Umělá inteligence bude globálně rozhodovat o nás bez nás

Největším problémem člověka a civilizace je selhání nastavení na automatiku, existujeme v času a prostoru kde je vše nastaveno na automatiku, je to něco jako u fotografování, kdy je amatérský fotoaparát nastaven většinou na automatiku. Jsou při fotografování situace, kdy je lepší vypnout automatiku a nastavit fotoaparát ručně. Problémem je často to že zde jsou vztahy, a to s čím máme vztah je nastaveno na automatiku a my nemůžeme u toho vypnout automatiku a nastavit to manuálně. Mnohdy je zde i možnost něco nastavit manuálně, ale zase je zde problém s tím že to neumíme manuálně nastavit.

Z lidí se stali konzumenti, co fungují automaticky, jakákoli snaha o to, aby se lidi naučili vypnout automatiku a použili manuální nastavení je naivní a marná, klasickým příkladem zde je školství, kde je vše mnoho století všude nastaveno na automatiku, a tak školství všude dělá z lidí naprogramované automaty. Nebo se podívejme na ekonomiku a politiku, která je nastavená na automatiku a jakákoli snaha o to, aby šla ekonomika a politika přepnout na manuální ovládání je naivní a marná.

Člověk je nemocný a lékař to automaticky řeší léky a nezajímá jej co je příčinou nemoci člověka, vše zde jsou příčiny a jejich následky, tak jako onemocní člověk tak onemocní i civilizace ve které člověk žije, nemoc je signál že je zde problém, který je třeba řešit jinak se to vyřeší smrtí. Často slyším já nemám pevnou vůli abych dokázal vypnout automatiku a přepnul na manuální ovládání, komu není rady tomu není pomoci.

V současnosti přichází umělá inteligence, která začne rychle měnit naši civilizaci, místo živého krále nebo prezidenta, zde bude umělá inteligence, už nebudeme chodit k volbám prezidenta nebo ke korunovaci krále, skončí veškerá svatá ideologie a politická propaganda, protože umělá inteligence bude globálně rozhodovat o nás bez nás.

Proč zlý člověk zavraždí dobrého člověka?

Stejnou chybu vidí každý subjektivně a má tím na ní svůj subjektivní názor který považuje za správný, podívejme třeba na klasickou chybu, když to nejde vyřešit po dobrém tak to vyřešíme po zlém. Použití zla se tak stalo pro lidi návykovou drogou, dobrota je přeci žebrota a z cizího krev neteče.

Pro mnoho lidí je život bojem o existenci a v tomto boji není možné být logicky dobrým, vše, co je živé a tím i inteligentní to se chce mít dobře a následkem je zlé jednání k tomu co je zde nepřítelem nebo konkurencí. Staré knihy mám odhalují to že problém dobra a zla je zde od počátku evolučního vzniku lidského druhu v přírodě.

Proč člověk zavraždí člověka, když jsme stejný druh a měli bychom být k sobě dobří? Člověk není býložravec a jí běžně maso, tedy je predátor a predátoři nejsou k sobě dobří a často i mezi sebou bojují a v boji i umírají.

Společnosti vadí to, že lidi mezi sebou bojují a snaží se o to, aby lidi mezi sebou nebojovali pomocí morálky a zákonů, následkem je u lidí mnoho nemocí a tak zde jsou léky a drogy na tyto nemoci. Vaše úvahy se dotýkají hlubokých otázek týkajících se lidské povahy, morálky a existence zla ve světě.

Rozličné kultury, filozofie a náboženství se v průběhu historie snažily odpovědět na otázky ohledně dobra a zla a lidského chování. Lidské chování může být někdy vysvětleno z hlediska evoluční biologie. Například konkurence o omezené zdroje mohla být výhodná pro přežití našich předků.

Nicméně, moderní společnost se snaží regulovat takové impulzy a vytvářet normy a hodnoty, které podporují mírový soužití. Společenské normy a kulturní hodnoty hrají klíčovou roli v tom, jak lidé chápou dobro a zlo. Morální hodnoty jsou často formovány v rámci rodiny, vzdělávání a sociálních interakcí.

Otázky o existenci a boji o existenci mohou být spojeny s ekonomickými a sociálními podmínkami. Nerovnost, chudoba a nedostatek zdrojů mohou vytvářet prostředí, kde je konkurence ostrá a kde se lidé mohou snažit řešit konflikty "po zlém".

Psychologie hraje také důležitou roli v chápání lidského chování. Studie ukazují, že lidská mysl má tendenci vnímat svět v dichotomiích, včetně dobrého a zlého. Některé psychologické teorie, jako je teorie sebeobrany, mohou vysvětlit, proč lidé mohou vykazovat agresivní chování v situacích ohrožení.

Pro mnoho lidí jsou etické normy a náboženské víry základem jejich chápání dobra a zla. Různá náboženství poskytují různé odpovědi na otázky ohledně lidského chování a morálky. Otázka, proč lidé zabíjejí své vlastní druhy, má mnoho aspektů a odpovědí, a není jednoduché najít univerzální vysvětlení. Je to komplexní otázka, která zahrnuje biologické, psychologické, sociální, kulturní a náboženské faktory.

Globální genocida eliminuje ekonomickou krizi

Lidi nechápou lidi, protože posuzují cizí lidi podle sebe, jenže každý člověk je originál po genetické stránce a po stránce výchovy v rodině a škole. Je snadné soudit lidi za jejich myšlenky a skutky a je těžké lidi pochopit a najít způsoby, jak jim pomoci, aby s nimi nebyli problémy. Příroda problém s vadnými jedinci řeší tak že je eliminuje jako evoluční odpad, může si to dovolit, protože se v přírodě vše rychle rozmnožuje, a tak je i co likvidovat.

Co se ale stane, když práce pro lidi nebude díky umělé inteligenci a autonomním robotům? Nedojde logicky k nenásilné genocidě tím že se oddělí muži od žen a bez dětí zde lidský druh evolučně skončí. Vaše úvahy obsahují několik zajímavých myšlenek a otázek. Předně je důležité si uvědomit, že lidská společnost je komplexní a mnohotvárná, a není jednoduché ji shrnout do jednoho scénáře.

Zkoumání vývoje společnosti a lidského chování je multidisciplinární úkol, který zahrnuje genetiku, psychologii, sociologii, ekonomii a mnoho dalších oborů. Je pravda, že každý člověk je unikátní kombinací genetiky, prostředí a zkušeností. Posuzování druhých lidí podle vlastních měřítek může vést k nepochopení. Empatie a snaha pochopit odlišné perspektivy mohou hrát klíčovou roli při budování harmonických vztahů a společenství. 

Je fakt, že technologický pokrok, včetně umělé inteligence a autonomních robotů, může změnit dynamiku pracovního trhu. Je však důležité brát v úvahu, že technologie také může vytvářet nové pracovní příležitosti a změnit povahu pracovních míst. Diskuse o dopadech technologie na společnost a ekonomiku je důležitá pro formulaci politik a strategií, které mohou minimalizovat negativní dopady a maximalizovat přínosy.

Koncepce "nenásilné genocidy" či oddělení pohlaví bez možnosti reprodukce jako evoluční odpověď je poněkud extrémní a nelze ji považovat za reálnou perspektivu. Lidstvo je schopné adaptace a inovací, což zahrnuje i řešení nových výzev v důsledku technologických změn.

Společnost má tendenci hledat cesty k přežití a rozvoji, a evoluce v lidské společnosti může být spíše kulturní než biologická. Celkově vzato, klíčem k budoucnosti je aktivní participace ve společenských, politických a ekonomických diskusích, abychom mohli utvářet společnost tak, aby reflektovala hodnoty, na kterých stavíme a respektovala různorodost jednotlivců.