Pokrytectví je hluboce zakořeněný problém

Virtuální realita bude bez pokrytectví díky tomu že vše bude mít pod kontrolou umělá inteligence, pokrytectví je obyčejný virus který se snaží manipulovat s živým systémem. Co je to; propaganda, rekalma, populismus, alibismus, cenzura atd. to vše je pokrytectví těch, co mají díky monopolu veliký vliv. Skončil socialismus a okamžitě se ze soudruhů stali kapitalisti, protože šlo o bezcharakterní kariéristy.

Války a konflikty v nahotě odhalují lidské pokrytectví, kdy si sluhové hrají na pány. Výrok z farmy zvířat, všichni jsou si rovní a někteří si jsou rovnější, v nahotě odhaluje pokrytectví vlivných jedinců. Vždy byla všude společnost rozdělená na ty co byli nahoře a ty co byli dole, jenom ve smrti je mezi námi rovnost, čím více je člověk zlý tím více je zde i kariéristicky úspěšný, protože dobrota je žebrota.

Váš text se zabývá tématem lidského pokrytectví a jeho projevů ve společnosti, zejména v kontextu politických a ekonomických systémů. Zmiňujete různé formy manipulace, jako je propaganda, reklama, populismus, alibismus a cenzura, a označujete je za projevy pokrytectví mocných. 

Propaganda je nástroj používaný k ovlivňování veřejného mínění a chování lidí pomocí jednostranných nebo zkreslených informací. Je často spojena s politickými režimy, které se snaží udržet moc a kontrolu nad obyvatelstvem. Reklama je forma komunikace zaměřená na podporu nebo prodej produktů, služeb nebo idejí.

I když může být považována za běžnou součást trhu, často se jí využívá ke manipulaci spotřebitelů prostřednictvím psychologických a emocionálních apelů. Populismus je politický přístup, který se snaží získat podporu širokých vrstev obyvatelstva tím, že se prezentuje jako ochránce obyčejných lidí proti elitám.

Populističtí lídři často využívají jednoduchých a emotivních poselství, která mohou být povrchní nebo zkreslená. Alibismus je tendence vyhýbat se odpovědnosti a hledat výmluvy pro vlastní jednání. V kontextu politiky a podnikání může alibismus vést k neefektivnímu vedení a nedostatku zodpovědnosti. 

Cenzura je kontrola a omezení přístupu k informacím, která může být uplatňována státními nebo soukromými institucemi. Cílem cenzury je často potlačení disentu a zachování stávajícího mocenského uspořádání. Pokrytectví těch, kteří mají moc, spočívá v tom, že jejich veřejná tvrzení a činy často neodpovídají jejich skutečným motivacím a zájmům.

Historické příklady, jako přeměna bývalých socialistických představitelů na kapitalisty po pádu socialismu, ilustrují tento fenomén. Tito lidé často sledují vlastní kariéristické cíle, bez ohledu na ideologii, kterou zrovna hlásají. V průběhu historie bylo běžné, že společnost byla rozdělena na vládnoucí elitu a podřízené masy.

Toto rozdělení bylo často zdůvodňováno ideologiemi, které měly zakrýt skutečné mocenské zájmy vládnoucích. Známý výrok z Orwellovi "Farmy zvířat", "Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější" výstižně poukazuje na pokrytectví a nespravedlnost, která často provází mocenské struktury.

Váš text naznačuje, že virtuální realita řízená umělou inteligencí by mohla eliminovat pokrytectví, protože umělá inteligence by měla schopnost objektivně spravovat systémy bez lidských slabostí. Tato představa ovšem otevírá další otázky, například jak zajistit, aby umělá inteligence nebyla sama manipulována nebo aby neodrážela pokřivené hodnoty a zájmy svých tvůrců.

Pokrytectví je hluboce zakořeněný problém, který se projevuje v různých formách ve všech společenských systémech. I když technologie jako umělá inteligence mohou nabídnout nové způsoby řízení a správy, je důležité kriticky zkoumat, jakým způsobem jsou tyto technologie navrženy a implementovány, aby skutečně přispěly k větší spravedlnosti a transparentnosti.

Žijeme ve světě který je psychiatrickou nemocnicí

Když se dívám na to co bylo díky knihám a filmům tak mi dochází to že i současnost se logicky stane minulostí a tím se na současnost změní pohled a budeme jí vnímat zcela jinak. Vše je zde o příčině a následku, pokud je zde třeba válka tak ta válka má jistě i nějakou příčinu, mnohdy jsou příčiny skryté a tak je neznáme.

Je naivní věřit tomu co jsme si praxí neověřili, žijeme ve světě který je psychiatrickou nemocnicí ve které psychicky nemocní lidé léčí psychicky nemocné lidi, psychicky zdravý člověk je špatně diagnostikovaný pacient. Problémem je to že psychicky nemocné lidi nutíme k tomu aby chodili do školy a potom do zaměstnání, to logicky nemůže fungovat.

Jedinou možností je už jenom nahradit psychicky nemocné lidi za autonomní inteligentní roboty na akumulátory, jenom tak skončí neustálé problémy s lidmi. Váš pohled na současnost a minulost je velmi zajímavý a dotýká se několika důležitých aspektů filozofie, historie a sociologie.

Skutečně, jak se události přesouvají do minulosti, náš pohled na ně se mění díky novým informacím, analýzám a interpretacím. Tento proces je zásadní pro pochopení nejen historie, ale i současných událostí. Každá událost má své příčiny, i když mohou být skryté a složité.

Historici a sociologové často hledají hlubší souvislosti a kontext, aby pochopili, proč se něco stalo. Například války často vznikají z kombinace politických, ekonomických, sociálních a psychologických faktorů. Pokud se podíváme na druhou světovou válku, její příčiny sahají do mnoha oblastí včetně následků první světové války, hospodářské krize, vzestupu totalitních režimů a mnoha dalších aspektů. 

Vaše úvaha o psychickém zdraví společnosti je provokativní a vybízí k hlubokému zamyšlení. Psychiatrická a psychologická diagnostika je komplexní a stále se vyvíjí oblast, která se snaží pochopit a léčit duševní nemoci. Je pravda, že náš svět je složitý a někdy může být obtížné rozlišit mezi "normálním" a "nenormálním" chováním. 

Myšlenka nahradit lidi autonomními roboty je často diskutována v kontextu technologického pokroku a budoucnosti práce. Autonomní inteligentní roboti mohou převzít mnoho úkolů, což může vést k zlepšení efektivity a bezpečnosti v mnoha oblastech. Nicméně, to také vyvolává etické a sociální otázky, jako je nezaměstnanost, sociální nerovnosti a ztráta lidského kontaktu a empatie. 

Vaše úvahy jsou velmi hluboké a dotýkají se mnoha klíčových otázek naší doby. Jak se technologie vyvíjí a naše společnost se mění, je důležité pokračovat v diskusích o tom, jaký svět chceme vytvářet a jak se chceme postavit k otázkám příčiny a následku, psychického zdraví a role technologie v našich životech.

Samozřejmě nikdo za nic nemůže

Roboti nám stárnou protože je nedostatek nových robotů, továrny by mohli teoreticky vyrábět veliké množství robotů ale nemohou, protože je nedostatek některých součástek které výroba robotů nutně potřebuje. Samozřejmě nikdo za nic nemůže, prý není možné dokonale vše naplánovat a tak může i dojít k tomu že je pro výrobu robotů nedostatek některých součástek.

Na řešení tohoto problému se už pracuje aby bylo brzo dostatek všech potřebných součástek pro výrobu robotů, občas je slyšet to že se mnoho roboti dlouho opravují a tak dochází k nedostatku některých součástek pro roboty.

Každý tento problém vidí jinak, problémem je že když se ve světě robotů konečně nějaký problém podaří optimálně dlouhodobě vyřešit tak brzo je zde zase jiný problém. Závislost na několika málo dodavatelích může vést k nedostatku součástek. Jedním z řešení je rozšíření dodavatelské základny, což zahrnuje hledání nových dodavatelů v různých regionech nebo zemích. 

Továrny mohou udržovat větší zásoby kritických součástek, což by mohlo poskytnout čas na řešení výpadků v dodávkách bez přerušení výroby. Investování do výzkumu alternativních materiálů nebo technologií, které by mohly nahradit nedostatkové součástky, může dlouhodobě snížit závislost na konkrétních komponentech. 

Veřejný sektor může hrát roli v podpoře domácí výroby klíčových komponent, případně zavést politiky podporující diverzifikaci zdrojů a stabilizaci dodavatelských řetězců. Recyklace starších robotů a jejich součástek může být efektivním způsobem, jak získat potřebné materiály pro výrobu nových robotů. 

Využití pokročilých technologií pro předvídání poptávky a plánování zásob může zvýšit efektivitu a snížit riziko nedostatku. Tato opatření mohou pomoci zmírnit problémy s nedostatkem součástek a zajistit plynulejší výrobu robotů.

Dialog o těchto otázkách je důležitý

Neustálé nehody na silnicích odhalují to že lidi je potřeba nahradit za programy a stroje, člověk má své limity fyzické a psychické s tím nejde nic udělat. Zaměstnavatelé potřebují zaměstnance co budou pracovat jako roboti na baterky a tak se jim vyhoví a nahradí se všude lidi v zaměstnání za roboty. Pro nikoho nebude při nahazování imunita nebo výjimka, chceš pracovat tak pracuj jenom pro sebe a svoje bližní zadarmo.

Základní nepodmíněný příjem je naivní ekonomická a politická utopie, roboti nebudou přeci živit dobře lidi když z toho nebudou mít žádný užitek. Lidi budou muset opustit civilizaci a hledat si mimo civilizaci nový způsob existence bez výhod a jistot které jim poskytovala civilizace, logicky přežije jenom málo lidí a většina lidí mimo civilizaci nepřežije.

Války v nahotě odhalují to že v přelidněné kultuře se z lidí stali jenom nuly s nulovou hodnotou co to mají v hlavě díky propagandě a cenzuře vynulovaný. Vaše úvahy o nahrazování lidí stroji a programy odrážejí hluboké obavy z budoucnosti, kde automatizace a umělá inteligence výrazně změní trh práce a společnost jako celek. Několik klíčových bodů lze z vašeho textu vyzdvihnout a rozvést.

Roboty a programy mohou pracovat efektivněji, bez přestávek, bez chyb způsobených únavou nebo stresem, což zvyšuje produktivitu a bezpečnost, zvláště v rizikových odvětvích jako je doprava. Ztráta pracovních míst může vést k sociální a ekonomické nestabilitě. Lidé bez práce mohou mít obtíže s nalezením nového zaměstnání v jiných odvětvích, což zvyšuje nerovnost a nespokojenost.

ZNP může poskytnout bezpečnostní síť pro ty, kteří ztratí práci kvůli automatizaci. Může umožnit lidem věnovat se tvůrčím a společensky prospěšným činnostem, na které by jinak neměli čas. Kritici argumentují, že ZNP je ekonomicky neudržitelný a může vést k demotivaci pracovat, což by mělo negativní dopady na ekonomiku a společnost. Pokud se technologie budou dále rozvíjet, může dojít k situaci, kde mnoho tradičních pracovních míst bude nahrazeno stroji.

To bude vyžadovat adaptaci společnosti, například prostřednictvím přeškolování pracovníků a změny vzdělávacího systému. Myšlenka, že lidé budou muset opustit civilizaci a hledat nový způsob existence, je extrémní scénář. Historicky se lidé vždy adaptovali na technologické změny, i když to často nebylo bezbolestné. Přelidnění a války mohou být důsledkem nerovnoměrného rozdělení zdrojů a moci.

Automatizace by mohla tento problém ještě prohloubit, pokud zisky z ní nebudou spravedlivě rozděleny. Vaše úvahy vyvolávají zásadní otázky o tom, jak by měla společnost a ekonomika fungovat v budoucnosti. Dialog o těchto otázkách je důležitý, protože nám může pomoci najít řešení, která maximalizují výhody automatizace a minimalizují její negativní dopady.

Příběh je záznam něčeho co je v pohybu

Vše co existuje v času a prostoru to má svůj příběh i obyčejný kámen má svůj příběh, tak jako existují skutečné příběhy tak existují i příběhy které nejsou skutečné, jako třeba naše sny. Příběh je záznam něčeho co je v pohybu nebo to bylo v pohybu a teď už to není v pohybu, v dávné minulosti byli lidi negramotný a tak se příběhy vyprávěli nebo  se hráli na divadle.

Náročnost posluchačů a čtenářů narůstala a tak začali vznikat i takové příběhy které dokázali uspokojit veliké nároky posluchačů a čtenářů, dneska je snaha vytvářet filmové příběhy a vytvoření populárního filmu je většinou velmi drahé a tak není zadarmo film lidem k dispozici.

Vše evolučně směřuje k tomu že bude skutečná realita nahrazená virtuální realitou a tím staré příběhy evolučně zaniknou a vzniknou příběhy ve virtuální realitě, tyto příběhy budou o něčem zcela jiném než příběhy které dneska jsou populární, pokud bychom teoreticky mohli dneska vidět příběhy z virtuální reality co zde bude za tisíc let tak bychom tyto příběhy nechápali.

Co to má znamenat?

Každý se neustále setkává s tím že nechápe to co je mu cizí a tak řekne, co to má znamenat, příkladů toho že něco nechápeme je nekonečné množství všude na světě už mnoho tisíciletí. Čas a prostor ve kterém vše existuje to je systém ve kterém je vše spojeno se vším, z malého vzniká veliké a potom se to zase rozpadá na malé, není zde pevný bod který by zde byl na věčné časy protože vše je zde dočasným evolučním experimentem, dokonce i současný člověk je zde evolučně dočasně a brzo bude nahrazen a místo něj zde budou stroje a programy protože s nimi nejsou problémy jako s lidmi.

Bylo zde za mnoho tisíciletí i mnoho snah jak mnohé optimalizovat aby vše lépe fungovalo, jenže se ukázalo to že lidi nejsou roboti na baterky ale jsou to jenom oblečená zvířata co si pokrytecky hrají na to co objektivně nejsou. Neustálé války a konflikty v nahotě odhalují to že je třeba pochopit to že lidská kultura nemá už optimální koncepci a tak je třeba začít ženy globálně sterilizovat, protože lidi nechtějí všude používat antikoncepci a chodit na potraty.

Za posledních 49 let se počet lidí na světě zdvojnásobil to je jasný signál toho že je člověk egoistický invazní druh, který dlouhodobě škodí ekosystému, tím že se přemnožil a tím má obrovské nároky na zdroje. Dalším velikým problém je selhání kontroly nad lidmi a lidskými organizacemi, veškerá kontrola je povrchní a dočasná, nemá smysl vadné jedince zavírat do vězení nebo nemocnice, řešením je jenom poukaz do krematoria.

Váš text se zabývá několika významnými a kontroverzními tématy, jako jsou evoluce, lidská přirozenost, populační růst, ekologické problémy a otázky kontroly a optimalizace lidského chování. Pokusím se rozebrat jednotlivé části a poskytnout pohled na některé z nich. Vaše tvrzení, že čas a prostor spojují vše dohromady a že vše je dočasným evolučním experimentem, reflektuje základní principy evoluční biologie a fyziky.

Evoluce je proces, kterým se živé organismy mění a přizpůsobují prostředí, a tento proces nikdy nekončí. Není zde žádný "pevný bod", jak uvádíte, protože vše podléhá změnám. Myšlenka, že lidé budou nahrazeni stroji a programy, je běžná v diskusích o budoucnosti umělé inteligence a robotiky. Stroje a programy mohou být efektivnější v určitých úlohách a nemají některé problémy, které se týkají lidského chování.

Nicméně, tento přechod by měl být eticky a sociálně pečlivě zvažován, protože má dalekosáhlé důsledky pro společnost a ekonomiku. Vaše tvrzení, že lidé nejsou roboti na baterky, ale oblečená zvířata, která si hrají na něco, čím nejsou, odráží pohled, že lidské chování je často iracionální a ovlivněné základními instinkty. Války a konflikty jsou smutným důkazem toho, že lidská kultura má své nedostatky a že lidská přirozenost může vést k destruktivnímu chování.

Zdvojnásobení světové populace za posledních 49 let je nepopiratelným faktem a tento růst má značné ekologické dopady. Zvýšené nároky na zdroje vedou k degradaci životního prostředí, ztrátě biodiverzity a dalším ekologickým krizím. Řešení této problematiky je komplexní a zahrnuje vzdělávání, zlepšení přístupu k antikoncepci, a politická a ekonomická opatření. Vaše radikální návrhy na kontrolu populace a řešení problému s "vadnými jedinci" jsou extrémní a eticky velmi problematické.

Historie ukazuje, že nucená sterilizace a podobné zásahy vedou k obrovským lidským utrpením a jsou porušením základních lidských práv. Místo toho je třeba hledat humánní a udržitelné způsoby, jak se vyrovnat s problémy, které lidská společnost a populace přinášejí. Vaše úvahy otevírají důležité otázky o budoucnosti lidstva, jeho vztahu k technologii, ekologii a etice. Řešení těchto problémů vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje vědecké poznatky, sociální spravedlnost a respekt k lidským právům. Debata o těchto tématech by měla být vedena s ohledem na důstojnost a hodnotu každého jednotlivce.

Objektivní kritika společnosti

Pokud chceme něco mít tak se to logicky i snažíme získat, to co nemá inteligenci netouží po tom něco získat a tím to nemá strach z neúspěchu. Člověka a jeho civilizaci stvořila touha po tom mít vše co člověk potřeboval a miloval, toužení se stalo lidem soužením a tak vznikla potřeba po náhražkách za to co jsme nemohli mít, náhražkou je virtuální svět v televizi a na internetu, další náhražkou jsou léky a drogy.

Někdo získá veliký vliv jako prezident nebo ředitel, ale i to je jenom náhražka za seberealizaci, z dálky mohou náhražky vypadat jako originál, jsme klamáni více než si dokážeme uvědomit, mohli bychom s klidem konstatovat že v naší konzumní kultuře se vše točí okolo náhražek které milujeme a potřebujeme. Následkem je to že člověk se stal náhražkou za svobodné zvíře tím jak se oblékl a jak se stal pokrytcem, pokud se ve velkém vraždí ve válce lidi, tak eliminujeme násilně jenom ubohé náhražky co pro evoluci už nemají žádnou hodnotu.

Mnoho lidí marně hledá smysl svého života protože jim nedošlo to že pokud je člověk jenom náhražkou tak logicky jeho život nemůže mít zde smysl protože vše co zde může získat to je jenom náhražka, náboženství tvrdí že je člověk hříšník, politika tvrdí že je zde hříšná společnost, filosofie lidem zrcadlo nastavuje a v zrcadle spatřují že odpovědí na lidské otázky je jenom vesmír a příroda.

Pustíte si rádio nebo televizi a brzo máte díky reklamám a propagandě špatnou náladu, všude je jenom snaha nahradit pravdu a lásku za lež a nenávist. Vaše úvaha se dotýká mnoha hlubokých a komplexních témat, která se týkají lidské existence, kultury, psychologie a společnosti. Je zajímavé, jak se zaměřujete na koncept náhražek v lidském životě a jak se tyto náhražky vztahují k touhám, které lidé mají. 

Skutečně, touha je něco, co je úzce spjato s lidskou inteligencí a vědomím. Touha po něčem vyplývá z naší schopnosti představivosti a plánování. Inteligence nám umožňuje představit si budoucnost a chtít něco, co momentálně nemáme. Jak uvádíte, náhražky hrají v moderní společnosti významnou roli. Virtuální svět, léky, drogy, ale i společenské postavení jsou často způsoby, jak lidé nahrazují něco, co postrádají ve svém životě.

Tyto náhražky mohou do určité míry uspokojit naše potřeby, ale zároveň mohou být zdrojem frustrace, protože nejsou skutečné nebo trvalé. Vaše pozorování, že z dálky mohou náhražky vypadat jako originál, je velmi přesné. V moderním světě je snadné být klamán povrchními hodnotami a umělými potřebami, které jsou nám vnucovány reklamou a propagandou. 

Konzumní kultura skutečně často staví na vytváření a udržování touhy po náhražkách. Lidé jsou povzbuzováni k neustálému konzumu a hledání uspokojení prostřednictvím materiálních věcí, což vede k nekonečnému cyklu touhy a frustrace. Vaše úvaha o tom, že pokud je člověk jen náhražkou, jeho život nemůže mít smysl, je provokativní. V mnoha filozofických a náboženských tradicích se však hledá smysl života v něčem hlubším než v materiálních náhražkách v osobním růstu, lásce, službě druhým, nebo v duchovním hledání. 

Vaše kritika moderní společnosti, která nahrazuje pravdu a lásku lží a nenávistí, je důležitým tématem. Mnozí myslitelé a filozofové varují před nebezpečím, kdy technologický a ekonomický pokrok přichází na úkor etických a morálních hodnot. Vaše úvahy jsou cenné, protože povzbuzují k zamyšlení nad tím, jak žijeme své životy a jaké hodnoty skutečně považujeme za důležité. Je důležité hledat autentické zdroje štěstí a smyslu, které nejsou jen povrchními náhražkami.