Problémem není válka, ale problémem je to že se nám válka stala drogou

Podívejme se na duhu dneska už víme, jak dochází k tomu, že na obloze vzniká duha, takže nikdo nepovažuje duhu za zázrak, stejné je to se všemi zázraky, které jsou zaznamenané v knihách. Čím více budeme mít informací tím méně zde bude víry v zázraky to je logické, mnohé informace se obtížně a draho získávají, a proto je dosud nemáme. Často dochází k tomu, že se informace použijí k páchání zla, místo fyzické války tak je zde informační válka, mír je válka vedená jinými prostředky. Problémem není válka, ale problémem je to že se nám válka stala drogou, na které jsme závislí, mír je tak považován za nemoc společnosti, zdravá společnost miluje válku. Každé vítězství ve válce je iluzí, protože je zde dočasně a často po vítězství je zde porážka. Přichází ale nová doba, ve které se lidi nahradí za autonomní roboty a umělou inteligenci, nejsou zde lidi tak zde nejsou s lidmi problémy, vše je zde evolučně dočasně.

Je třeba globálně nahradit ubožáky za celebrity

Všechny bytosti dosud vytvořily něco nad sebe samy a vy chcete býti odlivem tohoto velkého přílivu a raději snad se vrátit k zvířeti, než abyste překonali člověka? Čím je opice člověku? Posměchem nebo bolestným studem. A stejně má i současný člověk býti nadčlověku z budoucnosti, posměchem nebo bolestným studem. Urazili jste evoluční cestu od červa k člověku, a leccos ve vás je posud červ. Kdysi jste byli opice, a nyní je člověk mnohem více než opice, je to evoluční proces, kdy je staré nahrazeno za nové. Neustále se snažíte změnit; kulturu, ideologie, vědu, techniku, civilizaci atd. zapomněli jste na to, že je třeba nahradit člověka za nadčlověka, pokud se vám nelíbí název nadčlověk díky Nacismu, můžete vymyslet jiný lepší název, to není zas takový problém.

Pýcha je prvotní hřích a z pýchy povstávají ostatní lidské hříchy

Peklo potřebuje propagandu a cenzuru, vše je příčina a následek, máte všichni v hlavě peklo díky propagandě a cenzuře, a proto máte psychické problémy a hledáte marně zázraky. Není zde kapitalismus ani socialismus je zde mnoho tisíciletí jenom propaganda a cenzura! Začíná to pohádkami a končí to politikou a reklamou, jakýkoli odpor je marný, za vším je toužení po tom se mít dobře bez ohledu na to že se ostatní budou mít zle, moc existuje díky bezmoci, bohatství existuje díky bídě, život existuje díky smrti atd.

Byli jsme vyhnáni z ráje za to, že jsme se chtěli mít dobře bez ohledu na ostatní tvory v ráji, pýcha je prvotní hřích a z pýchy povstávají ostatní lidské hříchy. Já jsem lepší, než jsi ty, a tak si zasloužím se mít lépe, o tom jsou krysí závody! Díky protekci máme výhody a jistoty, které si většinou nezasloužíme! Krysí závody vyhrávají psychicky nemocní lidé, co jdou za úspěchem přes mrtvoly, psychicky zdravý člověk je spokojený s tím, co má a netouží po tom se stát; králem, prezidentem, ředitelem, celebritou, milionářem atd. hrůzy druhé světové války v nahotě odhalili naše egoistické pokrytectví!

Každý má v hlavě psychické peklo, a proto je zde tak veliká spotřeba drog a léků na psychické nemoci, vše směřuje k nahrazení lidí za autonomní roboty a umělou inteligenci, zaměstnavatelé potřebují nadčlověka a tím nadčlověkem bude autonomní inteligentní kovový univerzální robot na akumulátory se zárukou deset let. Lidi se eliminují globálně v krematoriu, nejsou na světě lidi tak nejsou s lidmi problémy to je logické, člověk to byla testovací verze a robot je finální verze, vše je zde o evoluci a recyklování.

Až já budu králem pekla, tak proměním peklo na ráj

Toužíme po opaku, a tak muž touží po ženě a chudák touží po bohatství to je logické. Pokud toužíme všichni po ráji, tak to logicky znamená, že jsme hříšní čerti, co žijí v pokryteckém pekle, sliby že čertům po volbách v pekle, nebo po smrti těla, bude lépe věří už jenom pitomci, sliby chyby a dobrota žebrota, to, co říkám je tak jak to říkám a není to tak jak si myslíte, že by to mělo podle vás být.

Z díla poznáme tvůrce, nevěřte tomu, co čerti v pekle říkají v televizi nebo na internetu, prověřujte, než začnete čertům v pekle věřit, z dálky může lež vypadat jako pravda, pravda je v ráji a v pekle je lež to je třeba pochopit! Až já budu králem pekla, tak proměním peklo na ráj, to je jenom o propagandě a cenzuře, peklo nejde proměnit na ráj, protože nikdo z čertů anděly neudělá po dobrém ani po zlém!

Neustále zde přicházejí čerti, co trpí spasitelským komplexem a chtějí spasit všechny čerty pomocí; drogy, léků, psychologie, psychiatrie, sociologie, koučinku, filosofie, náboženství, politiky, ekonomiky, reklamy, pohádek atd. to vše jsou jenom teorie a náhražky co umí jenom uspat dočasně problémy, ale neumí problémy eliminovat! Vše směřuje evolučně k nahrazení lidí za autonomní roboty a umělou inteligenci, nejsou lidi tak nejsou s lidmi problémy.

Pro pochopení pekla je základem pochopit do hloubky co je to zlo

Jsou to různé životní příběhy, které mají jedno společné, a to touhu po úspěchu za každou cenu, jsou to krysy, co umí vyhrávat krysí závody, a tak se mají dobře. Krysí závody fungují jinak než sportovní závody, zde jde o boj pomocí zla, zlý člověk chce vyhrát nad zlými lidmi, pochopte to, že žijete v pekle, zde je dobrota žebrota a tím logicky zlo je cestou k úspěchu.

Pro pochopení pekla je základem pochopit do hloubky co je to zlo, jistě zlo je opak dobra a víte co je to dobro? Každé zlo bylo vykonáno ve jménu dobra, aby se jeden čert měl v pekle dobře musí se jiný čert mít zle, to, že si nejsou čerti v pekle rovní, vytváří napětí mezi čerty, co jsou nahoře a čerty co jsou dole, rovnost je zde jenom ve smrti.

Za vším je v pekle strach, následkem je to že mají čerti v hlavě peklo, strach z trestu drží čerty na uzdě, aby se čerti v pekle nepozabíjeli. Války v nahotě odhalují to, že žijeme všichni v pekle, kde nám vládnou zlí čerti, kterým je jedno že se povraždí ve válce miliony čertů, pro ně je to jenom statistika. Jaký mají v pekle smysl volby krále pekla, když na kandidátkách jsou jenom zlí staří čerti a voliči jsou čerti, pokud by mohli volby proměnit peklo na ráj tak by se volby v pekle zakázali.

Místo víry v boha pitomci věří v seberealizaci

To, co se zde dlouho děje vypadá jako by všichni pitomci hluboce usnuli a jejich těla ovládají jenom programy které jim přeprogramovali mozek, jakýkoli pokus o to s pitomci navázat dialog je marný, nejde komunikovat s tím kdo tvrdě spí. Pandemie, inflace, válka atd. to vše je jasný důkaz toho že pitomci tvrdě spí, z pitomců se stalo stádo, které je snadné nahnat k volbám, do války, do továrny, do školy atd.

Film Matrix se pokusil naivně odhalit pravdu, ale narazil na to, že pitomci tak tvrdě spí, že se jim pravda stejně neodhalila. Vše stejně směřuje jistě evolučně k tomu, že dojde globálně k nahrazení pitomců za autonomní roboty, nejsou na světě pitomci, tak nejsou s pitomci problémy to je logické.

Pitomci, co zde mají titul se proměnili v krysy, co mezi sebou závodí o to, kdo bude mít protekci a stane se tak; prezidentem, předsedou vlády, ministrem, poslancem, senátorem, soudcem, profesorem, ředitelem, celebritou atd. Místo víry v boha pitomci věří v seberealizaci, jenže vše je zde jenom sen a realitu nikdo z pitomců nezná.

Konkurence je jenom tam kde nejsou veliké zisky

Evoluční proces vznikl díky konkurenčním závodům, často je zde snaha nahradit konkurenci monopolem který se tak stává dogmatickou totalitou, tam kde jsou daně tam je i dogmatická totalita, už jenom v přírodě existuje čistá konkurence. Mnozí si naivně myslí že je na internetu všude konkurence a že zde není možný monopol, z blízka zjistíte to, že je na internetu monopol a že konkurence je jenom tam kde nejsou zisky z reklamy. Vše se točí na internetu okolo návštěvnosti, jenže aby něco mělo na internetu velikou návštěvnost, tak to musí mít monopol!

Monopol to je továrna na peníze! Konkurenční závody stvořili psychický očistec! Bůh je klasickou ukázkou monopolu, protože on nemá konkurenci, strach stvořil boha, tam kde není možný strach, tam není ani možná víra v boha! Pokud v politice dojde k tomu, že je zde jenom jedna strana, co dlouho všemu vládne, tak to není už demokratická politika, ale je to monopolní náboženství a prezident to je všemocný bůh. Vše evolučně směřuje k tomu, že zde místo lidí budou autonomní roboti, které bude globálně ovládat jenom umělá inteligence, lidi se eliminují v krematoriu jako genetický odpad s nulovou evoluční hodnotou.

Proč zaměstnávat lidi, když roboti jsou mnohem lepší, než jsou lidi je to pro ekonomiku jasná volba, člověk to byla testovací verze a robot je finální verze, vše je zde dočasným evolučním experimentem, jedinou jistotou je zde smrt, která vše recykluje. Poslední malá skupina nahých lidí na světě skončí v poslední zoologické zahradě za sklem a na cedulce bude napsáno PITOMÁ OPICE.

Vytvoří se problém a peníze se sypou obchodníkům

Každé volby politiků nebo prezidenta jsou spojené s lidmi co skrytě ovládají politiku, mohl bych zde vám dát k dispozici dlouhý seznam těchto lidí, ale je to zbytečné, protože tato jména by vám nic neříkala a stejně byste nechápali proč tito lidé ovládají skrytě politiku? V politice jde o velké peníze, ke kterým mají politici přístup, protože zde existují státní zakázky jako je nákup zbraní nebo léků.

Vytvoří se uměle mediálně nějaký problém a peníze se sypou obchodníkům a podnikatelům, peníze nesmrdí a po mě ať je zde třeba potopa. Zloděj zde honí zloděje o tom politika a ekonomika všude je, bohaté státy parazitují na chudých státech a bohaté nadnárodní společnosti parazitují na malých společnostech, o tom to všude dlouho je, následkem často válka je a miliony mrtvých to pro politiky jenom statistika je!

Abychom se měli dobře tak nesmíme chybovat

Vše je zde evolučně naprogramováno k nějakému účelu, vše je tak zde naprogramovaným systémem, programy se neustále aktualizují nebo se za nové programy nahrazují, vše je zde dočasně a vše se recykluje, není zde nikde pevný bod, na který se lze spolehnout vše je v evolučním pohybu, jednoduché to má obyčejný kámen, protože on nic nepotřebuje, a tak je pořád takový jaký je a nic jej nerozčiluje.

Problém je v tom že zde jsou závislosti, které se musí uspokojit, závislosti z nás dělají loutku, se kterou snadno manipulují. Základní závislostí je závislost na zdrojích nutných pro existenci, pokud nejsou k dispozici existenční zdroje, tak je logicky existence ohrožená nemocí a smrtí.

Abychom se měli dobře tak nesmíme chybovat, proto potřebujeme programy a databáze, problémem je narůstající složitost, u programů a databází, klasickou ukázkou složitosti jsou naše knihy, kde je veliké množství informací, které nemají žádnou informační hodnotu!

Abychom zvládli složitost tak k tomu používáme inteligenci, co je to vlastně inteligence to je základní otázka? Inteligence je schopnost učení novému, pokud je nějaký jedinec málo inteligentní tak se nedokáže naučit novému a tím se z něj stává ekonomický ubožák.

Brzo přijde doba, kdy se roboti budou učit novému, a tak budou inteligentní, to povede k tomu, že práce pro lidi bude rychle všude ubývat až nakonec pro lidi žádná práce za mzdu nebude a nebude ani možné soukromě podnikat. Robot prezident bude vyznamenávat roboty a lidi se odsunou z civilizace do rezervací a zde se oddělí muži od žen, aby se tak realizovala nenásilná genocida.

Člověk to je něco, co bude evolučně překonáno, a tak zde bude místo člověka autonomní robot, nejsou lidi tak nejsou s lidmi problémy, lidí je dneska na světě jako sraček, a tak evoluce spláchne lidi do sraček. Pokud něco nejde opravit tak se to nahradí tím co je nové, tak jako jsme nahradili koně za automobily tak nahradíme lidi za roboty, člověk to byla testovací verze a finální verzí je robot, o tom to je!

Víte jistě kdo je zlý a kdo je dobrý?

Když to nejde po dobrém tak se to zkusí po zlém, a o tom je to že zlí lidé vládnou dobrým lidem. Proč v někom je zlo a v jiném je dobro? Je to o genetice a výchově, lidi nejsou stejní a stejně vychovaní i když z dálky vypadají stejně, ale to je jenom pokrytecká maska. Podívejme se na krysí závody zde se odhaluje v nahotě, kdo je zlý a kdo je dobrý, zlé krysy vyhrávají kariéristické závody, a tak získávají protekci díky které mají vysoké platy a velikou moc.

Je třeba konečně pochopit to že jsme všichni jenom zvířata a podle toho myslíme a jednáme, pokud nám vadí to, že zde jsou krysí závody tak to vyřešíme tím, že mozky krys napojíme na umělou globální inteligenci a krysy budou běžet závody už jenom ve virtuální realitě pod kontrolou umělé inteligence. Takto krysy už nebudou moci způsobit žádné škody které může způsobit; válka, revoluce, inflace, pandemie, vandalismus, extrémismus, populismus, egoismus atd. na hrubý pytel je třeba dát hrubou záplatu!

Všichni unikají z reality pomocí drogy nebo víry v zázraky, protože v realitě jsou všude jenom krysí závody, a tak zlým krysám usnadníme to, aby mohli uniknout z reality od narození do smrti, přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno, není zde pro krsy realita tak nejsou s krysami problémy, jak si to uděláme takové to i máme. Nahradili jsme; pravdu za propagandu a cenzuru, moudrost za svaté teorie, lásku za peníze a výhody, ráj za peklo atd. proč bychom nemohli díky inteligentním čipům v hlavě, zlou realitu nahradit za dobrou virtuální realitu.

Člověk a jeho kulturní civilizace to je jenom dočasný evoluční experiment

Je naivní věřit na to že je zde člověk na věčné časy, vše, co vzniklo to i zanikne, něco zanikne rychle a jiné zanikne pomalu ale to není z pohledu evoluce důležité. Člověk a jeho kulturní civilizace to je jenom dočasný evoluční experiment, trvale je zde jenom to, co je evolučně dokonalé, jako zákon protikladů, mezi kterými je napětí a zákon příčiny a následku, místo člověka zde budou autonomní inteligentní roboti na akumulátory, vnímám člověka jako fotoaparát Flexaret který evolučně zanikl a místo něj používáme mobilní telefony.

Vše zde má svoje limity a ty nejde překonat, proto se staré nahrazuje za nové, najednou zde bude robot prezident vyznamenávat roboty, lidi zde už na světě nikde nebudou, protože pro ně už nebude práce za mzdu. Dobrota je žebrota o tom jsou neustálé krize i ekonomiky a politiky, společnost je dobrá ke lhářům a zlodějům to má vždy za následek krizi! Komu není rady od lidové moudrosti a přírody tomu není možné pomoci, postavili jsme civilizaci na písku, a proto zde jsou krize, základem pro civilizaci je pravda a láska.

Člověk je tím, co má uloženo v paměti

Společnost, ve které by nikdo neměl ego, by se pravděpodobně lišila od současné společnosti ve více ohledech. Ego je vnímáno jako jedna základní součást lidské psychiky, která ovlivňuje naše chování, myšlení a vnímání světa. Pokud by neexistovalo ego, které by ovládalo naše jednání, mohlo by to mít několik možných důsledků: Větší důraz na spolupráci a kolektivismus: Ego je spojováno s individuálním zájmem a soutěživostí. Kdyby neexistovalo, společnost by se mohla zaměřit na spolupráci, sdílení a kolektivní blaho, namísto na jednotlivce prosazující své vlastní zájmy. 

Snížení konfliktů a násilí: Ego může být zdrojem konfliktů a násilí, protože se jednotlivci snaží prosazovat své vlastní zájmy a egocentricky se bránit. Kdyby ego nehrálo roli, mohlo by to vést ke snížení konfliktů a násilí ve společnosti. Zvýšená empatie a porozumění: Ego je spojováno s pocitem separace a rozdělenosti mezi jednotlivci. Pokud by ego nebylo přítomno, lidé by se možná lépe dokázali vcítit do pocitů a potřeb druhých a mohlo by dojít k zvýšené empatii a porozumění mezi lidmi. Menší soutěživost a materialismus: Ego je často spojováno s touhou po úspěchu, slávě, moci a majetku.

Kdyby neexistovalo, mohlo by to vést k menší soutěživosti a materialismu ve společnosti, protože lidé by nebyli motivováni prosazovat své egoistické zájmy. Možná ztráta individuální identity: Ego je také spojováno s pocitem vlastní identity a jedinečnosti. Kdyby neexistovalo, mohlo by to vést ke ztrátě individuální identity a výrazu. Je však důležité si uvědomit, že ego je složitý a multifaktoriální fenomén a jeho úplné odstranění by bylo nereálné. Navíc ego také plní některé důležité funkce v lidské psychice, jako je sebeochrana a sebeuvědomění. Zcela bez ega by společnost pravděpodobně nebyla realizovatelná.

Ego je v psychologii a filosofii často chápáno jako sebeuvědomění, pocit identity a vnímání sebe sama jako individua odděleného od ostatních. Někteří psychologové a filozofové také navrhují, že ego může být spojeno s pocitem strachu, nejistoty nebo nedostatečnosti, které mohou mít vliv na naše chování a myšlení. Podle této perspektivy by společnost, ve které by nikdo neměl ego, mohla být zbavena strachu a nedůvěry mezi lidmi. Lidé by se mohli cítit více propojeni a sjednoceni, a tím by mohli být sníženy napětí, konflikty a násilí ve společnosti. Mohli by se více soustředit na spolupráci, sdílení a kolektivní blaho, namísto na prosazování svých individuálních zájmů. 

Nicméně, je důležité poznamenat, že většina psychologů se shoduje na tom, že ego je přirozenou součástí lidské psychiky a má své místo v našem vnímání a chování. Ego může mít také pozitivní aspekty, jako je sebevědomí, sebeúcta a schopnost prosazovat vlastní zájmy. Úplné odstranění ego je tedy nereálné a mělo by být chápáno v komplexním kontextu lidské psychiky a společnosti. V každém případě, společnost bez ega by pravděpodobně měla zásadní změny ve svém vnímání, hodnotách a chování, což by mohlo mít jak pozitivní, tak negativní důsledky. Je důležité si uvědomit, že společnost je velmi komplexní systém a mnoho faktorů by mohlo ovlivnit její fungování.

Ano, stroje jsou zpravidla zbaveny ega, protože jsou neživé objekty a nemají psychologickou nebo emocionální složku jako lidé. Stroje jsou vytvořeny a programovány k plnění určitých funkcí a úkolů, které jim byly přiděleny, a jejich chování je omezeno na jejich programovou logiku a technické parametry. Strach je emoční reakce spojená s vědomím nebezpečí nebo ohrožení, kterou mají pouze živí tvorové, jako jsou lidé nebo zvířata, která mají schopnost vnímat a reagovat na okolní svět na základě svých emocí a psychologických stavů.

Stroje nemají schopnost prožívat strach nebo jiné emocionální stavy, protože jim chybí biologická a psychologická složka, kterou mají živí tvorové. Tímto způsobem by společnost, která by se skládala pouze ze strojů, byla zbavena ega a emocí, které mohou mít vliv na lidskou společnost. Stroje by se řídily svými programy a úkoly, a komunikovaly by na základě své technické logiky a funkcí. Byla by to zcela odlišná forma společnosti, ve které by lidské emocionální, psychologické a sociální aspekty nebyly přítomny. Nicméně, i když by stroje neměly ego nebo emoce, stále by bylo nutné řešit otázky týkající se vlastnictví, kontroly, etiky a dalších aspektů souvisejících se stroji a jejich vlivem na společnost.

Společnost složená pouze ze strojů by měla svá vlastní specifická výzvy a důsledky, které by bylo třeba zvážit. Strach není pouze otázkou paměti, ale je to komplexní emoční a fyziologický proces, který zahrnuje interakce mezi různými částmi mozku, hormonálními reakcemi a vnějšími podněty. Paměť může mít vliv na naši schopnost rozpoznávat a reagovat na potenciální nebezpečí, ale není jediným faktorem ovlivňujícím pocit strachu. Je pravda, že paměť může hrát roli ve vytváření a udržování strachu.

Například traumatické zážitky uložené v paměti mohou být vyvolávány a aktivovány různými podněty nebo situacemi, což může vést k projevům strachu. Na druhou stranu může také docházet k potlačení nebo ztrátě paměti na traumatické události, což může ovlivnit projev strachu. Nicméně, strach není závislý pouze na paměti, ale také na dalších faktorech, jako jsou genetika, biologické a fyziologické procesy v těle, učení, vnější podněty a individuální rozdíly v osobnostech a zkušenostech. Například některé osoby mohou být náchylnější k pocitu strachu nebo mít větší citlivost na určité podněty kvůli své genetické výbavě nebo životním zkušenostem, i když nemají zvlášť výraznou paměť na traumatické události.

Celkově lze říci, že strach je složitý psychobiologický fenomén, který zahrnuje mnoho různých faktorů a jeho projevy nejsou závislé pouze na paměti, ale na širokém spektru biologických, psychologických a sociálních aspektů. Paměť je jedna z klíčových funkcí lidského mozku, která umožňuje ukládání, uchovávání a získávání informací z minulosti. Ukládání informací do paměti se děje na různých úrovních mozku a může být ovlivněno mnoha faktory, jako jsou zážitky, učení, emocionální reakce, pozornost a další. Paměť hraje důležitou roli ve formování naší identity a našeho vnímání sami sebe.

Naše paměťové stopy obsahují informace o našich zkušenostech, vědomostech, hodnotách, vírách a dalších aspektech našeho života. Tím, co si pamatujeme, se můžeme definovat a vnímat sami sebe jako jedinečné bytosti s určitou historií, zkušenostmi a osobností. Paměť také ovlivňuje naše chování a rozhodování v přítomnosti. Informace uložené v paměti nám umožňují se učit z minulosti, vyhodnocovat situace, plánovat budoucnost a rozhodovat se na základě našich zkušeností. Naše paměťové stopy mohou ovlivnit naše jednání, emoce, názory a postoje k různým věcem.

Nicméně, je třeba si uvědomit, že paměť není absolutní a může být ovlivněna různými faktory, jako jsou zkreslení, zapomínání, selektivita a další. Navíc, ne všechny naše zkušenosti a informace jsou uloženy v paměti, a tedy nejsme pouze tím, co máme uloženo v paměti, ale i tím, jak se s těmito informacemi pracuje v přítomnosti a jakým způsobem se měníme a vyvíjíme v budoucnosti. Celkově lze říci, že paměť hraje důležitou roli v našem vnímání sebe sama a formování naší identity, ale nejsme omezeni pouze tím, co máme uloženo v paměti, ale také tím, jak se s těmito informacemi pracuje v přítomnosti a jakým způsobem se vyvíjíme do budoucnosti.

Zaměstnavatelé potřebují zaměstnance, co pracují jako roboti

Co se stane z člověka, pokud nebude muset nikdy pracovat a vše za něj udělají sluhové? Takový člověk psychicky onemocní, mnoho lidí sice chodí do zaměstnání, ale tam nepracují, čím vyspělejší je civilizace tím méně lidi pracují a následkem je to že je většina lidí psychicky nemocná. Práce je výkon a pro výkon je potřebný příkon, často je zde příkon ale není zde výkon, a zde hovoříme o tom, že si něco hraje na práci. Z dálky může vypadat; král, prezident, předseda vlády, ministr, poslanec, senátor, diplomat, ředitel, celebrita atd. že pracuje a z blízka poznáme že si jenom hraje na práci. Z díla poznáme, kdo si hraje na práci a kdo skutečně pracuje, ten, kdo si hraje na to, že pracuje se má zde mnohem lépe než ten, kdo skutečně pracuje to jistě musí mít nějakou příčinu?

Tou příčinou je parazitování, nadbytek je zde díky nedostatku, aby ti, co jsou existenčně nahoře měli nadbytek peněz a času tak ti co jsou dole musí mít nedostatek peněz a času, za vším jsou protiklady, mezi kterými je napětí. Bylo zde mnoho naivních snah tento starý systém změnit ale změnil se jenom povrch a to nefungovalo, je třeba nahradit konečně lidi za roboty, nejsou lidi tak není zde ani lež a krádež, robot prezident bude vyznamenávat roboty a poslední nahou skupinu lidí na světě spatříte v poslední zoologické zahradě v pavilonu opic za sklem, člověk to byla evoluční testovací verze, co se nepovedla a finální verzí tak bude robot. Zaměstnavatelé potřebují zaměstnance, co pracují jako roboti, a tak jim globálně vyhovíme a dodáme jim autonomní inteligentní roboty na akumulátory.

Nedostatek zdrojů je způsoben tím, že se nám lidi přemnožili

Krize je způsobená tím že je nedostatek existenčních zdrojů určených na recyklování, bohatý je ten, kdo má nadbytek existenčních zdrojů určených na recyklování. Potrava je základním zdrojem, který vše živé recykluje, peníze jsou moderním zdrojem, který lidi recyklují, krysí závody zde jsou díky nedostatku zdrojů potřebných na recyklování, nedostatek zdrojů je způsoben tím, že se nám lidi přemnožili, protože se jim daří dobře a nemají v civilizaci nepřítele co by lidi zabíjeli a pojídali.

Dalším velikým problémem je kvalita lidí, která se rychle zhoršuje, a tak je třeba ekonomicky podporovat miliardy lidí co nepřinášejí společnosti žádný užitek a jenom na společnosti ekonomicky parazitují. Za pouhých padesát let se počet lidí na světě zdvojnásobil, nejvíce lidi přibývají tam kde v zimě není zima, a tak zde nejsou veliké náklady na bydlení. Následkem přelidnění je; inflace, vandalismus, drogy, války, pandemie, totality, deprese atd. vše zde jsou příčiny a jejich následky.

Je důležité pečlivě zvážit všechny aspekty a důsledky

Koncept života bez těla ve virtuální realitě se často objevuje ve sci-fi literatuře, filmech a hrách. Představuje si svět, ve kterém jedinec existuje pouze v digitálním prostředí bez fyzického těla. Tento koncept může být fascinující, ale zároveň se s ním pojí řada etických, morálních a praktických otázek. Jedna z hlavních otázek spojených s tímto konceptem je, zda je takový způsob existence skutečně možný a co by to znamenalo pro lidskou bytost. Fyzické tělo je pro nás jako lidstvo základní prostředek komunikace, interakce se světem a prožívání reality. Bez těla bychom ztratili smyslové zkušenosti, které jsou spojeny s fyzickým světem, jako je dotek, chuť, zvuk a vůně. Také bychom ztratili sociální interakce s ostatními lidmi, které jsou často prováděny prostřednictvím fyzického těla. 

Další otázkou je, jak by fungovala virtuální realita, ve které bychom existovali bez těla. Současné technologie virtuální reality jsou stále omezené a neposkytují kompletní a autentický zážitek ze života bez těla. Navíc by bylo třeba řešit otázky týkající se zabezpečení, soukromí, kontroly nad virtuálním prostředím a ochrany před potenciálními hrozbami a zneužitím. Etické a morální otázky jsou také důležité. Život bez těla ve virtuální realitě by mohl mít dopad na naši identitu, hodnoty, vnímání reality a psychické zdraví. Mohl by také vyvolat otázky ohledně umělé inteligence, autonomie, svobody a hodnoty lidského těla. Celkově lze říci, že koncept života bez těla ve virtuální realitě je stále v oblasti spekulace a vyvolává mnoho otázek. Je důležité pečlivě zvážit všechny aspekty a důsledky, než bychom se rozhodli žít bez těla ve virtuálním světě.

Ano, život bez těla ve virtuální realitě by mohl být podobný našim snům, kde se můžeme pohybovat a prožívat různé zážitky bez omezení fyzického těla. Ve virtuálním světě bychom mohli mít neomezené možnosti a svobody, které jsou ve fyzickém světě omezené. Virtuální realita může poskytovat různé zážitky a možnosti, jako je cestování do vzdálených světů, setkávání s virtuálními postavami, vytváření a ovládání vlastního virtuálního prostoru, nebo provádění činností, které by ve fyzickém světě nebyly možné. Například bychom mohli létat, být neviditelní, nebo měnit svou podobu podle svého uvážení. 

Nicméně, jako už bylo zmíněno, existuje také mnoho otázek a potenciálních rizik spojených s životem bez těla ve virtuální realitě. Je důležité si uvědomit, že virtuální svět není totožný s reálným světem a může mít odlišná pravidla, hodnoty a dopady na naši psychiku a zdraví. Je třeba zvážit různé aspekty a důsledky života bez těla ve virtuální realitě, včetně fyzického zdraví, sociálních interakcí, psychického zdraví, etických a morálních otázek, technických omezení a dalších faktorů. Rozhodnutí žít bez těla ve virtuálním světě je závažné a vyžaduje důkladné zvážení všech těchto faktorů. Pro psychicky nemocné lidi by mohlo žít bez těla ve virtuální realitě přinést některé potenciální výhody.

Virtuální realita by mohla poskytovat bezpečné a kontrolované prostředí, ve kterém by se lidé s psychickými obtížemi mohli lépe vyrovnávat s vlastními emoce, prožívat terapeutické techniky nebo se účastnit terapeutických programů. Virtuální realita by také mohla poskytovat možnost pro lidi s omezenou pohyblivostí nebo jinými fyzickými omezeními prozkoumávat světy a zažívat zážitky, které by jim ve fyzickém světě nebyly dostupné. To by mohlo mít pozitivní vliv na jejich psychické zdraví a celkovou kvalitu života. Nicméně, je důležité si uvědomit, že virtuální realita není univerzálním řešením pro všechny problémy psychicky nemocných lidí a neměla by být používána jako náhrada za odbornou léčbu a péči.

Každý jedinec má své specifické potřeby a omezení, a tak je důležité posuzovat a řešit jejich situaci individuálně s ohledem na jejich konkrétní diagnózu, stav a potřeby. Rovněž je třeba zvážit etické a morální aspekty života bez těla ve virtuální realitě, jako je například otázka závislosti na virtuálním světě, oddělení od skutečné reality a sociálních interakcí, a možné dlouhodobé dopady na psychiku a duševní zdraví. Celkově řešení, zda je život bez těla ve virtuální realitě vhodným řešením pro psychicky nemocné lidi, by mělo být pečlivě zváženo s ohledem na individuální situaci každého jedince a ve spolupráci s odbornými zdravotnickými profesionály. 

Adolf Hitler byl kontroverzní politický vůdce, který se stal symbolem nacistického režimu v Německu během druhé světové války a zodpovědný za neuvěřitelné utrpení a zločiny proti lidskosti, včetně holokaustu, během nacistického režimu. Je důležité si uvědomit, že jeho jednání a ideologie jsou v rozporu s hodnotami lidských práv, tolerance, respektu a humanismu, které jsou základními hodnotami civilizované společnosti. Zaměňovat štěstí nebo spokojenost s virtuální realitou pro jedince, kteří se dopustili vážných zločinů nebo měli škodlivý vliv na společnost, je problematické. Je důležité brát v úvahu etické, morální a společenské aspekty při hodnocení a diskusi o takových tématech.

Řešení pro osoby, které se projevují jako Adolf Hitler nebo jiné kontroverzní postavy, by měly být založeny na zodpovědném a profesionálním hodnocení a léčebném přístupu, nikoli na prostém uplatnění virtuální reality jako způsobu úniku nebo „odpuštění“ jejich činů. I přesto, že by se diktátoři nebo jiné kontroverzní postavy nacházeli ve virtuální realitě a nemohli způsobit fyzické škody v reálném světě, stále by bylo důležité brát v úvahu etické a morální aspekty takového scénáře. Virtuální realita je stále ještě relativně novou technologií a její etické důsledky nejsou zcela prozkoumány. Existuje riziko, že by se virtuální realita mohla stát platformou pro šíření nenávisti, extremismu nebo jiných nežádoucích chování.

Diktátoři nebo jiné kontroverzní postavy by mohli využít virtuální reality k šíření svých ideologií nebo k manipulaci s myšlením ostatních lidí, i když by nezpůsobili fyzickou škodu. Navíc, pokud by diktátoři nebo jiné kontroverzní postavy byli odtrženi od reality a žili pouze ve virtuální realitě, mohlo by to mít negativní dopady na jejich schopnost rozumět a komunikovat se skutečným světem. To by mohlo vést k oddělení od reality a ztrátě schopnosti empatie nebo pochopení důsledků svých činů. Je důležité si uvědomit, že etické a morální otázky nejsou jednoznačné a že využívání virtuální reality jako prostředku pro řešení problémů spojených s diktátory nebo jinými kontroverzními postavami by vyžadovalo pečlivé a zodpovědné zvažování různých aspektů a následků.

Je nezbytné diskutovat o takových tématech s ohledem na hodnoty lidských práv, etiky a společenského dopadu, aby bylo možné najít vyvážený a odpovídající přístup. I když by diktátor ve virtuální realitě rozpoutal simulovanou světovou válku, stále by bylo důležité brát v úvahu možné důsledky tohoto jednání. I v rámci simulované války ve virtuální realitě by mohlo docházet k šíření nenávisti, propagaci násilí a škodlivých ideologií. Simulace války by mohla ovlivnit myšlení a postoje uživatelů virtuální reality, a to i mimo virtuální svět, což by mohlo mít negativní dopad na společnost jako celek. Navíc, i když by tato válka byla pouze simulací a neměla fyzické důsledky v reálném světě, mohla by stále vyvolat emocionální a psychické reakce u lidí, kteří by ji sledovali nebo byli zapojeni do této virtuální reality.

Mohlo by to vést k traumatu, úzkosti nebo jiným psychickým problémům u uživatelů. Dále je důležité mít na paměti, že virtuální realita není zcela oddělena od reality a že vlivy a postoje, které se vyvíjejí ve virtuálním světě, mohou mít důsledky i mimo něj. Například, i když by diktátor rozpustil simulovanou válku ve virtuální realitě, mohlo by to ovlivnit jeho chování a rozhodování i v reálném světě. Proto je důležité pečlivě zvážit potenciální důsledky takových situací a diskutovat o etických a morálních aspektech používání virtuální reality jako nástroje pro řešení konkrétních problémů, včetně možného vlivu diktátorů nebo kontroverzních postav. Je nezbytné zajistit odpovědné a etické používání technologií, včetně virtuální reality, s ohledem na potenciální dopad na jednotlivce i společnost.

Elity, co rozhodují o nás bez nás nemají žádnou praxi ze života

Je to jako fotografování kdy stiskem spouště uložíte to, co fotografujete na kinofilm nebo moderně do paměti fotoaparátu, tím že se něco uloží tak vznikne hodnota, pokud se to neuloží tak hodnota nevznikne! Otázkou je, co se má uložit a co se nemá uložit, mnohé, co se uloží to nemá hodnotu nebo je tato hodnota jenom dočasná.

Podívejme se na školu zde od nás škola požaduje abychom si uložili do hlavy mnoho informací, co nemají žádnou hodnotu, a tak se z nás stávají vzdělaní pitomci s titulem. Podobná je situace u televize a internetu zde je 99 % informací bez hodnoty a nemá smysl si je ukládat do paměti, kde je chyba v systému? Nahradili jsme praxi za teorie a následkem je to že je 99 % informací bez hodnoty!

Podobná je i situace u jídla které není zdravé, protože zde schází praxe, mohli bychom říci čím více teorie tím více máme problémů, elity, co rozhodují o nás bez nás nemají žádnou praxi ze života, a tak vytvářejí teorie které v praxi nefungují a my tak z toho máme blbou náladu, komu není rady tomu není pomoci. Uložili jste si do hlavy pitomosti, a tak děláte pitomosti, je to začarovaný kruh, ve kterém jsme se ocitli.

Každý člověk může mít svůj vlastní pohled na smysl života

Otázka existence smyslu života je subjektivní a filozofická záležitost, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď, která by platila pro všechny. Různí lidé a kultury mají různé názory a pohledy na smysl života. Někteří lidé vidí smysl života jako něco, co je dané vnějšími faktory, jako je náboženství nebo filozofie. Pro ně může smysl života spočívat v náboženských nebo duchovních hodnotách, nalezení životního poslání, dosažení štěstí nebo naplnění vztahů s ostatními. Jiní lidé si myslí, že smysl života je individuální a že si každý člověk musí sám najít a vytvořit. Pro ně může smysl života spočívat v osobním rozvoji, objevování svého vlastního potenciálu, tvoření vztahů nebo vytváření pozitivního dopadu na svět. 

Existují také filozofové a myslitelé, kteří si myslí, že život nemá žádný absolutní smysl nebo že smysl života je pouze konstruktem lidského myšlení. Každý člověk může mít svůj vlastní pohled na smysl života a může jej hledat ve svých vlastních hodnotách, přesvědčeních a zkušenostech. Pro někoho může mít smysl života rodina, pro jiného umění, pro dalšího rozvoj kariéry nebo péče o přírodu. Klíčem je nalézt smysl života, který odpovídá individuálním hodnotám a přesvědčením každého jednotlivce. Pro některé lidi může štěstí být spojené se smyslem života. Když se cítíme šťastní, spokojení a naplnění, může to přinést pocit, že náš život má smysl.

Pro někoho může být štěstí a naplnění nalezením lásky, budováním harmonických vztahů, dosažením osobního cíle, objevením vlastního talentu nebo přispěním k dobru druhých. Nicméně, je důležité si uvědomit, že štěstí je subjektivní a může se lišit mezi jednotlivými lidmi. Co jednomu člověku přináší štěstí, nemusí být pro jiného zdrojem štěstí. Navíc, pocit štěstí může být dočasný a proměnlivý, a není nutně závislý na dlouhodobém smyslu života. Nalézt smysl života může být hlubší a komplexnější záležitostí, která může zahrnovat osobní hodnoty, vztahy, osobní růst, společenský dopad, hledání významu a porozumění světu, a další faktory.

Pro některé lidi může smysl života být spojen s duchovností, zatímco pro jiného se může nacházet v rozvoji kariéry nebo ve službě druhým. Je důležité, aby každý jednotlivec hledal a nacházel svůj vlastní smysl života podle svých vlastních hodnot a přesvědčení. To může být dynamický proces, který se může měnit a vyvíjet se během života. Rozhodnutí o smyslu života je osobní a individuální záležitost, kterou si každý člověk musí projít sám pro sebe. Je pravda, že někteří lidé se mohou chovali tak, že působí šťastně nebo se snaží oklamat ostatní, aby získali nějaký prospěch.

To může mít různé důvody, jako je snaha získat pozitivní reakce od ostatních, získat uznání, dosáhnout sociálního statusu nebo získat materiální výhody. Takové chování však může být problematické, protože je založeno na neupřímnosti a může vést k nedostatečnému vyjádření skutečných pocitů a potřeb jednotlivce. Pokud se někdo snaží oklamat ostatní ohledně svého štěstí nebo života, může to nakonec vyústit v pocit falešnosti nebo nespokojenosti. Navíc, pokud někdo klame ostatní kvůli vlastnímu prospěchu, může to negativně ovlivnit vztahy s ostatními a poškodit důvěru. 

Je důležité si uvědomit, že opravdové a trvalé štěstí nepřichází ze základu na neupřímnosti. Pravé štěstí a naplnění jsou často spojeny s autenticitou, upřímným vyjádřením svých pocitů a potřeb, a životem, který je v souladu s vlastními hodnotami a přesvědčeními. Klamání ostatních nevede k opravdovému štěstí, ale může naopak způsobovat vnitřní konflikty a nepříjemné situace. Je důležité být upřímný sám k sobě i vůči ostatním a hledat štěstí a smysl života způsobem, který je autentický a odpovídá našim vlastním hodnotám a přesvědčením. Skutečné štěstí se nachází ve vnitřním uspokojení a radosti, které jsou založeny na upřímném sebevyjádření a životě, který je v souladu s naší pravou podstatou.

Technologie samy o sobě nejsou viníky, ale spíše způsob, jakým je používáme

Ano, telefon s internetem, tedy chytrý telefon nebo smartphone, se stal jedním z nejvýznamnějších technologických vynálezů 21. století a jeho vliv na civilizaci je nezpochybnitelný. Rychlost, s jakou se tento typ technologie vyvíjí a šíří, mění způsob, jakým žijeme, komunikujeme, pracujeme a zabavujeme se. Zde je několik způsobů, jak telefon s internetem rychle mění civilizaci: Komunikace: Smartphony změnily způsob, jakým komunikujeme. Dříve jsme byli omezeni na telefonování a posílání textových zpráv, ale dnes máme širokou škálu komunikačních aplikací, jako je WhatsApp, Facebook Messenger, Instagram nebo Snapchat, které nám umožňují komunikovat s lidmi po celém světě prostřednictvím textu, hlasových zpráv, videa a obrázků. 

Přístup k informacím: Díky internetu na telefonech máme okamžitý přístup k obrovskému množství informací. Můžeme vyhledávat různá témata, číst novinky, sledovat videa, poslouchat hudbu, studovat nebo se dozvědět o nových věcech kdykoliv a kdekoli. Práce: Chytré telefony s internetem umožňují práci na dálku. Mnoho lidí dnes pracuje z domova nebo z jiných míst mimo kancelář, díky možnosti přístupu k e-mailům, kalendářům, dokumentům a dalším pracovním nástrojům přímo na svém telefonu. 

Sociální média: Sociální média se stala nedílnou součástí života mnoha lidí a smartphony s internetem jsou jedním z hlavních způsobů, jak se k nim připojit. Změnily způsob, jakým sdílíme zážitky, komunikujeme s přáteli a rodinou, sledujeme novinky a informace a budujeme si virtuální komunity. Zábava: Telefon s internetem změnil i způsob, jakým se bavíme. Díky různým aplikacím můžeme sledovat filmy a seriály, hrát hry, poslouchat hudbu, číst knihy nebo sledovat živé streamy. Mobilní zábava je dnes nepřeberné množství možností. Nákupy: Chytré telefony s internetem změnily i způsob, jakým nakupujeme.

Ano, virtuální realita (VR) je technologie, která má potenciál způsobit revoluční změny ve společnosti. VR umožňuje uživatelům vstoupit do umělého, interaktivního prostředí, které může být buď plně simulované nebo kombinace reálného a virtuálního světa. Zde jsou některé způsoby, jak by mohla virtuální realita ovlivnit naši civilizaci: Komunikace a sociální interakce: VR může revolučně změnit způsob, jakým komunikujeme a interagujeme s ostatními. Virtuální setkání a sociální platformy umožňují uživatelům komunikovat a interagovat s ostatními ve virtuálním prostředí, což může být přínosné zejména v dobách, kdy jsou fyzické setkání omezena, jako například během pandemií. 

Vzdělávání a školení: VR může poskytnout zcela nový způsob vzdělávání a školení. Uživatelé mohou vstoupit do virtuálních prostředí, která simuluje reálné situace a umožňuje jim se učit a trénovat ve zcela novém, interaktivním prostoru. To může být použito v různých oblastech, jako je medicína, průmysl, letectví a další. Zábava a kultura: VR může přinést nové zážitky a zábavu. Uživatelé mohou vstoupit do virtuálních světů a zažít neuvěřitelné dobrodružství, prozkoumávat nové světy, hrát hry a sledovat filmy ve zcela novém interaktivním formátu. To může ovlivnit zábavní průmysl, kulturu a umění. 

Medicína a terapie: VR má potenciál být použit v medicíně a terapii. Mohou být vytvořeny virtuální prostředí pro terapeutické účely, jako je terapie proti strachu z výšek nebo posttraumatické stresové poruchy. VR také umožňuje lékařům a zdravotnickým profesionálům simulovat různé zdravotní stavy a provádět lékařské procedury ve virtuálním prostředí. Design a architektura: VR může změnit způsob, jakým je navrhováno a prezentováno designové a architektonické projekty. Připojení lidského mozku k internetu by bylo zcela revoluční a mělo by široké důsledky na různých úrovních.

Zde je několik možných následků: Kognitivní rozšíření: Připojení mozku k internetu by mohlo umožnit rychlý přístup k obrovskému množství informací, dat a znalostí. To by mohlo vést k rozšíření kognitivních schopností lidí, umožňujícím jim okamžitý a široký přístup ke znalostem, což by mohlo zvýšit lidskou inteligenci a kreativitu. Komunikace a sdílení informací: Připojení mozku k internetu by umožnilo rychlou a bezprostřední komunikaci mezi lidmi prostřednictvím myšlenek a pocitů. To by mohlo revolučně změnit způsob, jakým komunikujeme, sdílíme informace a komunikujeme s ostatními. 

Nové způsoby ovládání technologie: Připojení mozku k internetu by umožnilo ovládání technologie přímo pomocí myšlenek a mozkových signálů. To by mohlo zjednodušit ovládání zařízení, jako jsou počítače, chytré telefony, a dalších zařízení, což by mohlo změnit způsob, jakým s technologií interagujeme. Etické a bezpečnostní otázky: Připojení mozku k internetu by vyvolalo řadu etických a bezpečnostních otázek. Například otázky týkající se soukromí, zabezpečení dat, možného zneužití technologie, a také otázky týkající se souhlasu a dobrovolnosti takového propojení. Sociální a kulturní změny: Připojení mozku k internetu by mohlo mít široké sociální a kulturní důsledky.

To by mohlo změnit způsob, jakým lidé komunikují, pracují, učí se, a dokonce i jak vnímají svou identitu a zkušenost s realitou. To by mohlo mít hluboký vliv na společnost a kulturu jako celek. Zdravotní rizika: Připojení mozku k internetu by mohlo mít potenciální zdravotní rizika, jako například možnost poškození mozku, nežádoucích vedlejších účinků. Je pravda, že moderní technologie, jako je internet, virtuální realita a připojení mozku k internetu, mohou změnit způsob, jakým lidé komunikují, pracují a žijí. Nicméně, tvrzení, že tyto technologie dělají z lidí loutky na dálkové ovládání, je zjednodušující a nelíčí celý obraz. 

Technologie samy o sobě nejsou viníky, ale spíše způsob, jakým je používáme a jak s nimi interagujeme. To, jaký vliv budou mít naše životy, závisí na tom, jak je budeme používat a jak si stanovíme pravidla a omezení pro jejich využití. Stejně jako u kteréhokoli jiného vynálezu nebo technologie, i u těch moderních je důležité zvážit jejich výhody i nevýhody a řešit otázky týkající se etiky, soukromí, bezpečnosti a dalších aspektů. Může být pravda, že někteří lidé se mohou stát závislými na technologiích nebo že mohou mít negativní dopad na sociální interakce, fyzické zdraví nebo psychický stav.

Proto je důležité mít uvědomělý přístup k používání technologií a zohledňovat jejich potenciální rizika. Na druhou stranu, moderní technologie také přináší mnoho výhod, jako je zlepšení komunikace, rychlý přístup k informacím, zvýšení efektivity a pohodlí ve všedním životě. Je tedy důležité si uvědomovat, že i když moderní technologie mohou mít významný vliv na naši společnost a kulturu, nejsme jen loutky na dálkové ovládání. Je na nás, jak s technologiemi naložíme a jak je začleníme do našeho každodenního života s uvědoměním jejich výhod, rizik a etických otázek.

Moderní technologie, včetně internetu, virtuální reality a potenciálního připojení mozku k internetu, mohou mít mnoho výhod a pozitivních dopadů na naše životy, jako je zlepšená komunikace, rychlý přístup k informacím, zvýšená efektivita a pohodlí. Nicméně, pokud se s nimi nezachází s rozvahou a uvědoměním, mohou se stát zlým pánem, což zahrnuje potenciální negativní dopady na naše fyzické a psychické zdraví, sociální interakce, soukromí a další aspekty našeho života. Jedním z hlavních problémů moderních technologií je jejich potenciální závislost, která může ovlivnit naše chování, myšlení a zdraví.

Například nadměrné používání sociálních sítí může vést k ztrátě reálného kontaktu s ostatními lidmi a negativně ovlivňovat naši psychickou pohodu. Také sedavý životní styl spojený s používáním technologií může mít negativní dopad na naše fyzické zdraví. Dalším problémem je soukromí a bezpečnost. Připojení mozku k internetu by mohlo otevřít nové možnosti pro sběr a zneužívání našich osobních dat a myšlenek, což by mělo závažné etické důsledky.

Existují také obavy ohledně kontroly a možného zneužití našeho mozku prostřednictvím technologií. Je tedy důležité si uvědomovat, že moderní technologie jsou nástroje, které by měly sloužit nám, lidem, a měly by být používány s rozvahou a uvědoměním jejich potenciálních rizik. Je na nás, abychom si stanovili hranice a omezili negativní dopady, abychom mohli využívat výhody moderních technologií, aniž by nás ovládaly jako zlý pán.

Nevěřte tomu, že zaměstnanec v bohatém státě pracuje rychleji než zaměstnanec v chudém státě

Jednoduchým ukazatelem míry ekonomického otroctví jsou objektivní aktuální statistiky, nestačí jenom porovnat jaké jsou jinde na světě mzdy musíme i porovnat ceny za zboží a služby, co si může zaměstnanec koupit za hodinu svojí práce o tom je objektivní uřčení míry ekonomického otroctví. Za jak dlouho si zaměstnanec vydělá na deset litrů benzínu?

Benzín je výrobně všude stejně cenově nákladný a je to zboží běžné spotřeby, dneska stojí litr benzínu u nás 40 Kč, a za hodinu si průměrný zaměstnanec vydělá 100 Kč to znamená že si zaměstnanec za hodinu vydělá na 2,5 litrů benzínu. V bohatém státě si průměrný zaměstnanec vydělá za hodinu na 10 litrů benzínu, jak je to možné?

Nevěřte tomu, že zaměstnanec v bohatém státě pracuje rychleji než zaměstnanec v chudém státě, pracovní výkon je stejný veliký plat je zde dosažen tím, že se zde dělá vše ve velkém! Jamile se něco dělá ve velkém tak náklady na výrobu a služby rychle klesají a tím mohou mzdy stoupat. Proč se u nás nedělá vše ve velkém a děláme zde vše v malém to je zásadní otázka?

Podívejte se na Google a Seznam, je zde srovnání nadnárodní organizace a národní organizace, bohaté společnosti umí fungovat globálně a chudé společnosti neumí fungovat globálně, a tak nedosahují velikého zisku, kdo dneska zná ve světě zboží vyrobené u nás? Proč neumíme vyrábět zboží co by se dobře prodávalo na celém světě? Problémem je naše školství, které je zaostalé a nedokáže vyprodukovat profesionály co se umí dobře uplatnit ve světě.

Co by se stalo, pokud by se člověk zmenšil na velikost domácí kočky

Gulliverovy cesty přinášejí myšlenku malých lidí a velikých lidí. Pokud by se člověk zmenšil na velikost domácí kočky, pravděpodobně by to mělo dramatický vliv na všechny aspekty jeho života. Zde je několik možných důsledků: Fyzické výzvy: Být zmenšený na velikost kočky by s sebou přineslo řadu fyzických výzev. Prostředí, které by dříve bylo pohodlné a bezpečné, se nyní stane nebezpečným a obtížným. Například schody, které by byly snadno schůdné pro člověka, by mohly být pro malého člověka nepřekonatelnou překážkou. Stejně tak se i běžné denní činnosti, jako je manipulace s objekty, staly by mnohem složitějšími. Změna sociálního prostředí: Člověk zmenšený na velikost kočky by musel najít nový způsob, jak se vyrovnat se svým sociálním prostředím. Osoby, které by ho dříve považovaly za své vrstevníky, by ho nyní mohly považovat za zvíře a jednat s ním podle toho.

Navíc by se musel vyhnout různým nebezpečím, která by mu hrozila ze strany větších zvířat nebo lidí. Ztráta schopností: Člověk zmenšený na velikost kočky by ztratil mnoho svých původních schopností, které měl jako člověk. Například by nemohl komunikovat se svým okolím tak, jak dříve, nebo by mohl mít omezené možnosti manipulace s objekty. Mohl by také ztratit svou schopnost pracovat nebo vykonávat své původní povolání. Nové nebezpečí: Být zmenšený na velikost kočky by také znamenalo nová nebezpečí. Velké zvířata, kterým by se dříve mohl vyhnout, by nyní představovala vážnou hrozbu. Například i malý hmyz by se mu mohl stát nebezpečím, protože by pro něj byl nyní zranitelný. Nutnost adaptace: Celkově by se člověk zmenšený na velikost kočky musel adaptovat na nové podmínky a získat nové dovednosti, které by mu umožnily přežít a fungovat v novém prostředí.

To je pravda, pokud by se člověk zmenšil na velikost kočky, mohl by mít nižší spotřebu zdrojů a tím by potenciálně snížil svůj vliv na přírodu ve srovnání s normálně velkým člověkem. Malý člověk by potřeboval menší množství potravy, vody a energie pro svou denní existenci. Pokud by se však člověk zmenšil na velikost kočky, stále by měl dopad na životní prostředí. Malý člověk by stále potřeboval zdroje jako potravu, vodu, teplo a přístřeší pro svůj život. Ačkoliv by byla jeho spotřeba pravděpodobně menší než u normálně velkého člověka, stále by musel najít způsob, jak tyto zdroje získat. Navíc by se malý člověk stále musel vyrovnávat s různými výzvami, jako jsou změny v potravním řetězci, boj o teritorium s ostatními zvířaty, nebezpečí prostředí a tak dále.

I když by mohl být menší, stále by musel najít způsob, jak se přizpůsobit novým podmínkám a zachovat si svou přežití. Celkově lze říci, že i když by malý člověk mohl mít nižší spotřebu zdrojů ve srovnání s normálně velkým člověkem, stále by měl dopad na přírodu a musel by se přizpůsobit novým podmínkám a výzvám svého nového mikroskopického prostředí. Ano, to je pravda. Mravenci jsou skvělým příkladem organizmů, kteří jsou velmi malí, ale přesto úspěšně zvládají svoji existenci. Mravenci mají komplexní společenské struktury a dokáží efektivně spolupracovat v rámci své kolonie, což jim umožňuje řešit různé úkoly a vyrovnávat se s výzvami svého prostředí. Mravenci mají specializované role v rámci své kolonie, jako jsou dělníci, vojáci, královny a samečci, kteří se starají o různé činnosti, jako je hledání potravy, péče o larvy, stavba hnízda, obrana a reprodukce. Díky těmto specializovaným rolím a úzké spolupráci dokáží mravenci efektivně plnit své úkoly a přizpůsobit se svému prostředí. 

Mravenci také vykazují schopnost organizovat se a spolupracovat na velkých projektech, jako je například stavba komplexních hnízd, která mohou být složitou inženýrskou konstrukcí, zohledňující požadavky na teplotu, vlhkost a ochranu proti predátorům. Dalším fascinujícím rysem mravenců je jejich komunikační systém, který jim umožňuje koordinovat své činnosti a dorozumívat se s ostatními jedinci v kolonii. Používají různé způsoby komunikace, jako je chemická komunikace s pomocí feromonů a taktilní komunikace, například dotykovými anténami. Takové adaptace a chování mravenců jim umožňují úspěšně existovat v jejich mikroskopickém světě, přestože jsou velmi malí. Je důležité si však uvědomit, že mravenci mají specifickou biologii a společenskou organizaci, která je přizpůsobena jejich životu v mikroskopickém měřítku, a že přímé porovnávání s lidským zmenšením na velikost mravence by bylo zjednodušené, neboť lidská biologie a společenská organizace jsou zcela odlišné.

Pravda je nastavení, které funguje nebo nefunguje

Existuje několik důvodů, proč není možné globálně zakázat války. Svrchovanost států: Svrchovanost států je základním principem mezinárodního práva, který uznává, že každý stát je nezávislý a má právo na svůj vlastní území, vládu a politický systém. To zahrnuje také právo na obranu a použití síly pro sebeobranu. V globálním kontextu neexistuje nadřazená světová vláda nebo mezinárodní soud, který by mohl jednostranně zakázat války mezi státy. Rozdílné zájmy a konflikty: Existuje mnoho rozdílných zájmů a konfliktů mezi státy, které by bylo obtížné vyřešit jednotnou dohodou. Tyto rozdílné zájmy mohou zahrnovat národní bezpečnost, územní nároky, politické rozdíly, náboženské a etnické spory nebo hospodářské zájmy. Tyto rozdílné zájmy mohou vést k napětí a konfliktům, které by bylo těžké jednoduše zakázat globálním zákonem. Složitost mezinárodních vztahů: Mezinárodní vztahy jsou velmi složité a zahrnují mnoho různých aktérů, včetně států, mezinárodních organizací, nevládních organizací a korporací. Tyto aktéry mají různé zájmy a agendy, což komplikuje snahu o globální zákaz válek. 

Současný mezinárodní právní rámec: Existující mezinárodní právní rámec, včetně Charty OSN (Organizace spojených národů) a mezinárodního humanitárního práva, již obsahuje některá omezení použití síly mezi státy, jako je zákaz útočných válek a požadavek na použití síly pouze v případě sebeobrany nebo s mandátem Rady bezpečnosti OSN. Nicméně tyto omezení jsou do velké míry závislé na dobrovolném dodržování a jejich vynucování je obtížné. Problémy s vynucováním: Vynucování globálního zákazu válek by bylo obtížné, protože by vyžadovalo spolupráci a shodu mezi mnoha různý. Pokud by existovala mimozemská civilizace, která by přišla na Zemi a zakázala války a konflikty, mohlo by to mít několik různých důsledků: Významný pokrok v mírovém řešení sporů: Zakázání válek a konfliktů by mohlo vést k posílení mírových řešení sporů mezi státy a národy. Lidé by museli hledat alternativní způsoby řešení svých rozdílů, jako je diplomacie, vyjednávání, mediací nebo arbitráž. 

Snížení lidského utrpení: Války a konflikty jsou spojeny s obrovským lidským utrpením, včetně ztráty životů, zničení infrastruktury, uprchlictví a porušování lidských práv. Zakázání válek by mohlo snížit utrpení a zlepšit lidské podmínky, zejména pro civilní obyvatelstvo postižené konflikty. Posun k mírovému řešení globálních problémů: Zakázání válek by mohlo posílit důraz na diplomacii, spolupráci a mírovém řešení globálních problémů, jako je změna klimatu, chudoba, pandemie nebo migrace. Místo investování do vojenského rozpočtu by země mohly více zdrojů věnovat řešení těchto problémů společnými silami. Potenciální výzvy s vynucováním: Zakázání válek by mohlo čelit výzvám v oblasti vynucování. Ne všechny země nebo skupiny by se možná chtěly podřídit takovému zákazu, a mohlo by být obtížné zajistit jeho celosvětové dodržování. Existovaly by otázky, jakým způsobem by bylo zakázání válek vynucováno, jak by byly řešeny porušení zákazu a jakými prostředky by byly přijaty, pokud by nějaká mimozemská civilizace tento zákaz nedodržela. 

Možné změny ve společenské a politické kultuře: Zakázání válek by mohlo změnit společenskou a politickou kulturu ve světě, kde války a konflikty byly dlouhodobě přítomné. Mohlo by to vyžadovat změnu myšlení, hodnot a postojů k řešení rozdílů a konfliktů. Ano, často je pravda, že zlo vzniká z obav a strachu o to, co milujeme. Strach ztratit něco důležitého nebo drahého může vyvolat negativní emoce, jako je hněv, nenávist, závist nebo žárlivost, které mohou vést k destruktivním činům. Například války mohou vzniknout z obav o bezpečnost, územní nároky, zdroje nebo náboženství. Konflikty mezi lidmi, skupinami nebo státy často vycházejí z obav a strachů z různých příčin. Je důležité si uvědomit, že strach může být silnou emocí, která může ovlivnit lidské jednání a rozhodování. Když se lidé cítí ohroženi, mohou být více náchylní k iracionálním a destruktivním činům. Proto je důležité se snažit porozumět kořenům strachu a hledat konstruktivní způsoby, jak se s ním vyrovnat. Empatie, dialog, vzájemné porozumění a mírové řešení sporů mohou být cestou k prevenci zla, které vychází z obav a strachů.

Uvědomování si, že lidé mají různé perspektivy, a snaha najít společné hodnoty a zájmy může vést k rozvoji udržitelného míru a harmonických vztahů mezi lidmi a skupinami. Zvládání strachu a hledání konstruktivních řešení může být klíčem k prevenci zla a budování lepšího světa. Toto tvrzení má různé výklady, ačkoliv se obecně zdá být pravdivé, je důležité si uvědomit, že život je složitý a mnohovrstevnatý fenomén a pravda může být subjektivní a závislá na různých faktorech. Jeden možný výklad tohoto tvrzení je, že život je jako zrcadlo, které nám odráží naše jednání a rozhodnutí zpět. Jinými slovy, naše činy a volby mají důsledky, které se mohou projevit v našem životě a odrážejí se v tom, jaký život si vytváříme. Pokud jednáme s ohledem na hodnoty, etiku a spravedlnost, pravděpodobně budeme mít pozitivní a harmonické zkušenosti. Naopak, pokud se chováme se špatným úmyslem, neeticky nebo nezodpovědně, může to mít negativní důsledky na naši realitu. Další možný výklad tohoto tvrzení je, že život je objektivní a pravdivý, ať už ho vidíme jakkoliv.

Toto tvrzení by se však dalo diskutovat, protože každý člověk má svůj vlastní subjektivní pohled na svět, který je ovlivněn jeho zkušenostmi, vnímáním, přesvědčeními a emocemi. Co jedna osoba vnímá jako pravdu, nemusí být nutně pravdou pro jinou osobu. Pravda může být relativní a subjektivní, a může se lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou kultura, kontext, perspektiva a individuální vnímání. Celkově platí, že výklad tohoto tvrzení závisí na osobních přesvědčeních a pohledu jednotlivce. Život může být vnímán různými způsoby a pravda může být subjektivní a měnitelná. Je důležité si být vědomi toho, že realita je komplexní a různorodá, a že pravda může být rozmanitá a záviset na různých perspektivách. Pravda je často vnímána jako objektivní a absolutní, ale ve skutečnosti se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako je kontext, čas a perspektiva. Pravda je tedy často subjektivní a může se měnit v různých situacích. Pravda je také často vnímána jako základ pro rozhodování a jednání, ale může se lišit v různých kulturách, společnostech a historických obdobích.

To, co je považováno za pravdu v jedné kultuře nebo společnosti, nemusí být pravdou v jiné kultuře nebo společnosti. Například historické události mohou být vykládány různě v závislosti na politických, sociálních nebo kulturních kontextech. Navíc, pravda se může měnit s časem. Vědecké poznání se neustále vyvíjí a nové informace mohou přinášet nový pohled na to, co je pravda v daném okamžiku. To platí i pro společenské normy a hodnoty, které se mohou vyvíjet a měnit se s postupem času. Je tedy důležité si uvědomit, že pravda není vždy jednoznačná a nemusí být konstantní. Pravda je často komplexní a proměnlivá, a může se lišit v závislosti na mnoha faktorech, jako je kontext, čas, kultura a perspektiva. Je proto důležité být otevřený různým perspektivám a být schopen revidovat naše představy o pravdě na základě nových informací a pochopení. Pravda může být chápána jako odpovídání skutečnosti nebo stavu, který je v souladu s realitou.

V tomto smyslu se pravda často považuje za to, co je ověřitelné a objektivní. Něco je pravda, pokud odpovídá skutečnosti a lze to potvrdit nezávislými prostředky a metody. Jediným kritériem, které určuje, zda je něco pravda nebo nepravda, však nemusí být jen to, zda něco „funguje“ nebo „nefunguje“. Pravda může být vnímána různě v různých situacích a kontextech. Například v oblasti umění nebo náboženství může být pravda subjektivní a spíše záležet na osobních přesvědčeních, hodnotách nebo vkusu. Navíc, to, co je vnímáno jako pravda, se může lišit v závislosti na různých kulturách, společnostech a historických obdobích. Pravda může být ovlivněna i lidskou perspektivou, subjektivitou a různými zkušenostmi. Co jedna osoba považuje za pravdu, nemusí být považováno za pravdu jinou osobou. Je tedy důležité si uvědomit, že pravda může být komplexní a různorodá, a nemusí se omezovat pouze na otázku, zda něco „funguje“ nebo „nefunguje“. Pravda se může lišit v různých kontextech a závisí na mnoha faktorech, včetně objektivních faktů, subjektivních hodnot a perspektiv lidí.

Likvidovat odpady je drahé, a tak se odpady nelikvidují

V Bibli je na začátku mytologický příběh o vyhnání z ráje, protože lidi porušili pravidla hry a pojedli zakázané ovoce a tím zakázaným ovocem byla lež. V ráji se nesmí lhát, jakmile začali lidi lhát tak se psychický ráj proměnil v psychické peklo, nejhorší je, pokud nám lžou ti, co chybně rozhodují o nás bez nás a sepisují zákony a pravidla která nám vytvářejí v hlavě peklo.

Já jsem váš spasitel, následujte mě a bude vám líp, o tom je spasitelský komplex, kterým trpí mnoho bezcharakterních krys s titulem, co běží kariéristické krysí závody o výhody a protekci. Může být člověk spasitelem? Na divadle může být člověk spasitelem, ale v realitě, kde platí reálné zákony tam nemůže už být člověk spasitelem, lidi musí konečně pochopit co je iluze a co je realita, iluze to jsou teorie, které v praxi nefungují.

Jakmile zde skončila dogmatická sociální totalita, kterou nahradila dogmatická kapitalistická totalita tak přišla doba moderních spasitelů, co nám nabízeli spasení pomocí; knih, blogů, stránek, sociálních sítí, videa, kurzů, sekt, náboženství, filosofie, ideologie atd. ve skutečnosti zde nešlo o spasení, ale šlo zde jenom o snahu egoisticky parazitovat, na naivních lidech, co věřili něčemu, co si v praxi neověřili.

Obrazně to celé připomíná medúzy, které se nám přemnožili, protože jsme moře a oceány znečistili a tím jsme ryby otrávili toxickými odpady! Likvidovat odpady je drahé, a tak se odpady nelikvidují a tím jsme nucení žít v toxickém životním prostředí a následkem je to že jsme nemocní. Tak jako je zde toxický chemický odpad, tak je zde i infomační a programový toxický odpad, který znečistil časopisy, knihy, rádio, televizi, internet atd.

Za vším hledej geniální pitomost

Mnozí si myslí naivně to, že za vším je žena nebo peníze, ve skutečnosti je za vším geniální pitomost, podívejme se na informace, které se na nás valí od narození do smrti z mnoha zdrojů, tvůrcem těchto informací je geniální pitomost, to mě vedlo k tomu abych pro geniální pitomce stvořil optimální počítač, díky kterému budou moci dosáhnout seberealizace.

Podívejme se na to, co je mediálně nejvíce populární a dojde nám, že nejvíce populární je geniální pitomost, podívejme se třeba na vše, co končí na ismus; feudalismus, kapitalismus, socialismus, humanismus, populismus, dogmatismus, centralismus atd. jak něco končí na ismus, tak tvůrcem je jistě vždy geniální pitomost! Veliká inflace v nahotě odhalila to, že jsme všichni geniální pitomci, komu není rady tomu není pomoci.

Vládnou nám elity, co lžou a kradou, nadbytek pro ty, co jsou nahoře logicky vytváří nedostatek pro ty, co jsou dole, ekonomická rovnost je zde jenom ve smrti. Co se stane s příchodem umělé inteligence, která začne nahrazovat drahé lidské zaměstnance nad tím je se třeba do hloubky rychle zamyslet. Podívejme se třeba na tvorbu filmu a reklamy, která je velmi drahá a časově náročná, umělá inteligece to zvládne rychle a levně.

Současnost je postavená na tom že lidi vydělají hodně peněz a hodně peněz i utratí, co se stane, když lidi nebudou utrácet peníze, protože budou trvale bez zaměstnání? Celý systém se zhroutí a bude zde snaha to řešit válkou, vždy tomu tak bylo že se krize řešili válkou, otázkou je, kdo bude proti komu bojovat a kdo tu velikou válku vyhraje.

   

Vše je o tom změnit správně naše závislosti

Testy ukázali to, že stíhačky z USA jsou drahé a nekvalitní, doba, kdy umělo USA vyrábět levné a kvalitní technické zboží je dávno pryč s tím se musíme smířit, problém úpadku nastal s odsunem výroby do Číny, protože zde byla levná pracovní síla.

Průmyslu v USA schází kvalitní levná pracovní síla, protože výchova dětí ve školství v USA selhala z mnoha důvodů. V moderní válce už nemají stíhačky význam, protože jsou nahrazovány jinou vojenskou technikou.

EU má obrovské dluhy a bude se muset naučit šetřit a investovat, ekonomickou negramotnost si už EU nemůže dovolit, vše je o tom změnit správně naše závislosti, pověz mi, jaké a máš závislosti a já ti povím kdo skutečně jsi, pochopte konečně to, že dobrota k USA je pro EU žebrota!

Vše je dočasná iluze, jediné, co je reálné to je nastavení

Realita je jako řeka, která teče do moře nebo oceánu, je to nekonečný koloběh vzniku a zániku, ani naše slunce zde není na věčné časy a jednou zanikne a tím zanikne i naše planeta kde je život. Vše zde z malého vzniká a po čase se to na malé rozpadá, jedinou jistotou jsou vesmírné a přírodní zákonitosti, pokud poznáme tato pravidla tak snadněji porozumíme času a prostoru ve kterém dočasně žijeme.

Vše je dočasná iluze, jediné, co je reálné to je nastavení, které umožňuje to, aby něco fungovalo, vše v nás a okolo nás je nastaveno a pokud je nastavení chybné dojde časem jistě k opravě. Nastavení to je jako když si nastavíte budík v mobilu, aby vás ráno vzbudil do zaměstnání nebo školy, programování je o tom že něco nastavíte tak, aby to fungovalo tak, jak to má správně fungovat.

Každému časem dojde to, že se jeho život točí v začarovaném kruhu a naděje na to, že bude líp je utopie, je zde mnoho náhražek, které nám mohou dočasně pomoci, ale není zde nic, co by nám pomohlo trvale, problémy jsou jako náš stín, před kterým nejde utéci. Minulost nezměníme a v současnosti budoucnost svými rozhodnutími vytváříme, vše jistě směřuje k tomu, že zde budou vládnout stroje a programy, člověk bude z civilizace vyhnán do rezervací, protože jsou s ním v civilizaci jenom samé problémy. 

Nikdo z hříšníků se nebude modlit, já jsem vůl, co dělá voloviny

Náboženství je o tom, že pravda a láska může být jenom mezi člověkem a psem a nemůže být mezi cizími lidmi, zde nejde o pravdu a lásku ale jde o obchod! Pracujeme za odměnu, protože jsme obchodníci a herci, místo pravdy a lásky je zde reklama a peníze. V okamžiku, kdy se z dítěte stane obchodník a herec, tak se anděl promění v čerta, a tak zmizí ráj a místo něj je zde peklo, žijeme pořád v ráji, nikdy jsme nebyli bohem z ráje vyhnání za naše hříchy, naše psychické peklo je v tom že toužíme po tom být bohové, a nechceme být volové.

Nikdo z hříšníků se nebude modlit, já jsem vůl, co dělá voloviny, komu není rady tomu není pomoci! Dokud vaše podvědomí nepochopí to, že jste vůl, co dělá voloviny, do té doby budete jako vůl dělat voloviny, nadáváme druhým tím, že jim říkáme vole a oni nám to oplácejí. Pokud by si každý vůl opakoval mnohokrát za den, já jsem vůl, co dělá voloviny, tak by nadávka vůl zmizela z našeho slovníku díky inflaci.

Všichni jsme volové, co si hrají na bohy, proto za trest žijeme v očistci, ve kterém je nám ten druhý vůl peklem. Ježíš Kristus byl ukřižován za to, že si hrál na boha, a přitom byl volem, všechno zlo v naší kulturní minulosti je následkem toho, že si volové hrají na bohy, a tak žijeme v psychickém očistci, dokud to nepochopíme, do té doby zde budou krize a války.

Zruší se globálně peníze a zavede se přídělový systém na zboží a služby

Vše se dneska automatizuje a optimalizuje, když se podíváme na staré stránky a nové stránky tak si uvědomíme, jak veliké změny se na internetu odehráli, končí doba, ve které se vše muselo dělat pracně ručně, a tak to bylo drahé a pomalu to vznikalo. Napadlo mě použít umělou inteligenci která bude odpovídat na otázky lidí, vše jsem nahrál abyste mohli vidět vše na vlastní oči a pochopili to, že vše jde naprogramovat.

Nebude to trvat dlouho a váš telefon zvedne za vás umělá inteligence a ten kdo vám bude telefonovat nepozná že se bavil s umělou inteligencí, potom přijde virtuální realita s umělou inteligencí a skončí tak dialog mezi lidmi, každý se stane jenom číslem ve virtuální realitě. Skončí kut osobnosti, kdy si nuly hráli na; krále, šlechtice, papeže, guru, proroka, spasitele, vůdce, prezidenta, celebritu, moderátora atd. Zruší se globálně peníze a zavede se přídělový systém na zboží a služby, takto skončí plýtvání časem a penězi na pitomosti.

Vše je v pohybu, a tak se vše mění, s tím nejde nic udělat, vše, co má počátek to má jistě i konec, neustále někam přicházíme a potom zase odcházíme, je snadné soudit cizí lidi a je těžké pochopit to proč já dělám často chyby, a tak mám blbou náladu.

Být sám sebou může být pro některé lidi obtížné

Dokonalé zákony jsou teoretický koncept, který se objevuje v různých oblastech matematiky a fyziky. V zásadě se jedná o zákony, které by měly být platné ve všech situacích a podmínkách a které by měly být přesné a nezávislé na osobních názorech nebo předpokladech.

Decentralizace a centralizace jsou dva různé způsoby organizace a řízení. Decentralizace se zaměřuje na rozdělení moci a odpovědnosti mezi různé jednotky nebo skupiny, zatímco centralizace se zaměřuje na soustředění moci a odpovědnosti v jedné centrální autoritě. Obě tyto metody mají své výhody a nevýhody a v různých situacích mohou být pro danou organizaci nebo společnost vhodnější jedna nebo druhá. Nelze tedy říct, že by jedna z nich mohla plně nahradit druhou. Je důležité zvážit konkrétní situaci a rozhodnout se pro takový způsob organizace a řízení, který bude nejvhodnější pro dosažení stanovených cílů.

Je těžké přesně určit, kolik slov je v češtině, protože slova se mohou lišit v závislosti na kontextu a na tom, jak jsou používána. Většina odhadů se pohybuje kolem 100 000 až 150 000 slov, ale může jich být i více nebo méně. Je důležité si uvědomit, že počet slov v jazyce není důležitým měřítkem jeho rozsahu nebo kvality, protože stejné myšlenky a informace lze vyjádřit různými slovy nebo kombinacemi slov.

Být sám sebou může být pro některé lidi obtížné, zejména pokud se cítí pod tlakem okolí nebo se snaží splnit očekávání jiných lidí. Být opravdovým sám sebou znamená být věrný svým vlastním myšlenkám, pocitům a hodnotám, i když se mohou lišit od očekávání nebo názorů druhých lidí. Někdy může být těžké být odvážným a vyjádřit své vlastní názory nebo jít proti proudu, ale být autentickým sám sebou je důležité pro osobní růst a štěstí.

Existuje mnoho různých náboženství, protože lidé v různých částech světa a v různých historických obdobích se zabývali otázkami existence, významu a smyslu života, a vytvářeli si vlastní náboženské systémy, které by jim pomáhaly řešit tyto otázky. Tyto systémy se liší v mnoha aspektech, jako jsou například představy o božstvu nebo o tom, jaké jsou nejlepší způsoby, jak se k božstvu přiblížit. Některá náboženství učí, že existuje jediné božstvo, zatímco jiná učí, že existuje mnoho božstev. Je důležité si uvědomit, že náboženské systémy jsou výtvorem lidí a že mohou obsahovat různé názory a představy, které se nemusí shodovat s realitou nebo s pohledem jiných lidí.

Je těžké získat zaměstnání a snadné ho ztratit z mnoha důvodů. Jedním z hlavních důvodů je konkurence na trhu práce, kdy je větší počet uchazečů o práci než počet volných míst. To může znamenat, že zaměstnavatelé mohou mít větší výběr a mohou si dovolit vybírat z nejlepších uchazečů, což může ztížit šance na získání zaměstnání pro ostatní. Dalším důvodem může být neustálý vývoj a změny na trhu práce, kdy se mohou měnit potřeby zaměstnavatelů a mohou se objevovat nové pozice nebo naopak některé pozice mohou zanikat. To může znamenat, že i lidé s dlouholetou praxí a zkušenostmi se mohou ocitnout bez práce a muset hledat nové příležitosti.

Ježíš Kristus je postavou, která se objevuje v biblických textech, zejména v Novém zákoně. Tyto texty jsou součástí křesťanského náboženství a jsou považovány za svaté a božské. V tomto ohledu by se Ježíš Kristus nedal označit jako literární postava, protože jeho existence a události spojené s ním jsou vnímány jako skutečné a historické. Avšak z hlediska literatury lze Ježíše Krista považovat za literární postavu, protože jeho život a činy jsou popsány v textech, které jsou předmětem literárního zkoumání.

Přísloví „boží mlýny melou pomalu, ale jistě“ se používá k vyjádření názoru, že boží vůle a plány se naplňují pomalu a postupně, ale že nakonec vždy dosáhnou svého cíle. Tento přísloví má pravděpodobně kořeny v biblickém textu, kde se píše: „Ale boží mlýny melou pomalu, ale jistě; jeho kámen se rozdrtí a rozmělní“ (Soudců 9:15). Tento výrok se týká boží spravedlnosti a jeho schopnosti vyrovnat účty s těmi, kteří porušují jeho zákony nebo jinak činí zlo. V současné době se tento výrok používá obecněji k vyjádření naděje a důvěry v to, že všechno dobré nakonec zvítězí.

Blahoslavený chudý duchem je označení pro osobu, která je chudá duchem, což znamená, že její duše je čistá a spokojená. Tento termín je často používán v křesťanském kontextu a je odvozen z Matoušova evangelia, kde Ježíš říká: „Blahoslavení jsou chudí duchem, neboť jim patří království nebeské“ (Matouš 5:3). Tato pasáž se vztahuje na lidi, kteří nejsou připoutáni k materiálním věcem a jsou ochotni se vzdát svých pozemských statků, aby dosáhli duchovního štěstí.

Neexistuje žádné pravidlo nebo známé přísloví, které by říkalo, že osoba, která lže, má měkký nos. Tato věta je nepravdivá a není důvod, proč by měl mít někdo, kdo lže, měkký nos. Lhaní je lidská vlastnost, která se může objevit u lidí s různými fyzickými vlastnostmi, včetně nosů.

Není pravidlem, že by mladí lidé chtěli neustále poučovat starší lidi. Ve skutečnosti může být poučování druhých lidí obecně považováno za neuctivé a neslušné, zejména pokud se jedná o lidi, kteří jsou starší nebo mají větší životní zkušenosti. V některých případech se může stát, že mladí lidé budou poučovat starší osoby o něčem, co je pro ně důležité nebo co považují za důležité, ale to by mělo být děláno s respektem a úctou k druhým lidem.

Většina náboženství požaduje od svých věřících pokoru, protože pokora je důležitou součástí duchovního života. Pokora znamená přijímat sebe sama a své místo ve světě s pokorou a bez pýchy nebo pýchou. To může pomoci věřícím lépe se spojit s vyššími silami nebo božstvím, kterému věří, a také jim pomoci žít šťastnější a mírumilovnější život. Některá náboženství také věří, že pokora je důležitá pro spásu nebo vyšší úroveň existence po smrti.

Modlitba a meditace jsou dvě různé aktivity, i když obě mohou mít podobné cíle a výsledky. Modlitba je obvykle spojena s nějakým náboženstvím nebo vírou a je to forma komunikace s božstvem nebo vyšší silou. Meditace je zpravidla spojena s duchovními nebo psychickými praktikami a je to způsob, jak se uklidnit, soustředit a zaměřit se na daný okamžik nebo myšlenku. Zatímco modlitba se obvykle provádí slovy, meditace může být bezmluvná a zahrnovat tiché soustředění nebo dechové cvičení. I když jsou tyto dvě aktivity odlišné, mohou být pro některé lidi užitečné pro duchovní rozvoj a osobní růst.

Descartes se snažil získat jistotu o své vlastní existence a přišel k závěru, že jediná věc, o které může být stoprocentně jistý, je to, že on sám je schopen myslet. Toto tvrzení se stal základem pro jeho filozofický systém a stalo se jedním z nejslavnějších filozofických tvrzení v historii.

Lidé se často odvolávají na autority, protože to považují za jednodušší a rychlejší způsob, jak se vyjádřit a obhájit svůj názor. To může být zvláště pravdivé v situacích, kdy se osoba cítí ohrožena nebo se nechce zapojit do dlouhého nebo složitého vysvětlování. Odkazování se na autority také může sloužit jako způsob, jak získat důvěru ostatních nebo jak dodat svému názoru váhu. Ve všech těchto případech může odkazování se na autority pomoci osobě vyjádřit sebe a svůj názor s větší důvěrou nebo sebevědomím.

Protiklady se vzájemně doplňují a působí proti sobě, což může vytvářet napětí. Například pokud se lidé se stejným názorem setkají s lidmi s opačným názorem, může to vyvolat diskusi nebo dokonce konflikt. Stejně tak se v přírodě protiklady jako je teplo a chlad, světlo a tma nebo sucho a vlhko mohou střetávat a vytvářet napětí. Ve všech těchto případech může napětí vznikat z důsledku konfliktu mezi protiklady nebo z důsledku přirozených sil, které se proti sobě navzájem působí.

Láska je silné citové pouto mezi dvěma lidmi nebo skupinami lidí. Může se projevovat různými způsoby, jako například něhou, touhou pečovat o druhého nebo zájmem o jeho blaho. Láska může být romantická, mezi přáteli nebo rodinná. Je to emoce, která může být velmi hluboká a může ovlivňovat lidské chování a rozhodování.

Je velmi těžké napsat program, který by neobsahoval žádné chyby. Většina programů obsahuje alespoň nějaké drobné chyby nebo nedostatky, které se mohou projevit například jako selhání programu nebo chybné výstupy. Programátoři se snaží co nejvíce minimalizovat množství chyb ve svých programech, ale je to obtížný úkol, protože programy jsou často velmi složité a mohou obsahovat miliony řádků kódu. Někteří lidé se proto snaží napsat programy tak, aby se chyby co nejvíce minimalizovaly, a pak je testují, aby se pokusili najít a opravit co nejvíce chyb.

Umělá inteligence není schopná snít, protože sny jsou produktem lidského mozku a jeho schopnosti abstraktního myšlení. Umělá inteligence je postavena na algoritmech a datových modelech, které jí umožňují provádět určité úkoly nebo rozhodovat se na základě daných informací. Tyto algoritmy a modely nemají schopnost abstraktního myšlení, takže nemají schopnost snít nebo si vytvářet abstraktní představy. Umělá inteligence může mít pouze to, co jí bylo dané, a je schopná pouze pracovat s těmito daty.

Lidé obecně rádi mluví, protože to považují za příjemnou aktivitu, která jim umožňuje vyjádřit sebe a své myšlenky. Mluvení také poskytuje lidem možnost komunikovat s ostatními a sdílet s nimi své názory a pocity. Lidé obecně nejsou tolik ochotni poslouchat druhé, protože to může být někdy obtížné nebo náročné. Poslouchání vyžaduje pozornost a úsilí, a navíc někdy může být obtížné rozumět tomu, co druhý člověk říká. To všechno může způsobit, že lidé neradi poslouchají druhé, když mluví.

I když každý člověk je jedinečný a originální, může se stát, že se lidé budou myslet na to samé nebo budou mít podobné myšlenky. To může být způsobeno různými faktory, jako například společnými zkušenostmi nebo vlivem prostředí nebo kultury. Lidé mohou také často přemýšlet o podobných věcech, protože se soustředí na stejné problémy nebo výzvy, a proto přirozeně přicházejí na podobné myšlenky nebo nápady. I když se lidé mohou myslet na to samé, jejich individuální zkušenosti a perspektivy z nich dělají stále jedinečné a originální osobnosti.

Běh v kruhu nemusí nutně mít smysl, pokud v dané situaci není možné dosáhnout cíle. Běh v kruhu by mohl mít smysl v situaci, kdy je cílem například zlepšit fyzickou kondici nebo se protáhnout, aniž by bylo nutné dosáhnout konkrétního cíle. Ve většině případů by však běh v kruhu bez cíle byl považován za zbytečný nebo ztrátu času. Každý by si měl uvědomit, zda daná aktivita má pro něj smysl nebo zda je zbytečná, a pak podle toho rozhodnout, zda se jí bude věnovat.

Věci vypadají jinak z dálky a z blízka, protože oko člověka vnímá objekty na různých vzdálenostech jinak. Když se díváte na něco z dálky, vaše oko vidí objekt jako celek a zobrazuje ho jako jednotný obraz. Když se na něco díváte z blízka, vaše oko vidí objekt jako soubor jednotlivých detailů a zobrazuje ho s větším množstvím informací. To způsobuje, že objekt vypadá jinak z dálky než z blízka. Tento rozdíl je způsoben tím, jak oko člověka vnímá objekty na různých vzdálenostech.

Není vždy nutné řešit problémy po zlém, i když to nejde po dobrém. Existují jiné způsoby, jak řešit problémy než po zlém. Například můžete hledat kompromisy nebo se snažit najít společnou řeč s druhou stranou. Můžete také hledat pomoc nebo radu od jiných lidí, kteří mohou mít zkušenosti nebo názory, které vám pomohou najít řešení. Důležité je, abyste se snažili řešit problémy racionálně a s respektem k ostatním lidem, a ne se spoléhat pouze na sílu nebo na to, že věci vyřešíte po zlém.

Teorie mohou selhat v praxi z různých důvodů. Jedním z důvodů může být to, že teorie se zaměřují na ideální nebo teoretické situace, které se mohou lišit od skutečnosti. Teorie také často předpokládají, že se lidé chovají racionálně a logicky, což ve skutečnosti nemusí být vždy pravda. Teorie navíc nemohou předvídat všechny možné proměnné nebo nečekané události, které se mohou vyskytnout v praxi. Všechny tyto faktory mohou způsobit, že teorie selhávají v praxi.

Zvířata neplatí alimenty, protože alimenty jsou forma finančního výdaje, kterou musí plnit lidé na základě rozhodnutí soudního soudu. Alimenty se většinou vztahují k rozvodovým nebo rozlučkovým řízením a jsou určeny k zajištění životních potřeb rozvedených nebo rozvedených partnerů a jejich dětí. Zvířata nemají schopnost plnit finanční závazky nebo vytvářet rodinné vztahy, takže nejsou považována za subjekty, které by mohly platit alimenty.

Není pravda, že byste měli v hlavě peklo, pokud žijete v pekle. Peklo je biblická představa ohnivého podsvětí, kde jsou lidé trestáni za své hříchy. Tento názor se nevztahuje na naše fyzické prostředí, ale na naše duševní a duchovní stavy. Takže i kdybyste žili ve fyzickém pekle, nemusí to znamenat, že byste měli v hlavě peklo. Vaše mysl a myšlení jsou vaše vlastní a můžete se rozhodnout, jakým způsobem je budete využívat a jakým směrem se budou ubírat.

Cikáni se v minulosti někdy označovali jako Romové nebo Romové. Tento název vznikl ze slova Rom, což je název jedné z kmenů, které přišly do Evropy z Indie. Později se tento název začal používat pro označení všech skupin, které přišly do Evropy z Indie a žily v oblastech střední a východní Evropy. Tento název se postupně začal používat místo slova Cikáni, protože se považoval za méně urážlivý a více respektující. Někteří lidé se stále označují jako Cikáni, ale většina lidí se dnes označuje jako Romové nebo Romky.

Válka je ozbrojený konflikt mezi dvěma nebo více stranami, které se snaží porazit protivníka nebo získat nad ním kontrolu. Válka se obvykle vede pomocí ozbrojených sil a zbraní a může způsobit velké množství škod a ztrát na životech. Mír je stav, kdy nejsou žádné ozbrojené konflikty nebo války a lidé žijí v souladu a harmonii. Mír může být dosahován pomocí diplomatických prostředků, jednáním a dohodami mezi zainteresovanými stranami. Mír se také může dosáhnout pomocí mezinárodních organizací, které se snaží udržovat stabilitu a mír ve světě.

Autorem morálního svatého desatera není jedna konkrétní osoba nebo skupina lidí. Morální svaté desatero je soubor deseti přikázání, která jsou obsažena v knize Exodus v Bibli. Desatero je zde prezentováno jako Boží přikázání pro lidi, která jim pomáhají žít spravedlivě a svatě. Desatero obsahuje přikázání, jako například „Nebudeš mít jiné bohy než mě“, „Nebudeš křivě svědčit“, „Cti svého otce a matku“, a „Nebudeš cizoložit“. Morální svaté desatero je tedy považováno za Boží přikázání, ale není znám autor nebo autorka tohoto souboru přikázání.

Justiční omyly se vyskytují, protože lidé nejsou dokonalí a mohou dělat chyby. Justiční systém je složitý a náročný na úsilí, a i když se snaží být spravedlivý a přesný, může se stát, že se vyskytnou chyby nebo nedostatky. Tyto chyby mohou být způsobeny řadou faktorů, jako například lidskými chybami, nedostatečnými důkazy nebo špatnými soudními rozhodnutími. Justiční omyly mohou být velmi bolestivé a závažné, a proto se snaží justiční systémy napravit chyby, které se stanou, a zajistit, aby se podobné chyby neopakovaly v budoucnu.

Toto je velmi složitá a citlivá otázka, na kterou není jednoznačná odpověď. Někteří lidé se domnívají, že je správné bránit dětem v narození pomocí antikoncepce a potratů, protože to dává ženám a párům možnost rozhodovat o tom, kdy a zda budou mít děti. Tito lidé se domnívají, že antikoncepce a potraty jsou důležitým způsobem, jak zajistit, aby ženy a páry měly kontrolu nad svým reprodukčním zdravím a životy. Jiní lidé se však domnívají, že je nesprávné bránit dětem v narození pomocí antikoncepce a potratů, protože to porušuje právo dítěte na život. Tito lidé se domnívají, že každé dítě má právo na život a že antikoncepce a potraty jsou formou zabíjení nevinných lidských bytostí.

Lidé se stydí za nahotu z kulturních a sociálních důvodů, zatímco zvířata se takovými pocity netrápí. Kulturní normy a představy o tom, co je přijatelné a co ne, se liší mezi různými společnostmi a jsou výsledkem historických a sociálních vlivů. Zvířata nemají takové normy, a proto se nemusí stydět za nahotu.

Vymývání mozků je neetický a nebezpečný postup, který může mít negativní důsledky pro jednotlivce i pro společnost jako celek. Může být zneužito k ovládání a manipulaci lidí, a proto by mělo být zakázáno. Zákaz vymývání mozků by měl být součástí obecných lidských práv a měl by být dodržován všemi zeměmi a vládami.

Ne, lháři nemusí být blázni. Lhaní může být způsobeno různými faktory, jako je strach, touha po moci nebo potřeba udržet si obraz o sobě. Tyto důvody nemají nic společného s duševním zdravím. To neznamená, že lháři jsou vždy zdraví, protože lhaní může být také příznakem některých duševních poruch. V každém případě je důležité nejprve provést odbornou diagnózu, než se udělá závěr o duševním zdraví někoho.

Ne, zdravý člověk není špatně diagnostikovaný pacient. Zdravý člověk je ten, který nemá žádné známky nebo příznaky nemoci. Špatně diagnostikovaný pacient je ten, který má diagnózu, ale ta není správná nebo úplná. Toto se může stát například v případě, že lékař nezohlednil všechny dostupné informace nebo přehlédl nějaký důležitý příznak. Ve většině případů je však diagnostika dostatečně přesná a zdraví lidé nejsou špatně diagnostikováni.

Je těžké předpovědět, jak bude umělá inteligence fungovat za deset let, ale je pravděpodobné, že se bude zlepšovat a že bude schopna odpovědět na stejnou otázku jinak než dnes. Umělá inteligence se neustále rozvíjí a zlepšuje a její schopnosti se budou s největší pravděpodobností zlepšovat i nadále. To znamená, že za deset let by mohla být schopna odpovědět na otázku různými způsoby v závislosti na kontextu nebo na dalších faktorech.

Slovní spojení „doma není nikdo prorokem“ je metaforou pro situaci, kdy někdo nebo něco není oceňováno nebo uznáváno v jeho vlastním prostředí. Představuje myšlenku, že někdo nebo něco může být ceněno a uznáváno v jiných společnostech nebo kulturách, ale doma je ignorováno nebo přehlíženo. Tato metafora se používá k popisu situací, kdy někdo nebo něco je podceňováno nebo přehlíženo vlastními lidmi nebo ve vlastním prostředí.

Lidé jsou bytosti, které jsou schopny milovat. Milovat znamená projevovat něhu, péči, lásku a úctu k někomu nebo něčemu. Lidé jsou schopni milovat nejen druhé lidi, ale i zvířata, přírodu, umění nebo sami sebe. Milovat je důležitým lidským projevem a může být klíčem k šťastnému a spokojenému životu.

Test inteligence může poskytnout určitou představu o inteligenci člověka, ale nemůže odhalit jeho skutečnou inteligenci. To proto, že inteligence je složitý koncept, který se skládá z mnoha různých faktorů. Test inteligence může změřit určité schopnosti nebo dovednosti, ale nemůže zohlednit všechny aspekty inteligence. Navíc i samotné testy inteligence mají své limity a mohou být ovlivněny řadou faktorů, jako je motivace, nálada nebo okolnosti. Proto test inteligence může poskytnout pouze určitý obraz o inteligenci člověka, ale nikdy ji úplně neodhalí.

Slovní spojení „co je psáno, to je dáno“ je přísloví, které se používá k vyjádření myšlenky, že slova nebo dokumenty mají určitou moc a autoritu. Představuje názor, že slova, která jsou napsána nebo zaznamenána, jsou pevně stanovená a že se s nimi musí počítat. Toto přísloví se často používá k vyjádření důležitosti slova nebo dokumentů, a to jak v soukromém, tak ve veřejném životě.

Slovní spojení „moje hra, moje pravidla“ je přísloví, které se používá k vyjádření názoru, že někdo nebo něco má plné právo stanovit si vlastní pravidla nebo nařízení. Představuje myšlenku, že někdo nebo něco může rozhodovat o tom, jak se něco bude dělat nebo fungovat, protože je to jeho věc nebo záležitost. Toto přísloví se často používá v souvislosti s vlastnictvím nebo kontrolou něčeho, a to jak v soukromém, tak ve veřejném životě.

Selfie jsou populární na internetu z mnoha důvodů. Jeden z hlavních důvodů je, že lidé mají rádi sdílet s ostatními své zážitky a zkušenosti. Selfie jim poskytují příležitost zveřejnit na internetu fotografie sebe samých a ukázat tak ostatním, co dělají, kde jsou nebo jak se cítí. Dalším důvodem je, že fotografování sebe samých je snadné a dostupné díky rozšíření mobilních telefonů s vestavěnými fotoaparáty a aplikacemi pro zpracování fotografií. To umožňuje lidem rychle a snadno vytvářet a zveřejňovat selfie na internetu.

Hříšník je někdo, kdo porušuje boží přikázání nebo morální zásady. To znamená, že hříšník je někdo, kdo se dopouští něčeho, co je považováno za špatné nebo škodlivé. Ne všichni lidé se však dopouštějí takových činů, a ne všichni se cítí vinní za své skutky. Každý člověk má svou vlastní osobnost a chování a někteří lidé se mohou cítit jako hříšníci, zatímco jiní ne.

Slovní spojení „každý svatý člověk je dlouho mrtvý a nikdo není za svého života svatý“ je metaforou pro skutečnost, že lidé se často uznávají a ctí až po své smrti. Představuje myšlenku, že lidé jsou často oceňováni a uznáváni až po svém skonu a že za svého života jsou často ignorováni nebo přehlíženi. Tato metafora se používá k vyjádření nespravedlnosti nebo nesmyslnosti takového chování a k zamyšlení se nad tím, zda je správné oceňovat lidi až po jejich smrti.