Nejhorší je válka kdy se vraždíme a ničíme hodnoty

Žije se lidem v konzumní společnosti dobře nebo se jim žije zle? Samozřejmě že každému se žije jinak a navíc se často mění situace buď k lepšímu nebo horšímu. Není to jenom otázka peněz je to i otázka; zdraví těla, zdraví duše, štěstí a lásce atd. Statistiky mohou odhalit to jak se lidem v různých částech světa žije, třeba statistika délky věku a nebo statistika sebevražd. Dalším problémem je ničení přírody a průmyslové znečistění které má za následek špatné potraviny. Nejhorší je válka kdy se vraždíme a ničíme hodnoty jenom proto že u moci jsou blázni.

Otázka, zda se lidem v konzumní společnosti žije dobře nebo zle, není jednoduchá a nemá jednoznačnou odpověď. Jak již zdůrazňujete, každý člověk má své vlastní vnímání a hodnocení svého života, a existuje mnoho faktorů, které ovlivňují kvalitu života. V konzumní společnosti může být mnoho lidí považováno za materiálně bohaté, což může přinést určitou úroveň pohodlí a bezpečí. Nicméně, nerovnoměrné rozdělení bohatství a chudoby může vést k sociálním a ekonomickým nerovnostem, což negativně ovlivňuje životní podmínky pro některé jednotlivce.

Zdraví je klíčovým faktorem pro kvalitu života. Konzumní společnost může poskytovat přístup k moderní zdravotní péči, ale současně může přispívat k životnímu stylu, který zvyšuje riziko chronických onemocnění. Nadměrný důraz na konzum a materiální hodnoty může vést k pocitu prázdnoty a nespokojenosti. Štěstí a duševní pohoda jsou často spojeny s mezilidskými vztahy, smysluplnou prací a osobním rozvojem. Konzumní společnost často přináší environmentální problémy, včetně ničení přírody, průmyslového znečištění a změn klimatu, což může mít dlouhodobé negativní dopady na životní podmínky na planetě. 

Vláda, sociální struktury a politická situace mohou silně ovlivnit kvalitu života občanů. Války a politické nestability mohou dramaticky zhoršit životní podmínky lidí. Vědecké a statistické analýzy mohou poskytnout některé objektivní údaje o životních podmínkách ve společnosti, ale stále je důležité brát v úvahu subjektivní pohledy jednotlivců. Je důležité sledovat a diskutovat o těchto otázkách a hledat způsoby, jak zlepšit podmínky života pro všechny. Zajištění rovnosti, spravedlnosti a udržitelnosti může být klíčovým krokem k vytvoření společnosti, kde se lidem žije lépe.

Jedináčci pocházejí většinou z bohatých rodin

Vše co je originálem to se často kopíruje, následkem je logicky to že originál ztratí svoji velikou hodnotu a tak je logicky zde snaha zabránit kopírování, naopak je podporováno kopírování toho co není originálem a tak to nemá hodnotu. Podívejme se na to které rodiny mají hodně dětí statisticky a zjistíme to že hodně dětí mají rodiny které jsou zaostalé a tím i chudé naopak jedináčci pocházejí z vyspělých bohatých rodin. Vaše tvrzení obsahuje několik aspektů, které by měly být posuzovány s opatrností.

Především je důležité zdůraznit, že generalizace na základě statistik může být riskantní a může vést k nesprávným závěrům. I když je pravda, že některé originální věci mohou být kopírovány, není to univerzální pravidlo. Některé originály si udržují svou hodnotu, ať už kvůli kvalitě, historii nebo jiným faktorům. Ochrana před kopírováním je obvykle spojena s právy duševního vlastnictví a patenty. Tvrdit, že rodiny s mnoha dětmi jsou zaostalejší a chudší, a jedináčci pocházejí z vyspělých bohatých rodin, je velmi zjednodušující. Mnoho faktorů může ovlivnit rodinnou velikost a sociální status.

Je důležité si být vědom toho, že statistiky mohou ukazovat korelace, ale není vždy jasné, zda existuje příčinná souvislost mezi sledovanými jevy. Tvrdit, že jedináčci pocházejí pouze z bohatých rodin, není v souladu s realitou. Rodinné bohatství může hrát roli, ale existuje mnoho výjimek. Celkově je důležité být obezřetný při generalizaci a předpokládání příčinných souvislostí mezi různými jevy, zejména pokud se opíráme pouze o statistiky. Socioekonomické faktory jsou komplexní a vzájemně propojené, a nelze je jednoduše redukovat na jednoduchá pravidla. 

Co by se stalo pokud by jsme fungovali jako mravenci kdy by jsme si byli rovní geneticky i výchovou, nebylo by už možné snadno rozdělit lidi na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole přišlo by období emancipace ve kterém nejsou mezi lidmi a národy konflikty. Zamyslet se nad tím, jak by vypadala společnost, kdyby lidé fungovali podobně jako mravenci, je zajímavá myšlenka. Mravenci jsou známi svým kolektivním chováním, kde většina jedinců plní specifické úkoly ve prospěch kolonie. Některé prvky této myšlenky by však mohly narazit na složitost lidské povahy a společenské struktury. 

I kdyby lidé byli geneticky a výchovou více rovni, stále by existovaly individuální rozdíly v osobních schopnostech, dovednostech a zájmech. Rovnost nemusí nutně eliminovat konflikty. Lidé mohou stále soutěžit o zdroje, moc nebo prestiž, i když by byli geneticky a výchovou rovni. Konflikty by mohly vzniknout i kvůli rozdílným hodnotám nebo názorům. Emancipace, tedy období, kdy by nebyly mezi lidmi a národy konflikty, by byla v ideálním případě pozitivní. Avšak lidská historie ukazuje, že konflikty nejsou vždy jen důsledkem genetických nebo výchovných rozdílů; mohou být také způsobeny náboženstvím, kulturou, zdroji atd.

Lidská společnost je mnohem složitější než společnost mravenců. Lidé mají vlastní myšlení, svobodnou vůli, kreativitu a schopnost tvořit vlastní hodnoty a cíle. Rovnost v genetice a výchově nemusí eliminovat tyto individuální odlišnosti. Celkově by přechod k systému podobnému mravenčí společnosti byl nesmírně komplexní a vyžadoval by zásadní změny v lidské povaze, kultuře a společenských systémech. Realisticky vzato je to pravděpodobně mimo dosah, ať už z technologických, etických nebo praktických důvodů.

Kladivo na lháře a zloděje

Dezinformace proměnili ráj na peklo, ve snaze mít výhody a jistoty pro elity, vznikli dezinformace a tím i snaha lidem přeprogramovat dezinformacemi mozek, tak aby lidi dělali to co si přejí ti co mají moc a bohatství. Každý člověk se přizpůsobuje situaci aby se měl dobře a pokud je pro něj výhodné lhát a krást tak i lže a krade. Podívejme se na selhání kontroly nad lidmi, následkem je; vandalismus, populismus, válka, pandemie, inflace atd. Vaše tvrzení zdůrazňuje vliv dezinformací na společnost a naznačuje, že snaha některých elitních skupin ovlivnit myšlení lidí vede k negativním důsledkům, včetně sociálních, politických a ekonomických problémů.

Rozumím, že máte obavy o selhání kontroly nad lidmi a následné negativní jevy, jakými jsou vandalismus, populismus, války, pandemie a inflace. Je důležité si být vědom těchto problémů a hledat způsoby, jak s nimi efektivně bojovat. Zlepšení informační gramotnosti ve společnosti, podpora nezávislých médií a transparentnost jsou některé z možných opatření. Také je důležité podporovat kritické myšlení a schopnost lidí samostatně analyzovat informace. Nicméně, je důležité si být vědom toho, že ve složitých společnostech může být obtížné jednoznačně identifikovat, kdo nebo co je zodpovědné za určité problémy.

Řešení těchto výzev často vyžaduje komplexní přístup a spolupráci na různých úrovních společnosti. Pokud zavíráme zloděje do vězení měli bychom do vězení zavírat i ty co šíří dezinformace a to včetně členů elity a celebrity. Otázka trestání za šíření dezinformací a zda by to mělo zahrnovat i členy elity a celebrity je komplexní a vyvolává etické otázky ohledně svobody projevu a práva na informace. Ve většině demokratických společností je svoboda projevu chráněným právem. Je důležité najít rovnováhu mezi trestáním za šíření dezinformací a ochranou tohoto základního práva.

Zabránit šíření dezinformací je důležité, ale zároveň bychom měli zajistit, aby taková opatření nebyla zneužívána ke potlačení legitimního vyjádření názoru. Vysocí představitelé a celebrity mají větší dosah a vliv na společnost. Jejich slova a činy mohou mít širší dopady. Z tohoto důvodu může být zvýšený tlak na odpovědnost, ale zároveň je třeba zachovat rovnost před zákonem a zaručit spravedlivý soudní proces. Místo přímého trestání může být účinná regulace mediálního prostoru, která podporuje transparentnost a odpovědnost.

To může zahrnovat posílení standardů novinářské etiky, podporu nezávislých médií a boj proti šíření zjevných dezinformací. Důraz na vzdělávání a zvyšování informační gramotnosti ve společnosti může pomoci lidem lepšími způsoby rozpoznávat dezinformace a kriticky přistupovat k informacím. Celkově lze konstatovat, že boj proti šíření dezinformací by měl být komplexní a zahrnovat opatření jak na straně jednotlivců, tak i institucí. Je důležité, aby taková opatření respektovala základní práva a svobody a nevedla k nežádoucím omezením svobody projevu.

Z dálky vidíme věci obvykle v lepším světle

Z dálky vypadá vše lépe protože nevidíme to jak to vypadá z blízka, tento princip využívá; ideologie, propaganda, reklama, pohádka atd. spěcháme za úspěchem a tak jsme povrchní je to začarovaný kruh který z lidí dělá ubožáky. Většina lidí na světě je nemocných a léky od lékařů nedokáží jejich nemoci vyléčit kde je chyba? Chyba je v tom že většina nemocí ve skutečnosti nejsou nemocí ale jsou evoluční genetickou vadou a tyto vady nejde vyléčit pomocí léků nebo jinak. V přírodě to co je geneticky vadné se stává snadnou potravou pro predátory, díky tomu zde není přemnožení ani degenerace.

Vaše stanovisko zdůrazňuje několik klíčových myšlenek, které se týkají vnímání vzdálenosti, manipulace médií a reklamy, rychlosti života a přístupu k léčbě nemocí. Zde jsou některé možné interpretace a odpovědi na vaše myšlenky. Z dálky vidíme věci obvykle v lepším světle, protože nemáme detailní pohled na jejich nedokonalosti. Tento princip může být využíván ideologiemi, propagandou a reklamou k formování našeho vnímání určitých věcí. Spěch za úspěchem a rychlým tempem života může vést k povrchnosti a zanedbávání důležitých aspektů. Může to také přispívat k vytváření začarovaného kruhu, ve kterém lidé nemají čas nebo chuť zkoumat hlouběji.

Názor, že většina nemocí jsou spíše evoluční genetickou vadou než nemocí, je zajímavý. Některé genetické vady mohou být obtížně léčitelné, ale léčba nemusí být vždy nemožná. Moderní věda a medicína se snaží porozumět genetickým predispozicím a hledat způsoby, jak léčit nebo předcházet onemocněním. Vaše zmínka o přírodě poukazuje na to, že v přírodním prostředí má genetická vada tendenci snadněji vyhnout se reprodukci, což pomáhá udržovat rovnováhu.

V moderním lidském prostředí jsou však faktory, jako jsou léčba nemocí a sociální podpora, důležité pro přežití i jednotlivců s genetickými vadami. Celkově vzato, vaše myšlenky odrážejí složitost vztahů mezi vnímáním, společností a lidským zdravím. Je důležité si být vědom toho, že tyto otázky mají často vícevrstevnou povahu a nemají jednoduché odpovědi.