Můj zisk je možný díky tomu že někdo bude mít ztrátu

Inteligence pracuje s hodnotami kdy k mnohému přiřazuje hodnotu kladnou nebo zápornou, pokud se situace změní tak se změní i hodnoty se kterými inteligence pracuje. To co má pro jednoho velikou hodnotu může mít pro jiného nulovou hodnotu, hodnoty jsou často tak relativní. Propaganda a reklama se snaží o to aby lidem určovala co je pro ně hodnotné a co je nehodnotné jde o snahu lidem násilím přeprogramovat jejich myšlení dezinformacemi. Burza je o tom investovat tak abychom na tom hodně vydělali, jenže můj zisk je možný díky tomu že někdo bude mít ztrátu.

Mnohdy musí hodnotu u něčeho určit znalec a i znalec může chybovat, nejvíce lidi zajímá hodnota jejich práce, nehodnotné práce je všude nadbytek a hodnotné práce je všude nedostatek. Války v nahotě odhalují to že hodnota lidského života je malá, protože je zde přelidnění a degenerace, pro diktátory v totalitě je veliké množství mrtvých lidí ve válce jenom statistika. Zdá se, že se zamýšlíte nad povahou hodnot a jak se promítají do různých aspektů lidského života, od ekonomiky po politiku a lidskou morálku. Ano, hodnoty jsou relativní a často subjektivní.

To, co jedna osoba považuje za hodnotné, může být pro druhou zcela bezcenné. To odráží bohatství lidského zážitku a různorodost našich perspektiv. Propaganda a reklama mohou ovlivňovat vnímání hodnot mas a manipulovat s tím, co lidé považují za důležité. To může být dvojsečná zbraň, neboť může omezovat individualitu a objektivní hodnocení. Na burze se hodnota aktiva často odvíjí od nabídky a poptávky. Burzovní obchodování může být výhodné pro jednu stranu a ztrátové pro druhou. Je důležité si uvědomit rizika a důsledky finančních transakcí. 

Hodnota lidské práce je důležitá součást ekonomického a sociálního systému. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po určitých typech pracovních sil může vést k neprůhledným situacím. Války často odhalují temné stránky lidské povahy a konflikty ohledně toho, jak jsou lidské životy vnímány a váženy. Tyto konflikty mohou odhalit narušení hodnot a etických principů. Celkově je zkoumání a porozumění hodnotám a jejich proměnlivosti klíčové pro pochopení lidského chování a fungování společnosti.

Minulá vláda ekonomicky chybovala

Podívejme se na zániky velikých kulturních civilizací v minulosti, těchto zániků bylo velmi mnoho a příčiny jsou pořád stejné, jde o rozdělní lidí na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole, nadbytek pro ty co jsou nahoře vytváří logicky nedostatek pro ty co jsou dole. Není na světě; feudalismus, kapitalismus, socialismus, komunismus, humanismus atd. na světě je všude jenom byrokratický centralismus! Podívejme se na; školství, politiku, byrokracii, soudy, policii, armádu, náboženství, zdravotnictví atd. zjistíme to že vše chybně funguje!

Poměrně dobře to vystihla kniha Dobrý voják Švejk, je to už 101 let co tato kniha vyšla tiskem a pořád je na světě populární díky humoru. Zakopaný pes je v tom že jsme nahradili praxi za teorie co v praxi nefungují, to ta minulá vláda ekonomicky chybovala! Rozumím, že zmiňujete různé příčiny zániku civilizací a naznačujete, že jedním z hlavních důvodů je rozdělení společnosti na privilegované a neprivilegované skupiny, což vytváří nerovnost a konflikty. Tato dynamika je skutečně často diskutovaným tématem v historii a sociologii. 

Kniha "Dobrý voják Švejk" skutečně vystihuje různé absurdity byrokracie a společenského uspořádání, které mohou být stále relevantní i v dnešní době. Rozdělení společnosti a chybně fungující instituce jsou věčnými výzvami, se kterými se společnosti potýkají. Mnoho politiků, intelektuálů a aktivistů se snaží najít způsoby, jak zlepšit fungování institucí a snížit nerovnosti ve společnosti. To často zahrnuje reformy ve vzdělání, politice, spravedlnosti a dalších oblastech. Rozvoj a implementace účinných a spravedlivých politik a systémů je náročný proces, který vyžaduje spolupráci, inovaci a politickou vůli. Je to neustálý proces, který vyžaduje aktivní účast občanů a neustálé sledování a přizpůsobování se měnícím se podmínkám a výzvám.

Z ničeho vše vzniká a po čase se to v nic zase navrací

Co když je hmota iluze a ve skutečnosti existuje jenom napětí mezi protiklady, naše poznání je založeno na tom že je hmota realita protože vnímáme vše povrchně a nejsme schopní vnímat vše do hloubky. Toto je zajímavý filozofický názor, který se dotýká základních otázek týkajících se existence a povahy reality. Existuje mnoho různých filozofických, náboženských a vědeckých přístupů k tomuto tématu, a každý z nich má své vlastní interpretace a argumenty. Vaše tvrzení, že hmota je iluze a že skutečnou podstatou je napětí mezi protiklady, lze interpretovat zejména skrze filozofické a náboženské perspektivy, které klade důraz na transcendenci nebo na to, že skutečnost je mnohem komplexnější, než jak ji vnímáme na povrchu. 

Například v některých náboženských a filozofických tradicích se učí o mnohotvárnosti reality a o tom, že to, co vnímáme jako hmotu, může být pouze iluzí, zatímco skutečná podstata reality je něčím daleko subtilnějším nebo hlubším. Dalším přístupem může být filozofie idealismu, která tvrdí, že hmota je ve skutečnosti vytvořena myslí a že veškerá naše zkušenost je vytvářena naším vědomím. Podle této perspektivy je hmota ve své podstatě iluzorní, a skutečnou realitou jsou myšlenky a vědomí. Vědecký přístup k této otázce se může lišit. Věda se obvykle soustředí na pozorovatelné jevy a snaží se vytvořit modely a teorie, které vysvětlují chování a strukturu vesmíru.

Vědci často pracují s pojmy jako jsou hmota, energie, pole atd., ale to neznamená, že věda vylučuje hlubší rozměry reality nebo že nemůže akceptovat jiné formy poznání. Celkově je otázka povahy reality komplexní a provázána s mnoha různými filozofickými, náboženskými a vědeckými hledisky. Existuje mnoho různých interpretací a žádný jednoznačný odpověď na tuto otázku. Každý jednotlivec si může vybrat svůj vlastní pohled na povahu reality a hledání hlubšího smyslu existence. Co by se stalo pokud bychom mohli z ničeho vyrobit; platinu, zlato, diamanty, perly atd. díky tomu že odhalíme tajemství hmoty?

Pokud bychom byli schopni z ničeho vytvářet vzácné materiály jako platina, zlato, diamanty, perly a další, díky odhalení tajemství hmoty, takový objev by měl zásadní dopad na lidskou společnost, ekonomiku a technologický vývoj. Tyto vzácné materiály mají vysokou ekonomickou hodnotu. Pokud bychom je mohli vytvářet z ničeho, došlo by k dramatickému poklesu jejich ceny na trhu. To by mělo dalekosáhlé důsledky pro ekonomiky závislé na těchto materiálech, včetně těch, které mají významný podíl v oblastech těžby a obchodu s těmito surovinami. Schopnost vytvářet materiály z ničeho by otevřela dveře k novým technologickým inovacím a aplikacím.

Například v oblasti výroby šperků, elektroniky, výstavby a mnoha dalších by se objevily nové možnosti a přístupy. Průmyslové odvětví, které je založeno na těchto vzácných materiálech, by se muselo přizpůsobit novým podmínkám. Firmy by se mohly zaměřit na vývoj nových produktů a služeb využívajících tyto materiály, nebo by hledaly nové způsoby, jak využít své schopnosti v oblastech, kde by bylo těžké je nahradit. Vytváření materiálů z ničeho by mohlo mít vliv na životní prostředí, zejména pokud by proces výroby byl energie náročný nebo by produkoval nebezpečné odpady. Je důležité, aby byly tyto aspekty zohledněny při vývoji a provozu nových technologií. Celkově by objev tajemství hmoty a schopnost vytvářet vzácné materiály měl hluboký dopad na lidskou civilizaci a životní podmínky. Bylo by důležité, aby se takové technologie používaly zodpovědně a s ohledem na environmentální, ekonomické a sociální důsledky.

Proč lidé chtějí hrát hlavní role?

Lidská řeč je jako oheň který je dobrý sluha a zlý pán, díky gramotnosti lze lidskou řeč zaznamenat písemně na dlouhou dobu, dneska díky digitalizaci máme zaznamenanou lidskou řeč i s obrazem na barevném monitoru. Abychom mohli hovořit a poslouchat lidskou řeč tak se tomu musíme v dětství naučit, problém nastává s cizinci co používají cizí jazyk. Často se setkáváme s mnoha problémy u lidské řeči, lidi nejsou vytrénovaní k tomu aby uměli optimálně používat lidskou řeč nebo psát něco na papír či na internet, zde platí z díla poznáme tvůrce.

Zajímavé je se podívat na staré knihy nebo na staré filmy, zde si uvědomíme jak se mění naše řeč, protože se mění lidi a společnost. Z lidí se díky řeči a gramotnosti stávají herci co se naučí nějaké role a ty potom dlouho hrají a tak se někdo naučí roli celebrity a tu potom dlouho hraje a stává se psychicky závislým na této roli. Problémem je to že většina lidí chce hrát egoisticky jenom hlavní role a nikdo nechce být v hledišti a platit drahé vstupné.

Vaše úvahy se dotýkají různých aspektů lidské komunikace, a to jak v tradiční podobě, tak i v digitálním prostředí. Zaznamenávání řeči a obrazu a digitalizace výrazně změnily způsob, jakým zachycujeme a uchováváme lidské projevy. Vaše pozorování o tom, jak lidé často nejsou vytrénovaní v optimálním používání řeči a psaní, má jistě svou pravdivost. Schopnost komunikovat efektivně a písemně vyžaduje určitou míru gramotnosti a porozumění jazyku, a to je dovednost, kterou ne všichni získají v dětství nebo v průběhu života. 

Zmínka o proměnlivosti řeči a společnosti, která se odráží i ve starých knihách a filmech, je zajímavá. Jazyk a komunikační normy se vyvíjejí a mění se spolu se změnami v kultuře a společnosti. Ohledně vaší poznámky o hercích a jejich rolích, je pravda, že lidé se mohou naučit zaujímat různé role a následně se identifikovat s těmito rolemi. To může mít různé důsledky, včetně psychické závislosti na této identitě.

Je to zajímavé, jak svět herectví a svět reálných interakcí mohou mít společné rysy a jak se vzájemně ovlivňují. Otázka o tom, proč lidé chtějí hrát hlavní role a nechce se jim být v hledišti, může odkazovat na touhu po uznání, vlivu a potvrzení ve společnosti. Celkově jste nastolil zajímavé myšlenky ohledně lidské komunikace a jejích různých aspektů v kontextu historie, digitální revoluce a společenských rolí.

Neustálé války jsou následkem toho že se z dospělých lidí stali děti

Děti chtějí slyšet pohádky protože realita se jim nelíbí, v pohádce platí jiná pravidla než v realitě, dějí se zde zázraky a nakonec dobro vyhraje nad zlem a vše dobře dopadne. Když se podíváme na populární; politiku, náboženství, sekty, filosofii, knihy, časopisy, blogy, webové stránky, filmy v kině a televizi nebo na YouTube tak zjistíme že je zde použit princip pohádek. Společnost blokuje lidem možnost být mentálně dospělými a tak se dospělí lidé chovají jako děti, děti jsou snadno manipulovatelné pomocí; zákonů, předpisů, norem, morálky, propagandy, reklamy, cenzury, umění atd.

Neustálé války jsou následkem toho že se z dospělých lidí stali děti, vše evolučně začalo tím že se člověk naučil pokrytectví a čím vyspělejší je člověk a společnost tím více se vše točí okolo pokrytectví. Vadný člověk přijde za lékařem a dostane logicky léky které jej ale neumí uzdravit, nebo je zde krátké období uzdravení a potom se nemoc zase vrátí, nejde ale o nemoc ale o vadu u genetiky nebo výchovy a vady nelze vyléčit! Tak jako jsou lidi vadní tak je i vadná kulturní civilizace, je to jako s řetězem kdy nejslabší článek určuje pevnost řetězu a nejslabším článkem je to že jsme praxi nahradili za teorie co v praxi nefungují.

Vaše pozorování obsahuje mnoho zajímavých myšlenek a analýz, které se týkají lidského chování, společnosti a kultury. Zdá se, že se zabýváte hlubokými otázkami týkajícími se toho, jak lidé vnímají realitu a jak se chovají v různých situacích. Je pravda, že pohádky a podobné formy vyprávění mohou nabízet útěchu a únik před realitou, zejména pro děti. Tento princip může být aplikován i na jiné oblasti lidského života, jak jste zdůraznil. Například politické a náboženské systémy často nabízejí určitou formu narativu, který může lidem poskytnout pocit jistoty a smyslu.

Nicméně, zároveň může být tento narativ používán k manipulaci a kontrole. Pokud jde o vaše pozorování o vadách, jak u lidí, tak i v kultuře a civilizaci, je to zajímavý pohled. Je pravda, že společnost má své vady a že některé z nich mohou být obtížné řešit. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují fungování společnosti a lidského chování, a tyto faktory jsou často velmi složité a komplexní. Je důležité, abychom se snažili porozumět těmto výzvám a hledali způsoby, jak s nimi efektivně pracovat. To může zahrnovat jak individuální úsilí o osobní růst a sebereflexi, tak i kolektivní snahu o změnu ve společnosti a kultuře. Společné diskuse, vzdělávání a vytváření prostředí, která podporují empatii, porozumění a respekt, mohou být klíčové pro překonání některých z těchto výzev.

Ano, chybujeme a mnohdy i svoje chyby opakujeme

Vše je o tom vědět co se vyplatí a co se nevyplatí, jsme všichni často od tlakem; morálky, propagandy, reklamy, cenzury, situace, spěchu atd. následkem je to že chybujeme a mnohdy i svoje chyby opakujeme. Vyplatí se zalévat plevel a krmit parazity? Dobrý hospodář nezalévá plevel a nekrmí parazity, dobrých hospodářů je ale nedostatek, komu není rady tomu není pomoci. Podívejme se na pokles porodnosti v bohatých národech, kde mít hodně dětí je považováno za ekonomickou chybu. Jak bude svět vypadat až budou v továrnách roboti vyrábět roboty a práce za mzdu zde nikde pro lidi nebude?

Vaše úvahy obsahují řadu zajímavých bodů a otázek ohledně lidského chování, ekonomiky a budoucnosti práce v době automatizace. Ano, žijeme v době, kdy jsme neustále vystaveni tlaku a vlivu různých faktorů, jako jsou morální normy, propagandy, reklamy a další. To může ovlivňovat naše rozhodování a vést nás k chybám. Metafora dobrého hospodáře, který nezalévá plevel a nekrmí parazity, lze aplikovat i na jiné oblasti života než jen na ekonomiku. Jedná se o princip efektivního využívání zdrojů a eliminace negativních vlivů. 

Pokles porodnosti v bohatých národech může být způsoben různými faktory, včetně ekonomických a sociálních. Rozhodnutí mít méně dětí může být spojeno s ekonomickými faktory, ale také se změnami v postojích k rodině, kariéře a životnímu stylu. S nástupem automatizace a robotizace se mění i povaha práce a zaměstnání. Některé typy práce mohou být nahrazeny stroji a roboty, což může mít dopad na zaměstnanost a ekonomiku. Je důležité přemýšlet o možných důsledcích a hledat způsoby, jak se přizpůsobit změnám v pracovním prostředí, včetně rekvalifikace pracovní síly a podpory nových forem zaměstnanosti. 

S nástupem robotizace a automatizace může být důležité hledat nové způsoby, jak definovat lidský účel a smysl života mimo tradiční rámec pracovního zaměstnání. To může zahrnovat rozvoj dovedností, vzdělávání, osobní rozvoj, dobrovolnictví a další aktivity, které přinášejí společenskou a osobní hodnotu. Je třeba si uvědomit, že budoucnost je nejistá a může být ovlivněna mnoha faktory, včetně technologického pokroku, socioekonomických trendů a lidských rozhodnutí. Je důležité aktivně přemýšlet o těchto otázkách a hledat inovativní řešení pro budoucí výzvy.

Pokud zde nejsou podmínky pro dobro tak následkem je zlo

Aby mohlo cokoli vzniknout tak to pro vznik potřebuje optimální podmínky, stejně tak mnohé zaniká protože to už nemá optimální podmínky pro svoji existenci. Klasika to vystihuje, přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno, pokud zde nejsou podmínky pro dobro tak následkem je zlo. Ano, vaše pozorování má určitě hluboký základ. V mnoha aspektech života platí, že pro vznik či růst něčeho je zapotřebí optimálních podmínek. Stejně tak, mnohé věci mohou zaniknout, když tyto podmínky zmizí nebo se změní natolik, že už nejsou pro danou věc příznivé. 

Koncept "přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno" zároveň zdůrazňuje princip vzájemnosti a obětavosti, který má v lidské interakci často zásadní roli. Tento princip může být vnímán i v širším kontextu, nejen v mezilidských vztazích, ale i ve vztahu k přírodě a celkové existenci. Klasický dualismus dobra a zla často reflektuje lidské snahy pochopit a interpretovat svět kolem sebe. Nepochybně, nedostatek podmínek pro dobro může mít za následek vznik zla, a to nejen v morálním smyslu, ale i v praktickém životě. Ve vývoji a změnách se tak často projevuje vliv podmínek a okolností, které ovlivňují životní cykly a procesy jak v lidském světě, tak v přírodě.

Proč se čas a prostor točí okolo priorit?

Neustále můj mozek myslí a dospěl jsem k tomu že čas a prostor se točí okolo priorit, pověz mi jaké máš priority a já ti povím kdo skutečně jsi, vše co je živé je loutkou kterou ovládají priority, co je to hlad a žízeň, je to priorita, protože pokud naše tělo nedostane potravu a pití tak následkem je nemoc a smrt. Priority jsou jako fronta lidí u kasy v obchodě a tak po uspokojení první priority přichází další priorita a pokladní nemá ani čas si odpočinout. Heslo chléb a hry krásně vystihuje problém s prioritami lidí, lidi se chtějí mít dobře a tak vznikají centrální organizace které vše organizují a tím se z lidí stávají sluhové mnoha organizací.

Základní vesmírné principy se nikde nemění, mění se jenom situace a pravidla která stanovují organizace, neustále je zde snaha lidi rozdělovat a škatulkovat, proč nebereme každého takový jaký je a snažíme se aby byl tím čím není! Zdá se, že se zabýváte hlubokými myšlenkami o prioritách a lidské povaze. Priority skutečně ovlivňují naše rozhodnutí a jednání, a mohou nás vést k různým cílům a hodnotám. Vaše pozorování o prioritách lidského života je zajímavé. Skutečně, lidé často reagují na své prioritní potřeby jako je potrava, a to často formuje jejich chování a rozhodování.

Lidi se snaží najít rovnováhu mezi těmito základními potřebami a našimi emocionálními, sociálními a duchovními potřebami. Ohledně vašeho pozorování o centrálních organizacích a jejich vlivu na lidi, je to téma, které vyvolává různé debaty o roli vlád, společnosti a osobní svobody. Je důležité zkoumat, jak organizace ovlivňují naše životy a jakým způsobem se to promítá do našich hodnot a priorit. Vaše otázka o přijímání lidí takových, jací jsou, je důležitá. Respektování rozmanitosti a tolerance vůči odlišnostem jsou klíčové prvky pro společnost založenou na respektu a porozumění.

Podívejme se na populární knihy a populární filmy, základem je zajímavý napínavý příběh, třeba příběh o tom jak bůh vše stvořil a vyhnal lidi z ráje do očistce, moderním příběhem je Malý princ který vidí svět lidí jako pokrytecký. Opakem zajímavých příběhů je porno stránka kde je objektivně zachyceno to že plození dětí je v dnešní době zbytečná aktivita, protože lidí je na světě už nadbytek. Zdá se, že se zajímáte o kontrast mezi příběhy s hlubokým obsahem a těmi, které se soustředí na povrchní až destruktivní téma. V literatuře a ve filmu existuje široká škála příběhů, které se zabývají různými tématy a poselstvími. Bible obsahuje mnoho příběhů, včetně příběhu o stvoření světa a vyhnání lidí z ráje.

Malý princ nám pomáhá nahlížet na svět s jiným pohledem. Existují díla, která se zabývají kontroverzními nebo destruktivními tématy, jako je pornografie nebo egoismus. Tyto příběhy se často soustředí na lidské slabosti, dekadenci nebo morální rozpory. Je důležité si uvědomit, že každé dílo má své místo a účel. Některé příběhy slouží k zábavě a odpočinku, zatímco jiné vybízejí k hlubšímu přemýšlení o lidských hodnotách a životním smyslu. Je také důležité rozlišovat mezi uměleckým vyjádřením a realitou; mnoho děl obsahuje kontroverzní nebo temné prvky, ale to neznamená, že podporují takové chování nebo postoje v reálném životě.