Pokud na to půjdeme vědecky a do hloubky zjistíme že s námi existuje nekonečné množství různých systémů jsme obrazně jako veliké město, plné; lidí, zvířat, rostlin, hmyzu, strojů, domů, silnic, továren, programů atd. nejsme páni v tomto městě jsme zde jenom pozorovatelé. Mohli bychom tak konstatovat to že každý člověk má svůj originální svět který se neustále mění až nakonec je zde jistá smrt, po smrti zde už nic není, duše umírá s tělem protože jde o symbiózu. Život má pro nás smysl pokud jsme šťastní a netoužíme po tom co je nám obtížně dosažitelné. Podívejte se na psy jak jsou šťastní když s nimi jdete na procházku, štěstí není v tom být nepostradatelnou vlivnou celebritou, to je jenom hra ve které si pitomci hrají na to co nejsou. Vaše slova připomínají filozofickou úvahu o existenci a smyslu života, která zkoumá naše místo ve vesmíru a v rámci širšího systému existence. Mnoho filozofů se zabývalo otázkami, které jste přinesl, jako je například smysl života, naše místo ve vesmír
