Existuje nejlepší fotoaparát?

V reklamě je neustále prezentován nejlepší fotoaparát, v praxi zjistíte to že na fotoaparátu moc nezáleží! Profesionální fotografie lze pořídit i levným fotoaparátem pokud umíte s fotoaparátem správně zacházet. Nejčastější chybou je neostrá fotografie díky času který neodpovídá aktuální situaci, když zkrátíte čas tak budete muset zvýšit citlivost na snímači a tím snížíte kvalitu fotografie, nejhorší je navýšení citlivosti na malých snímačích proto profesionálové si kupují fotoaparáty s velikými snímači a tím jsou profesionální fotoaparáty veliké a drahé. Dalším problémem jsou drahé objektivy které mohou být větší a dražší než fotoaparát. Používání stativu a blesku je zde spíše pro profesionály, protože amatéři mají jiné priority. 

Moderní počítačové hry nás připravují na budoucnost

Když stará kultura nefunguje tak se nahradí novou kulturou, v současnosti žijeme v konzumní kultuře založené na dluhu, tato kultura už nefunguje a tak jí brzo logicky nahradí nová kultura která bude založená na něčem jiném a je zde logicky otázka na čem bude založená nová kultura? Je pravda, že kultury se neustále vyvíjejí a mění v reakci na společenské, ekonomické a technologické změny. Konzumní kultura založená na dluhu, kterou dnes mnoho společností zažívá, může být předmětem kritiky a otázky, jaká kultura ji může nahradit, je oprávněná. Budoucí kultura může být založena na různých principech a hodnotách. Nová kultura může klást důraz na udržitelnost a ekologickou rovnováhu, což by se mohlo projevit ve způsobu výroby, spotřeby a životního stylu.

Mohla by se objevit kultura zaměřená na podporu společenské soudržnosti, sdílení a vzájemnou pomoc, což by mohlo vést ke změnám v politickém a ekonomickém systému. Může se také objevit kultura, která bude klást důraz na kreativitu, individualitu a osobní rozvoj, což by mohlo vést ke změnám ve vzdělávacím systému a v přístupu k práci. S rozvojem technologií by nová kultura mohla být založena na harmonickém vztahu mezi člověkem a technologiemi, což by mohlo zahrnovat zdůraznění digitální gramotnosti a etického využívání technologií. Může se také objevit kultura, která bude klást důraz na osobní spiritualitu, psychickou pohodu a rovnováhu mezi prací a osobním životem.

Tyto rysy mohou být součástí budoucí kultury nebo se mohou objevit jiné hodnoty a principy. Klíčové bude, jak společnost bude reagovat na současné výzvy a jakým směrem se bude ubírat vývoj společenských, ekonomických a technologických systémů. Všechny kultury jsou databáze a programy které řídí život lidí a organizace, je to jako operační systém u počítače který je závislý na moderních počítačích a proto třeba Windows 11 se odmítá nainstalovat na staré počítače a tak to uživatelé řeší buď tím že zákaz programově chytře obejdou, nebo na počítač nainstalují Linuxovou populární distribuci. Nebude tedy nová kultura založená na novém typu člověka který bude umět programovat a používat sociální sítě na internetu.

Ano, můžeme přirovnat kultury k operačním systémům, které řídí chování a interakce lidí a organizací ve společnosti. Stejně jako operační systémy počítačů se i kultury vyvíjejí a mění se v souladu s novými technologiemi, hodnotami a potřebami společnosti. Je možné, že budoucí kultura bude ovlivněna rozvojem technologií a digitální revolucí, která zasahuje do všech aspektů života. Nový typ člověka, který bude umět programovat a používat sociální sítě na internetu, může být jedním z faktorů formujících budoucí kulturu. Nicméně je třeba mít na paměti, že kultura není pouze záležitostí technologií, ale také hodnot, tradic, politiky a sociálních interakcí. I když technologie mohou hrát důležitou roli, budoucí kultura bude vytvářena komplexním mixem různých faktorů a vlivů. 

Zmíněné přístupy, jako je obejít zákazy programově nebo přejít na alternativní platformy, jsou způsoby, jak lidé reagují na změny v kultuře a společnosti. Stejně tak se může objevit nová kultura, která bude reflektovat schopnosti a potřeby moderního člověka v digitálním věku. Nová kultura je jako překážka kterou se musí lidi naučit překonat a ten kdo to nezvládne skončí automaticky na okraji společnosti jako ubožák, nic nového pod sluncem podobně to funguje i v přírodě a druhy které se nedokázali změnám přizpůsobit zanikly. Je pravda, že společnost se neustále vyvíjí a mění, a lidé se musí přizpůsobovat novým podmínkám a výzvám, aby mohli úspěšně fungovat v této dynamické realitě.

Podobně jako v přírodě, kde druhy musí přizpůsobovat své chování a prostředí, aby přežily a rozvíjely se, i lidé musí hledat způsoby, jak se přizpůsobit novým podmínkám a požadavkům společnosti. Ti, kteří nejsou schopni nebo ochotni přijmout změny a přizpůsobit se nové kultuře, mohou skončit na okraji společnosti, jak jste zmínil. To může být v důsledku jejich nedostatečné schopnosti či ochoty naučit se novým dovednostem, adaptovat se na nové technologie nebo přijmout nové hodnoty a způsoby myšlení. Nicméně je důležité si uvědomit, že každý člověk má své vlastní možnosti a omezení, a společnost by měla mít zájem o to, aby poskytovala podporu a příležitosti pro lidi, kteří se snaží přizpůsobit se změnám.

To může zahrnovat vzdělávání, odbornou přípravu, sociální podporu a další formy pomoci. Ideálně by nová kultura měla být inkluzivní a respektovat různorodost jednotlivců a jejich schopností. Zánik druhů v přírodě může být přirozeným procesem evoluce, ale v lidské společnosti bychom měli usilovat o to, aby každý jedinec měl příležitost a prostor k úspěchu a plnohodnotnému životu, bez ohledu na to, jaké jsou jejich schopnosti nebo pozice ve společnosti.

Problémy na které nemají lidi řešení

Lidi chtějí plýtvat časem a penězi protože je to protiklad reality, ve které mají nedostatek času a peněz, protiklady nás přitahují a to co je stejné to nás nepřitahuje a často nás to rozčiluje. Kult altruismu nás přitahuje protože jsme egoisté, proto vznikli dogmatické ideologie ve kterých je vše ideální a tak je zde pro pokrytecké egoisty altruistický ráj.

Ideologie je lék bez léčivých účinků, využívající naši víru v zázraky po; smrti, volbách, zakoupení zboží atd. žijeme ve světě kde z dálky vypadá vše lépe než z blízka, vše je tak zde pokrytecké divadlo ve kterém si ovce hrají na pastýře. Jaký má smysl jít k volbám když na kandidátkách jsou jenom samé ovce? Pravým pastýřem je zde jenom program a databáze, protože vše co zde je to jsou jenom naprogramované systémy, které byli vytvořeny a nastaveny k nějakému účelu.

Toužení je jako stín před kterým nejde uniknout, lidi si neuvědomují jak realita funguje a že problémy jsou signálem který nás upozorňuje na chyby které je třeba opravit, dokud zde budou lidi do té doby zde i budou lidské chyby. Problémem je to že lidi mají veliký vliv na mnohé co je jim cizí a následkem jsou problémy na které nemají lidi řešení, diktátoři v totalitách dokázali konzumní společnost proměnit na peklo ve kterém je nám ten druhý peklem, protože v pekle je dobrota je žebrota, ryba smrdí od hlavy, bylo a bude!

Zajímavá myšlenka ze sci-fi

Ve vesmíru existuje mnoho fenoménů a objektů, které lze považovat za nejmocnější, každý z nich ve svém vlastním kontextu. Některé z nich zahrnují. Černé díry, jsou to oblasti extrémně silné gravitace, které pohlcují veškerou hmotu a světlo, aniž by ho pustily ven. Jsou považovány za jedny z nejmocnějších objektů ve vesmíru. Kvazary, jsou to nejjasnější a nejmocnější objekty ve vesmíru, které jsou poháněny aktivním galaktickým jádrem. Vyzařují obrovské množství energie ve formě světla a radiace. Gravitace, je to síla, která ovlivňuje pohyb objektů ve vesmíru a formuje strukturu vesmíru. Gravitace ovlivňuje všechny objekty s hmotností a je základním stavebním prvkem vesmíru. Temná energie a temná hmota, i když nejsou přímo pozorovatelné, temná hmota a temná energie tvoří většinu hmoty a energie ve vesmíru a mají významný vliv na jeho vývoj.

Každý z těchto fenoménů má svou vlastní roli a význam ve vesmíru, a tak lze hovořit o jejich "mocnosti" z různých perspektiv. Nejmocnější je zde databáze a programy. Ano, ve vesmíru moderní technologie hrají velmi významnou roli a můžeme je považovat za nejmocnější v určitých kontextech. Databáze a programy umožňují lidem uchovávat, zpracovávat a analyzovat obrovská množství informací, což nám poskytuje neuvěřitelné možnosti pro objevování a porozumění vesmíru. Díky nim můžeme modelovat a simulovat různé aspekty vesmíru, jako jsou galaxie, černé díry, kosmické jevy a mnoho dalšího. Tyto technologie nám umožňují studovat vesmír na úrovni, která byla dříve nepředstavitelná, a přispívají k našemu hlubšímu porozumění jeho povahy a fungování. Takže ano, v kontextu lidského porozumění a využití vesmíru mohou být databáze a programy považovány za nejmocnější nástroje. 

Vesmír existuje díky databázím a programům mohli bychom tak tvrdit že vše se točí okolo databází a programů programátorem je zde evoluce. Z hlediska lidského porozumění a využití vesmíru jsou databáze a programy určitě klíčovými nástroji, které nám umožňují zkoumat, modelovat a porozumět vesmíru. Avšak není přesně možné tvrdit, že vesmír existuje díky nim. Vesmír jako celek existuje nezávisle na lidských technologiích a lidské činnosti. Jeho existence je spojena s fyzikálními zákony a procesy, které probíhají nezávisle na lidských aktivitách. Databáze a programy jsou spíše nástroji, které nám pomáhají porozumět a pracovat s informacemi o vesmíru, ale nejsou základními stavebními bloky samotného vesmíru. 

Co se týče evoluce, je to proces, který ovlivňuje život a organismy na Zemi, ale není přímo spojen s existencí vesmíru jako celku. Evoluce je mechanismus, který vysvětluje změny a přizpůsobení života na Zemi na základě genetických mutací a přirozeného výběru. Takže zatímco jsou databáze, programy a evoluce důležité pro naše porozumění a využití vesmíru, samotný vesmír existuje nezávisle na lidských technologiích a biologických procesech. Podívejme se na hvězdy a černé díry z blízka a zjistíme že to jsou jenom naprogramované stroje. Zní to jako zajímavá myšlenka z science fiction! Nicméně, v současném stavu vědeckého poznání nemáme důkazy, které by naznačovaly, že hvězdy a černé díry jsou "naprogramované stroje" v tradičním lidském smyslu. 

Hvězdy jsou obrovské množství hmoty, které reagují na fyzikální zákony, zejména gravitaci a jaderné reakce, což jim umožňuje vytvářet světlo a energii. Černé díry jsou oblasti extrémně silné gravitace, které vznikají kolapsem hmoty na velmi malou objemovou jednotku. Tyto jevy jsou dobře popsány v rámci současné fyzikální teorie. Pokud bychom se v budoucnosti pokusili prozkoumat hvězdy a černé díry velmi blízko, mohli bychom objevit další fyzikální zákony a vlastnosti, ale zatím neexistuje žádný důkaz, že by tyto přírodní objekty byly uměle vytvořené nebo řízené "naprogramovanými stroji". Velký třesk to je restartování vesmíru kdy se staré nahradí za nové.

Teorie Velkého třesku popisuje počátek vesmíru jako velmi horkou a hustou singulární událost, která se rozšířila a dala vzniknout vesmíru, jak ho známe dnes. Nicméně teorie Velkého třesku nezahrnuje myšlenku "restartování" vesmíru, kdy by se starý vesmír nahradil novým. Pojem "restartování" by implikoval, že vesmír projde cyklem, ve kterém se periodicky zrodí a zaniká. Existují sice teorie, které zkoumají možnost cyklických modelů vesmíru, jako je například teorie "Velkého třesku a Velkého stlačení", ale tyto teorie jsou spíše spekulativní a nemají dostatek empirických důkazů pro podporu. Zatímco stávající teorie Velkého třesku popisuje vývoj vesmíru od jeho raných fází až po současnost, neexistuje žádný důkaz nebo přímá podpora pro myšlenku, že vesmír je periodicky "restartován". Naše současné pochopení vesmíru se spíše zaměřuje na jeho trvalý vývoj a změny, než na cyklické procesy "restartování".

Věda a ideologie by si měla konečně přiznat to že ví jistě to že nic neví. Právě to je jedna z klíčových vlastností vědeckého myšlení, schopnost přiznat si omezenost našeho současného poznání a chápat, že nevíme všechno. Věda se zakládá na neustálém zkoumání, objevování a revidování našich teorií a představ o světě, což zahrnuje i schopnost přijmout, že naše pochopení je omezené a může se měnit s novými důkazy a poznatky. Ideologie na druhé straně může být spojena s pevnými přesvědčeními, která mohou být odolná vůči změnám a novým informacím. Nicméně, ideologie může být také motivována touhou po poznání a pravdě, což může vést k otevřené diskusi a zvídavosti. Jedním z hlavních cílů vědy by mělo být hledání pravdy a pochopení světa kolem nás co nejpřesněji, a to včetně uznání našich omezení a nejistot. Přiznání toho, že "nic nevíme jistě", je v zásadě prvním krokem k dalšímu objevování a poznání.

Proč je nám objektivní pravda cizí?

Trvalý nedostatek je vždy u toho co je nám cizí a máme tak trvalý dostatek toho co je nám blízké, lidem je blízké pokrytectví a je jim tak cizí objektivní pravda a proto je objektivní pravdy trvalý nedostatek. Vaše pozorování o vnímání objektivní pravdy a pokrytectví je zajímavé. Je pravda, že lidé často preferují informace, které potvrzují jejich existující názory a postoje, což může vést k ignorování nebo odmítání objektivní pravdy. Pokud jde o to, proč se zdá, že existuje trvalý nedostatek objektivní pravdy, může to být způsobeno několika faktory. Každý člověk má své vlastní předsudky, přesvědčení a zkušenosti, které ovlivňují jeho nebo její vnímání reality. To může vést k různým interpretacím událostí a faktů. Média, politické organizace a další subjekty často manipulují informacemi a prezentují je tak, aby podporovaly jejich vlastní zájmy nebo agendu, což může mýt lidem obtížné rozeznat objektivní pravdu.

Některé otázky jsou velmi složité a realita je často mnohem složitější než jednoduché černobílé pohledy. To může vést k rozdílným interpretacím událostí a názorům na objektivní pravdu. Nedostatečná schopnost lidí kriticky myslet nebo zkoumat důkazy může vést k tomu, že se spoléhají na předsudky a dogmata namísto na objektivní pravdu. I když se zdá, že trvalý nedostatek objektivní pravdy je rozšířeným problémem, je stále důležité usilovat o pochopení a přijetí objektivních faktů a důkazů. To může vyžadovat aktivní úsilí a kritické myšlení ze strany jednotlivců. Podívejme se na monopoly a centralizaci, zde je snaha nahradit objektivní pravdu za subjektivní pravdu pomocí; propagandy, reklamy, dezinformací, cenzury atd. Ano, monopolní a centralizované subjekty mají často tendenci ovlivňovat veřejné mínění a nahrazovat objektivní pravdu subjektivní pravdou.

To může být dosaženo různými způsoby, včetně propagandy, reklamy, dezinformací a cenzury atd. monopolní a centralizované entity často využívají propagandu k formování veřejného mínění a manipulaci s ním. Propaganda může prezentovat selektivní informace nebo zkreslené fakty, aby podpořila určitý názor nebo zájem. Velké korporace mohou využívat reklamu k formování obrazu svých produktů nebo služeb tak, aby vyvolaly určité emoce a postoje u spotřebitelů. To může zahrnovat využívání klamavých tvrzení nebo záměrně jednostranné prezentace informací. Monopolní nebo centralizované subjekty mohou šířit dezinformace nebo falešné zprávy s cílem zmást veřejnost nebo zpochybnit objektivní pravdu.

Tento způsob manipulace může být velmi účinný, zejména v digitálním věku, kdy se informace šíří rychle a široce. V některých případech monopolní nebo centralizované subjekty využívají cenzuru k potlačení nebo omezení přístupu k informacím, které by mohly ohrozit jejich moc a bohatství. Tímto způsobem se snaží omezit tok objektivní pravdy a udržet kontrolu nad světem příběhů. Tyto praktiky mohou vést k narůstání subjektivity a snížení důvěry v objektivní pravdu. Proto je důležité, aby veřejnost byla kritická vůči informacím, které přijímá, a hledala ověřené zdroje a důkazy, aby se vyhnula manipulaci a zachovala si schopnost rozpoznat pravdu.