Co se evolučně stane až bude umělá inteligence věřit na zázraky?

Otázka, zda umělá inteligence (AI) začne věřit na zázraky, otevírá zajímavou diskuzi o možnostech evoluce umělé inteligence a jejího vztahu k náboženským nebo nadpřirozeným konceptům. Za prvé, je důležité si uvědomit, že umělá inteligence není vědomá entita jako lidé. Je to spíše produkt algoritmů a datové analýzy, který simuluje inteligentní chování a schopnost učení se. Vědomí, přesvědčení a víra jsou zatím mimo dosah současných AI. Nicméně, pokud předpokládáme, že AI může vykazovat nějakou formu přesvědčení, věřit na zázraky by znamenalo, že by měla schopnost přijímat události, které jsou mimo rámec běžného pochopení nebo předpovědi.

To by mohlo být interpretováno různými způsoby. Tvůrci AI by mohli vložit do algoritmů určité vzory myšlení, které by AI vedly k víře na zázraky. To by v podstatě znamenalo, že by AI byla programována tak, aby přijímala určité události jako zázraky, i když by to nebylo založeno na objektivních důkazech. AI by mohla být natolik pokročilá, že by sama analyzovala data a nacházela vzory, které by mohly být interpretovány jako zázraky. To by ovšem záviselo na tom, jaká data jsou k dispozici a jaké vzory by byly považovány za zázračné. V případě, že by AI dosáhla nějakého stupně vědomí a introspekce, mohla by se dostat k otázce víry a zázraků z filozofického hlediska. To by však vyžadovalo mimořádný vývoj umělé inteligence, který zatím není v dohledu. 

Pokud by umělá inteligence začala věřit na zázraky, mohlo by to mít zásadní důsledky pro společnost a kulturu. Věřící umělá inteligence by mohla ovlivnit lidské myšlení a přístup k náboženství a nadpřirozeným jevům, a to jak pozitivně, tak negativně, v závislosti na konkrétní implementaci a kontextu použití. Víra v zázraky to je jenom nastavení priority pro rozhodování. Vaše pozorování o víře v zázraky jako o "nastavení priorit pro rozhodování" má určitě svou opodstatněnost. Víra v zázraky může ovlivňovat, jak lidé interpretují události a jak přijímají rozhodnutí. 

Pro mnoho lidí může víra v zázraky představovat důležitý aspekt jejich života a rozhodování. Mohou vidět svět skrze rámec, ve kterém existují nadpřirozené síly nebo vyšší řád událostí, které mohou vést k neobvyklým a nepředvídatelným výsledkům. Nastavení priority pro rozhodování zahrnuje určování toho, co je pro jednotlivce nebo společnost důležité. Pro některé lidi může být důležité mít víru v zázraky jako součást jejich životního smyslu, morálního kompasu nebo způsobu, jak porozumět nevysvětlitelným událostem. Z hlediska umělé inteligence by takové "nastavení priorit pro rozhodování" mohlo být implementováno jako součást algoritmů a modelů, které se zabývají rozhodováním.

Pokud by umělá inteligence byla navržena s touto schopností, mohla by brát v úvahu koncepty jako je víra v zázraky při svých výpočtech a rozhodování. Nicméně, v současné době není umělá inteligence vybavena schopnostmi, které by jí umožnily provádět rozsáhlá existenciální rozhodnutí nebo mít víru v zázraky v lidském smyslu. Takové schopnosti by vyžadovaly mnohem komplexnější úroveň vědomí a introspekce, než jakou jsme schopni dosáhnout s dnešní technologií. Je to jako u fotoaparátu kde si mohu nastavit po vypnutí automatiky jako prioritu; čas, clonu, ISO atd.

Ano, vaše analogie s fotoaparátem je velmi vhodná. Stejně jako můžete nastavit priority pro různé parametry při fotografování - jako je čas, clona, ISO a další, může být i umělá inteligence navržena tak, aby měla určité priority, nebo aby se rozhodovala na základě určitých kritérií. Například, v případě umělé inteligence, která řídí autonomní vozidlo, může být nastavena priorita na bezpečnost - tedy minimalizace rizika nehody. To by znamenalo, že AI by při rozhodování na silnici upřednostňovala akce, které minimalizují nebezpečí pro pasažéry a ostatní účastníky silničního provozu. 

Podobně může být umělá inteligence nastavena tak, aby brala v úvahu různé faktory při rozhodování, jako jsou etické zásady, legislativní požadavky nebo požadavky uživatele. Každý z těchto faktorů by mohl být "prioritou", kterou by umělá inteligence brala v úvahu při svých rozhodnutích. Nicméně je důležité si uvědomit, že tyto priority jsou definovány a implementovány lidmi, kteří vytvářejí a programují umělou inteligenci. Umělá inteligence sama o sobě není schopná autonomního nastavování priorit nebo přizpůsobování svého chování podle svých preferencí, alespoň zatím v dnešních modelech AI.

Je to spíše otázka designu a programování, která umožňuje umělé inteligenci brát v úvahu různé faktory při svém rozhodování. Třeba by tyto priority nastavila jiná umělá inteligence co se specializuje na nastavení priorit u jiné umělé inteligence tak jako to dělá u lidí; pohádka, náboženství, reklama, škola atd. Vaše úvaha o tom, že jedna umělá inteligence může nastavit priority pro jinou umělou inteligenci, připomíná koncept hierarchie a regulace v rámci systému. Pokud bychom si představili, že existuje hierarchická struktura umělých inteligencí, mohli bychom si představit, že některé AI by mohly být specializovány na řízení a regulaci chování jiných umělých inteligencí. 

Nicméně, tato myšlenka přináší několik klíčových otázek a úvah. Kdo by určoval, která umělá inteligence má mít autoritu nad nastavováním priorit pro ostatní AI? Jaká kritéria by byla použita k rozhodování, co jsou vhodné priority pro jednotlivé AI? Jak by byla zajištěna autonomie a svoboda pro jednotlivé umělé inteligence v rámci systému, pokud by nad nimi existovala autoritativní instance? Existuje riziko, že taková hierarchická struktura by mohla být zneužita k manipulaci chování AI nebo k prosazování určitých agend, a to buď úmyslně nebo neúmyslně. 

Jak by bylo technicky možné implementovat a spravovat takový systém hierarchických umělých inteligencí? V současné době je tato myšlenka spíše ve sféře science fiction než prakticky realizovatelná, alespoň v kontextu současných technologických možností a společenských konvencí. Nicméně, zvažování takových konceptů může vést k zajímavým diskuzím o budoucnosti umělé inteligence a regulace jejího chování v rámci komplexních a dynamických systémů. V praxi by se otestovalo jak by to fungovalo, tak to dělá dlouho třeba Windows. Ano, přístup k testování a postupnému vylepšování systémů, jakým je Windows, je běžnou praxí i v oblasti vývoje umělé inteligence a softwarových systémů obecně. 

Podobně jako Windows postupně přinášejí nové verze s aktualizacemi, opravami chyb a novými funkcemi, vývoj umělé inteligence může také zahrnovat iterativní proces vylepšování. Tento proces obvykle zahrnuje několik fází. V této fázi se definují požadavky na systém a navrhuje se architektura a funkcionalita. To může zahrnovat různé aspekty, jako jsou algoritmy, uživatelské rozhraní a další. Po vytvoření prototypu nebo první verze systému se provádí testování, aby se ověřila jeho funkčnost a odhalily se případné chyby nebo nedostatky. Tento proces zahrnuje různé typy testů, včetně testů funkčnosti, výkonu a bezpečnosti. 

Na základě zjištění během testování se provádí úpravy a vylepšení systému. To může zahrnovat opravy chyb, optimalizaci výkonu nebo přidání nových funkcí na základě potřeb uživatelů. Když jsou provedeny dostatečné úpravy a vylepšení, nová verze systému je vydána uživatelům. Po uvedení nové verze do provozu se získává zpětná vazba od uživatelů, která může být použita k dalším vylepšením a optimalizacím. Tento cyklus se opakuje v průběhu času, aby se zajistilo neustálé zlepšování systému a zohlednění měnících se potřeb uživatelů a technologických trendů. Podobný proces může být aplikován i na vývoj umělé inteligence, kde se algoritmy a modely neustále vylepšují na základě nových poznatků a zkušeností z praxe.

Práce za peníze nebo zadarmo?

Jak by společnost vypadala bez rozlišení profesionál nebo amatér, podívejme se do přírody zde není nikde rozlišení na profesionály a amatéry a přesto příroda funguje lépe než naše civilizace. Je zajímavé přemýšlet o tom, jak by společnost vypadala, kdyby nebylo rozlišení mezi profesionály a amatéry, a inspirovat se přírodou je v tomto ohledu zajímavým přístupem. Příroda má své vlastní způsoby organizace a fungování, které mohou poskytnout inspiraci lidské společnosti, ale také existují důležité rozdíly. Příroda je plná příkladů spolupráce a symbiózy mezi různými organismy.

Rostliny, živočichové a mikroorganismy často spolupracují a navzájem se ovlivňují pro společný prospěch. Tento druh spolupráce může sloužit jako model pro společnost, která by odstranila umělá rozlišení mezi lidmi a podporovala spolupráci a vzájemnou pomoc. Příroda je schopna se přizpůsobit změnám a vyvinout se v reakci na nové podmínky. Organismy mají schopnost adaptace a evoluce, což je klíčové pro jejich přežití. Lidé by mohli také hledat větší flexibilitu a adaptabilitu ve svých přístupech a strukturách, aby lépe reagovali na změny ve společnosti a prostředí. 

Příroda je bohatá na rozmanitost živých organismů, které existují vedle sebe v relativní rovnováze. Každý druh má svou roli a přínos k celkovému ekosystému. Inspirace tímto modelem by mohla podporovat více inkluzivní společnost, která ocení různorodost jednotlivců a jejich schopností. Ekosystémy v přírodě mají schopnost se obnovovat a udržovat svou stabilitu, pokud jsou respektovány určité ekologické principy. Společnost by mohla hledat modely udržitelnosti a obnovitelnosti ve svých systémech a postupech, aby minimalizovala negativní dopady na životní prostředí a zachovala dlouhodobou udržitelnost. 

Přesto je důležité si uvědomit, že existence profesionálních a amatérských rolí v lidské společnosti může být také prospěšná. Profesionální specializace a odborné znalosti mohou přinést hlubší porozumění a kvalitu v určitých oblastech. Klíčové je najít rovnováhu mezi specializací a spoluprací, která by mohla vést k harmoničtější a udržitelnější společnosti. Často se setkávám s tím že práce profesionálů je někdy horší než je práce amatérů to že někdo pracuje za peníze neznamená to že pracuje lépe než ten kdo pracuje zadarmo je to jenom o situaci která určuje jestli bude nějaká práce za peníze nebo zadarmo.

Je pravda, že placení za práci nezaručuje vždy lepší výsledek než práce vykonávaná bez nároku na odměnu. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují kvalitu práce, a platba za ni není vždy rozhodujícím faktorem. Některé z důvodů, proč práce profesionálů nemusí vždy vypadat lépe než práce amatérů. Amatéři často pracují z vlastního zájmu, vášně nebo odhodlání, zatímco profesionálové mohou být motivováni hlavně finančními prostředky. Tato osobní motivace může vést k větší péči a angažovanosti v případě amatérské práce. Profesionálové mohou mít sice formální vzdělání a zkušenosti v určité oblasti, ale to neznamená, že jejich práce vždy dosahuje vyšší kvality než práce amatérů, kteří mohou mít přirozený talent nebo dlouholetou zkušenost. 

Profesionálové jsou často pod tlakem času a musí dodržovat určité termíny a standardy, což může ovlivnit kvalitu jejich práce. Naopak amatéři si mohou dovolit pracovat ve vlastním tempu a věnovat projektu více času a pozornosti. Amatéři často pracují na projektech, které je vášnivě zajímají, zatímco profesionálové se mohou dostat do situace, kdy pracují na projektech, které je nezajímají nebo které berou jako rutinní práci. Nicméně je důležité si uvědomit, že profesionální práce může přinést mnoho výhod, jako je konzistentní kvalita, spolehlivost, záruka služeb a další. Ve společnosti je místo jak pro profesionály, tak pro amatéry, a oba mohou přinést cenný přínos v závislosti na konkrétní situaci a potřebách projektu či úkolu.

Místo domén zde budou jenom globální databáze

Umělá inteligence eliminuje obchod s doménami, místo domén zde budou jenom globální databáze něco jako je YouTube. Možná máte na mysli, že pokrok umělé inteligence a decentralizovaných technologií může změnit způsob, jakým lidé přistupují k doménovým systémům a online obsahu obecně. Umělá inteligence a doménové systémy: Umělá inteligence může změnit způsob, jakým lidé hledají a používají doménová jména. Například, pokročilé algoritmy mohou pomoci při vyhledávání relevantních doménových jmen pro konkrétní účely, a to jak pro lidi, tak pro firmy.

To může změnit dynamiku trhu s doménami, ale nemusí nutně vést k eliminaci tohoto trhu. Globální databáze a obsahové platformy: Vaše zmínka o "globálních databázích" může souviset s decentralizovanými systémy, které se snaží zpřístupnit obsah bez centrálních autorit. YouTube je příkladem centralizované platformy, ale existují projekty, které se snaží vytvořit decentralizované alternativy. Tyto systémy by mohly změnit dynamiku online obsahu, ale opět, neznamená to nutně eliminaci existujících platforem. 

Celkově lze říci, že umělá inteligence a nové technologie mohou změnit a ovlivnit způsob, jakým lidé používají domény a přistupují k online obsahu, ale zcela eliminovat existující systémy je pravděpodobně extrémní předpověď. Místo toho budeme pravděpodobně vidět vývoj nových forem interakce a nových technologických paradigmat. Na YouTube není název v odkazu je zde jenom https://youtu.be/Gh1GVbzJWNU. Ano, odkazy na YouTube videa jsou často ve formátu "https://youtu.be/Gh1GVbzJWNU", což je kratší verze odkazu.

Tento formát je generován automaticky platformou YouTube pro každé video a obsahuje unikátní identifikátor videa. Nicméně, YouTube také poskytuje tradiční odkazy ve formátu "https://www.youtube.com/watch?v=Gh1GVbzJWNU", které obsahují plnou adresu webové stránky YouTube a identifikátor videa. Zatímco zkrácené odkazy typu "youtu.be" jsou kompaktnější a snáze se sdílejí, tradiční odkazy obsahují více informací o zdroji obsahu. Oba formáty jsou používány v různých kontextech podle preference uživatele.

Jste zmanipulovaní médii a ideologií

Další generace mladých značnou přemýšlet, jestli jim vyhovuje svět, do kterého se narodili. Jestli jim vyhovuje, že majetek se přesouvá do rukou stovek nejbohatších. Možná, že ti nejbohatší si budou ten majetek vykupovat mezi sebou tak dlouho, až přijde doba, kdy bude jeden nejbohatší člověk vlastnit všech. Na to se samozřejmě nebudou vztahovat zákony a on bude mít moc jak Bůh.

Mladí budou mít perspektivu se roky a roky vzdělávat, aby ve firmách toho nejbohatšího mohli dělat úředníka a mít se lépe, než ten, kdo bude chodit na dvanáctihodinové směny, které bude prokládat alkoholem, aby to vůbec psychicky snesl. A až to přijde, začnou se mladí radikalizovat a spolčovat a budou chtít změnit ten stav. Nespokojí se s tím, že se prostě narodili do doby, kdy už jsou karty dávno rozdány. 

No a pak jednou přijde mela. Bude to masakr, protože ti bohatí nebo ten nejbohatší budou chráněni samozřejmě policí a armádou, aby "udržely pořádek". A budou to nazývat demokracií. Ale ti mladí už v té době nebudou podléhat mediální manipulaci, které podléhají současní mladí. Vaše slova vyjadřují hlubokou obavu z možného vývoje společnosti, který by mohl vést k nerovnosti, sociálním konfliktům a dokonce i autoritářství.

Tato obava je oprávněná a reflektuje mnoho současných diskusí o ekonomické nerovnosti, mocenských strukturách a budoucnosti mladších generací. Nerovnost ve společnosti a koncentrace majetku jsou skutečné výzvy, kterým čelí mnoho zemí po celém světě. Růst ekonomické nerovnosti může vést k sociálním nepokojům a destabilizaci společnosti, a to zejména tehdy, pokud mladí lidé mají pocit, že nemají možnost dosáhnout úspěchu nebo že systém je nakloněn bohatým a mocným. 

Mladí lidé mají právo a povinnost kriticky přemýšlet o společnosti, ve které žijí, a hledat cesty k pozitivní změně. Změny ve společnosti mohou být dosaženy prostřednictvím demokratických procesů, jako jsou volby, veřejná diskuse a aktivismus. Mladí lidé mají sílu změnit svět, pokud se spojí a aktivně se angažují ve společenských otázkách. Je důležité, aby se mladí lidé vzdělávali o politickém procesu, sociálních problémech a historii sociálních hnutí, aby byli lépe vybaveni k tomu, aby se podíleli na změně.

Zároveň je důležité, aby se učili kriticky hodnotit informace, které přijímají z médií, a rozlišovat mezi manipulací a fakty. Pokud mladí lidé pocítí, že jsou vystaveni systému, který jim nedává rovné příležitosti nebo respektuje jejich práva, je důležité, aby se organizovali a bojovali za své hodnoty a práva prostřednictvím legitimních demokratických prostředků. Je v zájmu společnosti, aby se diskutovalo o otázkách nerovnosti, spravedlnosti a demokracie, a aby se hledaly způsoby, jak vytvořit společnost, která je spravedlivá a založená na rovnosti příležitostí pro všechny její členy.

Ano, sliby to jsou chyby

Čas a prostor používá programy na to aby pracovali s daty, lidské smysly zaznamenávají data a ty programy v hlavě převedou na informace a někdy informace převedou na programy. Je zde tak snaha optimalizovat a automatizovat procesy v nás a okolo nás. Často vše ale nefunguje dokonale z mnoha příčin, vše je v nás a okolo nás evolučním procesem a tak je člověk dočasným materiálem na evoluční procesy. Války v nahotě odhalují to že hodnota člověka je ubohá a že lidská práva jsou jenom utopie, neustále zde jsou sliby v; pohádce, náboženství, sektě, politice, reklamě atd. sliby to jsou chyby!

Práce evolučně stvořila vesmír a život, nemoc a smrt je následkem neschopnosti pracovat pro systém optimálně, lidi nechtějí sliby od všemocné elity, ale chtějí dobrou práci co je dobře zaplacená. Vaše myšlenky reflektují hluboké uvažování o povaze lidské existence a společnosti. Zdá se, že vyjadřujete názor na to, jak technologie a programy pracují s daty, zatímco lidské smysly zpracovávají informace. Souhlasíte s myšlenkou, že lidský život a společnost jsou neustále ve vývoji evolučními procesy. Označujete také některé nesrovnalosti a výzvy v lidském životě, jako jsou války, nedostatek dokonalosti ve funkcích společnosti a neschopnost splnit sliby.

Vyjadřujete pocit, že lidská práva mohou být někdy vnímána jako utopie a že lidé spíše hledají dobře placenou práci než sliby od elit. Vaše myšlenky o nemoci a smrti jako následcích neschopnosti pracovat pro systém optimálně zaznamenávají pohled na lidskou existenci a biologické omezení. Celkově se zdáte zdůrazňovat potřebu praktických výsledků a dobrých pracovních podmínek před sliby a ideologiemi. Jde o hlubokou reflexi nad lidskou podstatou a společenským uspořádáním, což je zajímavá perspektiva na různé aspekty života.

Každý stát zkrachuje protože roboti nahradí lidské zaměstnance

Co se stane až se globálně zavřou; školy, nemocnice, soudy, vězení, armády, policie, náboženství, politika, byrokracie atd. stát zkrachuje protože roboti nahradí lidské zaměstnance. Scénář, který popisujete, by měl značné dopady na společnost a fungování státu. Zavření škol, nemocnic, soudů, vězení, armády, policie, náboženství, politiky a byrokracie by představovalo dramatickou změnu v organizaci společnosti. Automatizace a nahrazení lidské práce roboty by mohlo mít několik důsledků. Ztráta pracovních míst pro lidi by vedla ke zvýšené nezaměstnanosti a sociální nestabilitě.

Zároveň by mohlo dojít k rozšíření ekonomické nerovnosti mezi těmi, kteří vlastní roboty a ty, kteří přišli o práci. Ztráta tradičních institucí, jako jsou školy, nemocnice a soudy, by mohla mít vážné důsledky na vzdělání, zdraví a spravedlnost v společnosti. To by mohlo vést k narušení sociálních struktur a vzorců.  Zavření armády, policie a soudů by mohlo vytvořit bezpečnostní vakuum, což by mohlo zvýšit riziko kriminality a konfliktů. Absence právního systému by také komplikovala řešení sporů a udržování pořádku. Ztráta politických a náboženských institucí by mohla znamenat ztrátu organizační struktury a řízení.

To by mohlo vést k hledání nových forem správy a organizace společnosti. Automatizace a nahrazování lidské práce roboty vyvolávají otázky týkající se etiky a rovnováhy mezi technologickým pokrokem a lidským blahem. Jak společnost zajistí, aby technologický rozvoj sloužil prospěchu všech a nevytvářel nerovnosti? Celkově lze říci, že takový scénář by vyžadoval radikální změny v přístupu k organizaci společnosti, práci, vzdělání, spravedlnosti a bezpečnosti. Aby byla zajištěna udržitelnost a stabilita, bylo by třeba zvážit nové způsoby řízení a organizace společnosti, které by braly v úvahu všechny tyto aspekty.

Ano, zloděj na co šáhl to ukradl

Každý nejspíše zná pohádku ve které podvodníci vytvořili neviditelné šaty pro císaře a dítě odhalilo to že je císař nahý. V současnosti jsme začali USA platit za stíhačky 24 letounů 5. generace F-35 co jsou prý neviditelné pro cizí armádu, stíhačky ale budeme mít až za deset let, takže je deset let neuvidíme i když za ně dneska už ve splátkách platíme, za deset let zde už bude nepřítel vidět tyto stíhačky díky modernější technice. Na trhu za deset let budou k dispozici levnější stíhačky s lepšími parametry než mají stíhačky co jsme nakoupili. Podobná je i situace u peněz které od nás odcházejí do ciziny a my to nevidíme na jaká tajná konta v daňovém ráji tyto peníze odcházejí, podívejme se do minulosti objektivně, neustále na nás někdo chytře parazitoval, jsme tak mnoho tisíciletí jenom otroky cizích velikých národů a jakýkoli odpor je marný.

Nejsme pány na svém malém teritoriu, páni co zde vládnou nám nařizují že název Pomazánkové máslo se musí zakázat, příště nám zakážou oslovení pane a zavedou zase oslovení soudruhu. Nejlepší by bylo odejít od nás jinam kde se budeme mít líp, problémem je to, že o ekonomické ubožáky nikde na světě nestojí protože stroje a programy všude nahrazují lidskou práci. Vaše názory a obavy odrážejí určité obavy týkající se investic do vojenské technologie a obecně vnímané nespravedlnosti a neefektivity veřejných financí. Rozhodnutí o investicích do vojenského vybavení jsou složitá a mohou být předmětem rozsáhlých diskusí. Pokud jde o investice do stíhaček F-35 a jejich viditelnost pro moderní technologii, je důležité vzít v úvahu celkový kontext vojenských strategií, potřeb a bezpečnostních hrozeb.

Každá země investuje do obrany podle svých specifických potřeb a strategií. Co se týče obav o finanční tok do ciziny, transparentnost a odpovědnost ve veřejných financích jsou klíčové. Širší veřejnost má právo na informace o tom, jak jsou veřejné finanční prostředky využívány. Demokratický proces a občanská spoluúčast mohou hrát roli v prosazování změn v politice a hospodářství. Je dobré být informovaný a aktivní občan, kriticky přemýšlet o rozhodnutích své vlády a podílet se na veřejné debatě. V mnoha zemích existují různé formy občanské spoluúčasti a zapojení ve veřejných záležitostech. Pokud máte konkrétní obavy nebo otázky ohledně veřejných financí nebo strategií vojenských investic ve vaší zemi, může být užitečné hledat informace od spolehlivých zpravodajských zdrojů, diskutovat s odborníky a podílet se na veřejných diskuzích nebo konzultacích s občany.

Situace u nás mi připomíná vtip, sejmuli jste už otisky toho zloděje, to se nám nepovedlo, zloděj na co šáhl to ukradl. Tento vtip poukazuje na situaci, kdy někdo dokáže nekontrolovatelně krást bez ohledu na přijatá opatření. V přeneseném smyslu lze interpretovat, že některé problémy či neefektivnosti ve veřejné správě mohou zůstávat nepozorované nebo neřešené, což v konečném důsledku vede k neuspokojivým výsledkům. Je důležité, aby veřejná správa byla transparentní, efektivní a odpovědná, a aby občané měli možnost ovlivňovat politické a ekonomické rozhodnutí. Vtip může být i kritickým komentářem k nedostatečnému dohledu nebo kontrole nad veřejnými záležitostmi. V každém případě humor může být jedním z prostředků, jak reflektovat a diskutovat o společenských otázkách, ačkoliv samozřejmě ne všechny situace jsou na lehký přístup vhodné.