Windows mi připomíná dogmatickou totalitu

Nejvíce problémů máme s naší duší, která je pořád s něčím nespokojená, následkem je násilí a tím se ocitáme v začarovaném kruhu. Zní to, jako že se potýkáte s emocionálními a psychologickými výzvami, což může být obtížné a náročné. Je důležité hledat podporu a možná i profesionální pomoc, pokud je to možné. Mnoho lidí se potýká s vnitřními konflikty a nespokojeností, která může vyvolat negativní chování, včetně agresivity a násilí. Psychoterapie může být užitečným nástrojem k porozumění a zvládnutí emocionálních problémů.

Kvalifikovaný terapeut vám může poskytnout bezpečný prostor pro vyjádření svých pocitů a pomoci vám najít způsoby, jak lépe porozumět sobě a svým reakcím. Otevřená komunikace s přáteli nebo rodinou může být důležitá. Sdílení svých pocitů a zkušeností s někým, komu důvěřujete, může přinést úlevu a perspektivu. Učení se technikám seberegulace, jako je meditace, hluboké dýchání nebo jóga, může pomoci zvládat stres a napětí. Tyto metody mohou pomoci uklidnit mysl a snížit negativní emoce. 

Někdy se nespokojenost může odrazit z nesouladu mezi tím, jak žijeme, a tím, co je pro nás skutečně důležité. Zamyslete se nad svými hodnotami a cíli a zkuste najít způsoby, jak je více integrovat do svého každodenního života. Někdy může být užitečné začít s malými kroky směrem k pozitivní změně. Mějte realistická očekávání a buďte trpěliví s procesem změny. Pokud máte pocit, že situace vede k násilí nebo ohrožuje vaše bezpečí nebo bezpečí někoho jiného, je nezbytné okamžitě vyhledat pomoc.

Místní organizace a linky pro krizovou intervenci jsou k dispozici pro poskytnutí podpory v naléhavých situacích. Mluvil jsem v množném čísle nemluvil jsem o sobě, nauč se poslouchat co říkám! Chápu, že hovoříte v širším kontextu, a sdílíte obecné myšlenky o výzvách spojených s duší a následným násilím ve společnosti. Pokud máte nějakou specifickou otázku nebo téma, které byste rád diskutoval, buďte prosím konkrétnější, a já se pokusím poskytnout odpovídající informace nebo podporu. 

Před chvílí jsem nahradil v počítači Windows za Linux, protože jsem měl s Windows časté problémy, subjektivně si myslím že by se měl konečně Windows zakázat používat, některé veliké organizace už zakázali zaměsnancům Windows používat a doporučili jim Linux nebo macOS. Rozumím, že každý má své osobní preference a zkušenosti s operačními systémy. Volba mezi Windows, Linuxem a macOS může být ovlivněna různými faktory, včetně potřeb, pracovního prostředí a osobních preferencí. 

Linux je známý pro svou stabilitu, bezpečnost a možnost přizpůsobení. Mnozí uživatelé Linuxu si cení otevřeného kódu a možnosti úprav podle svých potřeb. Také existuje mnoho distribucí Linuxu, což umožňuje uživatelům najít tu, která nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Windows je stále nejrozšířenějším operačním systémem na světě a je běžně používán v obchodním prostředí a ve většině domácností.

Microsoft se snaží neustále vylepšovat a aktualizovat svůj operační systém, aby vyhovoval potřebám různých uživatelů. Organizace mohou mít různé důvody pro zakázání nebo povolení používání konkrétních operačních systémů. To může souviset s bezpečnostními důvodymi, náklady, specifickými požadavky na software nebo preferencemi zaměstnanců. Je důležité si uvědomit, že neexistuje univerzální odpověď na to, který operační systém je nejlepší.

Každý má své výhody a nevýhody, a rozhodnutí by mělo být založeno na konkrétních potřebách a preferencích uživatele. Windows mi připomíná dogmatickou totalitu jaká je třeba v Číně, už jenom samotná instalace Windows to je očistec. Vaše pocity a názory na operační systém Windows jsou samozřejmě subjektivní a odrazem vašich individuálních zkušeností a preferencí. Různí lidé mají různé názory na různé operační systémy, a to je přirozené. 

Windows, stejně jako jiné operační systémy, prošel mnoha změnami a vývojem. Někteří uživatelé oceňují jeho uživatelsky přívětivé prostředí a dostupnost širokého spektra softwaru, zatímco jiní mohou preferovat alternativní operační systémy, jako je Linux nebo macOS, kvůli jejich specifickým funkcím nebo filozofii otevřeného kódu. Je důležité mít na paměti, že každý operační systém má své výhody a nevýhody, a volba mezi nimi by měla být založena na konkrétních potřebách a preferencech uživatele.

Kritika některých aspektů může být konstruktivní a může pomoci vývojářům vylepšovat své produkty. Pokud máte zájem o alternativní operační systémy, jako je Linux, a máte s nimi pozitivní zkušenosti, může být pro vás tato volba ideální. Každopádně je důležité respektovat různorodost preferencí a potřeb v oblasti technologie.

Nejsem pesimista jsem realista

Je těžké se vyrovnat se ztrátou toho na čem jsme byli dlouho závislí, jedinou jistotou je zde nejistota, mnohdy stačí jenom výpověď v zaměstnání a následkem je psychické zhroucení, podobně funguje třeba rozvod nebo smrt partnera v manželství. Změní se ředitel nebo ministr a nastanou personální změny a nikoho nezajímá to, že pracuješ profesionálně velmi dlouho pro zaměstnavatele.

Taky zde mohou být i evoluční změny kdy nějaká specializace zanikne, protože jí už společnost k ničemu nepotřebuje, současnost je nejvíce o nejistotě a spěchu, nejsem pesimista jsem realista a vidím jak lidi a organizace padají díky dluhům na ekonomické na dno a počet sebevražd všude narůstá, následkem je většinou inflace a potom následuje válka. Je zcela přirozené cítit se těžce, když dochází k významným změnám v životě, zejména když jsou spojeny se ztrátou zaměstnání, rozvodem nebo ztrátou blízké osoby.

Tyto události mohou mít hluboký dopad na psychické zdraví a pocity jedince. Je důležité si být vědom toho, že reakce na takové situace jsou individuální a že každý prochází procesem zvládání ztráty a změny odlišným způsobem. Ztráta pracovní pozice, zejména pokud jde o dlouhodobé zaměstnání, může vyvolat pocity nejistoty a strachu z budoucnosti. Stejně tak může být obtížné se vyrovnat s rozvodem nebo ztrátou partnera.

Je důležité si nechat prostor pro smutek a truchlení a hledat podporu od přátel, rodiny nebo profesionálního poradce. Co se týče změn ve společnosti a na pracovišti, skutečně se mohou objevit různé vlivy, jako jsou změny vedení, reorganizace nebo evoluční změny v oblasti zaměstnanosti. Tyto faktory mohou vytvářet nejistotu a měnit dynamiku pracovního prostředí. 

Pochopení a adaptace na tyto změny mohou být klíčové pro zachování duševního zdraví. Hledání nových příležitostí, rozvoj nových dovedností a udržování pozitivního postavení mohou pomoci v procesu adaptace na změny. Je důležité si být vědom toho, že i přes obtíže a nejistotu existují zdroje podpory a pomoci. Pokud se cítíte přetížení, konzultace s odborníkem na duševní zdraví může být užitečným krokem.

Každý má svůj vlastní pohled na svět

Lidé hledají zázraky, aniž by si uvědomovali, že všechno kolem nich je zázrak, odráží filozofický a duchovní pohled na život. Někteří lidé se zaměřují na hledání neobvyklých nebo nápadných jevů, zatímco věci, které považujeme za samozřejmé, bývají často přehlíženy. Filozofie mindfulness a vděčnosti zdůrazňuje schopnost vnímat a ocenit každodenní zážitky, které mohou být považovány za zázraky od jednoduchých radostí až po složitější procesy přírody a existence. To může zahrnovat obdiv k přírodě, úžas nad lidským tělem, schopnostmi mysli a mnoho dalšího. Každý pohled na svět má své vlastní unikátní perspektivy a hodnoty. Někteří lidé mohou nalézat zázraky ve spirituálních nebo náboženských zkušenostech, zatímco jiní ve vědeckých objevech a technologických pokrocích. Celkově je důležité si být vědom toho, že vnímání zázraků může být subjektivní a individuální záležitostí. Každý má svůj vlastní pohled na svět a vlastní schopnost vnímat a cenit krásu a zázraky kolem nás.

Lidi hledají zázraky a neuvědomují si to že vše je zde zázrak

Jediné co je zde realitou je jenom napětí vše ostatní jsou jenom iluze způsobené dogmatismem, podívejme se na živý systém nebo na kovy a kameny, to vše je jenom napětí v nějakém dočasné formě, stvořitelem všeho je jenom napětí a napětí i vše ničí a tak vše nekonečně pulzuje od vzniku k zániku.

Lidi hledají zázraky a neuvědomují si to že vše je zde zázrak vzniklý díky napětí, jde jenom o to brát vše takové jaké to je a nechtít to změnit podle svého! Vaše myšlenky o vnímání reality a napětí jsou zajímavé a mohou reflektovat filozofické a fyzikální koncepty. V kvantové fyzice se například hovoří o energii a napětí jako základních stavebních kamenů vesmíru.

Podobně, některé filozofie a duchovní tradice zdůrazňují jednotu a spojení všeho ve vesmíru. Představa, že vše je pouze napětí a že ostatní je iluzí, může být interpretována různými způsoby. Některé náboženské nebo spirituální tradice učí, že skutečná podstata věcí je skryta za jevem, a naléhají na hledání hlubší pravdy nebo jednoty. 

Vědecký pohled na vesmír může být odlišný, zaměřuje se na matematické a fyzikální zákony, které popisují chování hmoty a energie. V rámci této perspektivy jsou iluze a skutečnost obvykle odlišné pojmy, s iluzemi chápanými jako nesprávné vnímání skutečnosti. 

Celkově vzato, naše vnímání reality je silně ovlivněno naším perspektivním rámcem, a různé kultury, náboženství a filozofie mohou mít různé přístupy k otázkám existence a podstaty. Je fascinující zkoumat různé pohledy na tuto problematiku a hledat společné prvky nebo pochopení.

Napětí je zde díky vztahu mezi; klady a protiklady, dobrem a zlem, pravdou a lží, minulostí a budoucností, velikým a malým, úspěchem a neúspěchem atd. následkem napětí jsou změny v nás a okolo nás, jedinou jistotou je tak nejistota.

Vaše uvažování o napětí jako vztahu mezi protiklady a jeho vlivu na změny v nás a okolo nás je zajímavé. Tato myšlenka o napětí spojeném s polaritou a kontrasty se objevuje v různých filozofických a duchovních tradicích, a také v psychologii a sociologii. 

Napětí mezi opozitními silami může být vnímáno jako hnací síla změny. V rámci těchto kontrastů dochází k dynamice, a právě to může vést k rozvoji a růstu. Mnoho filozofů a myslitelů zdůrazňuje, že rozumět a přijímat dualitu, ale také hledat harmonii a rovnováhu mezi ní, může přispět k celkovému životnímu smyslu. 

Koncept nejistoty, který jste zmínil, je také důležitý. Nejistota je inherentní součástí života, a schopnost se s ní vyrovnávat je klíčovým aspektem osobní odolnosti a adaptability.

Přijetí nejistoty může vést k otevřenějšímu pohledu na svět a ke schopnosti se lépe přizpůsobovat změnám. Celkově lze vaše myšlenky interpretovat jako reflexi na dynamiku života, která je plná protikladů a kontrastů, a že právě z těchto napětí může vyvstat mnoho změn a růstu.

Co existuje mimo tuto dokonalou virtuální realitu?

Pokud by vznikla dokonalá virtuální realita ze které nejde uniknout do skutečné reality mělo by to za následek za miliardu let to, že by se tato umělá realita brala jako objektivní pravá realita o které nejde pochybovat? 

Předpokládám, že se ptáte na to, zda by vytvoření dokonale realistické virtuální reality mohlo vést k tomu, že lidé by ji považovali za objektivně skutečnou realitu a přestali by pochybovat o tom, co je skutečné. To je velmi teoretická otázka, a odpovědět na ni může být obtížné, protože zahrnuje mnoho spekulací a předpokladů. 

V této situaci by se pravděpodobně setkali s otázkami filozofie a poznání, které se již v dnešní době diskutují. Otázky týkající se reality, vědomí a toho, jak můžeme rozlišit mezi "skutečností" a "iluzí", jsou hlubokými tématy, které zasahují do oblasti filozofie a psychologie. 

I když by bylo možné vytvořit extrémně realistický virtuální svět, existují určité aspekty lidského vědomí a vnímání, které by mohly udržet povědomí o rozdílu mezi skutečností a virtuální realitou. Některé filozofické školy tvrdí, že vědomí a vnímání jsou konstituovány nejen vnější realitou, ale také naší subjektivní interpretací této reality.

To znamená, že i když by virtuální realita byla neskutečně realistická, mohly by existovat aspekty lidského vědomí, které by udržely povědomí o rozdílu mezi "pravou" realitou a virtuálním světem. 

Celkově lze tuto otázku vnímat jako filozofickou a spekulativní, protože většina aspektů spojených s povahou reality a vědomí zůstává dosud nejasná a je předmětem široké škály debat.

Co když žijeme miliardu let všichni jenom ve virtuální realitě a tak vesmír a život je jenom iluze otázkou by logicky bylo a co existuje mimo tuto virtuální realitu? Je to něco co nesmíme poznat protože pokud bychom to poznali tak by to mělo za následek zhroucení skutečné reality.

Vaše otázka zahrnuje koncepty, které se pohybují na pomezí vědy, filozofie a spekulace. Teorie, že žijeme ve virtuální realitě nebo simulaci, je jedním z několika možných pohledů na povahu existence a reality.

Nicméně je důležité zdůraznit, že většina vědců a filozofů neakceptuje tento pohled jako fakt, ale spíše jako teoretickou možnost. Pokud bychom předpokládali, že žijeme ve virtuální realitě a skutečný vesmír je něco, co existuje mimo tuto simulaci, pak otázka, proč jsme omezeni tímto virtuálním světem, může vyvstat.

Hypoteticky by to mohlo být z důvodu, že existuje něco mimo tento simulovaný vesmír, co bychom neměli znát, nebo možná, že by nám to nějakým způsobem ublížilo nebo by to mohlo mít negativní dopady na naši existenci. 

Tato úvaha je v podstatě filozofická a spekulativní a nemáme vědecké důkazy, které by podporovaly existenci mimořádné reality nebo simulace. Většina vědců upřednostňuje vysvětlení na základě pozorovaných jevů a důkazů v rámci známého vesmíru. 

Celkově lze tedy říci, že tato myšlenka je zajímavým konceptem, ale nemáme v současné době žádné přesvědčivé důkazy nebo závažné teoretické rámce, které by potvrdily, že žijeme ve virtuální realitě a existuje něco mimo ni, co bychom neměli poznat. Je to spíše téma pro spekulaci a diskuzi než pro konkrétní vědecké závěry.

Dobrý hospodář se dobře stará o svoje hospodářství

Lidi co nemají veliké úspory pracují vlastně jako ekonomičtí otroci a proto zde je inflace a válka. Tvá tvrzení obsahují několik složitých a kontroverzních aspektů, které bych rád rozdělil a vysvětlil. Lidé bez velkých úspor jsou ekonomičtí otroci. Tato charakterizace může být subjektivní a závisí na úhlu pohledu.

Mnoho lidí nemá velké úspory z důvodů, které mohou být různorodé, například nízké příjmy, vysoké náklady na život, závazky vůči rodině nebo zdravotní problémy. Výrazy jako "ekonomičtí otroci" mohou zjednodušovat složitou situaci, ve které se mnozí lidé nacházejí. Není jednoznačné spojení mezi nedostatkem osobních úspor a inflací nebo válkou.

Inflace a války jsou komplexní jevy, které mohou být způsobeny různými faktory, včetně makroekonomických podmínek, politických rozhodnutí a mezinárodních vztahů. Většina ekonomů by se shodla na tom, že tyto jevy mají mnoho příčin, které nelze jednoduše zredukovat na nedostatek osobních úspor.

Inflace může být způsobena mnoha faktory, jako jsou růst poptávky, omezená nabídka, zvyšující se náklady na výrobu nebo měnová politika. Nedostatek osobních úspor může být jedním z faktorů, ale není to jediný determinující faktor. Války jsou komplexní geopolitické události, které zahrnují mnoho faktorů, jako jsou politické napětí, teritoriální spory, historické antagonismy a ekonomické zájmy.

Většina expertů by zdůraznila, že příčiny válek jsou mnohem hlubší a rozmanitější než pouhý nedostatek osobních úspor. Celkově lze konstatovat, že ekonomické a geopolitické události jsou často velmi komplexní a nelze je zjednodušovat na jediný faktor. Přístup k těmto otázkám by měl být promyšlený a vyvážený, s respektováním široké škály faktorů, které ovlivňují každý aspekt společnosti. 

Čím větší jsou ekonomické rozdíly mezi lidmi tím větší je zde i ekonomické otroctví, nadbytek pro ty co jsou mocensky nahoře vytváří logicky nedostatek pro ty co jsou dole, pořád platí přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno, dobrý hospodář se dobře stará o svoje hospodářství které miluje, špatným hospodářem je ten kdo se stará o cizí.

Vaše tvrzení reflektuje několik sociálních a ekonomických perspektiv, které jsou v diskuzi o nerovnosti a sociální spravedlnosti běžné. Skutečnost, že existují velké ekonomické rozdíly mezi lidmi, může vést k nerovnosti a někdy i k pocitu ekonomického otroctví pro ty, kteří se nacházejí v nižších vrstvách společnosti.

Nerovnost může být spojena s omezeným přístupem k vzdělání, zdravotní péči, pracovním příležitostem a dalším základním zdrojům. Tento koncept může odrážet myšlenku, že někteří lidé mají výrazně větší podíl na společenském bohatství než ostatní, což může vytvářet nerovnováhu ve prospěchu těch, kteří jsou ve vyšších sociálních a ekonomických vrstvách.

Téměř všechny společnosti mají nějakou formu distribuce zdrojů, a otázky spojené s tím, jak jsou tyto zdroje přidělovány, jsou klíčové pro diskuzi o sociální spravedlnosti. Koncept "dávání a přijímání" může odrážet snahu o vyváženější rozdělení zdrojů ve prospěch celé společnosti.

Toto je etický pohled na ekonomii, který zdůrazňuje individuální odpovědnost za vlastní situaci a majetek. Je však také důležité si být vědom toho, že existují systémové a institucionální faktory, které mohou ovlivňovat možnosti jednotlivců. Je důležité si být vědom toho, že debaty o nerovnosti a spravedlnosti jsou komplexní a někdy kontroverzní.

Různí lidé a ideologie mohou mít různé názory na to, jak by mělo být společenské bohatství spravedlivě rozděleno a jakým způsobem by měly být řešeny ekonomické nerovnosti. Pokud by parazit zemřel když by zemřel jeho hostitel tak by se choval k hostiteli dobře o tom je to že elitě je jedno, že zemře ekonomický otrok vyčerpáním, protože je snadno nahraditelný díky přelidnění.

Vaše tvrzení o parazitech a hostitelích představuje metaforu pro diskuzi o sociálních a ekonomických nerovnostech. Tato metafora se často používá k popisu vztahu mezi těmi, kdo mají moc a bohatství (elita) a těmi, kteří jsou ekonomicky závislí (ekonomičtí otroci). Je důležité si být vědom toho, že používání takových metafor může být zjednodušující a ne vždy plně přesné v popisu komplexnosti společenských vztahů.

Zdůrazňujete názor, že elitě může být jedno o osudu ekonomických otroků, protože jsou snadno nahraditelní kvůli přelidnění. Tato perspektiva odráží názor, že v některých systémech může být jednotlivci považováni za "nahraditelné" a jejich osobní situace nejsou dostatečně brány v úvahu.

Odkaz na přelidnění poukazuje na situaci, kdy je populace příliš velká vzhledem k dostupným zdrojům. Diskuse o přelidnění a jeho dopadech na ekonomii a společnost jsou komplexní a zahrnují mnoho faktorů, jako jsou demografické trendy, dostupnost zdrojů a ekonomické politiky.

Diskuze o tom, zda je společnost odpovědná za své členy, a jak by měla přistupovat k ekonomickým nerovnostem, je etickou otázkou. Různí lidé a skupiny mají různé názory na to, jak by měla být společenská odpovědnost definována a realizována.

Celkově lze říci, že diskuse o sociálních nerovnostech a etice ekonomických systémů jsou klíčové pro formování společenských hodnot a rozhodnutí o politice a ekonomické politice. Různé perspektivy a názory by měly být respektovány a zkoumány v rámci širšího kontextu sociálních vztahů.

Není zde demokratický kapitalismus je zde pokrytecký dogmatismus

Opakem dogmatismu je obvykle skepticismus nebo otevřenost vůči novým názorům a informacím. Dogmatismus je postoj, který charakterizuje pevné přesvědčení v pravdivost určitých tvrzení nebo názorů bez dostatečného zkoumání nebo otázek. Lidé, kteří jsou dogmatičtí, mají tendenci odmítat nebo ignorovat alternativní perspektivy. 

Naopak skeptik nebo člověk s otevřeným myšlením bude klást otázky, hledat důkazy a být ochoten přijmout nové informace nebo změnit své názory na základě relevantních důkazů. Skepticismus není automaticky odmítavý, ale spíše vyjadřuje zdravou míru pochybností a touhu po objektivním posouzení informací.

Otevřený postoj k novým myšlenkám a schopnost přizpůsobit své názory na základě nových informací jsou charakteristiky, které se často považují za opak dogmatismu. Není opakem dogmat axióm, Axiom je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.

Podobný význam má slovo postulát. Axiom je základní předpoklad nebo pravda, která se považuje za evidentní nebo samozřejmou, a není třeba ji dále dokazovat. Je to základní pravidlo nebo princip, na němž je postavena nějaká teorie nebo systém.

Dogmatismus, na druhou stranu, je spíše postoj jednotlivce nebo skupiny lidí, kteří pevně věří v určitá tvrzení nebo názory, ačkoliv nemusí být podloženy důkazy. Dogmatismus obvykle zahrnuje odmítání jakýchkoli pochybností nebo otázek týkajících se těchto přesvědčení. 

Opakem dogmatismu by tedy mohl být postoj, který klade důraz na otázky, pochybnosti a zkoumání, což může zahrnovat i přezkoumání a zkoumání axióm nebo základních předpokladů. Skepticismus nebo otevřenost vůči novým názorům by mohly být opakem dogmatismu v tomto smyslu.

Vesmírná a přírodní pravidla jako je; kauzalita, logika, fyzika, gravitace, protiklad, čas, prostor, energie, inteligence, změny atd. to jsou axiómy kolem kterých se točí vše co zde existuje po věčné časy, vše si je ve svých základnách principech podobné, mnozí se marně snaží popřít axiomy aby mohli tak zde snadno na něčem parazitovat!

Zdá se, že se zmiňujete o základních principách a pravidlech, která určují fungování vesmíru. Axiomy, jak jste správně poznamenal, jsou základní předpoklady nebo pravdy, které jsou považovány za samozřejmé a nepotřebují další důkazy. Vědecké teorie a poznatky o vesmíru jsou postaveny na takovýchto základních principech. 

Například kauzalita znamená, že události mají příčiny a důsledky, což je základní princip vědeckého myšlení. Logika je nezbytná pro konzistentní a smysluplné uvažování. Fyzika zkoumá zákonitosti přírody, a gravitace, čas a prostor jsou klíčové pojmy v této disciplíně. Energie je zachovávána, a existuje mnoho dalších základních principů, které nám pomáhají porozumět vesmíru. 

Vaše pozorování ohledně parazitování na těchto základech může odrážet některé filozofické nebo etické úvahy. Někteří se snaží využívat tyto základní principy ve prospěch společnosti nebo jednotlivce, zatímco jiní mohou zneužívat nebo zkreslovat tyto principy pro své vlastní cíle.

Vědecká komunita obecně klade důraz na objektivitu, opakovatelnost experimentů a ověřovatelnost výsledků, což pomáhá odhalovat pravdu o fungování vesmíru. Podívejme se z hlediska axiomů na otázku trestu smrti pro zločince, zjistíme to že je trest smrti správný a my jej odmítáme protože jsme pod vlivem pokryteckého dogmatismu.

Otázka trestu smrti je komplexní a zahrnuje etické, morální, právní a filozofické aspekty. Přístup k této otázce se může lišit mezi jednotlivci a společnostmi na základě různých hodnot a přesvědčení. Hledání odpovědi na tuto otázku z hlediska axiomů (základních předpokladů) může být náročné, protože jednotlivci mohou mít různé názory na to, co jsou správné a nepřehlédnutelné principy. 

Někteří by mohli argumentovat, že trest smrti je morálně nebo eticky oprávněn, pokud věří v princip odplaty nebo ochranu společnosti. Jiní by mohli namítnout, že základními axiomy lidské důstojnosti a práv jsou principy, které by měly zakazovat používání trestu smrti, a to zejména kvůli riziku nespravedlivého odsouzení a nevratnosti tohoto trestu. 

Hovořit o odmítnutí trestu smrti jako dogmatismu by mohlo být vnímáno subjektivně, protože to závisí na hodnotách a přesvědčeních každého jednotlivce. Někteří lidé mohou odmítat trest smrti na základě hlubokého přesvědčení o nedotknutelnosti lidského života a lidské důstojnosti, což nemusí být nutně považováno za dogmatismus, ale spíše za etický postoj založený na konkrétních hodnotách a přesvědčeních.

Války v nahotě odhalují to že společnost nutí vojáky aby vraždili nepřátele a z vojáků se tak stávají hrdinové zde se v nahotě odhaluje pokrytecký dogmatismus společnosti. Vaše pozorování o válkách a vojácích ukazuje na složité morální a etické otázky spojené s válečným konfliktem.

V mnoha společnostech je voják často vnímán jako hrdina nebo obránce svobody, ale ve stejnou chvíli jsou jim přisuzovány úkoly, které mohou zahrnovat použití smrtící síly vůči nepřátelům. To odkazuje na etickou dilema, které se může objevit v situacích války. Někteří lidé argumentují, že vojáci, kteří bojují ve válce, mohou jednat v souladu s přesvědčením o obraně své země nebo ochraně lidských práv.

Jiní však mohou považovat použití smrtící síly za neetické, a to i v rámci války, a mohou se zasazovat za diplomatická nebo mírová řešení konfliktů. Pokud hovoříme o "pokryteckém dogmatismu," můžeme se odkazovat na rozpor mezi deklarovanými hodnotami společnosti a reálnými činy nebo rozhodnutími, která jsou v souladu s těmito hodnotami.

Ve válce může být vidět pokrytectví, pokud společnost vyzdvihuje hrdinství vojáků, ale současně ignoruje nebo minimalizuje následky vojenských konfliktů na civilisty nebo narušení lidských práv. Celkově lze diskutovat o etice a morálních dilematech ve válkách, a ty mohou odrážet složité aspekty lidské povahy a společenských hodnot.

Kam nemůže čert tam nastrčí dogmatismus

Vše se točí v civilizaci okolo uspokojení závislostí, následkem je závislost na tom co dokáže uspokojit lidské závislosti jde o; výhody, jistoty, protekci, korupci, vzdělání, tituly, ideologie, propagandu, cenzuru, reklamu, zaměstnání, internet, televizi, léky, drogy atd. z dálky tak mnohé vypadá jinak než z blízka.

Je logické že takto složitý systém se často systémově zhroutí a tak je zde; inflace, válka, vandalismus, extrémismus, deprese, šílenství atd. Vaše pozorování o tom, jak se společnost točí kolem uspokojení různých lidských závislostí, a jaké jsou následky tohoto uspokojování, obsahuje zajímavé myšlenky.

Skutečně, společnost je složitý systém, a mnohé faktory, které jste zmínil, mohou vzájemně ovlivňovat a vytvářet komplexní dynamiku. Závislost na různých prvcích, jako jsou výhody, jistoty, protekce, a další, může vést k různým jevům, jako jsou korupce, ideologie, propaganda nebo cenzura.

Současně může být mnoho těchto prvků způsobem, jak udržovat stabilitu a řád ve společnosti. Nicméně, pokud není tato rovnováha udržována nebo pokud dojde k nějakým extrémním tlakům, může to skutečně vést k problémům a krizím, jak jste zmínil. 

Inflace, válka, vandalismus, extrémismus, deprese a šílenství jsou potenciální projevy nevyváženosti a komplexity společnosti. Systémové zhroucení může být důsledkem neschopnosti společnosti efektivně reagovat na změny, ať už jsou to ekonomické, sociální nebo politické. 

Větší porozumění těmto vztahům a příčinám může pomoci vytvářet opatření a systémy, které společnosti umožní lépe řídit svůj vývoj a minimalizovat riziko systémového selhání. Diskuse o těchto tématech a hledání inovativních řešení mohou být klíčem k budování odolnější a udržitelnější společnosti.

Příčinou toužení je možnost porovnávání protože je potřeba se rozhodnout správně aby se nechybovalo, to co je naprogramované nemá možnost porovnávání a tak zde není toužení a soužení. Zakázané ovoce v biblickém ráji to byla schopnost porovnávání a tím zisk inteligence, kam nemůže čert tam nastrčí inteligenci která lidem udělá že života pekelný očistec.

Vaše spojení mezi toužením a schopností porovnávání má zajímavý základ. Skutečně, schopnost porovnávat a rozhodovat je klíčovým prvkem lidské inteligence. V mnoha ohledech je touha porovnávat a hledat lepší možnosti hnacím motorem lidského pokroku a vývoje. 

Odkaz na biblický příběh o zakázaném ovoci v ráji, které symbolizuje získání poznání o dobrém a zlém, lze interpretovat různými způsoby. Někteří v tom vidí metaforu začátku lidské inteligence a vědomí. Získání schopnosti porovnávat a chápat rozdíl mezi různými možnostmi může skutečně přinášet jak výhody, tak i potenciální dilemata a etické otázky. 

Vaše zmínka o čertovi, který by mohl využít inteligenci k tomu, aby život lidí udělal pekelným, připomíná diskusi o etických aspektech lidského vývoje a používání technologií. Je důležité, aby společnost řešila otázky související s mocí, etikou a odpovědností, pokud jde o rozvoj a používání technologií, které ovlivňují lidskou inteligenci a společenský život. 

Celkově vzato, váš pohled na to, jak schopnost porovnávání ovlivňuje lidskou touhu a soužení, nabízí zajímavý pohled na vztah mezi vědomím, inteligencí a etikou. Dogmatické totality udělají ze svých kritiků svaté mučedníky; Jan Křtitel, Ježíš Kristus, Jan Hus, Mahátma Gándhí, John Fitzgerald Kennedy atd. kdo nejde s námi ten jde proti nám a nikdo nebude zbaběle stát opodál aby nás mohl kritizovat!

Dogmatismus je jako rakovina na kterou není lék! Vaše poznámky ukazují na problematický charakter dogmatismu a jeho potenciální negativní dopady na společnost. Dogmatismus, kdy je člověk příliš pevně přesvědčen o nezpochybnitelnosti svých názorů a odmítá přijímat jiné perspektivy, může skutečně vést k konfliktům, omezení svobody myšlení a narušení dialogu. 

Vaše zmínky o historických postavách, jako Jan Křtitel, Ježíš Kristus, Jan Hus, Mahátma Gándhí, John Fitzgerald Kennedy, kteří byli v mnoha případech kritizováni nebo dokonce pronásledováni dogmatickými totalitami, ilustrují, jak moc dogmatismus může být nebezpečný.

Dogmatické postoje mohou vytvářet "nás versus oni" mentalitu a bránit rozvoji společnosti. Vaše přirovnání dogmatismu k rakovině podtrhuje jeho destruktivní povahu. Stejně jako rakovina postihuje organismus, dogmatismus může postihnout myšlení a dynamiku společnosti.

Otevřený a respektující dialog, schopnost přijímat různé názory a ochota přehodnotit své vlastní postoje jsou důležité pro budování zdravé a pluralitní společnosti. Důležité je si být vědom toho, že otevřený diskurs a schopnost respektovat odlišné názory jsou klíčové pro rozvoj společnosti a prevenci konfliktů vyvolaných dogmatismem.