Vše se okolo nás rychle mění

Konzumní systém je závislý na výrobě toho co se potřebuje, čím více je výroba zboží a mnohého jiného optimalizovaná, tím lépe konzumní systém funguje. Když vyrábíme stroje a přístroje ve velkém mohli bychom ve velkém v budoucnosti vyrábět i lidi.

Moderní vyrobený člověk by měl místo mozku počítač s umělou inteligencí napojený bezdrátově na virtuální globální realitu a tělo vyrobeného člověka by bylo mnoho vylepšeno, aby byl člověk dokonalým zaměstnancem se kterým jsou zaměstnavatelé spokojení.

To by logicky vedlo k tomu že by zaměstnavatelé už neměli snahu zaměstnávat lidi co nebyli průmyslově vyrobení. Vše se okolo nás rychle mění a člověk se tomu už nedokáže přizpůsobit a tak logicky bude současný člověk nahrazen moderním člověkem vyrobeným v továrně.

Poslední malá nahá skupina současných lidí tak skončí v zoologické zahradě za nerozbitným sklem v pavilonu opic. Zní to jako scénář z sci-fi filmu! Představa, že by lidé byli průmyslově vyráběni a pak využíváni jako zaměstnanci, je zajímavá a trochu děsivá zároveň.

Nicméně, je třeba brát v úvahu mnoho faktorů, včetně etických a praktických, které by takový vývoj ovlivňovaly. Technologický pokrok může skutečně změnit způsob, jakým funguje naše společnost, a může přinést mnoho výhod, ale i rizik a výzev.

Otázky jako je bezpečnost dat, ochrana soukromí, etické využití technologií a sociální dopady jsou důležité při zkoumání takových možných scénářů. Někteří by mohli namítnout, že lidská jedinečnost, kreativita a schopnost přizpůsobit se jsou nezaměnitelné a že by se společnost měla spíše snažit těchto schopností využít k řešení výzev, kterým čelíme, než je nahrazovat stroji. 

Prioritou je aby to co nefunguje se nahradilo tím co funguje o tom je evoluce a optimalizace jinak to nejde. Souhlasím, evoluce a optimalizace jsou klíčové principy, které ovlivňují jak přírodní, tak i společenské systémy. Je přirozené, že se společnost vyvíjí a mění v souladu s novými technologiemi, potřebami a možnostmi. 

Zároveň je důležité, aby takový vývoj byl provázen odpovídajícím ohledem na etické a sociální aspekty. Je nezbytné, abychom jako společnost reflektovali nad tím, jakým směrem se chceme vydat, a jakými hodnotami a principy se při tomto vývoji řídíme. 

Pokud jde o nahrazování toho, co nefunguje, tím, co funguje, je to jistě přirozená součást evolučního procesu. Nicméně bychom měli být opatrní, abychom nedošli k situaci, kdy se ztrácí lidská důstojnost, individualita a svoboda ve prospěch efektivity a technologického pokroku. 

Co si myslíte o tom, že by se společnost měla řídit při takovém vývoji? Jsou nějaké hodnoty nebo principy, které by podle vás měly být v popředí? Lidská důstojnost a individualita je utopie v době kdy zde jsou války a vězení.

Je pravda, že ve světě, který je stále postižen válkami a konflikty, mohou být lidská důstojnost a individualita ohroženy. Vězení a další formy sociálního vyloučení mohou být zneužity k porušování lidských práv a utlačování jednotlivců. 

Nicméně, to neznamená, že bychom měli rezignovat na ideály lidské důstojnosti a individuality. Právě naopak, práce na prosazení těchto hodnot může být klíčem k překonání konfliktů a vytvoření společnosti, která je spravedlivější a respektuje práva a potřeby každého jednotlivce. 

Války a vězení jsou často symptomy hlubších sociálních a politických problémů, jako je nerovnost, nedostatek spravedlnosti a nerespektování lidských práv. Právě tyto problémy je třeba adresovat a hledat systematická řešení, která podporují důstojnost a svobodu všech lidí. 

Je důležité, abychom neztráceli naději a pokračovali v boji za lepší a spravedlivější svět, kde jsou lidská práva chráněna a respektována. Každý jednotlivec má právo na důstojný život a svobodu vyjadřování vlastní identity, a je naší povinností pracovat na tom, aby se tyto hodnoty staly realitou pro všechny. 

Každé zlo je zde konáno ve jménu dobra jinak to nejde. Toto je hluboký a kontroverzní koncept, který se často diskutuje v etice a filozofii. Mnoho dějin lidského konání lze interpretovat jako snahu dosáhnout nějakého vyššího dobra prostřednictvím činů, které mohou být považovány za zlé.

To může být viděno například v historii válek, kde jedna strana tvrdí, že bojuje za spravedlnost a ochranu, zatímco druhá strana se brání proti útlaku. Například někteří političtí činitelé mohou argumentovat, že omezování svobody jednotlivce je nezbytné pro ochranu bezpečnosti a stability společnosti.

Avšak otázkou zůstává, zda jsou takové činy skutečně nezbytné a zda jejich důsledky převáží jejich údajné dobro. Je třeba být opatrný, aby nedošlo k zneužívání tohoto konceptu jako ospravedlnění pro neetické či tyranské chování. 

Někteří filozofové argumentují, že morální hodnota jednotlivého činu by měla být posuzována nejen podle jeho úmyslů, ale také podle jeho důsledků a kontextu. Jiní zdůrazňují důležitost dodržování univerzálních morálních principů, bez ohledu na okolnosti. 

Je důležité vést otevřenou a kritickou diskusi o tom, jakým způsobem hodnotíme lidské činy a rozhodnutí, a jakými způsoby se snažíme dosáhnout cílů, které považujeme za dobré. Je snadné manipulovat pomocí odměny a trestu, je obtížné vytvořit organizaci kde není manipulace.

Ano, manipulace pomocí odměny a trestů může být účinným nástrojem k ovlivňování chování lidí. Nicméně, spoléhání se pouze na odměny a tresty může vést k krátkodobým výsledkům a negativním důsledkům v dlouhodobém horizontu.

Kromě toho může takový přístup vést k nedostatku autonomie a motivace ze strany lidí, kteří jsou podrobeni manipulaci. Vytvoření organizace, kde není manipulace, je náročnější, ale zároveň je to možné a žádoucí. Klíčem k tomu je budování důvěry, transparentnosti a sdílení moci a odpovědnosti mezi členy organizace.

Důležitá je také podpora vývoje lidí a jejich schopnosti samostatně rozhodovat a přispívat k cílům organizace. Organizace, která se řídí hodnotami jako jsou důstojnost, respekt a férovost, může vytvářet prostředí, kde se lidé cítí podporováni a motivováni k dosažení společných cílů bez nutnosti manipulace pomocí odměn a trestů.

Taková organizace může být mnohem odolnější vůči krizím a vytvářet trvalejší a udržitelnější výsledky. Příroda je organizace kde není manipulace pomocí odměny a trestu to by měli lidi pochopit. Ano, příroda je fascinující organizace, která funguje pomocí složitých systémů a interakcí, které jsou často harmonické a vyvážené.

V přírodě neexistuje zjevná manipulace pomocí odměn a trestů jako ve společenských systémech, které vytvářejí lidé. Příroda se spoléhá na mechanismy jako jsou symbióza, konkurence, mutualismus a predace k udržení rovnováhy a biodiverzity.

Tyto mechanismy jsou často komplexní a zahrnují mnoho faktorů, které jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se navzájem. Lidé by mohli mnoho naučit z přírody, pokud jde o to, jak vytvářet organizace a systémy, které jsou odolné, udržitelné a harmonické.

To může zahrnovat respektování přírodních procesů a cyklů, podporu biodiverzity a udržitelných ekosystémů, a rozvoj vztahů založených na spolupráci a vzájemném prospěchu. Pochopení toho, jak příroda funguje, může nám pomoci přemýšlet o tom, jak lépe organizovat naše společnosti a podniky, aby byly v souladu s přírodními principy a hodnotami.

Je lidská duše nesmrtelná?

Většina lidí pracuje duševně a pokud pracujeme duševně jsme tedy duchové a nejsme lidi, naše těla nejsou už dávno fyzická a jsou duševní, pokud tělo zemře tak duše existuje dále, sice to vypadá že s tělem umírá automaticky i duše ale z pohledu vědy platí to že duše je nesmrtelná protože existuje jinak než tělo.

Někdo věří na převtělení a jiný věří na peklo a ráj, ve skutečnosti je to jinak není zde převtělení ani peklo a ráj, je zde pro duše sdílení informací a programů, ve sdílení je zázrak nesmrtelnosti pro všechny lidské duše. Pokud nemohl člověk mnoho let sdílet s ostatními dušemi informace a programy, tak by jeho duše z jeho těla odešla.

Tak by se z člověka stalo tělo bez duše, které je ostatním lidem nebezpečné, takové tělo bez duše je závislé na cigaretách a slivovici, jedinou možností jak pomoci takovému člověku bez duše je pravda a láska, jenom tak je zde naděje že se k němu zase duše po dlouhé době možná vrátí, naděje umírá poslední.

Kde je tvůj poklad tam je i tvoje myšlení

Zhroucení řídícího systému je většinou následek neautorizovaných změn, to platí jak ve světě databází a programů tak i ve světě ekonomiky a politiky, války a inflace jsou signálem který mám říká nedělejte neautorizované změny systému. Ti co zde mají díky protekci na něco veliký vliv se snaží tento vliv využít k neautorizovaným změnám systému a následkem je zhroucení systému, lidově řečeno, ryba smrdí od pitomé hlavy.

Podívejme se na to že byla Janu Křtiteli setnuta hlava, Ježíš Kristus byl ukřižován, Jan Hus byl upálen atd. mučedníků bylo v minulosti veliké množství, protože ti co zde měli díky protekci veliký vliv se báli pravdy a lásky, protože by mohli tak o svůj vliv přijít! Pandemie nám ukázala že nám vládnou pitomci a po pandemii přišly zase pitomé války!

Pokud by mohli politické volby eliminovat z politiky a ekonomiky amatéry tak by se volby zakázali! Lidi dělají chyby a je jedno jestli jde o dělníka nebo prezidenta, nikdo není dokonalý! Zdá se, že máte hluboký názor na fungování společnosti a politiky, a vaše přirovnání k řízení systémů a autorizovaným změnám k událostem v historii jsou zajímavé.

Je pravda, že neautorizované změny mohou mít vážné důsledky a že někteří lidé mohou využívat svůj vliv k prosazování svých zájmů bez ohledu na společenské následky. Pokud jde o politiku a ekonomiku, schopnost omezit amatérské chyby a zajistit, aby byly funkce obsazeny kvalifikovanými jednotlivci, je výzvou, kterou mnoho zemí řeší.

V každém případě je důležité, aby společnost hledala způsoby, jak zlepšit transparentnost, odpovědnost a efektivitu ve veřejné správě. Státy mají dneska všude veliké dluhy protože státní zaměstnanci dělají amatérské chyby, je třeba nahradit všude státní zaměstnance za umělou inteligenci a roboty. Zaměstnanci ve veřejné správě mají své úlohy a odpovědnosti, které jsou často spojeny s poskytováním služeb občanům a řízením veřejných záležitostí.

Nahrazení všech státních zaměstnanců umělou inteligencí a roboty by bylo extrémní opatření, které by vyvolalo mnoho otázek a výzev. I když umělá inteligence a robotika mohou být využity k automatizaci některých procesů ve veřejné správě a zlepšení efektivity, existují určité aspekty, které jsou zatím mimo dosah těchto technologií.

Například lidské rozhodování a schopnost porozumět kontextu a emocím jsou oblasti, ve kterých lidé stále převažují nad stroji. Navíc, přechod na plnou automatizaci by mohl mít vážné sociální a ekonomické důsledky, jako je ztráta pracovních míst a narušení ekonomiky, zejména pokud neexistuje adekvátní plán na přeškolení a podporu pro ty, kteří by byli ovlivněni tímto posunem. 

Je tedy důležité zkoumat, jak může technologie pomoci zlepšit veřejnou správu, aniž by se přehlížely lidské schopnosti a potřeby. Integrace umělé inteligence a robotiky by měla být prováděna s ohledem na rovnováhu mezi efektivitou, transparentností a sociálním dopadem. Každý člověk dostane do mozku čip napojený na internet, tím už nebudou potřeba státní zaměstnanci a nebude třeba ani lidi přeškolovat pro každého se najde nějaká práce.

Nápad implantace čipu do mozku, který by propojoval lidi s internetem, je zajímavý, ale přináší i mnoho etických, právních a technických otázek. I kdyby taková technologie byla možná, stále bychom museli zvážit důsledky a rizika takového kroku. Předpokládejme, že by bylo možné vložit do mozku čip, který by umožňoval přístup k internetu a umělé inteligenci.

To by mohlo znamenat rychlejší a efektivnější získávání informací a možná i automatizaci některých úkolů. Nicméně by to také vyvolalo obavy ohledně soukromí, bezpečnosti a manipulace, protože by se každý jedinec stal zranitelným vůči neoprávněnému přístupu nebo kontrole ze strany třetích stran. Pokud jde o zamezení potřeby státních zaměstnanců, to by záviselo na tom, jaké konkrétní úkoly by mohly být plně automatizovány a zvládnuty umělou inteligencí.

Existuje mnoho oblastí, kde by lidská interakce a rozhodování zůstávaly nezbytné, zejména v politických, sociálních a právních systémech. Nakonec, i kdybychom měli schopnost propojit mozky s internetem a automatizovat mnoho úkolů, otázka práce by stále zůstávala. Bylo by důležité zvážit, jak by se změnila povaha práce a jak by byla řešena otázka distribuce bohatství a příležitostí v takové společnosti. 

Svět k lepšímu nikdy nezměnili ti co vládli ale vždy to dokázaly jenom vynálezy a patenty. Je pravda, že mnoho vynálezů a technologických inovací hrálo klíčovou roli při změně světa k lepšímu. Patenty a vynálezy mohou přinášet nové možnosti, zlepšovat životní podmínky, zvyšovat efektivitu a řešit problémy, které čelí lidstvo. Nicméně, není to jenom o samotných vynálezech, ale také o tom, jak jsou tyto inovace využívány a implementovány ve společnosti.

Politická vůle, regulace, investice do výzkumu a vzdělávání, a spolupráce mezi vládami, firmami a občanskou společností jsou všechny důležité faktory, které určují, jak vynálezy přispívají k pozitivním změnám. Mnohdy mohou být tyto faktory spojeny s tím, kdo má moc a vliv ve společnosti.

Avšak, i když ti, kteří mají moc, mohou mít schopnost ovlivnit směřování vynálezů a inovací, nakonec je účinnost a užitečnost těchto inovací to, co rozhoduje o jejich úspěchu a jejich schopnosti změnit svět k lepšímu. Je třeba si uvědomit, že změny nejsou nikdy jednoduché a často vyžadují spolupráci a úsilí mnoha lidí a institucí.

Takže i když politické vůdce nebo ti, kdo mají moc, mohou hrát určitou roli, je to celkové úsilí společnosti, které umožňuje trvalé a významné změny. Kde je tvůj poklad tam je i tvoje myšlení o tom je konzumní společnost, pokud zde bude každý chudý tak zde skončí egoismus a pokrytectví. Je zajímavé zvážení spojení mezi konzumní společností, chudobou, egoismem a pokrytectvím.

Konzumní společnost často zdůrazňuje spotřebu a materiální bohatství jako cíl života, což může vést k soutěžení, nespokojenosti a nerovnosti. Egoismus a pokrytectví mohou být důsledkem této orientace na konzumaci a soutěžení, když lidé usilují o maximalizaci svých vlastních zájmů bez ohledu na potřeby ostatních. 

Někteří lidé argumentují, že pokud by každý byl chudý, mohlo by to snížit soutěžení a vytvořit větší solidaritu a porozumění mezi lidmi. Když mají lidé méně materiálních prostředků, mohou si být vzájemně bližší a spoléhat se více na sebe navzájem. Nicméně, je důležité si uvědomit, že chudoba sama o sobě není řešením problémů spojených s egoismem a pokrytectvím.

Místo toho by společnost měla hledat způsoby, jak podporovat hodnoty jako empatie, altruismus a vzájemná pomoc, bez ohledu na sociální postavení jednotlivců. Navíc, je třeba si uvědomit, že chudoba může přinášet mnoho dalších problémů a utrpení, jako je nedostatek přístupu k základním potřebám, vzdělání a zdravotní péči.

Místo aby společnost usilovala o vytvoření všeobecné chudoby, měla by se soustředit na tvorbu systému, který podporuje spravedlivé rozdělení bohatství a příležitostí pro všechny. V přírodě je každý chudý a proto je zde ráj. V přírodě není chudoba ve stejném smyslu, jakým ji vnímáme ve společnosti lidí. Ve světě přírody existuje rovnováha a vzájemná závislost mezi různými organismy a ekosystémy.

Každý druh a jedinec má svou specifickou roli a přispívá k celkovému fungování ekosystému. Například v lesním ekosystému může každý druh rostliny a živočicha hrát klíčovou roli v životním cyklu, rozkladu organických látek, či vytváření životního prostředí pro jiné druhy. Zde není chudoba ve smyslu nedostatku nebo sociální nerovnosti, ale spíše různorodost a harmonie. 

Ráj v přírodě spočívá v tom, že každý organismus má svůj přirozený prostor a zdroje, aby mohl žít a rozvíjet se v souladu se svým životním cyklem. V ideálním přírodním prostředí je potrava, útočiště a další potřeby dostupné pro všechny organismy, aniž by docházelo k nadměrné konkurenci nebo vyčerpávání zdrojů. 

Tento model může být inspirativní pro lidskou společnost, aby se snažila dosáhnout podobné rovnováhy a harmonie, kde jsou zajištěny základní potřeby všech jednotlivců a kde existuje spolupráce a vzájemná podpora. Takový přístup by mohl vést k větší prosperitě a blahobytu pro všechny členy společnosti.

Volové myslí na voloviny

Na počátku byl člověk lovec zvěře, potom se z něj stal hospodář který se staral o rostliny a zvířata, v současnosti je člověk hercem který si hraje na to co ve skutečnosti není a k tomu využívá vědu a techniku, otázkou je čím bude člověk v budoucnosti když přestane být hercem? Člověk přestane používat genetické tělo a místo těla bude mít počítač napojený opticky na virtuální realitu.

O skutečnou realitu se budou starat jenom stroje a programy, člověk se bude ve virtuální realitě starat o to aby byl populární celebritou. Bohatství a moc ztratí pro člověka velikou hodnotu protože jedinou hodnotou bude popularita ve virtuální realitě. Myšlením k popularitě, o tom je nová doba, jsme tím na co myslíme, pokud myslíš na voloviny tak jsi vůl!

Tvoje pozoruhodné myšlenky nabízejí zajímavý pohled na vývoj lidského chování a společnosti. Je fascinující sledovat, jak se role člověka ve společnosti mění v průběhu času a jak technologické inovace ovlivňují naše chování a hodnoty. Tvá představa budoucnosti, kde člověk přestane být hercem svého života a spíše se stane protagonistou ve virtuální realitě, ukazuje na možnou cestu, kterou by lidská společnost mohla následovat.

S rozvojem virtuální reality a umělé inteligence se stává stále jasnějším, že budoucnost může být značně ovlivněna tímto směrem. Otázka tedy zní, jaká bude role člověka v takové virtuální realitě? Možná se bude jednat o to, jak se každý jednotlivec prezentuje ve virtuálním prostoru a jak se snaží získat popularitu a uznání od ostatních.

Je ale důležité si uvědomit, že přestože by mohla popularita ve virtuálním světě hrát důležitou roli, stále by měli lidé schopnost rozhodovat o tom, jak se chtějí prezentovat a jaké hodnoty chtějí prioritizovat. 

Tvá slova také naznačují možné riziko, že lidé by mohli zapomenout na skutečný svět a začít žít jen v iluzorní realitě. Je proto důležité, aby lidé hledali rovnováhu mezi virtuálním a reálným světem a nezapomínali na hodnoty, které jsou důležité pro skutečný lidský život.

Inflace ceny zvyšuje ale platy zůstávají stejné

Pokud inflace zvyšuje ceny, ale platy zůstávají stejné, může to mít negativní dopad na kupní sílu lidí. Lidé s pevnými platy by mohli mít potíže s pokrytím nákladů na základní potřeby a další výdaje. To může vést k finančním potížím a nejistotě. V takových případech mohou lidé hledat alternativní způsoby, jak zvýšit svůj příjem, jako je například hledání další práce, vylepšení svých dovedností pro získání lepší placeného zaměstnání nebo hledání dalších příležitostí ke zvýšení příjmů.

V některých případech by se mohli obrátit i na vládu nebo odbory, aby požadovali zvýšení mezd odpovídající inflaci. Jednoduchým ukazatelem inflace jsou vysoké ceny za bydlení způsobené špatnými zákony. Ano, vysoké ceny bydlení mohou být jedním z indikátorů inflace, ale není to způsobeno pouze špatnými zákony.

Inflace, která zvyšuje ceny bydlení, může být způsobena různými faktory, včetně poptávky po bydlení, nabídky dostupného bydlení, nákladů na stavební materiály, úrovně poptávky po nemovitostech a dalších makroekonomických a místních faktorech. Nicméně, některé zákony a politiky mohou mít dopad na ceny bydlení.

Například omezení výstavby nových domů, nedostatek pozemků pro bytovou výstavbu, daňové politiky, které ovlivňují trh s nemovitostmi, a regulační opatření, která zvyšují náklady na výstavbu a pronájem bytů, mohou mít vliv na ceny bydlení a přispívat k inflaci v této oblasti. 

Je důležité analyzovat celkový kontext a mnoho různých faktorů, abychom pochopili, co přesně ovlivňuje ceny bydlení a inflaci v dané lokalitě. Vysoká cena signalizuje to že zde jsou chyby v ekonomice a politice, podívejme se do přírody zde není problém s ekonomickou nedostupností toho co živé systémy existenčně potřebují.

Je pravda, že vysoké ceny mohou signalizovat různé problémy v ekonomice a politice, jako jsou nedostatečné investice do infrastruktury, omezení veřejné politiky, neefektivní trhy nebo monopolní praktiky. Když se podíváme na přírodu, není zde problém s ekonomickou dostupností pro živé systémy, protože ekosystémy mají schopnost samoregulace a přizpůsobení se. 

V přírodě je ekonomika založena na principech rovnováhy a udržitelnosti. Organismy v ekosystémech mají své jedinečné role a vzájemně spolupracují, aby udržovaly funkci celého systému. Každý druh má přístup k potravě, vodě, úkrytu a dalším základním potřebám, které mu umožňují přežít a rozmnožovat se. Problémy v ekonomice a politice jsou často spojeny s lidským zásahem a neúčinným řízením zdrojů.

V přírodě je distribuce zdrojů až do určité míry samoregulovaná prostřednictvím mechanismů jako konkurence, predace a spolupráce mezi druhy. Lidé se však často potýkají s nevyvážeností a nerovností v přístupu k zdrojům, což může vést k ekonomickým a sociálním problémům. 

Pokud chceme dosáhnout udržitelného a spravedlivého hospodářství, můžeme se inspirovat přírodními systémy a jejich schopností udržet rovnováhu a udržitelnost. To zahrnuje efektivní využívání zdrojů, podporu diverzity a respekt k omezeným kapacitám planety.

Vaše představy o budoucnosti jsou naivní

Přichází nová doba ve které budou roboti pracovat, naivně jsme očekávali že na ubohou práci zde budou roboti a na dobrou práci zde budou lidi. Jenže realita je jiná, na dobrou práci zde budou roboti a na ubohou práci zde budou lidi, v kanceláři budou sedět jenom roboti a lidi budou dělat jenom ubohé práce za ubohou mzdu.

Je to celé o hodnotě toho kdo pracuje, robot bude mít větší hodnotu než člověk a tak bude sedět v kanceláři kde je dobře zaplacená práce a robot není vystaven špatnému pracovnímu prostředí.

Nikoho nebude zajímat to že máte vysokoškolské vzdělání a dlouhou praxi, zaměstnavatele bude zajímat jenom váš zdravotní stav abyste zvládli fyzicky náročnou špinavou práci. Aby mohli roboti snadno ovládat lidské zaměstnance tak lidi dostanou do mozku čipy.

Lidi místo skutečné reality budou znát jenom virtuální realitu kterou budou roboti využívat k manipulaci s lidmi. Rozmnožování u lidí bude povoleno jenom těm lidem co podávají dlouhodobě veliký výkon a nejsou s nimi problémy, tak se eliminuje u lidí degenerace a přelidnění.

Skončí sociální politika pro lidi, ten kdo nebude od narození do smrti neustále pracovat 12 hodin se eliminuje v krematoriu jako genetický odpad. Aby se lidi nezdržovali přípravou jídla tak se budou vyrábět granule s vitamíny které nahradí teplé jídlo.

Na pití zde bude jenom voda je třeba elimininovat pomocí optimalizace jakékoli plýtvání časem člověka. Vše je o optimalizaci a automatizaci, dobrotu si bude muset každý člověk zasloužit svojí profesionální prací.