Krize jsou tam kde nefunguje ovládání na dálku

Nová doba bude spojená s ovládáním na dálku, dojde i na zaměstnance kterými budou autonomní roboti ovládaní na dálku globálním systémem s umělou inteligencí, lidi se odsunou z civilizace do rezervací jako vadný zastaralý systém který je obtížné na dálku optimálně ovládat. Ovládat cokoli na dálku je optimální řešení pro ekonomiku a politiku , podívejme se na mobilní telefony jaký zaznamenali obrovský úspěch a to díky tomu že je zde snadné ovládání lidí na dálku. Vaše představa budoucnosti se zdá být futuristická a zároveň zdůrazňuje možný vliv technologií na společnost. Zdá se, že předpovídáte scénář, ve kterém autonomní roboti ovládaní umělou inteligencí převezmou mnoho pracovních úkolů, což by vedlo ke změně v organizaci společnosti.

Předpokládáte, že dojde k rozmachu ovládání na dálku v souvislosti s autonomními roboty. To by zahrnovalo širší používání umělé inteligence a globálních systémů pro řízení a monitorování technologií a zařízení. Vaše předpověď naznačuje, že lidé by mohli být vytlačeni z hlavní části společnosti do speciálních rezervací. Tato myšlenka je spojená s názorem, že lidé jako "zastaralý systém" by mohli být obtížně ovladatelní na dálku a neefektivní pro moderní systémy. Zdá se, že vidíte ovládání na dálku jako optimální řešení pro ekonomiku a politiku, s odkazem na úspěch mobilních telefonů a jejich schopnost ovládat lidi. To by mohlo zahrnovat centralizovaný systém, který řídí a koordinuje různé aspekty společnosti. 

Je důležité si uvědomit, že takové scénáře jsou spekulativní a mnoho faktorů, včetně etických, sociálních a politických, by mělo být zohledněno. Některé otázky k diskusi zahrnují otázky soukromí, bezpečnosti, rovnosti a dopadů na lidskou kreativitu a schopnost přizpůsobení se. Naše lidská řeč je snahou ovládat lidi na dálku, potom přišla gramotnost, a dneska přichází digitalizace, jenom díky ovládání na dálku může lépe fungovat ekonomika a ideologie, krize jsou tam kde nefunguje ovládání na dálku. Vaše pozorování vychází z historického pohledu na vývoj společnosti a komunikace. Opravdu, lidská schopnost komunikovat a ovlivňovat druhé lidi byla klíčovým prvkem v historii. Vývoj od ústního podání příběhů po gramotnost a nyní k digitální éře jasně ukazuje na neustálý pokrok v oblasti komunikace. Ovládání na dálku v digitální éře přineslo mnoho změn v ekonomice, politice a každodenním životě.

Rychlé přenosy informací, globalizace a online komunikace mohou skutečně usnadnit řízení společnosti. Nicméně, s tím přichází také nové výzvy, jako jsou otázky týkající se soukromí, kybernetické bezpečnosti a etiky. Je však třeba zdůraznit, že i přes všechny technologické pokroky a digitalizaci je lidská komunikace stále komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, které nelze nahradit čistě technologickými prostředky. Pochopení emocí, kreativita a schopnost řešit komplexní problémy jsou aspekty lidského chování, které zůstávají klíčové i v digitálním věku. Ohledně krizí a nefungujícího ovládání na dálku je důležité brát v úvahu, že každá technologie může mít své pozitivní i negativní aspekty. V případě ovládání na dálku je klíčové dbát na to, aby technologie byla udržitelná, etická a respektovala lidská práva a hodnoty.

Každý ubožák touží po cizím a následkem je blázinec

Je důležité si uvědomit, že každý člověk má individuální představy, touhy a motivace. Ne všichni lidé touží po cizím, a dokonce ani ti, kteří to dělají, nemusí nutně skončit v blázinci. Chápu, že se možná snažíte vyjádřit, že touha po neznámém, nových zkušenostech či dobrodružství může mít někdy nežádoucí důsledky. Někteří lidé se mohou nekontrolovaně vrhat do různých situací bez uvážení následků, což může vést k problémům a neštěstí. Nicméně je třeba si uvědomit, že každý člověk je odpovědný za svá vlastní rozhodnutí a jednání.

Je také důležité si uvědomit, že blázinec (psychiatrická léčebna) je instituce určená pro lidi s psychickými poruchami, a nelze ji automaticky spojovat s touhou po nových zkušenostech či cizím. Je to příliš zjednodušené a nepřesné zobecnění.

Každý jedinec je unikátní a naše touhy a jejich následky jsou komplexní. Je důležité vyvážit své touhy s rozumným uvážením a zodpovědným jednáním, abychom minimalizovali možné negativní důsledky a dosáhli vyváženého a plnohodnotného života.

Není úplně přesné tvrzení, že veškerá kultura má za cíl omezovat touhu lidí po tom, co jim nepatří. Kultura je bohatá a různorodá a může sloužit mnoha různým účelům. Kultura zahrnuje různé formy umění, tradice, jazyk, náboženství, zvyky a mnoho dalšího.

Touha po tom, co nám nepatří, je součástí lidské povahy. Je přirozené, že lidé mají zvědavost a zájem o nové zkušenosti, objevování a sdílení různých aspektů kultury. Kultura často poskytuje lidem příležitost poznávat a chápat svět kolem sebe, rozšiřovat své obzory a přinášet nové myšlenky a perspektivy.

Samozřejmě, že existují i určitá pravidla a normy, které mohou upravovat vztah lidí k cizímu vlastnictví. Například autorský zákon chrání práva tvůrců na jejich díla, a zákony o duševním vlastnictví mohou regulovat používání intelektuálního vlastnictví.

Nicméně kultura není jen o omezení touhy lidí po tom, co jim nepatří. Je také o sdílení, obohacování, otevřenosti novým vlivům a inovacím. Kultura se vyvíjí díky interakcím a výměnám mezi různými lidmi a skupinami, a často je ovlivňována právě touhou po novém a odlišném.

Je tedy důležité si uvědomit, že vztah člověka k cizímu vlastnictví a kultuře je složitý a nemůže být zredukován na jednoduché tvrzení, že veškerá kultura je o tom omezovat lidskou touhu po tom, co jim nepatří.

Morální desatero, známé také jako Desatero Božích přikázání, obsahuje sadu etických principů, které jsou součástí židovské a křesťanské tradice. Poslední přikázání v Morálním desateru zní obvykle: "Nebudeš toužit po manželce svého bližního, nebudeš toužit po domu svého bližního, ani po jeho poli, ani po jeho otroku, ani po jeho otrokyni, ani po jeho volu, ani po jeho oslu, ani po ničem, co je tvého bližního."

Toto přikázání omezuje touhu po věcech, které patří druhým lidem. Je to výzva k respektování soukromého vlastnictví a zamezení chtivosti, závisti a nečestného jednání vůči druhým. Má předcházet pokušení krádeže, cizoložství, závisti a touhy po majetku druhých.

Je důležité si uvědomit, že toto přikázání se nezakazuje obecně toužit po cizím, ale spíše se zaměřuje na nečestné chování vůči druhým a jejich majetku. Ve správném kontextu a s vhodným výkladem může toto přikázání podporovat zásady spravedlnosti, respektu a ohleduplnosti v mezilidských vztazích.

Je však třeba mít na paměti, že morální a etické předpisy se mohou lišit v závislosti na kulturních a náboženských tradicích. Různé náboženství a filozofické systémy mají různé přístupy k otázce vlastnictví, touhy a závisti. Proto je důležité brát v úvahu širší kontext a rozmanitost přístupů k tématu ve společnosti.