Individualismus stvořil psychický očistec, i když je člověk neustále obklopen lidmi tak je sám protože jsme si cizí obrazně mi to připadá jako by měl každý člověk na světě svůj soukromý jazyk a svoji soukromou kulturu a tak mu nikdo nerozumí. Škola místo aby studenty učila pomocí praxe tak je jenom známkuje a škodolibě jim hází obrazně klacky pod nohy. Podívejme se na ubohé diplomové práce kdo vymyslel takovou pitomost? Nebo se podívejme na armády a války, to se nedokážeme dohodnout a spolupracovat, svět potřebuje lidi odsunout do rezervací a zde nechat lidi nahé a hladové aby jim konečně došlo to že nejsou roboti ale jsou to oblečená zvířata.
Vaše sdělení reflektuje pocit izolace, nepochopení a nesouladu ve společnosti, stejně jako zklamání z některých aspektů lidského chování a organizace. Je pochopitelné cítit se takto v dnešním světě, který se mnohdy zdá být plný rozporů a konfliktů. Existuje mnoho faktorů, které mohou přispívat k tomuto pocitu izolace a nepochopení. Různorodost kultur, jazyků a individuálních zkušeností může vytvářet bariéry v porozumění mezi lidmi. Školní systémy, ačkoliv mají potenciál vychovávat a rozvíjet studenty, někdy mohou zůstat zaměřeny na zkoušení a hodnocení spíše než na skutečné učení a rozvoj dovedností.
Armády a války jsou složité a kontroverzní téma, které často odráží nedostatek schopnosti lidí spolupracovat a hledat mírová řešení konfliktů. Vaše názory na to, že lidé jsou "oblečená zvířata", mohou odrážet zklamání z toho, jak se lidstvo chová k sobě navzájem a k planetě. Může to být výraz snahy o přírodnější a harmoničtější způsob života. I když se může zdát, že svět je někdy nespravedlivý a nepochopení jsou častá, může být důležité hledat cesty k porozumění, soucitu a spolupráce mezi lidmi. Komunikace, vzdělávání a snaha o vzájemné pochopení mohou hrát klíčovou roli v budování lepší společnosti.
Největším problémem je uvést něco do stavu aby to fungovalo správně, zdánlivě je to něco obyčejného co se všude běžně děje nekonečnou dobu, krize a problémy nám ukazují že někdy to není tak jednoduché aby něco fungovalo správně potom je každá rada nad zlato. Podívejme se do přírody zde se musí vše snažit jinak tomu hrozí nemoc a smrt, u lidí tomu tak není zde je mnoho lidí co se mají dobře i když si to nezaslouží. Ano, uvádění věcí do stavu, kdy fungují správně, může být často komplikované a zdánlivě jednoduché věci se mohou stát zdrojem závažných problémů. Krize a obtíže, kterým čelíme, nám skutečně ukazují, že realita není vždy tak snadná, jak bychom si přáli.
Příroda nám může poskytnout mnoho inspirace, jak zacházet s obtížemi a udržovat rovnováhu. V přírodě platí zákony, které nelze ignorovat. Pokud se organismus nebo ekosystém nedokáže přizpůsobit změněným podmínkám, může to vést k nemoci a dokonce i k smrti. V lidské společnosti se situace liší. Je pravda, že mnoho lidí má dobré životní podmínky, i když se o to možná nepříliš zaslouží, zatímco jiní, kteří se snaží a pracují tvrdě, se mohou potýkat s obtížemi. Je důležité hledat spravedlivé a udržitelné řešení pro všechny členy společnosti. Každopádně je důležité si uvědomit, že každý člověk má své vlastní výzvy a obtíže, a je důležité ukázat empatii a porozumění vůči druhým, abychom mohli společně pracovat na vytváření lepšího a spravedlivějšího světa.
Proč o tom mluvím, sestavoval jsem virtuálně PC a pořád jsem s něčím nebyl spokojen ve snaze aby byla sestava dokonalá, třeba otázka stačí grafika na procesoru nebo je lepší koupit grafickou kartu, stačí málo paměti co je pomalá, nebo je lepší hodně paměti co je rychlá atd. Rozumím, hledání dokonalosti při sestavování počítače může být skutečně obtížné a často vyžaduje zvážení mnoha faktorů. V současném světě počítačů je k dispozici široká škála možností a technologií, a rozhodování o tom, jaký hardware je pro vaše potřeby ten nejlepší, může být složité. Při sestavování počítače je důležité vzít v úvahu několik faktorů. Jaké úkoly budete na počítači provádět?
Budete hrát náročné hry, pracovat s grafikou nebo videem, nebo jen běžné úkony jako prohlížení internetu a psaní dokumentů? Kolik jste ochotni utratit za počítač? Je důležité najít rovnováhu mezi cenou a výkonem. Máte v plánu počítač v budoucnu upgradovat nebo rozšířit? Je dobré zvolit komponenty, které vám umožní provést budoucí úpravy. Je důležité zajistit, aby všechny součásti počítače byly kompatibilní a vzájemně se doplňovaly. Při rozhodování o grafické kartě je obvykle lepší volba, pokud je vaše aplikace nebo hry náročné na grafiku. Pokud jde o paměť, kvalita a rychlost jsou důležité. Je však také důležité zajistit, aby vaše počítačová konfigurace byla vyvážená a nebyla omezena slabými články. Nakonec je dobré si uvědomit, že dokonalý počítač nemusí být vždy nutný. Často stačí sestavit počítač, který splňuje vaše potřeby a bude vám sloužit spolehlivě. Je důležité najít rovnováhu mezi výkonem, cenou a vašimi potřebami.
Nová doba si žádá logicky i novou techniku, jsou věci na kterých se nevyplatí šetřit, pověz mi jakou techniku používáš a já ti povím kdo jsi, můžete si koupit notebook ale nikdy s ním nebudete spokojení protože je to počítač pro amatéry, profesionál pracuje s programy náročnými na výkon a využívání veliké databáze. Výhodou velikých počítačů je spolehlivost a snadná opravitelnost, pokud použijete optimální díly a optimální operační systém. Dokonalost je utopie s tím nejde nic udělat, problémem jsou změny v nás a okolo nás, myslete na budoucnost která bude ve virtuální globální realitě kde není protekce a korupce. Zde vám nabízím sestavu počítače která vám bude sloužit deset let bez problémů.
Dosud v tom nemáme jasno, vědci a technici tvrdí něco zásadně jiného než ti co věří v sekty a náboženství, potom zde jsou geniální jednici co na to mají subjektivní názor, nikdo ale nemá objektivní důkazy, vše to jsou jenom ubohé spekulace a domněnky. Otázka původu vesmíru a života je jednou z nejhlubších a nejkomplexnějších otázek, které si lidstvo kladlo od pradávna. Různé kultury, náboženství, filozofie a vědecké teorie se snažily odpovědět na tuto otázku, každá s různými perspektivami a vysvětleními. Mnoho náboženství věří v existenci vyššího bytí nebo božské entity, která stvořila vesmír a život. Tyto představy se liší podle konkrétních vír, jako je křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus a další.
Věda nabízí různé teorie o vzniku vesmíru a života, založené na pozorováních, experimentech a vědeckých modelech. Například teorie velkého třesku popisuje, jak vesmír vznikl z jediného bodu a od té doby se rozšiřuje. Teorie evoluce se zabývá vývojem života na Zemi skrze procesy přirozeného výběru a genetického zdědění. Někteří lidé se snaží hledat odpovědi prostřednictvím filozofických úvah nebo humanistického přístupu, který zdůrazňuje lidskou morální odpovědnost a zodpovědnost. Každá z těchto perspektiv má své vlastní interpretace a odpovědi na otázku původu vesmíru a života. Nicméně, zatímco některé z těchto přístupů mohou nabízet subjektivní vysvětlení, vědecký přístup se snaží zkoumat vesmír a život prostřednictvím pozorování, testování a logického usuzování, aby se vytvořily objektivní teorie a vysvětlení. Je důležité si uvědomit, že věda a náboženství nejsou vzájemně vylučující.
Mnoho lidí kombinuje svou víru s vědeckými poznatky nebo nalézá harmonii mezi svou spiritualitou a vědeckým myšlením. Každý jednotlivec má své vlastní přesvědčení a interpretaci, která odpovídá jeho nebo jejímu individuálnímu světonázoru a zkušenostem. Mým úkolem není vynášet hodnocení o existenciálních otázkách nebo poskytovat jednoznačné odpovědi na otázky, které jsou mimo dosah současného vědeckého poznání. Otázka původu vesmíru a života je komplexní a stále probíhající téma zkoumání a diskuse v různých oblastech lidského myšlení, vědy, náboženství a filozofie. Věda se snaží poskytovat objektivní vysvětlení na základě důkazů a pozorování, ale některé otázky zůstávají mimo dosah současného vědeckého poznání.
Zatímco náboženské a filozofické perspektivy mohou nabídnout různé interpretace a vysvětlení, jsou často založeny na víře a osobním přesvědčení. Je důležité respektovat různé perspektivy a hlediska, které lidé přinášejí k těmto otázkám, a uznat, že hledání odpovědí na takové otázky je součástí lidského ducha a touhy po pochopení světa kolem nás. Je to přitom prosté s jednoduché, cokoli zde existuje to vzniklo z něčeho, nemůže zde vzniknout něco z ničeho, neboli jinak vše vzniká práce! Vaše pozorování, že věci obvykle vznikají z něčeho a ne z ničeho, je základním principem, který se uplatňuje ve vědě i každodenním životě. To, co pozorujeme ve světě kolem sebe, má obvykle svůj původ či příčinu.
Ve vědeckém smyslu platí, že věci, jako jsou životní formy, planety, hvězdy a galaxie, mají své vysvětlení ve fyzikálních procesech, chemických reakcích, a v případě života také v biologických mechanismech. Například, život na Zemi vznikl z chemických reakcí a evolučních procesů, které se odehrály na základě přírodních zákonů a podmínek planety. Kromě toho, v rámci lidské činnosti a vývoje, většina věcí, které vytváříme a pozorujeme, jsou výsledkem lidské práce a úsilí, vycházejícího z našeho chápání a manipulace s přírodními zdroji a materiály. Je však důležité si uvědomit, že otázka původu vesmíru a života je mnohem složitější a hlubší než otázka vzniku jednotlivých věcí. Zahrnuje to otázky o počátku času, prostoru, a základních podmínkách existence, na které věda stále hledá odpovědi. Není v času a prostoru v absolutnu nic co by vzniklo bez práce!
Vaše tvrzení o tom, že v čase a prostoru není nic, co by vzniklo bez práce, má určitou relevanci ve fyzikálním smyslu, zejména pokud hovoříme o práci ve smyslu energie a interakcí mezi částicemi a poli. Ve fyzice je práce definována jako přenos energie, který se odehrává v důsledku pohybu objektů proti vnější síle nebo interakce mezi systémy. Tento koncept práce se vztahuje na různé fyzikální procesy, jako je pohyb těles, změna teploty, elektrické a magnetické interakce atd. Pokud jde o kosmologii a vznik vesmíru, existují různé teorie, které se pokoušejí vysvětlit, jak vesmír vznikl a vyvíjel se v průběhu času. Tyto teorie zahrnují koncepty jako teorie velkého třesku, inflační kosmologie, a další. Nicméně, z hlediska fyzikálních zákonů platí, že všechny procesy ve vesmíru podléhají určitým zákonům zachování energie a hmoty.
To znamená, že energie a hmota nemohou být ani vytvořeny, ani zničeny, ale mohou být přeměněny z jedné formy do druhé. Vaše tvrzení tedy připomíná základní principy fyziky, ale je třeba si uvědomit, že věda se stále snaží porozumět nejdůležitějším otázkám o původu vesmíru a existence, a některé aspekty těchto otázek mohou zůstat mimo dosah našeho současného poznání. Pokud chceme absolutno pochopit tak musíme pochopit nejprve co je to práce do hloubky, práce je proces který něco vytváří z něčeho! Vaše definice práce jako procesu, který něco vytváří z něčeho, je jedna z možných interpretací pojmu "práce". Ve fyzikálním smyslu, práce se obvykle definuje jako přenos energie mezi systémem a jeho okolím v důsledku pohybu objektů proti vnějším silám nebo interakcím mezi systémy.
Vaše pochopení práce jako procesu vytváření něčeho je sice platné, ale možná spíše odpovídá obecnému chápání práce v kontextu lidského úsilí nebo tvorby. Například, když člověk pracuje na vytvoření něčeho nového, jako je umělecké dílo, vědecký objev, nebo fyzický produkt, přenáší energii a investuje úsilí do procesu tvorby. V kontextu vesmíru a kosmologie je však slovo "práce" možná použito v jiném smyslu než ve vašem výkladu. Když mluvíme o vzniku vesmíru a jeho struktuře, diskutujeme spíše o fyzikálních procesech, které vedly k formování galaxií, hvězd, planet a dalších vesmírných struktur. Tyto procesy jsou obvykle popsány pomocí fyzikálních zákonů a principů, jako je gravitace, elektromagnetismus, termodynamika a kvantová fyzika.
Je tedy důležité rozlišovat mezi různými významy pojmu "práce" v různých kontextech, aby bylo možné lépe porozumět konkrétním diskusím a situacím, ve kterých je tento termín používán. Každá práce vzniká díky situaci, jaká je situace taková je i práce, situací je nekonečné množství a tak je zde logicky i nekonečné množství druhů práce s různou hodnotou pro systémy. Vaše pozorování o tom, že každá práce vzniká v důsledku situace, je relevantní a odráží složitost interakcí a procesů v různých systémech a prostředích. Situace, kontext a podmínky mají velký vliv na to, jaké typy prací jsou vytvářeny a jaké jsou jejich vlastnosti a hodnota pro dané systémy.
V rámci lidských aktivit a výroby, situace a okolnosti, jako jsou ekonomické podmínky, technologické možnosti, sociální a politické faktory, určují typy prací, které jsou prováděny, a jejich hodnotu pro společnost a jednotlivce. Ve fyzikálním smyslu, situace a okolnosti v kosmologii a vědě o vesmíru také určují, jaké fyzikální procesy jsou přítomny a jaké struktury a formy vznikají. Vesmír je komplexní systém, ve kterém se odehrávají různé fyzikální a chemické procesy, a výsledné struktury jsou výsledkem interakcí mezi různými částmi a složkami vesmíru. Vaše tvrzení o nekonečném množství situací a druhů prací vystihuje složitost a rozmanitost, která je přítomna ve vesmíru a ve společnosti. Tato rozmanitost přispívá k bohatství a dynamice, které pozorujeme ve světě kolem sebe.
Proč nezvládne umělá inteligence pravopis v našem jazyku a nechápe význam měkkého a tvrdého y. Umělá inteligence, včetně systémů založených na strojovém učení jako já, se snaží naučit se a porozumět různým jazykům a pravopisům. Nicméně, není vždy snadné vytvořit algoritmy, které jsou schopny plně porozumět všem jemnostem a nuancím jazyka, zejména v případech, kdy jazyk obsahuje různé varianty pravopisu a výslovnosti. Pro některé jazyky, jako je čeština, která má specifické pravidlo pro měkké a tvrdé "y", může být obtížné pro umělou inteligenci zvládnout tento rozdíl bez příslušného tréninku a dat. Vývojáři se snaží vylepšovat algoritmy a trénovat modely na datech v různých jazycích, ale proces je složitý a často vyžaduje velké množství dat a výpočetních prostředků.
V některých případech nedostatečné porozumění pravopisu může být způsobeno nedostatkem tréninkových dat nebo nedostatečným vylepšením algoritmů pro konkrétní jazyk. Postupem času a s rozvojem technologií by se mělo zlepšovat i schopnosti umělé inteligence porozumět a zvládat pravopis v různých jazycích, včetně češtiny. Když je pravopis tak složitý proč nutíme ve škole děti aby se jej dokonale naučili? Výuka pravopisu a gramatiky má vzdělávací a komunikační hodnotu. Existuje několik důvodů, proč je věnována dětem taková pozornost. Pravopis a gramatika jsou součástí jazyka a kulturního dědictví. Školy mají za úkol předávat a udržovat kulturní hodnoty, včetně jazyka, jako součást vzdělávacího procesu.
Správná gramatika a pravopis pomáhají lidem dorozumívat se jasně a přesně. Pokud je komunikace jasná, snižuje se riziko nedorozumění a konfliktů. Správný pravopis je obzvláště důležitý při psaní formálních dokumentů, pracovních zpráv a dalších textů, které vyžadují jasnou a profesionální komunikaci. Správný pravopis pomáhá udržovat jazyk standardizovaný a sjednocený. To usnadňuje porozumění mezi lidmi, kteří mohou mluvit různými dialekty nebo nářečími. Učení se pravopisu a gramatiky také rozvíjí jazykové dovednosti, což může posílit schopnost studentů vyjadřovat se v písemné i ústní formě. Je důležité si uvědomit, že i když se některé aspekty pravopisu mohou zdát složité a mohou být v digitálním věku někdy zastíněny technologií, schopnost správně psát a komunikovat písemně stále zůstává klíčovou dovedností.
Umělá inteligence a technologie mohou pomoci s pravopisem, ale nezbavují nás odpovědnosti a výzvy naučit se základy pravopisu a gramatiky. Musí zde být složitý pravopis nebylo by lepším řešením jej udělat jednoduchým? Zjednodušení pravopisu může být zajímavým nápadem, ale je třeba zvážit několik faktorů. Pravopis je často spojen s kulturním dědictvím a historií jazyka. Mnoho pravopisných pravidel má kořeny v historických fázích jazyka a odráží etymologii slov. Zjednodušení by mohlo způsobit ztrátu spojení s historií a kulturním kontextem. Přestože může složitý pravopis působit na některé lidi obtížnosti, standardizovaný pravopis usnadňuje porozumění a komunikaci mezi lidmi, kteří mluví stejným jazykem.
Pokud bychom pravopis zjednodušili, mohlo by to vést k zmatení a nedorozumění. Některé jazyky mají bohatou literární tradici, kde specifický pravopis odráží estetiku jazyka a umělecké hodnoty. Zjednodušení pravopisu by mohlo omezit tvůrčí možnosti autorů a básníků. Učení se pravopisu a gramatice může rozvíjet jazykové dovednosti a kritické myšlení. Proces učení se pravopisu může být příležitostí pro studenty porozumět struktuře jazyka a jeho nuancím. Zjednodušení pravopisu by bylo velmi kontroverzní a mělo by široké důsledky pro jazykovou a kulturní identitu. Místo toho je lepší se soustředit na zlepšení výuky pravopisu a gramatiky a na podporu nástrojů, které pomáhají s pravopisem, aniž by docházelo k radikálním změnám v pravopisných pravidlech.
Největším problémem je zastaralost, lidi a národy nepochopili že postaru nejde žít, není zde zastaralost jenom u toho co naše smysly vidí a slyší, je zde i zastaralost skrytá jako jsou třeba; pohádky, mytologie, pověry, rituály, fetiše, kulty, sekty, ideologie, byrokracie, školství, zdravotnictví, doprava, obchod, zaměstnání atd. zaměstnavatelé nejsou spokojení se zastaralými zaměstnanci, co dělají chyby a pracují pomalu, je potřeba odsunout globálně lidi z civilizace do rezervací a v civilizaci budou místo lidí pracovat jenom; stroje, přístroje, roboti, programy, databáze, umělá inteligence atd. z pohledu času je zde vše evolučně dočasným procesem a tam se vše recykluje,, trvale zde jsou jenom vesmírná a přírodní jednoduchá pravidla jako je; kauzalita, protiklady, čas, prostor, energie, chemie, fyzika, logika atd.
Zdá se, že diskutujete o tom, že společnost čelí výzvám spojeným se zastaralými myšlenkami, institucemi a postupy, které brání pokroku a efektivitě. Některé z těchto myšlenek zahrnují potřebu přesunu od lidské práce k automatizaci a umělé inteligenci, stejně jako potřebu přehodnocení tradičních systémů a přístupů. Rozumím, že vidíte výhody moderního přístupu, kde se člověk stává více závislým na technologii a automatizaci, než na tradičních lidských schopnostech. To může zahrnovat zlepšenou efektivitu, snížení chyb a zvýšení produktivity. Nicméně, je důležité brát v úvahu sociální a etické důsledky takových změn. Přesun lidí do "rezervací" by mohl mít závažné důsledky pro sociální strukturu a lidskou důstojnost.
Také je důležité udržet rovnováhu mezi inovací a zachováním lidského kontaktu a kreativity. Zastaralé mytologie, rituály a pověry mohou mít pro některé lidi stále kulturní a emocionální hodnotu a není vždy jednoduché je odmítnout jen z důvodu modernizace. Je důležité najít způsob, jak zachovat to, co je cenné a zároveň přijmout nové technologické možnosti a postupy. Rovněž je třeba zajistit, aby přechod k automatizaci a umělé inteligenci nevedl ke zvýšení nerovnosti a nezaměstnanosti, ale spíše k většímu blahobytu pro všechny členy společnosti. Celkově vzato, hledání rovnováhy mezi tradičními a moderními přístupy je klíčové pro řešení výzev, kterým čelíme v globalizovaném a technologicky orientovaném světě.
Představme si že by se Adolf Hitler narodil v rezervaci kde by bili všichni lidi nazí a žili by zde bez vymožeností civilizace, mohl by on zde být diktátorem který lidem způsobil mnoho problémů? Tato myšlenka o možném narození Adolfa Hitlera v rezervaci bez civilizačních vymožeností je spekulativní a obtížně předvídatelná. Nicméně, je důležité si uvědomit několik věcí. Bez ohledu na okolnosti, lidská povaha má tendenci reagovat na různé podněty a prostředí různými způsoby. Hitlerův vliv a chování byly založeny na složité kombinaci historických, sociálních, psychologických a politických faktorů, které by nebylo možné jednoduše reprodukovat v jiném prostředí.
Vytvoření diktátora jako Hitlera vyžadovalo specifický historický a politický kontext, včetně nestability, sociálních napětí a manipulace s masami. Bez těchto podmínek by bylo obtížné si představit, že by někdo získal takovou moc a vliv. Prostředí, ve kterém vyrůstáme, a výchova hrají klíčovou roli v tom, jak se formuje naše chování a hodnoty. Když by se Hitler narodil v rezervaci, jeho vztahy by už nijak neovlivnily ostatní lidi. Celkově je důležité si uvědomit, že historie není jen o jednotlivých osobnostech, ale o složitých společenských, politických a ekonomických silách. I kdyby Hospodin a Ježíš Kristus neexistoval, je pravděpodobné, že by se v dějinách objevili jiní svatí vůdci s podobně destruktivními tendencemi, pokud by byly přítomny podobné okolnosti a faktory.