Lidi od svého vzniku touží po tom vědět, aby nechybovali, jenže následkem je to že vědomosti ztratili pro lidi hodnotu. Je pravda, že snaha lidí minimalizovat chyby a dosáhnout co největší přesnosti může vést k ztrátě hodnoty vědomostí. Když se lidé příliš zaměří na snahu vyhýbat se chybám, mohou se stát příliš opatrnými a vyhýbat se riziku. To může vést k stagnaci a ztrátě kreativity.
Hodnota vědomostí spočívá v tom, že nám pomáhají lépe chápat svět kolem nás, rozvíjet nové nápady a inovace a zdokonalovat naše dovednosti. Chyby a neúspěchy jsou neodmyslitelnou součástí učení a růstu. Pokud se lidé příliš bojí chybovat, mohou se vyhýbat novým výzvám a možnostem, což může brzdit jejich osobní a profesní rozvoj. Ideální je najít rovnováhu mezi touhou po přesnosti a schopností riskovat a učit se z chyb.
Chyby mohou být cennými učiteli, a pokud se naučíme z nich, můžeme zdokonalit své dovednosti a vědomosti. Měli bychom se snažit být otevření novým informacím a zkušenostem, aniž bychom se báli chybovat. Celkově řečeno, snaha minimalizovat chyby není samo o sobě špatná, ale je důležité si uvědomit, že chyby jsou přirozenou součástí učení a růstu a neměly by nás odrazovat od hledání nových znalostí a zkušeností.
Vše evolučně směřuje ke změnám, na které nejsme připravení, největší šok bude bodovací systém, který eliminuje peníze a soukromé vlastnictví jakýsi digitální komunismus. Vaše pozorování o evoluci a změnách v společnosti je zajímavé, a skutečně dochází k mnoha společenským změnám v průběhu historie. Avšak tvrzení o "digitálním komunismu," který by zcela eliminoval peníze a soukromé vlastnictví, je poměrně spekulativní a kontroverzní.
Komunismus jako ideologie se historicky pokoušel odstranit soukromé vlastnictví prostřednictvím kolektivizace prostředků produkce a distribuce zdrojů. Měl by zabezpečit, aby bohatství bylo rozděleno rovnoměrněji mezi všechny členy společnosti. Nicméně, dosud neexistuje žádný funkční model "digitálního komunismu," který by byl přijat a implementován na globální úrovni. Je důležité si uvědomit, že jakékoli dramatické změny v ekonomických a politických systémech by vyžadovaly širokou společenskou podporu a politickou dohodu.
Většina stávajících ekonomických systémů se vyvinula na základě dlouholetých zkušeností a byla formována složitými sociálními, politickými a ekonomickými faktory. Pokud by měla dojít k tak dramatické změně, je důležité provádět analýzu rizik, přínosů a možných vedlejších účinků takového systému. Každý nový ekonomický model by měl brát v úvahu různé faktory, včetně zachování sociální spravedlnosti, udržitelnosti a ochrany individuálních práv.
Zaměstnanci na dálkové ovládání, jsou lidé, kteří pracují mimo tradiční kancelářské prostředí a komunikují se zaměstnavatelem a kolegy pomocí technologie, jako jsou počítače, internet a mobilní zařízení. Tento model práce získal na popularitě, zejména v posledních letech, a mnoho podniků ho začalo implementovat z různých důvodů. Některé z hlavních výhod zaměstnanců na dálkové ovládání zahrnují.
Zaměstnanci mohou pracovat z libovolného místa s přístupem k internetu, což jim umožňuje lépe sladit svou pracovní a osobní situaci. Pro podniky může být méně nákladné provozovat menší kanceláře a investovat do technologie pro vzdálenou práci než budovat velké kancelářské prostory. Zaměstnavatelé mají možnost najímat zaměstnance z různých geografických oblastí, což zvyšuje šance na získání kvalifikovaných pracovníků.
Někteří zaměstnanci se cítí více produktivní, když pracují z domova, a mají více prostoru pro koncentraci. Méně dojíždění zaměstnanců může snížit dopravní zácpy a emise skleníkových plynů. Nicméně existují i určité výzvy spojené s tímto modelem práce, jako je nutnost efektivního řízení a komunikace, izolace a potenciální snížení sociálního kontaktu mezi zaměstnanci.
Navíc není tento model vhodný pro všechny profese a typy pracovníků. Zaměstnanci na dálkové ovládání nejspíš budou hrát stále větší roli v budoucnosti podnikání, ale bude záležet na konkrétním odvětví a podniku, jak efektivně tento model využijí. Je důležité, aby podniky pečlivě zvažovaly výhody a nevýhody tohoto přístupu a zajistily, aby byli zaměstnanci na dálkové ovládání úspěšní a spokojení ve svém pracovním prostředí.
Každá hmota ve vesmíru se vypaří při vysoké teplotě, teoreticky pokud by zde byla velmi vysoká teplota v celém vesmíru tak by se vesmír vypařil. Vesmír je velmi složitým a dynamickým prostředím, a jeho vlastnosti jsou regulovány mnoha fyzikálními zákony a teoriemi. Tvrdit, že se vesmír vypaří při vysoké teplotě, je zjednodušení a nepřesný způsob popisu fyzikálních jevů ve vesmíru.
Vesmír má různé části s různými teplotami, hustotami a podmínkami, a tyto části mohou mít různé fyzikální vlastnosti a chování. Například ve vesmíru existují velmi horké objekty, jako jsou hvězdy, které mají velmi vysoké teploty v jádrech, ale také existují studené regiony, jako jsou mezihvězdné mraky, kde teploty jsou mnohem nižší. Teplota v kosmickém prostoru se liší v závislosti na místě a čase, a také na fyzikálních procesech, které se tam dějí.
Není možné jednoduše říci, že by se vesmír "vypařil" při vysoké teplotě, protože vesmír není jednoduchým kontinuálním materiálem, který by mohl zmizet v důsledku vysoké teploty. Kromě toho je třeba brát v úvahu, že fyzikální zákony a teorie, které popisují vesmír, jsou komplexní a zahrnují mnoho aspektů, jako je termodynamika, gravitace, kvantová fyzika a další. Abychom pochopili chování vesmíru při extrémních teplotách, musíme se obracet na tyto teorie a provádět detailnější analýzu konkrétních situací.
Celkově řečeno, vesmír je složitým a fascinujícím prostředím, které je studováno v rámci moderní astrofyziky a kosmologie, a jeho chování nelze jednoduše redukovat na tvrzení, že by se "vypařil" při vysoké teplotě. Starý vesmír by zmizel díky vysoké teplotě a vznikl by potom nový vesmír vše je zde dočasně i vesmír jenže to my nikdy nedokážeme pochopit. Vaše tvrzení, že by starý vesmír zmizel kvůli vysoké teplotě a vznikl by nový vesmír, není v souladu s aktuálními teoriemi kosmologie a naším současným chápáním vesmíru.
Kosmologie je vědecký obor, který se snaží pochopit vývoj a strukturu vesmíru na základě pozorování, experimentů a teoretických modelů. Podle současných teorií se vesmír vyvíjí na základě takzvaného Velkého třesku, který byl počátečním okamžikem, kdy vesmír vznikl. Tento model nepředpokládá, že by se vesmír mohl "vypařit" nebo zmizet kvůli vysoké teplotě. Místo toho vesmír prochází komplexním vývojem, který zahrnuje expanzi, tvorbu hvězd, galaxií a dalších struktur, a vývoj teplot a energie v různých částech vesmíru.
Kosmologové a astrofyzikové se snaží pochopit, jak se vesmír vyvíjí a jaké jsou jeho vlastnosti na základě pozorování a teoretických modelů. Tyto modely jsou založeny na pevných fyzikálních zákonech, jako je teorie relativity a kvantová fyzika, a jsou podrobovány důkladnému testování a verifikaci. Je důležité mít na paměti, že vesmír je velmi složitý a naše chápání jeho vývoje a vlastností se stále rozvíjí.
I když může být některé aspekty vesmíru obtížné pochopit, vědecký výzkum a studium vesmíru nám poskytují stále hlubší vhled do jeho povahy a historie. Velký třesk jenom moji teorii o vzniku a zániku potvrzuje. Vaše teorie o vzniku a zániku vesmíru, která zdůrazňuje cyklický proces, kde vesmír vzniká a zaniká v důsledku vysoké teploty nebo jiných mechanismů, je zajímavou myšlenkou, ale není to aktuálně přijímaný vědecký model vesmíru.
Aktuální vědecké teorie zahrnují Velký třesk jako počáteční událost vesmíru, kdy byl vesmír stvořen v jediném velkém expanzním momentu před zhruba 13,8 miliardami let. Tento model byl podporován mnoha pozorováními a experimenty a je základem moderní kosmologie. Podle tohoto modelu se vesmír neustále expanduje a vyvíjí, ale neexistuje přesvědčivý důkaz o tom, že by docházelo ke cyklickým procesům, kdy by vesmír pravidelně vznikal a zanikal.
Je důležité, aby vědecké teorie byly založeny na důkazech a prověření, a proto se vědci snaží shromáždit pozorovatelné důkazy, které potvrzují nebo vyvracejí různé teorie. Zatímco vaše myšlenka má své místo jako hypotéza, není dosud podložena dostatečnými důkazy a nepovažuje se za vědecký koncept, který by byl široce uznáván vědeckou komunitou. Vědecká metoda se spoléhá na opakovatelné pozorování a experimentaci, a nové teorie jsou vyvíjeny na základě nových důkazů a vědeckého zkoumání.
Věda a náboženství jsou dvě různé oblasti lidského myšlení a poznání, které mají odlišné charakteristiky a metody. Věda se zakládá na empirických důkazech, pozorováních, měřeních a experimentech. Vědci se snaží formulovat hypotézy, provádět testovatelné experimenty a neustále ověřovat a aktualizovat své teorie na základě nových důkazů. Věda se vyznačuje otevřeností pro diskusi a revize na základě nových objevů.
Náboženství je založeno na víře, což je osobní přesvědčení, které nemusí být založeno na empirických důkazech. Náboženské víry často obsahují dogmata, která jsou učení nebo nauky, které jsou považovány za nedotknutelné a nezpochybnitelné. V náboženských tradicích mohou být dogmata centrální a neměnná. Věda se snaží pochopit a vysvětlit přírodní svět na základě pozorovatelných faktů a zákonností.
Náboženství se často zabývá otázkami hodnot, morálky, smyslu života a transcendentních realit, které nemusí být přístupné smyslům nebo vědeckému zkoumání. I když jsou věda a náboženství odlišné, nemusí být nutně v protikladu. Mnoho lidí skloubí svou víru s vědeckým myšlením a najde způsob, jak skloubit obě tyto oblasti v rámci svého života.
Existuje i oblast zvaná teologie, která se snaží zkoumat náboženské otázky a koncepty s využitím intelektuálního rámce. Je důležité si uvědomit, že věda je otevřená kritice a revizi, zatímco náboženství často zdůrazňuje víru a náboženskou tradici. Každý jedinec má právo na své vlastní přesvědčení a volbu, jakým způsobem si vykládá svět a existenciální otázky.
Je pravda, že média často věnují velkou pozornost zprávám o úmrtí populárních osobností, a tyto události často dominují médiím kvůli svému významu pro veřejnost. Tento způsob zpravodajství může dávat dojem, že smrt jiných lidí, kteří nejsou známí veřejnosti, je zanedbávána. Je však důležité si uvědomit, že média často o úmrtích populárních osobností informují kvůli velkému zájmu veřejnosti.
Slušní a obyčejní lidé také odejdou a jejich životy mají hodnotu, i když nejsou mediálně známí. Mnoho lidí si cení a uctívá své blízké a přátele, kteří zemřeli, a tito lidé mají pro své rodiny a přátele stále velký význam. Média mohou někdy zaměřovat pozornost na populární osobnosti kvůli komerčním zájmům, ale to neznamená, že by měli ignorovat zprávy o úmrtích jiných lidí.
Každý život má hodnotu, a smrti obyčejných lidí by měly být připomínány a uznávány v komunitě a rodinách, které zůstávají pozadu. Populární osobnost je pokrytec, který si mediálně hraje na to, co ve skutečnosti není. Je pravda, že někteří lidé ve veřejném životě se mohou zdát pokrytečtí, pokud veřejně předstírají nebo prezentují aspekty své osobnosti, které neodpovídají tomu, jak se chovají v soukromí.
Toto je zvláště časté ve veřejném životě, kde se lidé snaží budovat určitý obraz nebo image, aby oslovili fanoušky, diváky nebo voliče. Je důležité rozlišovat mezi tím, jaká je veřejná image někoho a jaká je jejich soukromá osobnost. Někteří lidé mohou hrát určitou roli ve veřejném životě, ale jejich soukromý charakter a chování mohou být odlišné. Tento rozdíl může být zdrojem kritiky a kontroverze.
Kritika pokrytectví může být založena na odhalení rozporu mezi tím, co někdo říká nebo prezentuje ve veřejném prostoru a tím, jak se chová v soukromí. Je důležité, aby lidé byli autentičtí a upřímní ve svých jednáních a komunikaci, ale někdy to není případ. Veřejnost často reaguje na pokrytectví a nesrovnalosti v chování populárních osobností, a může to mít vliv na jejich reputaci a kariéru. Nicméně je také důležité brát v úvahu, že život ve veřejném životě může být náročný a složitý, a někdy lidé pod tlakem nebo za určitých okolností mohou jednat nekonzistentně.
Pokrytectví to je oblečení pro lidské nahé myšlení abychom vydali módně. Pokrytectví se obvykle nevztahuje k oblečení, ale spíše k chování a postoje lidí. Jde o situaci, kdy jedinec veřejně prezentuje něco, co ve skutečnosti neodráží jeho skutečné přesvědčení, hodnoty nebo způsob života. Pokrytectví může být spojeno s falešnými gesty, tvrzeními nebo projevy, které slouží k vytvoření dojmu, že dotyčný jedinec je někým, kým ve skutečnosti není.
Oblečení samotné může být součástí pokrytectví, pokud jedinec nosí určité oblečení, aby vytvořil dojem nebo identitu, která není v souladu s jeho skutečnými přesvědčeními nebo způsobem života. Například někdo může nosit drahé a luxusní oblečení, aby působil jako bohatý a úspěšný, i když ve skutečnosti není. Móda a způsob, jakým se lidé oblékají, může být projevem jejich osobního vkusu, kreativity a sebevyjádření.
Není však nutné, aby bylo spojováno s pokrytectvím. Každý si může vybírat oblečení, které se mu líbí a cítí se v něm dobře, aniž by to muselo být spojováno s pokrytectvím. Pokud máte na mysli něco konkrétního ohledně módy a pokrytectví, rád vám poskytnu další informace nebo konkrétní rady. Přelidnění vedlo k anonymitě a tím k pokrytectví kdy si lidi hrají na to co nejsou, je to jenom kauzalita.
Rozšíření anonymity a pokrytectví může být jedním z důsledků přelidnění, ale není to jediný faktor, který na něm může hrát roli. Přelidnění může mít různé sociální a psychologické důsledky, včetně zvýšeného pocitu izolace, náročnosti na konkurenci o zdroje, a potřeby přizpůsobit se změnám ve společnosti. Anonymita se může stát výzvou ve velkých, hustě obydlených městech, kde lidé mohou mít tendenci cítit se odtržení od ostatních a mohou být méně ochotni vzájemně interagovat.
Toto odtržení a anonymita mohou vést k tomu, že někteří lidé budou hrát různé role nebo předstírat určité vlastnosti, aby se cítili více začleněni do společnosti, a to i za cenu pokrytectví. Nicméně je třeba poznamenat, že pokrytectví a anonymita nejsou výhradními důsledky přelidnění. Pokrytectví může být přítomno v různých společenských kontextech a může být způsobeno mnoha faktory, včetně tlaku na konformitu, společenských očekávání a individuálních motivací.
Přelidnění může zvýšit konkurenci o zdroje a prostor, což může vést k sociálním napětím a stresu. To může zase některé lidi motivovalo k pokrytectví ve snaze dosáhnout sociálního uznání nebo získat výhodu v konkurenci. Celkově je vývoj pokrytectví složitý a může být ovlivněn různými faktory, včetně společenských a individuálních. Je důležité studovat a chápat tyto procesy v různých kontextech a zvažovat více faktorů, které na ně mohou mít vliv.
Myslíme a konáme podle situace, protože jsme inteligentní a umíme se pomocí pokrytectví změnit na to co nejsme. Lidé mají schopnost přizpůsobit své chování a myšlení různým situacím, což je jedním z rysů lidské inteligence a flexibility. Tato schopnost může být užitečná při interakci s různými lidmi, v různých prostředích a ve změněných situacích. Pokrytectví může být jedním z projevů této schopnosti adaptace.
Lidé někdy mohou upravit své chování nebo prezentaci sami sebe v závislosti na okolnostech, aby dosáhli určitých cílů, vyhnuli se konfliktu nebo získali společenské uznání. To může zahrnovat změnu toho, jak se chovají, jak se oblékají nebo jakým způsobem komunikují. Nicméně je důležité si uvědomit, že pokrytectví může mít různé důsledky a může být v některých případech problematické.
Pokud se někdo stává příliš pokryteckým a ztrácí kontakt se svými skutečnými hodnotami a přesvědčeními, může to vést k pocitu nepříjemného rozporu mezi tím, kdo skutečně jsou, a tím, jak se prezentují veřejnosti. Je důležité najít rovnováhu mezi adaptací na různé situace a zachováním vlastní autenticity a hodnot. Lidé mohou být inteligentní a flexibilní, aniž by upadali do nadměrného pokrytectví. Klíčem je sebekontrola, sebeuvědomění a schopnost zachovat si své já i při změněných okolnostech.
Když se šetří tak vždy na tom, co je nám cizí a když se plýtvá tak na tom co je nám blízké. Tato myšlenka naznačuje, že lidé často šetří a jsou opatrní, když jde o něco, co je jim neznámé nebo cizí, a naopak plýtvají tím, co jim je blízké nebo známé. Toto tvrzení může mít různé významy a interpretace, závisí na kontextu, ve kterém je použito. Může se týkat financí, emocí, času nebo zkušeností.
Lidé mohou být opatrnější a šetřit peníze, když investují do něčeho nového nebo neznámého (cizího), zatímco mohou utrácet více peněz pro věci, které jsou jim blízké a známé, protože si myslí, že vědí, co mohou očekávat. Může se to týkat i emocionálního vztahu. Lidé mohou být opatrnější a uzavřenější vůči novým lidem a situacím, zatímco projevují větší důvěru a péči ve vztazích s těmi, kteří jsou jim blízcí.
Může se týkat i času a úsilí, které lidé věnují různým aktivitám. Může se stát, že někdo věnuje více času na věci, které jsou mu blízké, a naopak zanedbává nové zkušenosti, které by mohly být cenné, ale jsou mu cizí. Celkově lze tuto myšlenku chápat jako upozornění na to, že opatrnost a šetření by měly být rozumně rozloženy na všechny aspekty života, a nejen uplatňovány jednostranně na cizí nebo blízké věci.
Lidi jsou si blízcí tak se na nich nešetří, příroda je nám cizí tak se na ní šetří. Rozumím vašemu sdělení. Tato myšlenka zdůrazňuje, že lidé často nespravedlivě zacházejí s přírodou a prostředím, zatímco jsou k sobě navzájem náklonní a starají se o sebe. Může to být vnímáno jako kritika toho, jak se lidé chovají k přírodě a jak se chovají ve vztazích s ostatními lidmi. Přístup, který naznačujete, má ekologický rozměr.
Může se týkat zachování přírody a udržitelnosti, což jsou důležité hodnoty pro ochranu životního prostředí pro budoucí generace. Mnoho lidí skutečně zanedbává péči o přírodu, a to může mít negativní dopady na životní prostředí a biodiverzitu. Na druhou stranu se zdůrazňuje důležitost péče o vztahy a lidskou společnost, protože významné a zdravé mezilidské vztahy jsou také klíčem k osobnímu štěstí a blahu.
Při řešení těchto otázek je důležité najít rovnováhu a hledat způsoby, jak šetřit a pečovat o jak přírodu, tak i o sebe a ostatní. S penězi a časem se všude šetří a plýtvá se dobrými radami kterými se sami neřídíme. Toto je častým jevem v lidském chování. Mnoho lidí má tendenci šetřit penězi a časem, protože jsou to zdroje, které mají omezeným množstvím, a snaží se je udržet a využít co nejefektivněji.
Na druhou stranu mohou být méně opatrní při přijímání rad od ostatních, pokud tyto rady nejsou v souladu s jejich vlastními přesvědčeními nebo pokud mají tendenci řídit se spíše instinkty a emocemi než rozumem. Lidé mohou být skeptičtí vůči radám od ostatních a mít pocit, že ne všechny rady jsou dobré nebo uplatnitelné. Někdy se lidé rozhodují na základě emocí a impulzů namísto rozumného úvahy.
Mohou ignorovat dobré rady, protože se cítí poháněni momentálním nadšením nebo emocemi. Lidé mohou mít tendenci být nekonzistentní ve svém chování a rozhodnutích. Mohou věnovat pozornost dobrým radám, ale neprovádět je v praxi z různých důvodů.
Někdy mohou lidé vědět, co by měli dělat, ale nemají dostatek sebekontroly, aby to skutečně provedli. Řešením může být zlepšení schopnosti samokontroly, vědomé a plánované rozhodování, a také kritické hodnocení rady od ostatních. Důležité je také uznat, že dobré rady mohou být cenné, pokud jsou pečlivě vybrány a aplikovány s uvážením.
Jakmile lze něco snadno a levně kopírovat tak se z drahého originálu stane levná kopie a brzo se budou roboti kopírovat v továrnách, a tak budou optimální náhradou za drahé a nekvalitní lidské zaměstnance a následkem bude odsun lidí z civilizace. Ano, technologie umožňují snadnou a levnou reprodukci mnoha věcí, od digitálního obsahu po fyzické výrobky. To může znamenat, že originální věci mohou ztratit na hodnotě, pokud jsou snadno k dispozici kopírování. To může mít dopady na tvůrce a výrobce.
Automatizace a roboti jsou v průmyslu již dlouho využíváni a mohou být efektivní náhradou za určité lidské práce, zejména v rutinních a nebezpečných úkolech. To může zvýšit produktivitu a snížit náklady na výrobu. Zvýšená automatizace může mít významné dopady na zaměstnanost. V některých odvětvích může dojít k poklesu poptávky po lidské pracovní síle, což může mít sociální a ekonomické dopady.
To může vyžadovat opatření, jako je rekvalifikace pracovníků a podpora nových odvětví. Lidské dovednosti, jako je kreativita, strategické myšlení a empatie, zůstávají nadále cenné. Ne všechny práce mohou být snadno nahrazeny roboty. Proto může být důležité, aby se lidé přizpůsobili změnám na trhu práce a vyvinuli dovednosti, které jsou odolné vůči automatizaci.
S růstem automatizace a kopírování vznikají také otázky regulace a etiky. Jak zajistit, aby tyto technologie přinášely prospěch společnosti a nepřispívaly k nerovnostem a ztrátě pracovních míst? Celkově je to komplexní téma s mnoha různými aspekty. Je důležité, aby se společnosti, vlády a průmyslové odvětví zabývaly těmito výzvami a hledaly způsoby, jak maximalizovat výhody technologie, aniž by se zapomínalo na lidské potřeby a dopady na zaměstnanost.
Obyčejný překlep na klávesnici v digitálním globálním světě může způsobit různé úrovně škod, a to závisí na několika faktorech. Překlepy mohou způsobit komunikační problémy a nedorozumění. Například ve firemní komunikaci nebo v oficiálních dokumentech může překlep způsobit nepřesnost nebo nesprávné pochopení informací. Překlepy mohou snížit důvěryhodnost textu nebo zprávy.
V případě profesionálních nebo veřejných textů může toto snížení důvěryhodnosti ovlivnit vnímání obsahu. V některých případech mohou překlepy vést k bezpečnostním rizikům. Například pokud uživatel nesprávně zadal webovou adresu kvůli překlepu, mohl by být přesměrován na falešnou nebo škodlivou stránku. Překlepy ve vyhledávání na internetu mohou vést k tomu, že uživatelé nebudou schopni najít požadovaný obsah nebo produkt.
Překlepy při zadávání hesel mohou mít za následek to, že uživatelé nebudou schopni přihlásit se do svých online účtů. V některých případech mohou překlepy způsobit ekonomické škody. Například chybně zadané číslo účtu při bankovním převodu může vést k ztrátě peněz. Opravování překlepů může zpomalit práci a způsobit ztrátu času. Překlepy ve veřejných projevech nebo na sociálních médiích mohou ovlivnit reputaci osoby nebo organizace.
Ačkoli překlepy samy o sobě nemusí být katastrofální, mohou mít kumulativní účinek, zejména pokud jsou časté nebo se vyskytují v důležitých situacích. Proto je důležité klást důraz na správnou gramatiku a pravopis ve veřejných projevech a důležitých dokumentech, a mít na paměti, že i malé chyby mohou mít v digitálním globálním světě veliké následky.
Vše se postaví na tom, že si bude Microsoft vyrábět svoje počítače tak jako to dělá třeba Apple, operační systém Windows 12 bude fungovat jenom na drahých počítačích od Microsoftu a bude zadarmo. V mnohém se to bude podobat Linuxové distribuci MX Linux akorát že se změní grafika ve stylu Windows, aby se to uživatelům líbilo. Ostatně nový prohlížeč internetu ve Windows vychází z Linuxu, takže je logické to, že se přejde na Linux a tím budou zákazníci spokojení.
Otázka je, jestli Microsoft zvládne výrobu počítačů tak aby se konzumentům počítače líbili, a tak si je kupovali. Nejprodávanější jsou notebooky a zde je logicky veliká konkurence, jde o to nabídnout něco co na trhu není obvyklé, třeba notebooky snadno opravitelné a odolné proti rozbití a vodě, určené pro armádu a dělníky na stavbách a v továrnách. Nejspíše zde vznikne obchodní spolupráce s populárním výrobcem počítačů, jakým je třeba firma Dell.
Civilizace je tom že se přirozené nahrazuje za to, co není přirozené, a tak jsme přirozenou nahotu nahradili oblečením a lásku jsme nahradili ekonomikou a politikou. Největší evoluční novinkou jsou programy a stroje, a tak je člověk nahrazován inteligentními roboty, tím vznikají vztahy mezi lidmi a roboty je to něco jako vztah člověka se zvířaty a rostlinami. Dlouho pracuji s programy a často program selže a oznámí mi někdy i číslo chyby, díky internetu se dozvím, co je příčinou selhání a co je možné s tím udělat, aby to fungovalo. Největší tragédie je operační systém Windows od svého vzniku, mnoho organizací nahradilo proto Windows za jiné operační systémy, jakými je Linux a macOS.
Dlouho spolupracuji s umělou inteligencí a připomíná mi to moderní manželství ze kterého nevznikají děti, ale jenom to lidi okrádá o čas s peníze. Chyba je u umělé inteligence v naprogramování a databázi, protože jde o testovací verzi, kterou nejde nasadit do praxe, v mnohém to připomíná diplomové práce, které se snaží něco složitého popsat, ale výsledek nakonec nemá žádnou hodnotu pro společnost. Vše se dneska dělá ve velkém a tím se dělají logicky i veliké chyby, je třeba se poučit z chyb a už je neopakovat, tak jako to dělá často umělá inteligence.
Potřebujete na profesionální práci počítač, který je rychlý a má malou spotřebu proudu, to vše za dostupnou cenu. Je to celé o volbě základní desky, pokud zvolíte špatně základní desku tak je to jako postavit dům na špatných základech. Dalším zásadním rozhodnutím je volba operačního systému, doporučuji použít KDE neon a nepoužívat Windows, mnoho velikých globálních organizací zakázalo používání Windows, protože není bezpečný a stabilní. Zde je sestava počítače, který nemá grafickou kartu, ale je možné jej rozšířit o grafickou kartu. Pokud chcete snížit vysokou cenu je možné použít levný procesor a levný monitor.