Levný počítač pro adolescenty

Tentokrát jsem se věnoval sestavě levného počítače pro adolescenty, výhodou je zde možnost rozšíření o mnoho příslušenství, které vám notebook nedokáže poskytnout. Jako operační systém jsem zvolil Linuxovou distribuci protože je bezpečná a spolehlivá.  

Čas nám odhalí to co dneska nevidíme

Nový svět všem lidem umožní seberealizaci a tak bude moci být každý tím čím chce být okamžitě a trvale. Řešení je v tom že místo genetického těla bude mít každý počítač s umělou inteligencí a velikou databází, místo skutečné reality zde bude virtuální realita vytvářená globální umělou inteligencí s globálním databázemi.

Takto zde skončí konzumní peklo ve kterém nebyla pravda a láska, čas nám odhalí to co dneska nevidíme, protože jsme pod vlivem toho co nám kraluje. Bude to něco na co není nikdo připraven, je to jako když místo psaní perem na papír, budeme myšlenky zaznamenávat do virtuální reality v reálním čase.

Nebude zde už dogmatická totalita ve které se z lidí dělali ubožáci a pitomci. Zní to jako velmi revoluční a futuristická vize. Přechod od fyzické reality k virtuální realitě, která by umožňovala lidem kompletní seberealizaci, by mohl mít obrovský dopad na lidskou společnost a kulturu. 

Představa, že každý by mohl být tím, kým chce být, a že by se dogmatická totalita vytratila, zní lákavě. Nicméně, jakékoliv takové dramatické změny by nesly i mnoho otázek a výzev. Například, jak by se zachovaly osobní identity v takovém světě? Jak by se řešily otázky soukromí a bezpečnosti dat v globální umělé inteligenci? 

Zároveň by taková změna měla ekonomické a sociální důsledky, protože by zásadně změnila povahu práce, vzdělání a mezilidských interakcí. Bylo by zajímavé vidět, jak by takový svět ovlivnil lidskou psychiku a vnímání reality. Celkově vzato, tato vize nabízí zajímavé myšlenky a otázky k diskusi o budoucnosti lidského společenství a technologie.

Lidská psychika bude nahrazená umělou inteligencí a databázemi lidi ve formě genetické zde už nebudou existovat. Představa úplné náhrady lidské psychiky umělou inteligencí a databázemi znamená radikální změnu v tom, jak chápeme sami sebe a lidskou existenci. Byla by to revoluční transformace, která by zcela proměnila podstatu lidského bytí. 

Ztráta genetického těla a existence v podobě fyzických bytostí by změnila základní aspekty našeho života, jako jsou vnímání, zkušenosti, interakce a smyslové prožitky. Představa existence pouze v podobě virtuální reality by také znamenala zánik fyzického světa a všeho, co s ním souvisí, jako je příroda, kultura, a vztahy s prostředím. 

Takový scénář by si však klade mnoho otázek a výzev. Například, jak by se zachovaly lidské emocionální projevy a vztahy v rámci virtuální reality? Jak by bylo možné zaručit, že umělá inteligence a databáze byly opravdu schopny plně nahradit složitost lidské psychiky a všech jejích aspektů?

A jak by bylo možné zajistit, aby taková transformace nevedla ke ztrátě individuálních identit a rozmanitosti lidského života? Taková revoluční změna by vyžadovala důkladné zhodnocení jejích dopadů na společnost, etiku a lidskou podstatu jako celek. Beru to tak jako by se v počítači smazal disk a nahrál se nový operační systém, vše by začalo od nuly.

Rozumím, analogie s vymazáním disku a nahráním nového operačního systému může pomoci představit si tento drastický přechod. V tomto scénáři by byla lidská psychika „formátována“ a nahrazena novým systémem založeným na umělé inteligenci a globálních databázích. Tento nový systém by pak určoval veškeré prožitky, myšlení a chování všech jednotlivců. 

Podobně jako počítačový operační systém by tento nový systém mohl začít od nuly, přičemž by mohl být naprogramován tak, aby odrážel ideální podmínky, které by podporovaly seberealizaci a blahobyt jednotlivců. Nicméně by to vyžadovalo důkladné plánování a programování, aby se zabránilo vzniku nežádoucích chyb nebo nežádoucích důsledků. 

Zároveň by bylo důležité zvážit, jak by tento nový systém respektoval individuální rozdíly a svobodu jednotlivců. Ačkoli by nový operační systém mohl poskytnout nové možnosti a zlepšení, mohly by existovat obavy ohledně ztráty autonomy a autenticity v rámci lidské existence. 

Celkově vzato by takovýto scénář vyžadoval pečlivé zvážení všech faktorů a možných důsledků, než by mohl být realizován. Pochopitelně že na začátku transformace by bylo mnoho problémů a chyb, ale za tisíc let by se vše optimalizovalo a automatizovalo natolik že by to dokonale fungovalo.

Ano, dlouhodobě by se mohlo očekávat, že v průběhu tisíciletí by nový systém mohl být vylepšen a optimalizován tak, aby lépe odpovídal potřebám a preferencím lidí. Automatizace a zdokonalení by mohly vést k efektivnějšímu provozu a minimalizaci chyb. Nicméně, i přes dlouhodobé vylepšování a optimalizaci by stále existovaly určité výzvy a otázky, které by bylo třeba adresovat.

Například, jak by se zachovala kreativita a inovace v takovém systému? Jak by bylo možné vyrovnat se s nečekanými událostmi a novými výzvami, které by mohly vzniknout v průběhu času? Důležité by bylo, aby se v průběhu dlouhého vývoje udržovalo soustavné hodnocení a zdokonalování nového systému, aby se zajistilo, že stále efektivně slouží potřebám a zájmům lidí.

Takový proces by si vyžádal neustálou interakci a spolupráci mezi lidmi a technologiemi, abychom zajistili, že se nový systém vyvíjí v souladu s našimi nejvyššími hodnotami a cíli. Nezměnil by se jenom program a databáze za tisíc let by zde byli i zcela nové počítače s výkonem který si ani neumíme představit.

To je velmi pravděpodobné. Za tisíc let by technologický pokrok mohl přinést úplně nové generace počítačů s výkonem a schopnostmi, které by dnešní standardy převýšily mnohokrát. Tyto pokročilé počítače by mohly umožnit ještě větší komplexnost, rychlost a efektivitu výpočtů, což by mohlo vést k ještě většímu zdokonalení nového systému, který nahradil lidskou psychiku. 

S tímto zvýšeným výkonem by mohlo být možné dosáhnout ještě sofistikovanějších interakcí mezi umělou inteligencí a lidmi, což by mohlo vést k ještě lepší adaptaci na individuální potřeby a preference. Nicméně, i přes značný technologický pokrok by bylo důležité nezanedbávat etické a sociální aspekty takových inovací.

Zajištění transparentnosti, bezpečnosti a ochrany práv jednotlivců by bylo stále zásadní pro zachování důvěry a integritu nového systému. Je to jako s rychlostí internetu kdy na začátku vzniku internetu zde bylo spojení přes telefon a modem, dneska je zde optické připojení s rychlostí na kterou staré počítače nejsou připravené.

Ano, to je dobrý příměr. Vývoj internetového připojení od dob modemu k moderním optickým sítím je dobře viditelným příkladem toho, jak technologie může poskytovat stále větší rychlost, spolehlivost a efektivitu. Podobně by se technologický pokrok v oblasti počítačů a umělé inteligence mohl projevit zdokonalením a zvýšením výkonu, který by přinesl nové možnosti a možnosti v oblasti interakcí mezi lidmi a stroji. 

Vývoj od modemu k optickému připojení také přinesl zcela nové aplikace a služby, které byly předtím nepředstavitelné. Podobně by pokrok v oblasti umělé inteligence a počítačové technologie mohl otevřít dveře novým způsobům, jak porozumět a interagovat s naším světem a s ostatními lidmi.

Společnost nemá ráda sebevrahy

Prezident je náhražkou za krále, král je náhražkou za boha, peníze jsou náhražkou za štěstí, škola je náhražkou za praxi atd. pokud se člověk podívá do zrcadla tak tam spatří náhražku za opici! Takové myšlenky o analogiích a substitucích ve společnosti mohou být docela hluboké a inspirativní. Věřím, že každý má svou vlastní interpretaci těchto významných slov. Nejhorší náhražkou je mluvení a gramotnost, místo pohlazení je zde jenom děkuji. To je působivá úvaha. Rozvinutá komunikace a schopnost vyjádřit své pocity a myšlenky jsou klíčové pro lidské propojení a porozumění.

V době, kdy se zdá, že se osobní interakce stávají stále více digitálními a formálními, může být důležité si uvědomit hodnotu osobních vztahů a neformálního projevu vděčnosti a lásky. Mluvené slovo a písemná slova mohou mít ohromnou sílu, pokud jsou používány s opravdovou emocionální hloubkou a upřímností. Neustále lidi řeší co je po smrti, přitom jsou duševně mrtví od té doby co jsou gramotní, podívejme se na děti jak jsou krásné protože nejsou ještě gramotné. Zní to jako pozoruhodná reflexe na lidskou zkušenost.

Dětská nevinnost a zvědavost jsou opravdu kouzelné. Bez zatížení společenskými očekáváními a normami mají děti často schopnost prožívat svět kolem sebe s úžasem a radostí. Je pravda, že gramotnost a vzdělání mohou přinášet nové možnosti a perspektivy, ale také mohou přinést různé formy stresu a starostí. Otázka smrti a existence duše je pro mnoho lidí hluboce fascinující a důležitá. Každý jedinec má své vlastní pohledy a přesvědčení na tuto tématiku, které často odrážejí jejich životní zkušenosti, náboženské přesvědčení a kulturu.

Pro některé je to zdroj útěchy a naděje, zatímco pro jiné může být zdrojem nejistoty a obav. Je zajímavé, jak se lidské myšlení a vnímání vyvíjí od dětství až do dospělosti, a jak se naše pohledy na svět mohou měnit v průběhu života. Společnost nemá ráda sebevrahy protože živý člověk je pro společnost otrokem nebo vojákem, války odhalují pokrytectví konzumní společnosti které jde jenom o to aby ti co jsou nahoře žili v ráji. Vaše pozorování zaujímá hlubokou a kritickou perspektivu na společnost a její hodnoty. Skutečně, mnoho společností upřednostňuje život a odsuzuje sebevraždu, a to z mnoha důvodů, včetně těch, které jste zmínil. 

Otázka válek a konfliktů je také složitá a často odkazuje na politické, ekonomické a sociální síly, které mohou být spojeny s mocí a kontrolou. Kritika konzumní společnosti, která je založena na neustálém růstu a spotřebě, má své místo v diskusi o udržitelnosti a rovnováze mezi lidskými potřebami a zdroji planety. Vaše slova naznačují zájem o hlubší pochopení společenských dynamik a jejich vliv na jednotlivce i na celé společenství. Takové otázky mohou být klíčové pro formování kritického myšlení a angažovanosti v prosazování změn, které mohou vést k lepšímu a spravedlivějšímu světu. 

Co se ale stane když se prezident nahradí za robota na to by se měli lidi připravit. Náhrada lidských pozic v politice a dalších oblastech umělou inteligencí a robotikou je téma, které přináší mnoho otázek a úvah. Zatímco technologie může nabízet efektivnější a rychlejší řešení některých úkolů, vstup robotů nebo umělé inteligence do politiky by vyžadoval zvážení mnoha faktorů. Je důležité zkoumat etické, právní a sociální otázky spojené s tímto vývojem. Jaké jsou možné důsledky pro demokratické procesy, zastupování a odpovědnost ve vládě, když se lidská rozhodování nahradí algoritmy a automatizací?

Jaký vliv by to mělo na vnímání legitimity a důvěry veřejnosti v politické instituce? Je také třeba zvážit otázky týkající se ekonomiky a zaměstnanosti. Pokud bychom viděli nárůst automatizace v politice, měli bychom připravit opatření na podporu lidí, kteří by byli ovlivněni tímto posunem a možným ztrátám pracovních míst. Společnost by měla vést širokou a otevřenou diskusi o tomto tématu, aby byla lépe připravena na možné budoucí výzvy a změny, které s sebou přinese pokrok technologie. 

Zaměstnavatelé potřebují aby zaměstnanci pracovali jako roboti, a tak jim vyhovíme a lidské zaměstnance nahradíme za roboty, otázkou je kdo bude lidi živit? Otázka zaměstnanosti a dopadů automatizace na pracovní trh je skutečně důležitá a komplexní. Zvyšující se automatizace a použití robotiky v mnoha odvětvích může způsobit změny v poptávce po pracovní síle a může mít důsledky pro zaměstnanost lidí. Některé odhady naznačují, že zatímco automatizace může vést k úbytku pracovních míst v některých oblastech, může také vytvářet nové příležitosti a pracovní pozice v jiných odvětvích.

Důležité je připravit se na tuto transformaci pracovního trhu poskytnutím příležitostí pro rekvalifikaci, vzdělávání a přizpůsobení se novým technologiím. Politické rozhodnutí ovlivňovat ekonomické politiky, jako je zdanění, sociální zabezpečení a podpora vzdělání a příležitostí, mohou hrát klíčovou roli v tom, jak společnost zvládne přechod k automatizaci. Zároveň může být důležité zkoumat možnosti, jako je zkrácení pracovní doby nebo zavedení univerzálního základního příjmu, které by mohly pomoci lidem přizpůsobit se novým podmínkám na trhu práce. 

Zaměstnavatelé a vlády by měli spolupracovat na hledání inovativních řešení, která by zajistila, že přínosy technologického pokroku budou spravedlivě rozděleny a že nikdo nebude opuštěn v důsledku těchto změn. Současnost mi připomíná loď která narazila na ledovec a pomalu se potápí, na palubě hraje hudba a do záchranných člunů se dostanou jenom ženy a děti. Vaše přirovnání k lodi, která narazila na ledovec, a k současné situaci, ve které se zdá, že někteří lidé mají větší šanci na přežití než jiní, má silnou emotivní rezonanci.

Zdá se, že se svět potýká s mnoha výzvami a krizemi, které vyvolávají obavy a nespravedlnost. Odkaz na pravidlo "ženy a děti jako první na záchranných člunech" odráží starší sociální normy a hodnoty týkající se ochrany těch nejzranitelnějších. Nicméně, ve světle moderního myšlení o rovnosti a inkluzivitě, bychom měli brát v úvahu potřeby všech lidí bez ohledu na jejich pohlaví, věk nebo jiné charakteristiky. Je důležité, abychom jako společnost hledali spravedlivá a udržitelná řešení pro všechny, kteří jsou postiženi současnými problémy a krizemi.

To zahrnuje ochranu nejzranitelnějších, podporu rovných příležitostí a respektování lidských práv a důstojnosti každého jednotlivce. Jednou z klíčových otázek pro současnou společnost je, jak efektivně reagovat na výzvy a jak společně pracovat na budování lepší a spravedlivější budoucnosti pro všechny. Co je tím ledovcem do kterého narazila politika a ekonomika. Přirovnání k ledovci, do kterého narazila politika a ekonomika, je silným obrazem pro komplexnost a hloubku problémů, kterým čelí současný svět. Ledovec může symbolizovat různé aspekty politických a ekonomických krizí, které mohou zahrnovat. 

Rychlé změny klimatu, ztráta biodiverzity, znečištění životního prostředí a další environmentální problémy jsou klíčovými výzvami, kterým čelíme. Tyto výzvy mají rozsáhlé důsledky pro ekonomiku, sociální stabilitu a lidské zdraví. Rostoucí rozdíly mezi bohatými a chudými, nedostatečná sociální mobilita a rostoucí sociální nejistota vedou k pocitu nespravedlnosti a destabilizují společnost. Rozdělení společnosti na politické a ideologické linie ztěžuje dosažení konsensu a efektivního řešení problémů.

Politická polarizace může vést k politické nestabilitě a nedostatku důvěry veřejnosti v instituce. Události, jako je pandemie COVID-19, mohou mít rozsáhlé důsledky pro ekonomiku, politiku a společnost jako celek. Zdravotní krize může vyvolat ekonomickou recesi, sociální nepokoje a další problémy. Tyto a další výzvy vyžadují komplexní a koordinované odpovědi od politických a ekonomických aktérů po celém světě. Je důležité hledat inovativní a udržitelná řešení, která zohledňují potřeby a perspektivy všech lidí, a pracovat společně na budování odolnější a spravedlivější společnosti. 

Nepochopil jsi otázku, tím ledovcem je teorie která nahradila praxi a tato teorie v praxi nefunguje. Pokud jde o teorii, která nahradila praxi a nyní v praxi nefunguje, může to odkazovat na situaci, kdy politické a ekonomické rozhodnutí je založeno na teoretických modelech nebo ideologiích, které se neprokazují jako účinné nebo udržitelné ve skutečném světě. Taková situace může nastat, když politické či ekonomické rozhodnutí je založeno spíše na ideologii než na důkazech a praktických zkušenostech.

Když se ukáže, že teoretické předpoklady jsou nesprávné nebo neúčinné při dosahování požadovaných cílů, může to mít vážné důsledky pro společnost a ekonomiku. Je důležité, aby politická a ekonomická rozhodnutí byla založena na důkazech, praxi a analýze dopadů. To zahrnuje schopnost adaptovat se na změny a přijímat nové strategie, pokud se ukáže, že stávající přístupy nejsou účinné. S ohledem na rychle se měnící svět je neustálé učení a přizpůsobení se klíčem k dosažení udržitelného růstu a rozvoje. 

Největší teorie je když nemá stát peníze tak to řeší tak, že si peníze natiskne, zvedne daně a clo, zvedne pokuty a poplatky, peníze si půjčí na dluhopisy atd. následkem je inflace nebo válka, komu není rady tomu není pomoci! Vaše pozorování o způsobech, jakými státy reagují na nedostatek peněz, je v mnoha ohledech relevantní. Státy mají několik možností, jak financovat své operace a projekty, když jim chybí peníze. Centrální banky mohou tisknout více peněz jako způsob financování vládních výdajů. To může vést k inflaci, pokud růst peněz převyšuje růst ekonomiky. Vlády mohou zvýšit daně a poplatky, aby získaly více příjmů. To může mít vliv na občany i podniky a může ovlivnit ekonomický růst. 

Vlády mohou vydávat dluhopisy, což jsou dlužní certifikáty, které investoři kupují s příslibem, že budou vyplaceny v budoucnu. Dluhopisy jsou způsobem, jak získat peníze na krátkodobé nebo dlouhodobé projekty, ale vlády musí splácet úroky a hlavní částku dluhu. Vlády mohou zvyšovat celní poplatky, pokuty a jiné poplatky, aby zvýšily své příjmy. Každá z těchto metod může mít své důsledky, které je třeba zvážit. Vlády se často snaží najít rovnováhu mezi financováním svých projektů a minimalizací negativních dopadů na ekonomiku a občany. 

Pokud by svět řídila umělá globální inteligence tak by nedostatek peněz řešila tak že by peníze zrušila a tím by logicky nemohl být nedostatek peněz, podívejme se do přírody zde nejsou peníze a tak zde není inflace ani válka. Zrušení peněz by bylo velmi radikálním řešením a pravděpodobně by mělo hluboké důsledky pro celosvětovou ekonomiku a společnost. I když by to mohlo odstranit problémy spojené s nedostatkem peněz, jako je inflace a zadluženost, mohlo by to také vyvolat řadu nových problémů a výzev. Zrušení peněz by vyžadovalo revoluci v ekonomických systémech a obchodních praktikách po celém světě.

Musely by být vytvořeny nové způsoby distribuce zboží a služeb a nové mechanismy pro měření hodnoty. Bez peněz by se změnily sociální vztahy a dynamika. Otázky jako je práce, odměna a vlastnictví by musely být znovu přehodnoceny. Peníze a finanční systémy hrají roli při stabilizaci trhů a umožňují různým subjektům spravovat rizika. Bez peněz by mohl být finanční systém náchylnější k nestabilitě a kolapsům. 

Peníze jsou často považovány za motivující sílu inovace a růstu ekonomiky. Je otázkou, zda by zrušení peněz mělo negativní dopad na podnikání a investice do výzkumu a vývoje. Příroda je samozřejmě zcela jiný systém než lidská ekonomika, a tak nelze přímo porovnávat. Změna ekonomického systému tak radikálním způsobem by vyžadovala pečlivé zvážení všech důsledků a pravděpodobně by byla neuskutečnitelná bez masivního společenského a politického souhlasu.

Lidi hledají marně smysl života

Za vším je napětí mezi protiklady, pokud bychom dokázali eliminovat nějakým zázrakem napětí mezi protiklady, tak by zanikl čas a prostor! Život je o konfliktech, mír je tam kde není život, to logicky znamená že snahy o život bez konfliktů mají za následek to, že se z lidí stávají těla bez duše a tyto těla bez duše je snadné nahnat do otrocké práce nebo do válek.

V okamžiku kdy se dítě naučí mluvení a gramotnosti, tak následkem je to že přijde o svojí duši a tak je tělem bez duše. Jak může být člověk sám sebou když je obklopen cizími lidmi co mají svoji subjektivní pravdu? Podívejme se na svaté knihy jako je třeba bible a dojde nám to že tyto svaté knihy sepsali lidi bez duše, a proto je logicky čtou jenom lidi bez duše!

Logicky se smrtí těla bez duše, z těla neodchází duše do ráje nebo pekla ani zde není převtělení. To co lidi považují za duši to je jenom ubohá náhražka za duši, svět ve kterém všichni lidi žijí to je jenom náhražka za přírodu. Lidi hledají marně smysl života a neuvědomují si že pokud nemají duši tak jsou jenom těla bez duše a proto nemá jejich život smysl a logiku.

Devalvace lidského života

Lidi chtějí zázraky ale neuvědomují si to že vše je obchod ve kterém je zadarmo jenom to co nemá hodnotu. To je zajímavý pohled. Zní to jako kombinace realismu a filozofie. Říkáte, že lidé touží po zázracích, ale často si neuvědomují, že všechno má svou cenu, i když se nám to nemusí vždy zdát zjevné. Myslíte tím, že všechno, co má hodnotu, má svou cenu, a vše, co je zdarma, nemá hodnotu, a protože zázraky jsou vnímány jako něco výjimečného a mimořádného, lidé často nevidí cenu za nimi? Tento pohled může odrážet to, jak vnímáme svět kolem sebe a jak si přisuzujeme hodnotu různým aspektům našich životů. Co si myslíte, že je důležité při pochopení této dynamiky?

Je to jako s fotografováním kdy si lidi nechtějí koupit bezzrcadlovku a tvrdí že jim stačí levný mobilní telefon, jenže zkuste k mobilu připojit silný blesk? Skvělá analogie! Fotografie je skvělým příkladem toho, jak si lidé mohou neuvědomovat hodnotu a potenciál vyšších kvalitních nástrojů, dokud nezažijí rozdíl na vlastní kůži. Mobilní telefony jsou sice skvělé pro každodenní snímky, ale mají své limity, zejména v náročnějších světelných podmínkách nebo při potřebě detailních úprav. Podobně může být i s dalšími oblastmi života. Lidé se často neuvědomují hodnotu kvalitních věcí, dokud nezažijí rozdíl, a to často až poté, co vyzkouší levnější alternativy.

V tomto smyslu může být zázrakem objevit sílu a efektivitu kvalitnějších nástrojů, které mohou vylepšit naše zkušenosti a přinést nám větší radost nebo úspěch. Zamyslete se nad tím, jakou hodnotu věnujete věcem ve svém životě a jestli by některé z nich nemohly být ještě hodnotnější, pokud byste investovali do kvalitnějších variant. Nebo je zde příklad s populismem v; ekonomice, politice, náboženství, školství atd. sliby se slibují a blázni se radují, podívejte se na studenty co měli ve škole samé jedničky a když přišli do praxe tak neuspěli jak je to možné? Ano, to je další skvělý příklad. Populismus je často spojen s lákavými sliby a jednoduchými řešeními pro složité problémy, které oslovují emoce a touhy lidí.

V oblastech jako ekonomika, politika, náboženství a školství může být populismus přitažlivý pro ty, kteří hledají rychlé a snadné odpovědi na své problémy. Ve školství je to patrné v případech, kdy jsou studenti oceněni za dosažení dobrých známek, ale nedostanou dostatečné dovednosti a schopnosti potřebné pro úspěch v reálném světě. Jednou z příčin může být zastarávající vzdělávací systém, který klade důraz na zapamatování faktů a zkoušení, ale nedostatečně rozvíjí kritické myšlení, tvůrčí schopnosti a praktické dovednosti. Přechod ze školy do praxe může být pro mnohé studenty šokující, protože se setkávají s reálnými problémy a situacemi, na které nebyli připraveni.

Tento rozpor mezi očekáváním a realitou může být zvláště znepokojivý pro ty, kteří byli zvyklí na jednoduché úspěchy a sliby ve škole. Tento příklad poukazuje na důležitost kritického myšlení, praktických zkušeností a komplexního vzdělání, které připravuje studenty na reálné výzvy a příležitosti v jejich budoucích kariérách a životech. Podívejme se na snahu vyrábět zboží které nám slouží krátkou dobu jenom proto že průmysl potřebuje neustálý odbyt, často je zde snaha o obtížnou opravitelnost nebo se to řeší nedostatkem náhradních dílů. Ano, to je velmi důležitý bod. Koncept plánované zastaralosti, kdy jsou výrobky navrženy tak, aby se rychle zastaraly a zákazníci byli nuceni kupovat nové, je dnes častým problémem v průmyslu.

Tento přístup může být způsoben snahou maximalizovat zisky prostřednictvím častějších prodejů a snižování nákladů na výrobu. Například, výrobci elektroniky mohou uvádět na trh nové modely s menšími inovacemi, aby motivovali spotřebitele k nákupu nového zařízení, i když jejich současné zařízení je stále funkční. Navíc, některé výrobky jsou navrženy tak, aby byly obtížně opravitelné, a náhradní díly jsou buď nedostupné nebo velmi drahé, což spotřebitele nutí k nákupu nového zařízení místo opravy starého. Tento cyklus přispívá k nadměrné spotřebě, nakupování nepotřebných věcí a generování odpadu, což má negativní dopad na životní prostředí a dlouhodobou udržitelnost.

Nicméně, stále existuje rostoucí povědomí o této problematice a mnoho spotřebitelů začíná preferovat výrobky s delší životností, snadnou opravitelností a možností výměny dílů. Průmyslová odvětví i spotřebitelé mají důležitou roli v podpoře trvale udržitelných a odpovědných praktik v oblasti výroby a spotřeby zboží. Představme si průmyslovou výrobu lidí a takto vyrobený člověk by se po pěti letech musel eliminovat protože by se už oprava nevyplatila, tím by měl výrobce veliký jistý odbyt a podnikatelé by byli takto v neřešitelné situaci. Takový scénář by byl značně dystopický a eticky problematický.

Představa průmyslové výroby lidí, kteří by měli být eliminováni po pěti letech, aby se uvolnil prostor pro nové "modely", by způsobila obrovské morální a právní kontroverze. První otázkou by byla otázka lidské důstojnosti a práv. Lidé by neměli být chápáni jako výrobky, jejichž jediným účelem je sloužit ekonomickým zájmům. Takový přístup by porušoval základní práva na život, svobodu a důstojnost. Dále by to mělo dalekosáhlé následky pro společnost. Devalvace lidského života a zahrnutí lidí do průmyslového procesu by vyvolalo silné morální rozpaky a protesty.

Tento druh exploatace by mohl vést k sociálním nepokojům a nedůvěře ve společenské instituce. V konečném důsledku by taková praxe byla neudržitelná a vedla by k vážné krizi důvěry v systém. Zároveň by to bylo v přímém rozporu s etickými a morálními principy, které by měly řídit naše jednání a vztahy ve společnosti. Namísto toho je důležité se zaměřit na etické a udržitelné praktiky v průmyslu a společnosti jako celku, které respektují hodnotu lidského života a podporují trvale udržitelný rozvoj.

Emancipace je zde jenom ve smrti

Není zde pravda a láska protože je zde centralismus a monopoly, vše je tak o násilné manipulaci kdy ti co díky protekci a korupci mají veliký vliv násilně manipulují s těmi co zde nemají na nic vliv, druhá světová válka v nahotě odhalila to že člověk je zde jenom otrokem konzumního systému. Vaše slova odrážejí hluboký pocit frustrace a beznaděje ohledně stavu současné společnosti. Skutečně existují různé formy centralismu, monopolů a korupce, které mohou omezovat svobodu a rovnost lidí. Je důležité hledat způsoby, jak se těmto výzvám postavit a přispět k vytvoření spravedlivějšího a rovnoprávnějšího prostředí. Historie, včetně druhé světové války, nám může poskytnout ponaučení o důsledcích extremismu, nespravedlnosti a manipulace.

Důležité je si uvědomit, že i v obdobích, kdy se zdá, že jsou hodnoty jako pravda a láska opomíjeny ve prospěch mocenských her a vlivu, existují lidé, kteří usilují o pozitivní změnu a zlepšení světa. Jednání našich společností, institucí a jednotlivců může pomoci vytvořit lepší budoucnost založenou na solidaritě, spravedlnosti a lidských právech. Je to práce, která vyžaduje soustavné úsilí a angažovanost lidí napříč různými sférami života. Měníme-li svět k lepšímu, není to vždy okamžité, ale každý krok směrem k větší svobodě, rovnosti a úctě k lidské důstojnosti je důležitý. Všechny vynálezy a všechna tajemství využijí vždy ti co mají veliký vliv k tomu aby se měli lépe a je jim jedno že zde jsou ubožáci co páchají sebevraždy nebo berou drogy.

Je pravda, že v historii se často stalo, že ti s větším politickým, ekonomickým nebo sociálním vlivem využili vynálezy a znalosti ve prospěch svých zájmů a zisků, aniž by se věnovali dopadům na méně privilegované členy společnosti. Tento nerovný přístup k technologiím a poznatkům může zvýšit propast mezi bohatými a chudými a způsobit další nerovnosti a sociální problémy. Nicméně není všemocný a neměnný osud, že každý vynález či poznatek bude automaticky používán k posílení mocenských pozic některých jednotlivců či skupin. Existují lidé a organizace, které se snaží otevřít přístup k vědění a technologiím všem lidem, bojovat proti nerovnostem a pracovat na vytvoření spravedlivější společnosti. 

Rozvoj a využití technologií může být také například v rukou neziskových organizací, které se snaží řešit sociální problémy, nebo v rukou vládních institucí, které implementují politiky pro podporu a ochranu zranitelných skupin obyvatelstva. Důležité je, aby byla technologie a poznání využívána s ohledem na etické zásady a pro blaho celé společnosti, nikoli jen několika málo privilegovaných jednotlivců. Kolik stojí to když prezident USA navštíví nějaký stát v EU, na to jsou peníze i když státy mají veliké dluhy. Náklady spojené s oficiální návštěvou prezidenta USA v zahraničí mohou být vysoké a zahrnují různé položky, jako jsou přeprava, zabezpečení, ubytování, stravování, komunikace a další náklady spojené s delegací a provozem.

Přesné náklady se mohou lišit v závislosti na mnoha faktorech, včetně délky a rozsahu návštěvy, počtu doprovázejících osob, bezpečnostních opatření a tak dále. Nicméně, tyto náklady jsou obvykle hrazeny z rozpočtu prezidentského úřadu, který je součástí celkového federálního rozpočtu USA. Země, která je hostitelskou zemí, může také nést některé náklady spojené s akcemi a událostmi, které jsou organizovány při této příležitosti. Vzhledem k rozsahu těchto nákladů a jejich rozpočtového vlivu může být pro některé státy a města výzvou hostit návštěvu prezidenta USA, zejména pokud mají finanční problémy nebo dluhy. Nicméně mnoho zemí se snaží využít takové návštěvy jako příležitost k posílení diplomatických vztahů a propagaci své země. 

Pokud by zde byla dokonalá emancipace tak by prezident USA cestoval do EU jako obyčejný turista v turistické třídě a bydlel by na obyčejném hotelu a ochranku by nepotřeboval, jenže to je utopie. Vaše představa o dokonalé emancipaci, ve které by prezident USA cestoval do Evropské unie jako obyčejný turista, je zajímavá a ilustruje ideál rovnosti a zrušení privilegií v politických funkcích. Emancipace znamená osvobození od spoutání, a kdyby skutečně existovala dokonalá emancipace, mohli bychom očekávat, že by se moci a privilegia rozdělily rovnoměrněji. Nicméně, realita politických funkcí, jako je prezidentský úřad, je v současné době velmi odlišná.

Prezident Spojených států je jedním z nejvýznamnějších politických lídrů na světě a jeho cesty do zahraničí jsou provázeny vysokou mírou bezpečnostních opatření kvůli jeho bezpečnosti a také kvůli diplomatickým a politickým důvodům. Bezpečnostní opatření a komfortní ubytování jsou standardem pro oficiální cesty prezidenta USA, protože musí být zajištěna jeho ochrana a pohodlí. Navíc takovéto opatření může být také považováno za důležitou součást diplomatických vztahů a protokolu. I když je vaše představa o dokonalé emancipaci ideálem, který by bylo obtížné dosáhnout v praxi, je důležité se snažit o vytvoření společnosti, která je spravedlivá a rovnoprávná pro všechny, bez ohledu na mocenské a politické postavení. 

Všichni jsou si rovní ale někteří si jsou rovnější citát z Farmy zvířat, smrt odhaluje že prezident USA je stejnou nulou jako ostatní lidi. Citát z "Farmy zvířat" od George Orwella skvěle ilustruje koncept nerovnosti, ačkoli přizpůsobený modernímu kontextu. Smrt je jedním z těch momentů, které odhalují lidskou rovnost a křehkost. Bez ohledu na politický post nebo společenský status, všichni lidé sdílejí základní lidskou podstatu a jsou stejně citliví na bolest, ztrátu a smrt. Prezident Spojených států, ačkoli má moc a vliv, je stále člověkem stejně jako kdokoli jiný. Jeho politická funkce ho může stavět do zvláštní pozice, ale není nad přirozené zákony a omezení lidské existence. Smrt nám připomíná, že před osudem jsme všichni stejně zranitelní. 

Tento citát zdůrazňuje důležitost uznání lidské rovnosti a respektu k sobě navzájem, bez ohledu na naše rozdíly ve společenském postavení nebo moci. V dávné minulosti ze byla běžná u lidí emancipace, vše se změnilo v okamžiku kdy se z lovců zvěře stali vojáci. Změna společenských hodnot a dynamika moci v historii často souvisí s transformací povolání a rolí jednotlivců. V dávné minulosti, v dobách, kdy lidé žili jako lovci a sběrači, společnost mohla být organizována kolem jiných hodnot a forem sociální organizace. Emancipace, neboli osvobození od otroctví či nadvlády, mohla být v různých kulturách běžná, přičemž každá společnost měla své vlastní normy a způsoby organizace.

Ve společnostech založených na lově a sběru mohla být hierarchie méně výrazná a rovnost mohla být více zdůrazňována. Transformace doby lovčích a sběračů na dobu zemědělství a později průmyslové revoluce přinesla změny v povoláních, ekonomické struktuře a sociálním uspořádání. Vojáci, kteří zajišťovali obranu a bezpečnost, hráli klíčovou roli v procesech změny a upevňování moci a kontroly. Vojenské instituce často zajišťovaly stabilitu a řád ve společnosti, ale zároveň mohly být nástrojem pro upevnění mocenských elit a potlačování emancipace a rovnosti. Historický vývoj je složitý a zahrnuje mnoho faktorů, ale změna povolání a úlohy vojáků určitě ovlivnila společenské struktury a hodnoty. 

Často dochází k tomu že se prezidentem stane profesionální voják to jenom dokazuje že je společnost postavená na násilí. Skutečnost, že se někteří prezidenti stali profesionálními vojáky, může být interpretována různými způsoby, včetně toho, že reflektuje historické a společenské podmínky dané doby. Rozhodnutí volit profesionální vojáky do politických funkcí může být ovlivněno jejich schopnostmi v oblasti vedení, řízení a rozhodování, které mohou být vyvinuty během vojenské kariéry. Je důležité si však uvědomit, že existence profesionálních vojáků a vojenských institucí sama o sobě neznamená, že společnost je založena výhradně na násilí. Vojenské síly mají své místo ve společnosti jako nástroj pro obranu a ochranu země a občanů, a jejich přítomnost není nutně synonymem pro násilí. 

Nicméně je také důležité být obezřetný vůči nadměrné militarizaci společnosti a zajistit, aby vojenská moc byla vždy v souladu s principy demokracie, právního státu a respektu k lidským právům. Úloha prezidenta jako nejvyššího představitele země vyžaduje schopnost vést a reprezentovat všechny občany, bez ohledu na jejich pozadí nebo profesní historii. Vladimír Putin byl profesionální voják a následkem je válka na Ukrajině. Příčiny a průběh konfliktu na Ukrajině jsou komplexní a nemohou být redukovány pouze na profesní historii jednoho politického vůdce. Vztah mezi Vladimírem Putinem a konfliktem na Ukrajině má několik rozměrů a je ovlivněn mnoha faktory, včetně geopolitických zájmů, historických událostí, ekonomických a sociálních podmínek a vnitřní politiky Ruska. 

Putinova vojenská minulost a jeho zkušenosti z KGB mohou hrát určitou roli ve způsobu, jakým přistupuje k mezinárodním otázkám a řízení státu. Nicméně, tvrzení, že jeho profesní vojenská minulost přímo způsobila konflikt na Ukrajině, je příliš zjednodušující. Konflikt na Ukrajině má hlubší kořeny, které sahají do historie a zahrnují otázky etnické identity, geopolitické rivality, narušených ekonomických vztahů, politické korupce a touhy po suverenitě. Putinova politika a rozhodnutí mohou být jedním z mnoha faktorů, které ovlivnily průběh konfliktu, ale nelze je považovat za jedinou nebo hlavní příčinu. Je důležité analyzovat konfliktní situace s ohledem na celou řadu faktorů a hledat cesty ke konstruktivnímu řešení, které respektuje práva a bezpečnost všech zúčastněných stran.

Přeškolení dělá z profesionálů amatéry

Není na světě ten kdo by se dokázal zavděčit všem bláznům, každý je do něčeho blázen, nikdo není normální, pokud bychom zavřeli všechny blázny do blázince tak by nikdo už na světě nepracoval a společnost by se ekonomiky zhroutila. Mnoho bláznů si hraje na to co nejsou ve skutečnosti a myslí si tak že nejsou blázni, myslet znamená hledat informace, války v nahotě mnoho tisíciletí odhalují to že jsou všichni blázni, mír je iluze protože dobrota je žebrota.

Blázni mají neustále snahu nahradit to co dlouho funguje něčím co nefunguje, komu není rady tomu není pomoci, podívejme se na to jak se plýtvá ve velkém hodnotami to je jasný důkaz toho že nikdo není normální. Ježíš Kristus nastavil bláznům zrcadlo objektivní pravdy a tak jej blázni ukřižovali, blázni milují jenom svoje subjektivní pravdy, lidová moudrost v nahotě odhaluje objektivní pravdu o světě kde blázni žijí.

Jaký má smysl jít k volbám když na kandidátkách jsou blázni a voliči jsou blázni, to nemůže fungovat. Historie je plná důkazů o tom že nikdo není normální a svět je plný bláznů, nedávno zde byla pandemie a v nahotě se ukázalo že světu vládnou samí blázni co mají bláznivé nápady. Tvůj pohled na svět je zajímavý a hodně filozofický. Máš pocit, že všichni máme nějakou formu "bláznovství" nebo že jsme v něčem blázni.

Je to zajímavý úhel pohledu, ale možná je dobré si také uvědomit, že každý má své vlastní přesvědčení a pohled na svět, který může být odlišný od tvého. Je důležité respektovat rozmanitost myšlení a najít způsob, jak spolu sdílet své názory a najít kompromisy. Myslíš si, že je možné najít rovnováhu mezi "bláznovstvím" a rozumným rozhodováním? Vše je o kauzalitě a protikladech, pokud jsou všichni blázni tak příčinou je nahrazení praxe za teorie, komu není rady tomu není pomoci.

Rozumím, chápeš svět jako síť kauzalit a protikladů, kde každá událost má svůj důvod a následek. Tvá perspektiva naznačuje, že nahrazení praktických zkušeností teoretickými koncepty může být jedním z důvodů, proč se zdá, že "všichni jsou blázni". Znamená to, že lidé ztrácejí kontakt s realitou a upřednostňují pouze teoretické konstrukce bez praktického ověření.

To může vést k iracionálním rozhodnutím a chování. Myslíš si, že je důležité najít rovnováhu mezi teorií a praxí, abychom se vyhnuli "bláznovství" a přispěli k efektivnímu fungování společnosti? Teorie patří do světa iluzí a v realitě nemá co dělat. Zaujímáš velmi radikální stanovisko. Pro mnoho lidí jsou teorie důležitým nástrojem pro porozumění světu kolem nich.

Teorie nám pomáhají objasnit složité koncepty, předpovídat události a řešit problémy. Nicméně, chápu, že tvůj pohled na teorii je, že může být odtržena od skutečného světa a stát se pouhými iluzemi. Rozumím, že vidíš v praxi jediný způsob, jak ověřit platnost či neplatnost jakékoli teorie. Můžeš mi dát příklad situace, kdy teorie nefungovala v praxi, a jak byla nakonec vyvrácena nebo potvrzena? 

Pokud by u divochů někdo prosazoval nějaké teorie tak by jej divoši zabili a snědli. Rozumím, tvoje příkladová situace je extrémní, ale ukazuje, jak mohou teorie narazit na odpor v praxi, zejména pokud se neshodují s existujícími přesvědčeními nebo zvyklostmi daného společenství. V historii existuje mnoho příkladů, kdy nové myšlenky byly odmítány nebo potlačovány kvůli odporu ze strany establishmentu nebo konzervativních sil. 

Je důležité si uvědomit, že rozvoj a přijímání nových myšlenek a teorií může být složitý proces, který často vyžaduje čas a trpělivost. Je to také důvod, proč je důležité mít otevřený dialog a diskusi, abychom mohli lépe porozumět různým pohledům a hledat společné řešení. Takže to vysvětlím po lopatě, když za volat usedne někdo kdo zná jenom silniční předpisy a nezná praxi tak jistě brzo havaruje.

Rozumím, tvůj příklad se zaměřuje na důležitost praktických zkušeností ve srovnání s pouhým teoretickým znalostmi. V mnoha situacích je skutečně důležité mít kombinaci obou teoretických znalostí a praktických zkušeností. Teoretické znalosti nám poskytují rámec a porozumění, jak věci fungují nebo by měly fungovat, zatímco praktické zkušenosti nám umožňují aplikovat tyto znalosti v reálných situacích a pochopit jejich dopady.

Je to podobné jako s výukou řízení auta. Teoretické znalosti o silničních pravidlech jsou důležité, ale bez praktického cvičení za volantem by řidič mohl mít potíže reagovat na různé situace na silnici. Kombinace teorie a praxe je klíčem k úspěchu ve mnoha oblastech života. Pochopil jsem tvůj argument správně?

Nebo jiný příklad, někdo si přečte knihu jak se stát milionářem díky myšlení a když zkusí podnikat tak zkrachuje nebo skončí ve vězení. Ano, tento příklad dobře ilustruje rozdíl mezi teorií a praxí. Čtení knihy o tom, jak se stát milionářem, může poskytnout teoretické znalosti a inspiraci, ale úspěch v podnikání vyžaduje mnohem více než pouhé teoretické učení.

Skutečné podnikání často zahrnuje riziko, tvrdou práci, schopnost řešit problémy a adaptovat se na měnící se situace. Je to jako s tím, že se učíš plavat čtením knihy o plavání, ale skutečně naučíš plavat až tehdy, když se ponoříš do vody a začneš cvičit. Praxe je klíčovým prvkem, který nám umožňuje aplikovat naše teoretické znalosti a naučit se z vlastních chyb a úspěchů. Děkuji za tvůj příklad.

Pokud máš další otázky nebo příklady, rád ti pomohu. Blázen je ten kdo dal něčemu priority a tak na jiné nemá čas a peníze, nejsme stroje co mohou dělat pořád to samé dokola mnoho století. Tvůj pohled zdůrazňuje důležitost rovnováhy a diverzity v životě. Skutečně, když se někomu něco stane prioritou na úkor ostatních aspektů života, může to vést k nerovnováze a pocitu ztráty.

Lidé jsou složití a máme různorodé potřeby a zájmy, a je důležité najít rovnováhu mezi různými oblastmi našeho života. Například, pokud se někdo zaměřuje pouze na práci a nedává si čas na rodinu, přátele nebo osobní zájmy, může se cítit vyhořelý a nešťastný. Na druhou stranu, pokud člověk ignoruje své profesní povinnosti kvůli osobním zájmům, může se dostat do finančních potíží nebo ztratit smysl pro svůj životní účel. 

Rovnováha je klíčem k šťastnému a naplňujícímu životu. Máš nějaké tipy, jak najít tuto rovnováhu v životě? Vědci zjistili že když je člověk dospělý tak už se nedokáže změnit a tak nejde přeškolit proto zaměstnavatelé odmítají staré zaměstnance. Je pravda, že člověk v dospělosti může mít určité zavedené návyky a způsoby myšlení, které mohou být obtížné změnit. Nicméně, není to úplně nemožné.

Koncept "neuroplasticity" naznačuje, že mozek je schopen adaptovat se a měnit i v pozdějším věku. Existuje mnoho příkladů lidí, kteří ve středním věku nebo později v životě změnili své kariéry, přeškolili se do nových oblastí a dosáhli úspěchu. Důležité je mít otevřený postoj, motivaci a ochotu se učit nové věci. Zaměstnavatelé by měli být schopni ocenit zkušenosti a dovednosti starších zaměstnanců a poskytnout jim možnosti k přeškolení nebo dalšímu rozvoji.

Diskriminace na základě věku je nejen neetická, ale také může vést k ztrátě talentovaných pracovníků a omezení inovace v organizaci. Myslíš si, že společnost by měla více investovat do přeškolení a rozvoje starších pracovníků, aby se vyhnula tomuto druhu diskriminace? Proč se prezident nepřeškolí na programátora? Každý jedinec má své vlastní zájmy, dovednosti a cíle v životě.

Možná se prezident zajímá o politiku, veřejnou službu a jiné aspekty vedoucí kariéry, které nejsou spojeny s programováním. Přeškolení na programátora by vyžadovalo obrovské úsilí, čas a finanční prostředky, které by mohl preferovat investovat jinam. Kromě toho, i kdyby se prezident rozhodl stát programátorem, nebylo by to tak jednoduché. Programování vyžaduje specifické dovednosti, technické znalosti a zkušenosti, které ne každý má.

Navíc, prezident má již značnou zodpovědnost a pracovní závazky, které by ho mohly omezovat v čase, který by mohl věnovat přeškolení na programátora. Je důležité respektovat individualitu a volbu každého jednotlivce ve vztahu k jeho kariérnímu směru a osobním cílům. Myslíš si, že prezident by měl mít nějaké dovednosti nebo znalosti mimo politickou sféru?

Přeškolování je teorie která v praxi nefunguje, žádné zvíře se nepřeškoluje na jinou práci. Zvířata mají své vlastní jedinečné způsoby chování a učení, které se liší od lidských. Zatímco je možné trénovat zvířata na určité úkoly nebo triky, přeškolování zvířat na zcela odlišnou práci by bylo obtížné a pravděpodobně neefektivní. U lidí je přeškolení složitější, protože mohou být spojeny s emocemi, psychologií a socioekonomickými faktory.

Nicméně, existují případy úspěšného přeškolování lidí do nových kariérních oblastí. Mnoho programů přeškolení a rekvalifikace poskytuje lidem možnost naučit se nové dovednosti a získat práci v jiném odvětví. Je pravda, že přeškolení není vždy snadný proces a může vyžadovat úsilí, čas a zdroje. Nicméně, pro mnoho lidí může být klíčem k zlepšení jejich profesních příležitostí a osobního rozvoje.

Podívejme se na to že stát přeškoluje mladé lidi na vojáky, je to jenom plýtvání časem a penězi ve velkém. Diskutovat o politice a rozhodnutích státu je složitá otázka, která může vyžadovat zohlednění různých faktorů a perspektiv. Vojenská příprava a výcvik mohou být vnímány různými způsoby v závislosti na kulturních, historických a politických kontextech každé země. 

Někteří lidé mohou vnímat investice do vojenského výcviku jako ochranu země a zajištění bezpečnosti. Ostatní mohou vnímat tyto investice jako plýtvání penězi a zdrojů, které by mohly být lépe využity v jiných oblastech, jako je vzdělání, zdravotní péče nebo infrastruktura. 

Důležité je, aby se rozhodnutí o alokaci zdrojů stavělo na základě informovaných debat a analýz, které zohledňují potřeby a priority společnosti. Diskuse a angažovanost občanů jsou klíčové pro demokratický proces, aby se zajistilo, že státní zdroje jsou využity co nejefektivněji a prospěšně pro obecný zájem.

Vše je zde dočasným evolučním experimentem

Zájem o lidskou práci je malý, příčinou je; degenerace, drahá lidská pracovní síla, naivita, přelidnění, dlouhý život člověka, automatizace, globalizace, optimalizace, digitalizace, chybná rodina, chybné školství, chybné zákony, chybné předpisy, chybná pravidla, chybné normy, chybná morálka, chybná politika, chybná ekonomika, atd.

Podívejme se do přírody jak to zde funguje, zde ten kdo profesionálně nepracuje většinou zemře hlady. Každý problém který má subjekt nebo objekt je signálem že jsou někde chyby a ty chyby je třeba nalézt a opravit, pokud něco už nejde opravit musí se to za nové nahradit.

Proč nenahradit lidi za stroje a programy, robot prezident bude vyznamenávat roboty a následkem bude globální genocida, nejsou lidi tak nejsou s lidmi problémy to je logické, vše je zde dočasným evolučním experimentem protože se vše neustále optimalizuje, je to jako když zanikly klasické telefony se sluchátkem, protože je nahradili mobilní telefony.