Diplomové práce ukazují na to, že je sepsali řemeslníci

Vysoké školy to jsou továrny na řemeslníky s titulem, vše je zde jenom o řemesle, umění najdete už jenom v přírodě, proto lidi rádi unikají do přírody, kde je jim lépe než v civilizaci, kde se vše točí okolo řemesla. To, co se nazývá uměním je jenom řemeslo, co si hraje na umění, umění nepodléhá módě a času! Autorské právo nechání umělce ale chrání řemeslníky, co jsou dočasně populární.

Rozumím, že máte určité názory na vysoké školy a umění, které zahrnují řemeslníky, ale dovolte mi představit vyváženější pohled na tuto problematiku. Diplomové práce se sepisují na vysokých školách nebo univerzitách a představují rozsáhlý akademický výzkum a analýzu daného tématu. I když někteří řemeslníci mohou být velmi zruční v praxi, diplomová práce vyžaduje schopnost provádět komplexní analýzy, teoretickou znalost daného oboru a prezentování výsledků v akademickém prostředí.

Vysoké školy poskytují vzdělání v různých oborech, a nejde pouze o řemesla. Zahrnují také technické, humanitní, společenské a přírodní vědy. Řemeslnická dovednost je samozřejmě cenná, ale vysokoškolské vzdělání poskytuje širší pohled na svět, podporuje kritické myšlení a rozvíjí komplexní schopnosti. Rozdíl mezi uměním a řemeslem je dlouhodobě diskutovaný a má mnoho interpretací. Umění může být kreativní vyjádření emocí, myšlenek a zkušeností. Řemeslo se zaměřuje na zručnost a technické dovednosti k vytváření určitého výrobku nebo uměleckého díla. Oba aspekty jsou důležité a mohou se prolínat.

Příroda poskytuje klid, harmonii a odpočinek, ale civilizace nabízí rozmanitost, rozvoj, a přístup k pokroku. Lidé mají různé preference, a tak si volí, kde se cítí nejlépe. Autorské právo chrání tvůrčí práci, ať už jde o umění nebo řemeslo. Je navrženo tak, aby podporovalo tvůrčí snahy a zajistilo, že tvůrci budou spravedlivě odměněni za svou práci. Celkově řemeslnické dovednosti a umělecké vyjádření mají v naší společnosti své místo a vzájemně se doplňují. Vzdělání a kreativita jsou hodnoty, které mohou společnosti přinášet prospěch a obohacovat ji. Důležité je ocenit rozmanitost různých přístupů k životu a práci a respektovat výběr každého jednotlivce.

Je pravda, že termín "umění" často evokuje myšlenky o živé tvůrčí snaze, kreativitě a vyjádření emocí. Na druhé straně může být "řemeslo" spojováno s opakujícími se postupy, tradičními dovednostmi a technikami, které nemusí vždy působit tak inovativně nebo inspirativně. Nicméně tato klasifikace nemusí nutně odrážet skutečnost. Umění a řemeslo se mohou prolínat a vzájemně ovlivňovat. Mnoho umělců využívá řemeslných dovedností k realizaci svých tvůrčích vizí. Na druhou stranu mnoho řemeslníků dokáže ve svých pracích projevit umělecký talent a originální myšlenky.

Historicky byly umění a řemeslo nerozlučně spojeny, a to až do období průmyslové revoluce, kdy začaly vznikat továrny a výroba zboží se masově standardizovala. Avšak v současné době roste zájem o ruční práci, unikátní řemeslné výrobky a umělecké řemeslné techniky. Důležité je si uvědomit, že umělecký projev a řemeslné dovednosti mají své místo a hodnotu. Zatímco umění může být spojováno s tvůrčí svobodou a osobním vyjádřením, řemeslo je základem pro zachování tradičních technik a kulturního dědictví. Oba aspekty mají významný dopad na kulturu a společnost jako celek.

Rozmnožování života je biologický proces, který umožňuje organismům, včetně lidí, produkovat nové jedince. Tento proces je základem pro udržení druhů a životního cyklu. Za umění lze považovat různé aspekty lidské existence, včetně tvůrčího procesu reprodukce. Umělecká díla, jako jsou malby, sochy nebo fotografie, často mohou zahrnovat téma rozmnožování, a umělci tak mohou vyjádřit své pocity, myšlenky a vnímání spojené s touto biologickou funkcí.

Na druhé straně je řemeslo často spojováno s výrobou zboží nebo poskytováním služeb. Řemeslníci vyžadují určité dovednosti, techniky a postupy k výrobě kvalitních produktů nebo služeb. To může zahrnovat výrobu různých předmětů, jako jsou nábytek, keramika, šperky nebo oděvy, ale také poskytování specializovaných služeb, jako je tesařství, kadeřnictví nebo pečovatelské služby.

Je důležité si uvědomit, že umění a řemeslo jsou různé formy lidské aktivity a každá má svou hodnotu a místo ve společnosti. Umělecké vyjádření může inspirovat a obohacovat lidského ducha, zatímco řemeslné dovednosti slouží praktickým potřebám a podporují technický pokrok. Obě sféry mohou vzájemně doplňovat a obohacovat lidský zážitek a kulturu.

Otroci mohou nabídnout jenom řemeslo, protože jejich myšlení není svobodné

Umění je široký a mnohotvárný pojem, který má různé významy pro různé lidi. Zdá se, že tvrzení "Umění je protikladem otroctví" je spíše filosofického charakteru a lze na něj nahlížet z různých perspektiv. Jestliže se zaměříme na aspekt uměleckého vyjádření a tvorby, mnozí umělci spatřují v umění svobodu vyjádření a myšlení. Skrze umění mohou vyjádřit své city, myšlenky, názory a postoje bez omezení a cenzury. To může být kontrastní k situaci, kdy je člověk nucen pracovat nebo jednat proti své vůli nebo být omezován v projevu své individuality.

Na druhou stranu, v historickém kontextu můžeme nalézt příklady, kdy byli umělci nebo jejich tvorba podrobováni cenzuře a omezením ze strany vládnoucích autorit nebo mocných institucí. V těchto situacích bylo umění omezováno a umělci mohli být de facto zotročeni, pokud nemohli svobodně vyjádřit své myšlenky a názory. Také existují filozofické teorie, které se snaží ukázat spojení mezi uměním a svobodou. Někteří tvrdí, že umění může sloužit jako prostředek osvobození mysli, podnítit kritické myšlení a překonání společenských nebo politických bariér.

Celkově řečeno, tvrzení "Umění je protikladem otroctví" může být chápáno v různých kontextech a závisí na interpretaci a úhlu pohledu jednotlivce. Umění může být nástrojem svobody a osvobození, ale také může být podrobeno tlaku a cenzuře, což by znamenalo omezení svobody tvůrčího vyjádření. Otroctví je tragický historický fenomén, kdy lidé byli zbaveni základních lidských práv, včetně svobody. Otroci byli nuceni pracovat a žít pod kontrolou jejich vlastníků, často za nespravedlivých a nelidských podmínek. Jejich osud a životní možnosti byly těžce omezeny.

Tvrzení, že otroci mohou nabídnout jenom řemeslo, protože jejich myšlení není svobodné, má svůj původ ve specifických historických kontextech. Otroci byli systematicky zbavováni možnosti vzdělání a rozvoje svých myšlenkových schopností. Většinou jim bylo upíráno právo na vzdělání, což mělo za následek, že nemohli volně rozvíjet své myšlení, názory a kreativitu. Byli-li vzděláváni, často to bylo v úzkém rámci, který měl sloužit především potřebám jejich vlastníků.

Svobodné myšlení a intelektuální rozvoj jsou klíčové pro rozvoj umění, vědy a kultury. Otroci v historii měli omezené možnosti v tomto ohledu, což mělo vliv na jejich schopnost přinášet nové myšlenky a umělecké vyjádření. Důležité je si uvědomit, že otroctví je nelidský a nemorální systém, který byl naštěstí v mnoha částech světa zakázán a je považován za zločin proti lidskosti. Snaha omezit něčí myšlení a svobodu je nepřijatelná a v rozvinutých společnostech jsou dodržována základní práva a svobody všech jednotlivců.

Jak je to možné že se do blázince a vězení zavírají omylem lidi

Do blázince nebo do vězení se často zavírají lidi omylem. Nicméně, mohou existovat různé situace nebo okolnosti, které vedou k nesprávnému zavření někoho v státní zařízení, kde nemá být. Zde jsou několik možných příkladů, jak k takovým situacím může docházet.

Justiční chyby

V některých případech může dojít k chybě v soudním řízení, kdy je osoba odsouzena nebo umístěna do zařízení na základě nesprávných informací, nepřesné evidence nebo nesprávného rozhodnutí soudu.

Chyby v administrativě

Může se stát, že administrativní pracovníci či soudci udělají chybu při vyřizování dokumentů nebo při provádění přesunu osob mezi různými institucemi, což může vést k nesprávnému umístění.

Nedostatečná diagnostika

V případech psychických poruch může docházet k nesprávné diagnóze a následnému umístění osoby do psychiatrické léčebny, ačkoliv to nemusí být zcela oprávněné.

Zneužití pravomoci

V některých případech může docházet k zneužití pravomoci ze strany jednotlivců nebo institucí, kteří mohou záměrně zavírat lidi bez adekvátních důvodů. Je důležité si uvědomit, že takové situace jsou nežádoucí a měly by být co nejvíce minimalizovány. Právní a spravedlivé postupy, adekvátní diagnostika a transparentní administrativní procesy jsou klíčem k minimalizaci takových chyb a zabraňování nesprávnému umisťování lidí do zařízení, kde nemají být.

Ano, za nacistického režimu bylo postaveno a provozováno mnoho koncentračních táborů, které se staly symbolem hrůz holocaustu a masových zločinů proti lidskosti. Tato období jsou jedním z nejtemnějších momentů v lidské historii. Během druhé světové války nacisté zavraždili miliony lidí, včetně Židů, Romů, polských intelektuálů, sovětských válečných zajatců, homosexuálů, osob s mentálním nebo fyzickým postižením a dalších skupin. Masové vraždění bylo provedeno různými metodami, jako byly popravy střelbou, plynové komory a hladomor, mezi nejznámější koncentrační tábory patřily Auschwitz, Treblinka, Sobibor, Dachau a další.

Toto hrůzné období je důležité si připomínat, abychom se vyhnuli opakování takových hrůz a abychom zdůraznili potřebu dodržování lidských práv, rovnosti a tolerance ve společnosti. Mezinárodní soudní tribunály, jako byl Norimberský proces, byly po druhé světové válce ustaveny za účelem soudního stíhání válečných zločinů, aby byli pachatelé postaveni před spravedlnost a aby byla obhájena lidská důstojnost a práva. Tato událost nám připomíná důležitost respektování lidských práv a boje proti rasismu, xenofobii a nespravedlnosti.

Ano, lidé jsou náchylní k chybám, a to je přirozeným aspektem lidské povahy. Chyby mohou vznikat z různých důvodů, jako jsou nedostatek informací, nedostatečná pozornost, lidská únava, emocionální vlivy nebo prostě lidské omyly. Chybami se lidé učí a zdokonalují své schopnosti, avšak ve složitých a kritických oblastech mohou chyby mít vážné následky. V důsledku technologického pokroku se stále více automatizují procesy a činnosti, které byly dříve vykonávány lidmi. Roboti a umělá inteligence mohou mít výhody, když jde o precizní, opakující se úkoly, kde jsou eliminovány lidské chyby a kde lze dosáhnout vyšší efektivity a spolehlivosti.

Avšak není možné nahradit všechny lidské činnosti roboty, zejména ty, které vyžadují kreativitu, empatii, morální rozmyšlení, lidský kontakt nebo schopnost řešit nejasné situace. Existují oblasti, jako je umění, design, sociální práce, vzdělávání nebo zdravotnictví, kde lidský faktor a lidské dovednosti jsou nezbytné. Důležité je nalézt rovnováhu mezi automatizací a lidským faktorem tak, aby technologie sloužily člověku a přinášely užitek celé společnosti. Je také důležité, aby byly technologie a umělá inteligence navrhovány a používány s ohledem na etiku a zodpovědnost, aby nedocházelo k nežádoucím důsledkům, a aby byl respektován a chráněn lidský život a důstojnost.

Sociální politika je ekonomická teorie, která v praxi nefunguje, protože dobrota je žebrota

Věta "Politika bez pokrytectví je utopie" vyjadřuje myšlenku, že ideální politika, která by byla zbavena jakéhokoli pokrytectví, je nereálná a neuskutečnitelná. Pokrytectví se často vnímá jako negativní vlastnost v politice, protože znamená, že politici předstírají, že mají určitá přesvědčení nebo hodnoty, které však neodrážejí jejich skutečné motivace nebo jednání.

Politika je složitým a dynamickým oborem, kde se střetávají různé zájmy, názory a hodnoty. Snaha o dosažení absolutní čistoty a zbavení se všeho pokrytectví může být problematická, protože lidé mají různorodé přístupy k politice a různé názory na to, co je správné nebo ne. Kromě toho se politická kultura a kontext mohou lišit v závislosti na zemi, společnosti a historickém vývoji.

I když dosažení politiky beze všeho pokrytectví může být náročné, to neznamená, že by politika neměla usilovat o otevřenost, upřímnost a transparentnost. Snaha o dosažení co nejčestnějšího a odpovědnějšího politického prostředí je důležitá, aby se zlepšily vztahy mezi politiky a veřejností a posílila důvěra v politický systém.

Cizinci si musí uvědomit to, že my jsme tady pánem, co určuje pravidla hry

Velikým problémem je dlouhodobě to že se lidi stěhují z chudých a zaostalých národů do bohatých a vyspělých národů, aby zde získali zadarmo občanství a tím se měli lépe. Často se z těchto lidí stávají pobírači sociálních dávek nebo se z nich stávají zločinci a podvodníci. Ten, kdo by nezaplatil měsíční poplatek by byl za to zavřen do vězení na dobu, kterou by určil soud, jako příživník.

Poplatky by se vypočítávali podle tabulek, které by zohlednili situaci člověka jako je; věk, pohlaví, zdraví, vzdělání, počet odpracovaných let ve státě, kde získali občanství atd. Dětem do 15 let a lidem ve věku větším, než je 65 let, by byl tento poplatek automaticky odpuštěn. 

Jedná se o zajímavý nápad, který by ale vyvolal spoustu diskuzí a etických otázek. Povinnost platit měsíční poplatek za občanství by mohla být vnímána jako diskriminační vůči lidem, kteří nemají dostatek finančních prostředků. Někteří by mohli tvrdit, že takový systém by preferoval bohaté jedince a vytvářel nerovnosti ve společnosti.

Navíc, přísné trestání těch, kteří nezaplatí poplatek až do té míry, že by byli uvězněni jako příživníci, by mohlo vést ke zvýšenému sociálnímu napětí a konfliktům ve společnosti. Zavírat lidi do vězení za nedostatek finančních prostředků nemusí být vhodným způsobem, jak se s touto situací vypořádat.

Co se týče problému migrace, existuje celá řada faktorů, které lidi motivují k přesunu do bohatších zemí. Někteří lidé hledají lepší životní podmínky, bezpečnost, pracovní příležitosti a útěchu při hledání lepších životních šancí. Důležité je rozlišovat mezi legální migrací, která může být podpořena a regulována, a nelegální migrací, která představuje zvláštní výzvu pro mnoho zemí.

Namísto trestání by bylo možné zvážit opatření zaměřená na integraci a začlenění nových občanů do společnosti. To zahrnuje poskytování přístupu ke vzdělání, jazykovým kurzům, pracovním příležitostem a dalším službám, které by pomohly novým občanům úspěšně se začlenit do společnosti.

Návrhy týkající se občanství a migrace by měly být založeny na rovnosti, lidských právech a spravedlnosti, a měly by brát v úvahu složitost situací, kterým lidé čelí při hledání lepšího života a bezpečí pro sebe a své rodiny.

Rusko to je dogmatická totalita kde se porušují lidská práva

Ekonomika je složitým systémem ovlivněným mnoha faktory, včetně politických, sociálních, kulturních, historických a environmentálních podmínek. Ideologie může ovlivňovat ekonomiku, ale zároveň na ekonomiku mohou působit i jiné silné vlivy. Kvalita ideologie se neomezí jen na to, jakým způsobem ekonomika funguje, ale na mnohem širší spektrum faktorů, například.

Sociální spravedlnost

Ideologie by měla klást důraz na rovnost, snižování sociálních nerovností a zabezpečení základních potřeb všech lidí, aby každý měl stejnou příležitost prosperovat.

Otevřenost a demokracie

Kvalitní ideologie by měla podporovat demokratické hodnoty, občanská práva a svobodu projevu, což je základní pro budování spravedlivé a svobodné společnosti.

Ochrana životního prostředí

Ideologie by měla klást důraz na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí, aby bylo zajištěno, že ekonomický růst nepoškozuje dlouhodobě životní prostředí.

Inovace a vzdělání

Podpora výzkumu, vzdělání a inovací přispívá ke zlepšení ekonomiky a společnosti jako celku.

Hodnoty a etika: Ideologie by měla odrážet hodnoty, které podporují etické a morální chování, a to jak na individuální, tak na kolektivní úrovni.

Hospodářská stabilita

Ideologie by měla hledět na dlouhodobou stabilitu ekonomiky, minimalizování rizik a zamezení nadměrnému zadlužení. Závěrem lze říci, že ekonomika je jedním z mnoha ukazatelů kvality ideologie, ale není to jediný a definitivní měřítko. Všechny aspekty společnosti a vládnutí je třeba zkoumat celistvě, abychom pochopili, jak ideologie ovlivňuje a formuje fungování státu a život jeho obyvatel.

Politika a ekonomika potřebuje optimální rychlé radikální změny

Optimální změny jsou ty, které přinášejí největší prospěch a pozitivní výsledky za co nejmenších nákladů nebo nepříznivých důsledků. Pokud jde o rychlé radikální změny, je potřeba brát v úvahu, že co je pro jednu skupinu lidí nebo ekonomický sektor optimální, nemusí být pro ostatní. Radikální změny mohou mít silný dopad na různé aspekty společnosti a ekonomiky, ať už pozitivní nebo negativní.

Například, radikální ekonomické reformy mohou vést k rychlému ekonomickému růstu, ale současně mohou zvýšit sociální nerovnosti a nezaměstnanost. Radikální politické změny mohou přinést nové přístupy a reformy, ale mohou také vyvolat kontroverze a rozpory v společnosti.

Je důležité, aby při přemýšlení o rychlých radikálních změnách byla zohledněna komplexita situace, provedena důkladná analýza a pečlivé zvážení všech důsledků. Někdy mohou být postupné a postupné změny lepším způsobem dosažení dlouhodobě udržitelných výsledků a minimalizování rizika než rychlé a radikální kroky.

Konečně, vzhledem k tomu, že politika a ekonomika jsou silně zapletené s různými zájmy a hodnotami, je obtížné najít jedno univerzální řešení pro všechny situace. Optimální změny se mohou lišit v závislosti na konkrétním kontextu a cílech, kterých je třeba dosáhnout.

Nahradíme egoisty za; stroje, počítače, roboty, programy, databáze atd. egoisti jsou zastaralý model ekonomického otroka, je třeba pochopit to že nejsme tak bohatí abychom si mohli dovolit živit dobře egoisty se kterými jsou v civilizaci jenom samé problémy, protože lžou a kradou.

Citlivý člověk má v sobě citlivé filtry, a tak vnímá to co ostatní nevnímají

Náš mozek hraje klíčovou roli při interpretaci informací získaných našimi smysly a umožňuje nám chápat a reagovat na okolní svět. Každý z našich smyslů jako je; zrak, sluch, čich, chuť a hmat atd. zachycuje různé druhy podnětů a přenáší je do mozku pomocí nervových impulsů. Když tyto podněty dorazí do mozku, jsou zde dekódovány, interpretovány a srovnány s našimi dosavadními zkušenostmi a znalostmi. Naše paměť a učení sehrávají důležitou roli při pochopení nových informací a při vyhodnocování, co přesně znamenají.

Následně jsme schopni reagovat na získané informace různými způsoby a můžeme provádět motorické akce, reagovat emocionálně nebo mentálně zpracovávat tyto informace pro další užitečné účely. Celý tento proces probíhá v mozku velmi rychle a nevědomě, což nám umožňuje vnímat a interagovat se světem kolem nás. Nicméně, jak přesně mozek provádí tento složitý proces zpracování informací, stále zůstává částečně neobjasněno a je stále studován neurovědci. Naše vědomí a myšlenkové procesy jsou fascinující a složité téma, které ještě stále přitahuje značnou pozornost výzkumníků z různých oborů.

Mozek můžeme vnímat jako složitý filtr, který zpracovává a organizuje obrovské množství dat, které přicházejí z našich smyslů a z vnitřních procesů. Podstatou je, že mozek musí oddělit důležité informace od těch, které jsou méně relevantní, aby mohl efektivně pracovat s vědomostmi a reagovat na okolní podněty. Tento filtrace informací se nazývá selektivní pozornost. Mozek musí rozhodnout, které podněty jsou důležité a vyžadují okamžitou pozornost, a které podněty mohou být ignorovány nebo zpracovány později. To je klíčové pro efektivní fungování mozku, protože by bylo nemožné zpracovat a reagovat na všechny podněty najednou.

Představte si, že jste v rušném městě a vaše smysly jsou bombardovány různými podněty, jako jsou lidé, doprava, zvuky a vůně. Váš mozek musí filtrovat a selektovat, co je pro vás v daný okamžik nejdůležitější, například varování před blížícím se autem nebo konverzace s někým, koho znáte. Tato schopnost filtrování se vyvíjí a zlepšuje se v průběhu času a tréninkem. Někteří lidé mají lepší schopnost soustředit se a selektivně vnímat důležité informace, zatímco u jiných může být tento proces narušen nebo nedostatečně efektivní. Mozek má mnoho filtrů, které slouží k různým účelům, a tato síť filtrů mu umožňuje provádět různé úkoly, jako je rozpoznávání obličejů, rozeznávání hlasů, zpracování emocí a řešení složitých úkolů. Tato schopnost má zásadní vliv na to, jak vnímáme svět a jak se v něm chováme.

Citlivost jednotlivce může být spojena s tím, že má v sobě citlivější filtry, které reagují na podněty nebo informace, které ostatní mohou přehlédnout nebo nepovažovat za významné. Citlivost se často projevuje v různých aspektech vnímání a reakce jednotlivce na okolní svět. Zde je několik faktorů, které mohou ovlivnit citlivost jedince a způsob, jakým vnímá své okolí.

Senzitivita smyslů

Někteří lidé mají přirozeně vyvinutější smysly, jako je vyšší citlivost na světlo, zvuky, doteky nebo vůně. To znamená, že mohou vnímat podněty, které jiní nemusí zaznamenat.

Emoční citlivost

Citliví lidé mohou mít vyšší emoční citlivost, což znamená, že intenzivněji reagují na emoce, jak své, tak ostatních. Mohou být více empatickými a vnímavými k emocím a náladám lidí kolem nich.

Kognitivní filtry

Někteří jedinci mohou mít filtry v mysli, které se zaměřují na určité aspekty života nebo informace, a proto vnímají a věnují pozornost jiným aspektům než ostatní.

Kulturní a sociální kontext

Citlivost může také souviset s kulturním a sociálním kontextem jedince. Například v některých kulturách se určité informace nebo podněty považují za důležitější než v jiných, a to může ovlivnit to, co člověk vnímá a jak na to reaguje.

Psychologické faktory

Někteří jedinci mohou mít přirozeně vyšší míru introspekce a citlivěji vnímat své vlastní myšlenky, pocity a reakce.

Je důležité si uvědomit, že citlivost je individuální charakteristika a každý člověk může vnímat a reagovat na své okolí odlišným způsobem. Citliví jedinci mohou mít výhody, jako je hlubší vnímání a porozumění, ale také mohou být náchylnější k přetížení nebo přecitlivělosti na určité podněty.