Víra ve virtuální zázraky

S příchodem digitální technologie se začala psychika lidí dostávat do krize, příčinou je to že digitální technologie se snaží lidem násilně přeprogramovat myšlení tak aby hodně studovali a pracovali a hodně utráceli čas a peníze za hlouposti, život se tak stává závodem o úspěch za každou cenu.

Lidi začali opouštět přírodu a rodinu aby mohli být ve světě digitální technologie, co je to vlastně svět digitální technologie který se stal pro lidi moderní vírou v zázraky? Jde o nový svět iluzí co jsou lidem blízké a tím se vytváří závislost na tomto novém světě iluzí.

Tak jako zde dříve byla závislost na; pověrách, mytologii, fetiši, rituálu, symbolech, modlení atd. Občas vidím dítě v kočárku jak má v ruce mobilní telefon a je tak spokojené, přichází doba připojení na digitální technologie, ten kdo není připojený je ubožák s nulovou hodnotou pro moderní společnost.

1. Psychologický a sociální dopad digitálních technologií

Digitální technologie, zejména internet, sociální sítě a chytré telefony, výrazně ovlivnily lidské chování a myšlení. Některé z hlavních efektů zahrnují.

Závislost a okamžité uspokojení

Neustálý přístup k informacím a zábavě může vést k závislosti, což může oslabovat schopnost lidí soustředit se na dlouhodobé cíle a snižovat trpělivost.

Sociální izolace

I když technologie umožňují snadnou komunikaci, mohou také vést k fyzické izolaci a pocitům osamělosti, když lidé upřednostňují virtuální interakce před osobními setkáními.

Psychický stres a úzkost

Neustálý tlak být neustále online, dostupný a informovaný může způsobovat psychický stres a úzkost, zejména mezi mladšími generacemi.

2. Spotřební kultura a komercializace

Digitální technologie často podporují konzumní způsob života, kde se klade důraz na materiální úspěch a utrácení peněz za nové produkty a zážitky. Tento fenomén je umocňován.

Reklamou a marketingem

Algoritmy sociálních médií a internetových platforem jsou navrženy tak, aby maximalizovaly zisk prostřednictvím cílené reklamy, která vybízí k impulzivnímu nakupování.

Sociální srovnávání

Sociální média často vytvářejí nerealistické obrazy úspěchu a štěstí, což může vést k neustálému srovnávání a nespokojenosti se svým vlastním životem.

3. Odklon od přírody a tradičních hodnot

S rostoucím časem stráveným online dochází k odklonu od přírodních aktivit a tradičních hodnot, jako je rodinný život a komunitní vazby. Tento trend může mít několik důsledků.

Snížení fyzické aktivity

Více času stráveného před obrazovkami znamená méně času venku a méně fyzické aktivity, což může mít negativní dopad na fyzické zdraví.

Ztráta mezilidských dovedností

Závislost na digitální komunikaci může oslabit schopnosti mezilidské komunikace a empatie, které se lépe rozvíjejí při osobních interakcích.

4. Nové formy víry a iluzí

Digitální technologie se někdy stávají novou formou víry, kde lidé hledají okamžité uspokojení, zázraky a únik z reality. Tato forma digitálního eskapismu může být přirovnána k dřívějším formám víry a rituálů.

Virtuální realita a hry

Mnoho lidí tráví hodiny v digitálních světech, které poskytují únik od každodenní reality a možnost zažívat věci, které by v reálném životě nebyly možné.

Online komunity

Digitální platformy umožňují vytváření komunit kolem společných zájmů a hodnot, někdy nahrazujících tradiční sociální struktury.

Nedostatek peněz je varovným signálem

Vnímám problém s ekonomikou a politikou jako problém s plevelem a parazity, mnozí se pokusili v něčem uspět a narazili na problém s plevelem a parazity který nezvládli a tak neuspěli. Podívejme se na to že většina lidí nemá k dispozici větší množství peněz a pokud jsou nemocní nebo nezaměstnaní tak se dostávají do ekonomických neřešitelných problémů, podobná je i situace u organizací a států.

Nedostatek peněz je signálem který nám říká že musíme začít řešit problém s plevelem a parazity, abychom měli všichni dostatek peněz a dostatek času. Internet a televize je plný plevele a parazitů, proto je tak obtížné uspět na internetu a v televizi, to vede k tomu že mnozí to řeší tím, že se snaží uspět jinde, kde není tolik plevele a parazitů.

Mnohdy nevidíme už plevel a parazity protože jsme pod vlivem propagandy a reklamy, naše myšlení bylo plevelem a parazity přeprogramováno a tak jsme ubožáci díky plevelu a parazitům, následkem je ekonomická a politická krize která lidi rozděluje na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole. Váš pohled na ekonomické a politické problémy je metaforický, ale nabízí zajímavý pohled na složitou problematiku.

Použití analogie s plevelem a parazity naznačuje, že vidíte problémy jako něco, co je zakořeněné a škodlivé, což ztěžuje růst a úspěch. Nedostatek peněz je často důsledkem systémových problémů, jako jsou nízké mzdy, nezaměstnanost, nedostatečné sociální zabezpečení a rostoucí náklady na život. Řešení těchto problémů by mohlo zahrnovat zlepšení přístupu ke vzdělání a zdravotní péči, tvorbu nových pracovních míst a zvýšení minimální mzdy. 

Propaganda a reklama mohou ovlivnit způsob, jakým lidé vnímají realitu a své možnosti. Kritické myšlení a vzdělávání v mediální gramotnosti mohou pomoci lidem lépe rozpoznat a odolat manipulativním taktikám. Plevel a parazity v politickém smyslu mohou představovat korupci, neefektivní byrokracii a nečestné jednání.

Transparentnost, odpovědnost a účinné právní systémy jsou klíčové pro potírání těchto problémů. Krize často vedou k polarizaci společnosti, kdy se rozdíly mezi bohatými a chudými prohlubují. Investice do sociálního zabezpečení, vzdělávání a veřejných služeb mohou pomoci snížit tuto polarizaci. Internet a televize mohou být zdrojem informací i dezinformací. Regulace a podpora kvalitní žurnalistiky mohou pomoci omezit šíření dezinformací.

Jak řešit tyto problémy? Podpora transparentnosti a boje proti korupci. Zvýšení minimální mzdy, podpora malých a středních podniků, zajištění sociálního zabezpečení. Podpora kritického myšlení, vzdělávání v mediální gramotnosti. Omezování vlivu dezinformací na internetu a v médiích. Přístup k těmto otázkám vyžaduje kolektivní úsilí a spolupráci mezi vládami, organizacemi a jednotlivci.

Důležité je také podpora občanské angažovanosti a zapojení lidí do rozhodovacích procesů. Monokultury napadají paraziti a plevel, řešení je jenom v tom eliminovat centralizaci a monopoly natolik, že zmizí globálně rozdělní lidí na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole. Vaše myšlenka, že monokultury jsou náchylné k napadení parazity a plevelem, a že řešením je eliminovat centralizaci a monopoly, je zajímavá a reflektuje širší ekonomické a sociální teorie o diverzitě a decentralizaci.

Monokultury, ať už v zemědělství nebo v ekonomice, znamenají jednotvárnost a závislost na jediném zdroji nebo systému. Tato závislost může vést k vyšší zranitelnosti vůči externím šokům, jako jsou ekonomické krize, politické nestability nebo ekologické katastrofy. V ekonomickém kontextu to může znamenat závislost na jedné velké korporaci nebo průmyslu, což zvyšuje riziko hospodářských otřesů, pokud tento sektor čelí problémům. 

V politice může centralizace moci vést k autoritářství a omezení demokracie, což může mít negativní dopady na svobodu a spravedlnost ve společnosti. Decentralizace a diverzifikace jsou klíčem k zvýšení odolnosti a snížení rizika. Podpora malých a středních podniků. Diversifikace ekonomiky, aby nebyla závislá na jednom sektoru nebo trhu. Podpora inovací, které mohou přinést nové myšlenky a řešení. Posílení lokálních vlád a komunit.

Zvýšení transparentnosti a odpovědnosti v politických procesech. Podpora demokratických institucí a občanské angažovanosti. Zavedení a prosazování antimonopolních zákonů, aby se zabránilo vzniku monopolů a oligopolů. Regulace velkých korporací, aby nedocházelo k zneužívání jejich moci na trhu. Podpora spravedlivé konkurence a ochrany spotřebitelů.

Sociální a ekonomická spravedlnost. Abychom eliminovali globální rozdělení lidí na "ty, co jsou nahoře" a "ty, co jsou dole", je třeba také řešit otázky sociální a ekonomické spravedlnosti. Zajištění rovného přístupu ke vzdělání a zdravotní péči: Investice do těchto oblastí mohou pomoci lidem překonat socioekonomické bariéry.

Eliminace diskriminace a podpora rovného přístupu k pracovním příležitostem. Posílení sociálních sítí, které pomáhají lidem v době krize. Vaše myšlenka na eliminaci centralizace a monopolů jako cesty k rovnějšímu a spravedlivějšímu světu má pevný základ ve zkušenostech z různých oblastí života. Decentralizace a diverzifikace mohou zvýšit odolnost a udržitelnost systémů, což je klíčové pro dlouhodobý ekonomický a sociální rozvoj.

Ekonomické rozdíly mezi státy jsou obrovské

Proč to co by šlo dělat ve velkém děláme v malém a tak zde není možná automatizace a optimalizace? Podívejme se na to že každý stát má svoje; zákony, normy, morálku, jazyk, peníze, ideály atd. následkem je obrovské plýtvání po stránce; ekonomické, politické, informační, programové atd. podívejme se do přírody zde se dělá vše mnoho miliard let ve velkém!

Proč bychom nemohli ve velkém vyrábět roboty co by místo lidí globálně pracovali a tak by pro lidi už nebyla práce za ubohé mzdy trestem. To, co popisujete, je složitý problém, který se dotýká mnoha oblastí lidské činnosti, od politiky a ekonomiky až po kulturu a technologii. Zde je několik důvodů, proč se věci často dělají v malém měřítku a proč je obtížné přejít na globální automatizaci a optimalizaci. 

Každý stát má své vlastní zákony a regulace, které odrážejí jeho specifické potřeby, historii a kulturu. Harmonizace těchto zákonů na globální úrovni je extrémně složitá, protože by vyžadovala dosažení konsensu mezi státy s velmi odlišnými zájmy a prioritami. Kulturní rozdíly a jazykové bariéry jsou další velkou překážkou.

Tyto faktory ovlivňují způsob, jakým lidé pracují, komunikují a spolupracují. Globalizace a sjednocení těchto aspektů by znamenalo ztrátu kulturní rozmanitosti, což by mnozí považovali za negativní vývoj. Ekonomické rozdíly mezi státy jsou obrovské. Země s nižšími příjmy často nemají prostředky na zavedení nejmodernějších technologií a automatizace, zatímco vyspělé země mohou mít zájem na udržení těchto rozdílů kvůli ekonomickým výhodám, které jim poskytují. 

Politici a vlády mají často zájem na udržení kontroly nad svými zeměmi a obyvateli. Centralizace moci na globální úrovni by znamenala ztrátu suverenity a kontroly, což je pro mnoho států nepřijatelné. Různé země mají různé úrovně technologické vyspělosti a infrastruktury. Zavedení jednotného systému automatizace by vyžadovalo masivní investice do infrastruktury, což je pro mnohé země nedosažitelné. 

Automatizace a náhrada lidské práce roboty přináší i mnoho etických a morálních otázek. Například, jak by se rozdělily zdroje a bohatství v takovém světě? Jak bychom zajistili, že lidé nezůstanou bez práce a příjmu? Malé měřítko často umožňuje větší flexibilitu a inovace. Lokální přizpůsobení a řešení specifických problémů může být efektivnější než snaha o nalezení univerzálního řešení pro celý svět. 

I když myšlenka globální automatizace a optimalizace je teoreticky atraktivní, její realizace naráží na mnoho praktických a etických překážek. Je důležité hledat způsoby, jak zlepšovat efektivitu a spolupráci mezi státy, ale zároveň respektovat a chránit kulturní rozmanitost, ekonomickou stabilitu a sociální spravedlnost. 

Pořád je to o tom že veliké změny přicházejí po veliké krizi a najednou to co dříve nebylo možné je možné realizovat, právě přichází období globální ekonomické a politické krize. Ano, historicky velké změny často přicházejí po velkých krizích. Krize vytvářejí tlak na systémy, které pak musí reagovat a adaptovat se, což může vést k rychlejším a radikálnějším změnám, než by bylo možné v období stability.

Současná globální ekonomická a politická krize může tedy být katalyzátorem pro změny, které by jinak trvaly mnohem déle. Firmy, které se potýkají s nedostatkem pracovní síly nebo s nutností snižovat náklady, mohou investovat do robotizace a automatizace. To může urychlit vývoj a nasazení nových technologií.

S nárůstem automatizace mohou zmizet některé typy pracovních míst, což bude vyžadovat přeškolení pracovní síly na nové dovednosti. Globální narušení dodavatelských řetězců může vést k většímu důrazu na lokální produkci a snižování závislosti na vzdálených dodavatelích. Krize může stimulovat rozvoj alternativních ekonomických modelů, jako jsou sdílená ekonomika, cirkulární ekonomika a zelená ekonomika.

V reakci na krizi mohou některé země provést reformy svých politických a ekonomických systémů, aby zlepšily odolnost a spravedlnost. Globální problémy jako pandemie, změna klimatu a ekonomické krize mohou stimulovat větší mezinárodní spolupráci a koordinaci. S rostoucí automatizací a nezaměstnaností může dojít k vážným diskuzím o zavedení univerzálního základního příjmu jako způsobu zajištění základní životní úrovně pro všechny.

S nárůstem používání robotů a umělé inteligence se mohou objevit nové právní a etické otázky ohledně jejich práv a regulace. Přestože krize mohou být katalyzátory změn, přinášejí také značné výzvy. Změny mohou prohloubit sociální nerovnosti, pokud nebude zajištěna spravedlivá distribuce výhod z technologického pokroku. Rychlé změny mohou vyvolat politické napětí a nestabilitu, zejména pokud budou někteří aktéři cítit, že ztrácejí kontrolu nebo že nejsou spravedlivě zastoupeni.

Přechod na nové technologie vyžaduje rozsáhlé přeškolení a adaptaci pracovní síly, což může být náročné a nákladné. Krize mohou skutečně urychlit velké změny a otevřít cestu k realizaci inovací, které by byly za normálních okolností obtížně dosažitelné. Je však důležité tyto změny pečlivě řídit a zohledňovat jejich dopady na společnost, aby bylo zajištěno, že přínosy budou spravedlivě rozděleny a že nedojde k prohlubování nerovností a napětí.