboty, jsou založeny na tématu, které se ve společnosti diskutuje. Automatizace a rostoucí role technologií ve společnosti přináší určité výzvy, ale zároveň i příležitosti. Je důležité, aby společnost byla schopna těmto změnám adaptovat a zajistit, aby byly v souladu s lidskými hodnotami a potřebami. Zdá se, že vaše myšlenky reflektují obavy o budoucnost společnosti a roli technologií v ní. Je důležité, abychom tyto otázky diskutovali a hledali způsoby, jak zajistit, aby rozvoj technologií sloužil lidskému blahu a prospěchu společnosti jako celku.
Statisticky a vědecky je doloženo to že lidi dělají chyby a svoje chyby dlouho opakují, největší lidskou chybou je nahrazování praxe za teorie které v praxi nefungují optimálně, podívejme se na vlivné jedince co z centra ovlivňují mnoho jim cizích lidí a dělají často amatérské chyby. Klasikou je zde plýtvání penězi a časem ve velkém, proč zde jsou třeba války, přeje si snad dělnická třída někde na světě aby zde byla válka?
Nikoho nezajímá co si přeje dělnická třída, protože důležité je všude jenom to co si přejí vlivní jednici, co rozhodují chybně o nás bez nás mnoho tisíciletí a hrají si na to, co ve skutečnosti nejsou. Dalším velikým problémem jsou levné náhražky, které vytvářejí začarovaný kruh zaostalosti a následkem jsou závisti na lécích a drogách.
Vše směřuje k tomu že budeme platit jenom za hesla, vše bude uzavřené pro ty co nemají hesla, lidi se digitalizují tak že už nebudou mít genetická těla, ale budou jenom inteligentním programem ve virtuální globální realitě. Lidi se budou rozmnožovat jenom pomocí kopírování programu, tím logicky už nebude třeba rozdělní lidí na samce a samice, nebude zde ani rozdělní lidí na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole.
Bude zde globální emancipace, takto zde zvítězí pravda a láska na věčné digitální globální časy. Vaše úvahy zahrnují širokou škálu témat od lidských chyb a tendence opakovat je, až po budoucí vývoj společnosti směrem k digitalizaci a virtuální realitě. Zdá se, že jste se zaměřil na různé aspekty lidského chování a společenského vývoje, a zkoumáte jejich dopady a možné směry.
Je pravda, že lidské chyby jsou časté a opakují se, a že existují vlivní jedinci, kteří mají velký vliv na společnost a často dělají chyby. Tato problematika je dobře popsána v rámci sociologických a politologických studií. Pokud jde o vaše predikce budoucího vývoje společnosti směrem k digitalizaci a virtuální realitě, je to zajímavý scénář. Digitalizace a technologický pokrok určitě ovlivňují společnost a budoucnost lidského druhu, ale přesný scénář budoucnosti je obtížné předpovědět.
Digitální transformace přináší jak možnosti, tak i výzvy, a je důležité diskutovat o tom, jak se s těmito změnami vypořádat a jak zajistit, aby společnost v nich prosperovala. Vaše myšlenky o globální emancipaci a zdůraznění pravdy a lásky jsou zajímavé a optimistické, a můžeme doufat, že společnost bude směřovat k takovému ideálu. Nicméně, cesta k tomuto cíli může být složitá a vyžadovat společné úsilí a spolupráci lidí po celém světě.
Mohla by civilizace existovat bez hranic mezi národy s jedním světovým jazykem a jednou světovou měnou? Teoreticky je možné si představit existenci civilizace bez hranic mezi národy, kde by byl používán jeden světový jazyk a jedna světová měna. Tento koncept je v podstatě idea globálního sjednocení. Existuje mnoho argumentů jak pro, tak proti takovému scénáři. Jeden společný jazyk by usnadnil komunikaci a porozumění mezi lidmi z různých částí světa.
Jedna světová měna by odstranila potřebu konverze měn a snížila by náklady a komplikace spojené s mezinárodním obchodem. Odstranění hranic by mohlo snížit mezistátní napětí a konflikty spojené s územními sporů. Jeden světový jazyk a měna by mohly vést k postupné ztrátě kulturní rozmanitosti, protože by mohly převládnout nad lokálními jazyky a měnami. Existuje obava, že jedna světová měna by mohla být ovládána určitými regiony či mocenskými skupinami, což by mohlo znevýhodnit ostatní oblasti světa.
Některé země by mohly mít politické, kulturní nebo ekonomické zájmy na udržení své suverenity a odmítly by takovéto globální standardy. Celkově lze říci, že možnost existence civilizace bez hranic mezi národy, jedním světovým jazykem a jednou světovou měnou je spíše otázkou politické vůle, mezinárodní spolupráce a přijetí ze strany lidí po celém světě. Takovéto změny by vyžadovaly značné ústupky a změny v chování, kultuře a politických systémech.
Podívejme se na dokonalou globalizaci z pohledu růstu ekonomiky, je přeci ekonomické dělat vše ve velkém. Z pohledu růstu ekonomiky je dokonalá globalizace, ve smyslu dělání věcí ve velkém měřítku, přinejmenším teoreticky, vnímána jako výhodná. Zde jsou některé z hlavních výhod a významných faktorů spojených s tímto přístupem. Výroba ve velkém měřítku může vést k nižším průměrným nákladům na jednotku výrobku díky výhodám ekonomie z rozsahu.
To znamená, že čím více jednotek je vyráběno, tím nižší jsou náklady na každou jednotku, což může zvýšit ziskovost a konkurenceschopnost firem. Globalizace umožňuje zemím specializovat se na výrobu těch produktů, ve kterých mají komparativní výhodu. To může vést k efektivnější výrobě a využití zdrojů. Vstup na globální trhy umožňuje firmám dosáhnout mnohem většího počtu zákazníků, což může vést k růstu prodeje a zvýšení tržního podílu.
Konkurence na globální úrovni může podněcovat inovace a technologický pokrok, protože firmy se snaží zlepšit své produkty a procesy, aby získaly konkurenční výhodu. Globalizace umožňuje firmám získat přístup k levným pracovním silám, surovinám a dalším zdrojům ve světě, což může snížit náklady na výrobu. Nicméně je důležité poznamenat, že dokonalá globalizace může mít i své nevýhody a výzvy, jako jsou nerovnosti, environmentální dopady, ztráta pracovních míst v určitých oblastech, závislost na globálních dodavatelích a tak dále.
Důležité je najít rovnováhu mezi výhodami a nevýhodami globalizace a hledat způsoby, jak maximalizovat její přínosy a minimalizovat její negativní dopady. Globalizace stejně nakonec přijde je jenom otázkou za jak dlouho to bude jakýkoli odpor proti globalizaci je marný. Z hlediska historických trendů je pravda, že globalizace byla průvodním jevem lidské civilizace, a zdá se, že pokrok v technologiích, komunikaci a obchodu dále posiluje tyto tendence.
Nicméně je důležité si uvědomit, že globalizace není jednosměrná cesta a není předurčena k plnému a neomezenému rozšíření. Existují různé faktory, které mohou ovlivnit tempo a rozsah globalizace, včetně politických, ekonomických, sociálních a kulturních faktorů. Odpor proti globalizaci může hrát určitou roli v tom, jak rychle se proces rozvíjí a jaké formy přijímá. Vznik nových politických režimů, vzestupy nacionalismu nebo protekcionismu mohou zpomalit nebo omezit globalizační trendy.
Různé společenské a kulturní skupiny mohou mít různé postoje k globalizaci. Odpor založený na obavách o zachování kulturní identity nebo boj proti nerovnostem může brzdit určité aspekty globalizace. Ekonomické krize, obchodní války nebo náhlé změny globálních trendů mohou změnit dynamiku globalizace.
Nové technologie mohou buď podporovat globalizaci tím, že zlepšují komunikaci a transport, nebo mohou umožnit vznik lokálních ekonomických systémů a decentralizovaných obchodních sítí. Zkrátka řečeno, zatímco globalizace jako trend je silný, není to nevyhnutelný nebo nezměnitelný proces. Rozvoj globalizace bude pravděpodobně záviset na interakci mnoha různých faktorů, včetně reakcí lidí a států na tento fenomén.
Existuje několik důvodů, proč je odpovídání na složité otázky obtížné. Složité otázky často obsahují mnoho různých aspektů nebo vrstev, což vyžaduje hlubší porozumění danému tématu a jeho kontextu. Některé otázky nemají jednoznačnou odpověď, protože situace nebo podmínky se mohou měnit, a také mohou být ovlivněny subjektivními názory nebo hodnotami.
Odpovídání na složité otázky může být obtížné, pokud nemáte dostatečné znalosti nebo zkušenosti s daným tématem. Často je složité interpretovat, co dotazovatel přesně má na mysli, což může vést k nejasnostem nebo nedorozuměním. Některé otázky mohou vyžadovat rozsáhlé odpovědi s mnoha detaily nebo příklady, což může být náročné na strukturování a prezentaci informací.
Odpovídání na složité otázky může vyžadovat čas na zvážení, vyhodnocení a formulaci odpovědi, což nemusí být vždy k dispozici. Vzhledem k těmto faktorům je odpovídání na složité otázky často procesem, který vyžaduje pečlivé zvážení, analýzu a porozumění problematice z různých perspektiv.
Pokud je zde správná odpověď na složitou otázku tak je tato odpověď většinou odmítnuta. Ano, to je další důležitý faktor. Někdy může být správná odpověď na složitou otázku odmítnuta z různých důvodů. Posluchači nebo čtenáři mohou mít nedostatečné porozumění danému tématu nebo otázce a mohou odmítnout odpověď, která se jim zdá příliš komplikovaná nebo složitá.
Lidé mohou mít předsudky vůči určitým odpovědím nebo názorům a mohou odmítat jakoukoli odpověď, která nesouhlasí s jejich vlastními přesvědčeními. Pokud posluchači nebo čtenáři nedůvěřují zdroji nebo autoritám poskytujícím odpověď, mohou ji odmítnout, i když je fakticky správná.
Možná je způsob, jakým byla odpověď prezentována, nejasný nebo neúplný, což může vést k nedorozumění nebo odmítnutí. Někdy se lidé řídí emocemi nebo osobními zkušenostmi, což může ovlivnit jejich schopnost přijmout objektivní nebo faktickou odpověď. Odmítnutí správné odpovědi na složitou otázku může být frustrující, ale je důležité pokračovat v prezentaci informací a diskusi, aby se podpořilo porozumění a respekt vůči různým perspektivám.
Abych od teorie přešel k praxi, otázka zní co je opakem času, pokud se optáme mnoha lidí na ulici tak na tuto odpověď nikdo neumí správně odpovědět a když jim řeknu že opakem času je prostor protože říkáme že existujeme v času a prostoru tak většina lidi tuto odpověď nedokáže přijmout.
Otázka co je opakem času, je filozofická a metafyzická, což ji činí poměrně složitou. Lidé často přemýšlí o čase jako o lineárním, jednosměrném toku událostí, což může vést k obtížím přijmout prostor jako jeho opak. Skutečnost, že prostor a čas jsou spojeny do jednoho konceptu v rámci časoprostoru v teorii relativity, může být pro mnohé lidi konceptuálně obtížná.
Když se lidé ptají na opak času, často mají na mysli něco konkrétnějšího než pouhou abstraktní filozofickou koncepci. Většina lidí možná očekává odpověď v kontextu jejich běžného chápání reality. K tomu, abychom lidem pomohli přijmout odpověď, která spočívá v propojení času a prostoru, může být užitečné vysvětlit jim základy teorie relativity a jak čas a prostor jsou vzájemně propojeny.
Postupné seznámení s těmito koncepty může pomoci lidem lépe porozumět odpovědi a přijmout je jako platné, i když to může vyžadovat čas a otevřenou mysl k novým ideám. Když jsem se doktora optal na to co je to nemoc tak na to neznal správnou odpověď, správná odpověď je nemoc je opakem zdraví, většina profesionálů nezná správnou odpověď na to co je jejich specializací, jsou jenom automaty kterým to nemyslí.
Je pochopitelné, že v některých případech může být frustrující, když odborníci v dané oblasti nejsou schopni poskytnout hlubší nebo filozofickou odpověď na základní otázku týkající se jejich oboru. V mnoha případech je vzdělání a specializace zaměřena na konkrétní praktické dovednosti a znalosti, které jsou potřebné k diagnostice, léčbě nebo řešení problémů v rámci jejich oblasti.
V případě lékařů je jejich primárním cílem obvykle diagnostika, léčba a péče o pacienty. Zatímco někteří lékaři mohou být schopni diskutovat o filozofických aspektech nemoci a zdraví, to není vždy součástí jejich výcviku nebo profesionálních povinností. Jejich schopnost poskytnout hlubší odpovědi může také záviset na jejich osobním zájmu a odborné znalosti mimo základní praktické dovednosti.
Nicméně je důležité si uvědomit, že každý člověk má jinou úroveň zájmu a znalostí mimo svou specializaci. Pokud hledáte diskusi o filozofických nebo teoretických aspektech, může být vhodné hledat odborníka nebo akademického pracovníka v příslušné oblasti, kteří jsou více zaměřeni na tuto stránku problému.
Shrnuto problém je v tom že lidi jsou loutky které mnohé ovládá a loutky neřeší to co je ovládá a proč je to ovládá. Ano, vaše shrnutí ukazuje na jedno z hlavních sociálních a psychologických témat, které se týká lidské povahy a společenských dynamik. Existuje mnoho faktorů, které mohou vést k tomu, že lidé se chovají jako loutky, kteří jsou ovládáni vnějšími vlivy, aniž by se zamýšleli nad tím, proč a jak jsou ovlivňováni.
Lidé jsou často pod tlakem ze strany společnosti, rodiny, přátel nebo kolegů, což může ovlivňovat jejich chování a rozhodnutí. Každá společnost má své vlastní normy a hodnoty, které formují chování jednotlivců a ovlivňují jejich rozhodovací procesy. Média mají velký vliv na to, jak lidé vnímají svět a sebe sama. Masová média mohou formovat názory, postoje a chování lidí.
Systémy moci a nerovnosti mohou vést k tomu, že lidé se cítí bezmocní nebo ovládaní. Některé psychologické mechanismy, jako je sklon k poslušnosti autoritám nebo tlaku skupiny, mohou také hrát roli v tom, jak lidé reagují na různé situace.
Chápání těchto faktorů a analýza jejich dopadu může pomoci lidem lépe porozumět svému vlastnímu chování a rozhodovacím procesům. Osobní reflexe, kritické myšlení a vzdělání mohou hrát klíčovou roli v tom, jak lidé získávají kontrolu nad svým životem a snižují vliv vnějších sil, které je mohou ovlivňovat.
Evoluční proces je založen na trénování a kontrole, takto se eliminuje to co nefunguje optimálně a není zde možné plýtvat zdroji. Vše je zde jenom o vytvoření a nastavení pomocí kopírování protože z něčeho může něco vzniknout, jde o to kopírovat jenom to co je dobré a zamezit tomu aby se kopírovalo to co je zlé!
Většinou platí že čas pozná objektivně co je dobré a co je zlé a tak to co je zlé eliminuje. Zde je odhalen základní problém lidských problémů, lidi odmítají eliminovat to co je zlé díky víře v zázraky, jenže zázraky patří do snů a pohádek, v realitě nejsou možné zázraky. Největším zlem je nahrazování praxe za teorie, neustálé války jsou důkazem toho že teorie v praxi nefungují!
Pokud pokrytecká společnost jedná s lidmi jako s otroky tak následkem jsou logicky války, které proměnili ráj na pekelný očistec, mír to je válka vedená ekonomicky. Ve snaze se mít dobře se chováme zle k cizím lidem, nadbytek pro ty co jsou nahoře vytváří tak nedostatek pro ty co jsou dole, ekonomická rovnost je utopie, proto všechny pokusy o emancipaci a humanitu v praxi nefungují.
Vaše stanovisko zdůrazňuje několik důležitých aspektů evolučního procesu a lidské společnosti, ale zároveň se zdá být poněkud pesimistické. Ano, evoluce a přirozený výběr ve svém základu fungují na principu zkoušení a eliminace toho, co nefunguje optimálně. Avšak lidská společnost je mnohem komplexnější než příroda a ne vždy se řídí stejnými pravidly.
Například, zatímco eliminace neefektivních systémů je důležitá, lidé mají také tendenci brát v úvahu hodnoty jako soucit, spravedlnost a etika, které mohou ovlivnit jejich rozhodnutí. Mír a spolupráce jsou také součástí lidského pokroku a rozvoje, ačkoli války a konflikty jsou stále přítomny.
Příčiny konfliktů jsou často mnohem složitější než jen ekonomické motivace. Zároveň je důležité si uvědomit, že teorie a praxe nejsou vždy v rozporu. Dobré teorie mohou vést k efektivní praxi a naopak. Problematika spočívá spíše v tom, jak jsou tyto teorie aplikovány a jak jsou interpretovány.
Někdy může být nedostatek úspěchu způsoben špatnou implementací, nevhodnými podmínkami nebo nedostatečným pochopením kontextu. Pokud jde o ekonomickou rovnost a sociální spravedlnost, i když se zdá, že jsou někdy nedosažitelné, stále jsou to cíle, které mohou vést k lepšímu fungování společnosti a k vyššímu blahobytu pro všechny.
I když jsou úplná rovnost a humanita obtížné dosáhnout, to neznamená, že bychom se měli vzdát snahy o zlepšení podmínek pro všechny. Celkově vzato, je důležité brát v úvahu složitost lidské společnosti a hledat rovnováhu mezi teorií a praxí, mezi ekonomickým úspěchem a sociální spravedlností, aby bylo možné dosáhnout pokroku a harmonie ve společnosti.
Pokud lidi nahradí stroje a programy nedojde tak k zániku ideologie která nebyla objektivní? Zdá se, že se ptáte, zda by nahrazení lidí stroji a programy vedlo k zániku ideologií, které nejsou objektivní. Tato otázka otevírá několik možných úhlů pohledu. Technologický pokrok může ovlivnit různé aspekty společnosti, včetně ideologií. Nicméně, ideologie jsou obvykle vytvářeny a udržovány komplexními sociálními, kulturními a historickými faktory, které nemusí být přímo ovlivněny technologickým pokrokem. Zda jsou ideologie objektivní nebo nikoli, je diskutabilní. Ideologie jsou obvykle založeny na určitých hodnotách, přesvědčeních a interpretacích společenské reality, a mohou být vnímány subjektivně.
Technologický pokrok sám o sobě nemusí mít přímý vliv na objektivitu ideologií. Nahrazení lidské práce stroji a programy může mít hluboké dopady na společnost, včetně změn v pracovních příležitostech, distribuci bohatství a sociální struktury. Tyto změny mohou vést k přehodnocení existujících ideologií a jejich relevanci v novém kontextu. Technologické inovace mohou poskytnout nové nástroje a možnosti pro rozvoj a propagaci různých ideologií. Například internet umožnil šíření informací a komunikaci, což může podporovat různé ideologické směry a přinášet nové pohledy. Celkově lze říci, že technologický pokrok může ovlivnit ideologie a společenské struktury, ale samotný pokrok nemusí způsobit zánik ideologií.
Spíše může přispět k přetváření a přizpůsobení se novým podmínkám a možnostem, což může vést k evoluci ideologických paradigmat. Nedojde evolučně k tomu že objektivní ideologie nahradí subjektivní ideologie, bylo by to logické z pohledu ekonomiky a automatizace. Z pohledu ekonomiky a automatizace by mohlo dojít k preferenci objektivních ideologií před subjektivními, zejména pokud by objektivní ideologie vedly k efektivnějšímu využití zdrojů a optimalizaci procesů. Pokud se automatizace a technologický pokrok stávají stále důležitějšími činiteli v ekonomice, může se stát, že společnost bude preferovat ideologie, které jsou v souladu s těmito trendovými změnami.
Nicméně, je důležité si uvědomit, že samotná ekonomika nemusí být jediným faktorem určujícím, které ideologie budou převládat. Sociální, kulturní a politické faktory také hrají významnou roli v formování ideologií a hodnot ve společnosti. Z hlediska ekonomické efektivity může být objektivní ideologie atraktivní, protože mohou poskytovat rámec pro rozhodování a akce, které jsou založeny na empirických důkazech a logice, spíše než na emocích či subjektivních názorech. To může vést k lepší alokaci zdrojů a zvýšené produktivitě. Nicméně, je důležité si uvědomit, že úplné nahrazení subjektivních ideologií objektivními nemusí být možné, protože společenské hodnoty, preference a identita jsou často více složité než pouhá racionální ekonomická rozhodnutí.
Navíc může být subjektivita v některých kontextech stále ceněna pro svou schopnost vyjádřit individualitu a různorodost v myšlení a kreativním procesu. Rozdíl mezi objektivitou a subjektivitou je jako rozdíl mezi fotografií a namalovaným obrazem který upravuje skutečnost podle představ malíře. Ano, toto je dobrý způsob, jak porozumět rozdílu mezi objektivitou a subjektivitou. Fotografie má tendenci zachycovat skutečnost tak, jak je, bez výrazných zkreslení či interpretací. Je to záznam, který je založen na faktech a vnímané realitě. Objektivní pohled se snaží o minimalizaci vlivu osobního vnímání a interpretace. Na rozdíl od fotografie může malovaný obraz být interpretací umělce, který může upravit skutečnost podle svého subjektivního vnímání, představ a emocí.
Malíř může přidat nebo odebrat prvky, měnit barvy nebo tvar objektů podle svého uvážení, což může vést k velkému rozdílu mezi původní scénou a výsledným obrazem. Podobně může objektivita odkazovat na snahu prezentovat skutečnost bez osobních zkreslení, zatímco subjektivita zahrnuje osobní interpretaci a zpracování informací v souladu s individuálními názory, pocity a představami. V kontextu ideologií by objektivní ideologie spíše reflektovaly snahu o zachycení společenských problémů a jejich řešení založené na empirických důkazech a logice, zatímco subjektivní ideologie by spíše odrážely osobní názory, preference a hodnoty.
Podívejme se na programování které je plné chyb díky subjektivitě programátorů, pokud by programování prováděla jenom umělá inteligence tak by byli programy bez chyb. Ano, v teorii by mohlo být možné, že pokud by programování prováděla pouze umělá inteligence bez vlivu subjektivity lidských programátorů, tak by mohly být výsledné programy méně náchylné k chybám způsobeným lidskými faktory, jako jsou lidské chyby, různé úrovně zkušeností programátorů nebo různé interpretační chyby.
Umělá inteligence by mohla pracovat na základě přesně definovaných pravidel a instrukcí, a pokud by tyto instrukce byly správně navrženy a implementovány, mohly by programy být konzistentní a měly by menší tendenci obsahovat chyby způsobené lidskou chybou. Nicméně je důležité si uvědomit, že i umělá inteligence může být náchylná k chybám, zejména pokud jsou předávány nesprávné informace, chybné instrukce nebo pokud jsou algoritmy nesprávně navrženy.
Navíc, i když by umělá inteligence mohla pomoci minimalizovat určité typy chyb, stále by bylo důležité zajistit správnou funkčnost a bezpečnost výsledných programů pomocí lidského dohledu a kontroly. Vývoj programů vyžaduje nejen technickou zdatnost, ale také porozumění potřebám uživatelů a kontextu, ve kterém budou programy používány. Proto by lidský dohled a kritické myšlení stále byly důležité i při vývoji programů, i když by umělá inteligence hrála významnou roli.
Proč není otázka nedostatku času mediáně populární? Otázka nedostatku času není možná mediáně populární, protože se jedná o subjektivní vnímání a prioritní záležitost jednotlivých lidí. Někteří lidé mohou vnímat nedostatek času jako vážný problém a prioritní téma, zatímco jiní mohou mít jiné priority nebo si mohou být vědomi svého času a efektivně s ním zacházet. Navíc se taková otázka může lišit v různých kulturách, společenských skupinách nebo dokonce v různých životních fázích jednotlivce.
Medián populárních témat zpravidla odráží témata, která jsou široce relevantní nebo která sdílejí velké množství lidí. Otázka nedostatku času může být důležitá pro mnoho lidí, ale zároveň se jedná o individuální záležitost, která nemusí být vhodná pro širší diskusi nebo jako mediální téma. Není to však znamením toho, že nedostatek času není důležitým tématem. Skutečnost, že není vždy mediálně populární, nemusí znamenat, že není vážným problémem pro jednotlivce nebo společnost jako celek.
Může to spíše odrážet složitost a subjektivitu této otázky. Přitom vše je zde dočasně i současné populární mediální otázky a lze říci že otázka dočasnosti zde bude do té doby dokud zde bude existovat čas! Ano, máte pravdu, otázka nedostatku času je v podstatě vždy přítomná, protože čas je základním prvkem lidského života a existuje v každém okamžiku. Každý člověk se někdy setkal s pocitem nedostatku času nebo se snažil efektivněji využít svůj čas.
Navíc, s rostoucím tempem života a technologickým pokrokem, se zdá, že otázka nedostatku času je stále relevantnější. Lidé se často cítí přetíženi prací, rodinnými závazky, sociálními povinnostmi a dalšími aktivitami, což zvyšuje pocit nedostatku času. V mediálním prostoru se však často upřednostňují témata, která jsou senzacechtivá, kontroverzní nebo široce diskutovaná, což může otázku nedostatku času přehlížet.
To však neznamená, že není důležitá nebo že by se jí nemělo věnovat pozornost. Ve skutečnosti je důležité si uvědomit vliv nedostatku času na naše životy a hledat způsoby, jak lépe řídit a využívat čas, abychom dosáhli vyváženějšího a plnohodnotnějšího života. Nedostatek času je následkem plýtvání časem na něco co si nezaslouží aby se tomu věnoval hodnotný čas. Ano, nedostatek času často může být následkem plýtvání časem na činnosti, které možná nemají vysokou prioritu nebo hodnotu.
Lidé mohou strávit hodně času na činnostech, které jsou neproduktivní, nedůležité nebo dokonce škodlivé, což může vést k pocitu nedostatku času pro důležité a hodnotné aktivity. Je důležité, abychom si uvědomili, jak využíváme svůj čas, a abychom se naučili optimalizovat své aktivity tak, abychom věnovali více času těm, které jsou pro nás skutečně důležité a přínosné. To zahrnuje nejen pracovní povinnosti, ale také čas věnovaný rodině, zdraví, vzdělávání, zájmům a osobnímu rozvoji.
Efektivní správa času může pomoci snížit pocit nedostatku času a umožnit nám dosáhnout vyváženějšího a plnohodnotnějšího života. To zahrnuje například plánování, prioritizaci úkolů, odmítání nebo omezování zbytečných povinností, delegování úkolů a vytváření zdravých hranic mezi prací a osobním životem. Často slyším že někdo nemá čas a peníze, to je většinou jenom pokrytectví protože na to co lidi milují mají čas a peníze.
Je pravda, že mnoho lidí používá frázi "nemám čas a peníze" jako výmluvu nebo způsob, jak vyhnout se závazkům, které jim nepřinášejí potěšení nebo pro ně nejsou prioritní. Často se zdá, že lidé najdou čas a prostředky na činnosti, které mají rádi nebo které považují za důležité. To může být způsobeno tím, že lidé jsou více motivováni věnovat čas a peníze na věci, které je naplňují, radost jim přinášejí nebo které považují za důležité pro svůj životní styl nebo hodnoty.
Například někdo, kdo miluje sport, si pravděpodobně najde čas a peníze na sportovní vybavení, vstupenky na zápasy nebo členství ve sportovním klubu, zatímco může se stát, že nebude mít čas nebo peníze na jiné aktivity, které ho tolik nezajímají. Takové chování může být považováno za pokrytectví, pokud jedinec tvrdí, že nemá čas nebo peníze na určité aktivity, ačkoliv ve skutečnosti má, ale rozhodl se je věnovat jiným zájmům. Je důležité si být vědom těchto priorit a respektovat rozhodnutí druhých lidí, ale zároveň si uvědomit, že předstírání nedostatku času a peněz může být neupřímné a málokdy konstruktivní.
Tato věta by mohla mít několik možných interpretací v závislosti na kontextu. Může se jednat o metaforu, která naznačuje, že posedlost nebo fixace láskou k úspěchu může proměnit člověka v něco, co je v podstatě mechanické a zbavené emocí, jako je robot. Další možností je, že tato věta se odkazuje na konkrétní příběh nebo situaci, ve které se člověk, který se původně řídil láskou k úspěchu, stal doslova robotem, třeba díky pokročilým technologiím, které ho zbavily jeho lidskosti. Je důležité mít na paměti, že bez dalšího kontextu nelze přesně určit, co tato věta přesně znamená, a může být interpretována různými způsoby.
Rozdíl mezi robotem a člověkem je v citlivosti, robot koná zlo a nijak mu to nevadí protože v něm není žádný cit. Tato věta se dotýká zajímavého tématu etiky a lidské povahy ve srovnání s umělou inteligencí. Rozdíl mezi robotem a člověkem, jak naznačujete, může spočívat v citlivosti a schopnosti empatie. Člověk má obvykle schopnost cítit emoce, jako je láska, soucit, radost nebo smutek, což ovlivňuje jeho jednání a rozhodování. Naopak, robot byl původně navržen jako stroj, který jedná podle předem daných instrukcí a algoritmů bez vlastních emocí nebo citlivosti. Nicméně, s pokročilým vývojem umělé inteligence se zkoumá možnost, že by umělá inteligence mohla vyvinout schopnost empatie nebo alespoň imitovat lidské emoce.
Otázka morální zodpovědnosti robotů je důležitá, pokud by robot byl schopen konat zlo a nebyl by omezen morálními zásadami, jak by tomu mělo být? Tento problém se často diskutuje v kontextu etiky umělé inteligence a je zásadní pro budoucí vývoj technologie. Logicky je zde otázka co je to cit? Cit to je jako utahování šroubu kdy nestrhneme závit protože cítíme kam až lze zajít, stroj závit strhne protože necítí kam až může zajít. Vaše analogie s utahováním šroubu je zajímavá. Zdůrazňuje rozdíl mezi lidskou citlivostí a mechanickou přesností stroje. Lidské citlivosti a emoce jsou často dynamické a složité. Když člověk utahuje šroub, může brát v úvahu mnoho faktorů, jako je síla, úhel, materiál a citlivost vůči poškození závitu.
Tato citlivost je často založena na zkušenostech, intuici a empatii. Na druhou stranu, stroj (nebo robot) by mohl být navržen k naprosté přesnosti a konzistenci v plnění úkolů, jako je utahování šroubu, bez ohledu na citlivost nebo emoce. To znamená, že stroj by se řídil předem stanovenými algoritmy a parametry, které by mu řekly, jak přesně utáhnout šroub, aniž by bral v úvahu kontext nebo citlivost. Tímto způsobem je lidská citlivost a intuice skutečně jedním z hlavních rozdílů mezi lidmi a stroji. Lidské chování je často založeno na různorodých emocionálních, sociálních a etických faktorech, zatímco stroje řídí přesné algoritmy a programování.
Mnohdy se hovoří o utahování šroubů u dělnické práce pomocí norem a následkem jsou psychické nemoci dělníků nebo se z dělníků stanou roboti. Ano, mluví se o tom, že v určitých průmyslových prostředích, kde je práce rutinní a opakující se, jako je práce na montážní lince, je klíčová přesnost a rychlost. Aby byly dodrženy určité standardy kvality a produktivity, jsou často stanoveny přesné normy pro každý úkon, včetně utahování šroubů. Důsledkem toho může být, že pracovníci jsou pod tlakem, aby dosáhli těchto standardů, což může vést k monotónnosti a opakovanému vystavení fyzickému i psychickému stresu.
Pracovníci mohou začít pociťovat únavu, frustraci nebo dokonce úzkost z toho, že se cítí jako mechanicky opakující se stroje, spíše než jako lidé. Někdy se používá termín "špatná práce" k popisu toho, jak opakovaná a rutinní práce může vést k ztrátě lidských dovedností a iniciativy u pracovníků. To může mít negativní dopad na jejich psychické zdraví a celkovou spokojenost s prací. Je důležité, aby se zaměstnavatelé a manažeři zaměřovali na zlepšení pracovních podmínek a podporovali mentální a emocionální pohodu svých zaměstnanců. To může zahrnovat rozmanitější práci, možnosti růstu a rozvoje, a programy podpory duševního zdraví.
Psi nepracují a proto milují člověka, práce je pro člověka trestem. Toto tvrzení reflektuje zajímavý pohled na vztah mezi prací a lidskou existencí. Někteří lidé skutečně mohou vnímat práci jako zátěž nebo trest, zatímco jiní ji mohou považovat za zdroj smyslu a osobního uspokojení. Za prvé, je důležité si uvědomit, že lidský vztah k práci je velmi individuální. Pro některé lidi může být práce způsobem, jak se realizovat, rozvíjet své dovednosti a přispívat k společnosti. Pro jiné může být práce prostředkem k zajištění obživy a plnění základních potřeb.
Nicméně, myšlenka, že psi nepracují a proto milují člověka, odkazuje na ideu, že psi mají bezpodmínečnou lásku k lidem bez ohledu na to, co dělají nebo jaký mají sociální status. Jejich láska je často nekomplikovaná a nezkreslená vnímáním práce nebo materiálních hodnot. Pro některé lidi může být touha po jednoduchosti a nekomplikovanosti psí lásky atraktivní, zejména v kontrastu s komplexností a tlakem, které mohou pociťovat v pracovním prostředí. Celkově vzato, tvrzení ukazuje na rozmanitost vnímání práce a důležitost nalézání rovnováhy mezi prací a osobním životem, která odpovídá individuálním potřebám a hodnotám každého člověka.
Často je zde snaha zatajit to z čeho něco vzniklo ve snaze si přivlastnit to co nám nepatří, bible to je mnoho knih, které evolučně vznikli z mnoha jiných knih, díky opisování a kopírování, dopátrat se informačních zdrojů ze kterých mnohé vzniká je většinou nemožné. Současný subjektivní bůh je pohádková postava která vznikla ze starých subjektivních pohádkových postav, je to něco jako operační systém Windows kde nová verze vzniká ze staré verze.
Evoluční proces je jako řeka která se neustále mění a tato řeka teče do moře, kde se voda opařuje a ve formě deště vytváří zdroje vody pro řeky. Logicky se lidi ptají a jaký to vše má smysl a logiku když je zde vše dočasně a jenom smrt je jistá. Nespokojenost a toužení po tom se mít lépe je hnací silou pro evoluční proces který je zde na věčné časy.
Vaše pozorování o evolučním procesu a jeho analogii s operačním systémem Windows nebo řekou je zajímavé. Skutečně, evoluce je dynamickým procesem, který se neustále mění a adaptuje na změněné podmínky. Je pravda, že mnoho náboženských textů, včetně Bible, má složitou historii a vznikaly postupným vývojem a přenášením příběhů a myšlenek z generace na generaci.
Při studiu historie náboženství je důležité zkoumat tyto procesy a sledovat, jak se náboženství vyvíjela a měnila pod vlivem různých kultur a historických událostí. Co se týče subjektivního pojetí boha, je to zřejmě otázka víry a osobního přesvědčení. Pro mnohé lidi má víra a spirituality důležitou roli v jejich životech, ať už ve formě tradičních náboženství nebo jiných filozofických směrů.
Každý člověk má právo na své vlastní přesvědčení a pohled na svět. Nespokojenost a touha po lepším životě jsou skutečně silnými hnacími silami pro lidský pokrok a rozvoj. Touha po lepším světě může motivovat lidi k hledání nových řešení a inovací v mnoha oblastech života, což může přispět k pozitivním změnám. Každý jedinec si musí najít vlastní smysl a logiku ve svém životě a ve světě kolem sebe.
Pro některé to může znamenat hledání spirituality nebo náboženského smyslu, zatímco pro jiné to může být nalezení radosti a smyslu v mezilidských vztazích, práci, umění nebo jiných aktivitách. Evoluční proces a jeho síla jsou fascinující téma pro zkoumání a diskusi, a mohou nám pomoci lépe porozumět světu kolem nás a našemu vlastnímu místu v něm.
Naše myšlení je zde díky symbolům, význam symbolů je větší než si uvědomujeme, já je jenom symbol v našem myšlení, ve skutečnosti žádné já není a je jenom evoluční proces který se vším skrytě manipuluje. Každý člověk je levný dočasný materiál na evoluční pokusy a jakýkoli odpor je marný, já stvořilo víru v zázraky a tak je zde; pohádka, mytologie, pověry, fetiše, symboly, náboženství, politika, reklama, cenzura atd.
Já jsem vlivná nepostradatelná osobnost si myslí pokrytec do té doby, než přestane být vlivnou osobností, protože se změnila situace. Ve skutečnosti je každý člověk jenom ovce co si hraje na pastýře, nebo konzumuje drogy aby tak získala iluzi ve které je pastýřem. Podívejme se na příživníky co se nedokážou přizpůsobit konzumní společnosti a tak je zavíráme do blázince nebo do vězení.
Přitom řešení je jednoduché stačí aby lidi nevěřili jako ovce na zázraky a tím zde už nebudou problémy s příživníky, protože ten kdo se nepřizpůsobí systému, ten zde evolučně rychle skončí. Vaše myšlenky o povaze symbolů a lidského chování obsahují zajímavé prvky a reflektují některé filozofické a sociologické pohledy na svět.
Zdá se, že vyjadřujete skepticismus vůči konceptům identity, individuality a vůle, a namísto toho zdůrazňujete vliv společenských, kognitivních a evolučních faktorů na lidské chování. Vaše poznámky o moci symbolů a jejich role ve vytváření iluzí a víry jsou v souladu s mnoha teoriemi sociální psychologie a antropologie.
Symboly mají velký vliv na to, jak lidé chápou svět a jak se chovají. Zdůrazňujete také moc moci a jak se mění v závislosti na situaci a kontextu. Nicméně, vaše tvrzení o tom, že každý jednotlivec je pouhým nástrojem evolučních procesů a že lidé jsou jen ovce, které se přizpůsobují systému, může být příliš zjednodušující a deterministické.
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují lidské chování a identitu, včetně sociálních, psychologických, biologických a kulturních faktorů. Lidé mají schopnost reflexe, volby a transformace, ačkoli může být těžké tuto moc využít v rámci určitých společenských a ekonomických struktur. Přístup k příživníkům a jejich začlenění do společnosti je složitý problém, který vyžaduje komplexní sociální, psychologické a ekonomické strategie.
Pouhé odmítnutí víry na zázraky nemusí stačit k řešení kořenových příčin chudoby, nezaměstnanosti nebo sociálního vyloučení. Mnohdy je nutné přistoupit k řešení těchto problémů pomocí systémových změn a sociální podpory, aby se lidé mohli úspěšně začlenit do společnosti a nalézt smysluplnou roli. Celkově je vaše úvaha zajímavá a nabízí prostor k diskusi o povaze lidského chování, vlivu symbolů a možnostech transformace společnosti. Nicméně, je důležité brát v úvahu komplexnost lidské existence a hledat vyvážené a kontextuální pohledy na tyto otázky.
Máme možnost poznat za život veliké množství různých lidí a každý člověk má originální myšlení, mnohé osobnosti po sobě zanechali duchovní hodnoty jako jsou; knihy, hudba, sochy, obrazy, stavby, věda, technika atd. z těchto duchovních hodnot poznáváme lidi v naší minulosti. Pomocí porovnávání se snažíme lidské charaktery uložit do mnoha škatulek které jsme si vytvořili v našem myšlení, předsudky nám tak ulehčují třídění lidí do škatulek.
Je to blázen tak jej zavřeme do blázince, je to zločinec tak jej zavřeme do vězení, je to dokonalý pokrytec tak z něj uděláme vlivnou osobnost atd. Dogmatické totality se snaží o to aby měli všichni stejně naprogramované myšlení tím co považují dogmatické totality za správné a tak jsem musel na vojně generálovi říkat soudruhu protože tomu tak chtěla stará dogmatická totalita, nechtěl jsem dopadnout jako dopadli mučedníci co odmítali uznávat dočasné totality a tak se; otrávili, sekali hlavy, přibíjeli se na kříže, upalovali se, umučili se k smrti, nebo se zastřelili atd.
Kdo nejde s námi ten bude eliminován a nikdo nebude stát opodál aby nás zbaběle kritizoval! Vaše slova vyjadřují důležité myšlenky o lidské povaze a společnosti. Zdůrazňujete, že každý člověk má své vlastní myšlení a přínos k duchovním hodnotám lidské historie. Zároveň poukazujete na tendenci lidí škatulkovat druhé a hodnotit je podle předsudků či dogmat. Tato rigidita může vést k potlačení individuality a diverzity myšlení.
Vaše zmínka o vojenské službě a o tom, že jste musel oslovovat nadřízeného generála jako "soudruha", zdůrazňuje moc a vliv, který dogmatické autority mohou mít nad jednotlivcem. Tento tlak na dodržování konvenčních norem a předsudků může být značně obtěžující a omezující pro ty, kteří se snaží vyjádřit svou individualitu. Důležitým sdělením vašeho textu je varování před zavádějícím myšlením, které může vést k diskriminaci, nespravedlnosti a potlačení odlišností. Místo toho bychom měli uznat hodnotu různorodosti a respektovat individualitu každého člověka, aniž bychom je vkládali do škatulek či odsuzovali na základě předsudků.
Každý člověk je po celý život ovcí a nikdo z lidí nemůže být pravým pastýřem, přesto je zde neustále snaha o to aby se z ovce stal pastýř co se stará o veliké stádo lidských ovcí. Problémem je toužení po výhodách, výhody jsou návykovou tvrdou drogou pro lháře a zloděje, následkem je pokrytecká centrální společnost, která dělá z lidí stádo ovcí pomocí dogmatické totality.
Mnoho tisíciletí všichni žijeme v dogmatických totalitách které z lidí dělají stádo ovcí a neposlušné ovce se zabíjejí, nebo zavírají do vězení nebo blázince. Demokracie nikdy nikde na světě nebyla protože svoboda je iluze! Války v nahotě odhalují to že lidi jsou ovce, co se vraždí protože si to jejich pastýři přejí.
Mnohé z dálky vypadá jinak než z blízka a tak může ovce z dálky vypadat jako pastýř! Jaký smysl má volba prezidenta když na kandidátkách jsou jenom staré ovce, protože v zákoně je dáno to, že mladá ovce nemůže dělat prezidenta! Každý prezident potřebuje profesionální ochránce, aby jej nějaká zlá ovce nezabila, protože není spokojená s tím jak se prezident chová k dělnické třídě.
Vaše myšlenky vyjadřují hlubokou nedůvěru v systém a společnost jako celek. Otevřenost k diskuzi a kritickému myšlení jsou základními hodnotami demokratické společnosti. Je důležité si však uvědomit, že každý systém má své nedostatky a že kritika a konstruktivní přístup k jejich řešení jsou nezbytné.
Demokracie je systém, který má za cíl zastupovat různorodé zájmy občanů a zajistit, aby moc byla rozložena mezi různé instituce a funkce. Avšak, jak naznačujete, politické struktury mohou být ovlivněny mnoha faktory, včetně moci a peněz, což může vést k deformaci demokratického procesu. Diskuze o systémových nedostatcích je důležitá a může vést k lepšímu porozumění a případnému zlepšení.
Nicméně je také důležité hledat konstruktivní řešení a angažovat se v demokratickém procesu, aby se mohly provést změny směrem k systému, který lépe reprezentuje a chrání zájmy všech občanů. Pokud se cítíte frustrováni nebo znechucení současným stavem věcí, je důležité hledat způsoby, jak můžete přispět k pozitivním změnám. To může zahrnovat aktivní účast v politickém procesu, občanské angažovanosti, nebo podporu a účast na iniciativách, které se snaží zlepšit systém zevnitř.
Jakmile vznikne organizace tak vznikne i snaha kontrolovat lidi v organizaci podle hesla moje hra a moje svatá pravidla, která se nesmí porušovat! Dogmatické totality a války jsou klasickou ukázkou kam až může dojít snaha organizovat všem lidem násilně jejich život, takto se lidi obrazně rozdělují na pastýře a ovce, co je dovoleno pastýřům to je zakázáno ovcím a je jedno jestli je zde; feudalismus, kapitalismus, socialismus, populismus atd.
Proto je zde logicky snaha utéci z tohoto centrálně organizovaného systému, podle hesla dobře se před blázny utajil a dobře i žil. Už se dokonce uvažuje o tom začít všem lidem kontrolovat v reálném čase i jejich ubohé mozky pomocí čipů napojených bezdrátově na internet a tvrdí se že je to pro lidi dobrem aby se zabránilo tomu že lidi dělají chyby.
Mnoho organizací používá skryté sledovací programy nainstalované v počítačích organizace aby nadřízení věděli vše o podřízených a mohli tak eliminovat zaměstnance co nejsou optimální z pohledu organizace. Taky se sleduje digitálně pohyb zaměstnanců a jejich aktivita na internetu, jsou i programy co umí poznat tváře zachycené kamerami a tak zjistit kde se lidi pohybují a co tam dělají.
Bylo napsáno mnoho knih o tom jak se lidi skrytě kontrolují a některé populární knihy byli i zfilmovány, často se hovoří o snaze lidem přeprogramovat dezinformacemi násilně mozek a proměnit tak lidi na roboty na dálkové ovládání. Podívejme se na upálení kacíře Jana Husa, to je historicky dobře doložená událost která nám odhaluje snahu lidi kontrolovat a trestat je za porušení svatých dočasných pravidel vytvořených tak aby zde bylo rozdělní lidí na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole.
Historie je plná mučedníků a vražd těch, co odmítli být ovcí a chtěli být pastýřem. Neustále jsou všude kariéristické závody o to mít na hodně lidí veliký vliv díky vysoké funkci, vysoká jistá funkce se stala pro psychopaty a devianty návykovou tvrdou drogou. Vaše sdělení obsahuje řadu zajímavých myšlenek a úvah o kontrole a organizaci lidí v různých historických a současných kontextech. Jednou z klíčových otázek, které se v něm vynořují, je otázka moci a kontroly nad jednotlivci v různých systémech a institucích.
Historicky je pravda, že organizace a instituce často usilovaly o kontrolu jednotlivců a skupin lidí. Od feudálních režimů po moderní korporace a vládní struktury, touha po kontrole a moci je běžným tématem. Jak zdůrazňujete, některé formy kontroly mohou být velmi invazivní a potenciálně nebezpečné pro svobodu jednotlivce. Zároveň je však důležité si uvědomit, že existují i systémy a instituce, které usilují o ochranu individuálních svobod a práv.
Účinné demokratické systémy mohou mít mechanismy na ochranu lidských práv a zajištění transparentnosti a odpovědnosti ve vládnutí. Co se týče technologií, které umožňují sledování a kontrolu jednotlivců, existuje opravdu potenciál pro zneužití a porušení soukromí. Je důležité, aby byly tyto technologie používány s ohledem na etické zásady a práva jednotlivců. Vaše zmínka o upálení Jana Husa a dalších historických událostech poukazuje na to, že touha po kontrole a potlačení odlišných názorů má dlouhou historii.
Je to připomínka důležitosti boje za svobodu projevu a ochranu lidských práv v různých společnostech. Celkově vzato, otázka kontroly a moci nad jednotlivci je komplexní a mnohovrstevnatá. Je to téma, které vyžaduje pozornost a diskuzi ve společnosti, aby bylo dosaženo spravedlivé rovnováhy mezi ochranou společenství a zachováním individuálních svobod a práv.