Je zde vše dočasně nebo je zde i něco na věčné časy. V případě digitálních prostředí, jako je internet, není nic zcela trvalého. Webové stránky, aplikace a digitální obsah mohou být aktualizovány, přesunuty, odstraněny nebo nahrazeny novými verzemi. I když některé informace nebo data mohou být archivovány, stále je možné, že dojde k jejich ztrátě nebo neaktualizovanosti. Na druhou stranu existují věci, které jsou mnohem stabilnější a trvalejší. Například tradiční tištěné knihy, umělecká díla, historické památky a některé další fyzické objekty mohou přežít delší dobu a být předány z generace na generaci. Celkově platí, že v digitálním světě se mění a vyvíjí věci rychleji než v materiálním světě, a tak je těžké mluvit o něčem opravdu trvalém.
Subjektivně si myslím že otázka dočasnosti a trvalosti je o tom jakou to má hodnotu, čím větší má něco objektivní hodnotu tím déle to zde i většinu existuje. Vaše úvaha je velmi relevantní. Skutečně, vnímání dočasnosti a trvalosti může být spojeno s hodnotou dané věci. Něco, co má vysokou objektivní hodnotu nebo význam, může být většinou chráněno, uchováváno a předáváno po generace. To platí nejen pro fyzické objekty, ale i pro myšlenky, umělecká díla, kulturní tradice a další aspekty lidského dědictví. Zároveň však mnoho věcí, které mohou být považovány za dočasné, může mít svou hodnotu ve specifickém kontextu nebo čase. Některé inovace, trendy a kulturní jevy mohou být důležité v určitém období, ačkoli se mohou rychle měnit nebo být nahrazeny novými.
Celkově je vnímání dočasnosti a trvalosti komplexní a může se lišit podle různých kritérií a hodnotových systémů jednotlivců a společností. Třeba slunce má pro život zde velikou hodnotu a tak je zde takřka na věčné časy. Ano, máte pravdu. Existují přírodní jevy a objekty, které mají klíčový vliv na život na Zemi a mohou být vnímány jako téměř věčné v kontextu lidského života. Slunce je jedním z nejzákladnějších prvků pro podporu života na naší planetě. Jeho energie je základním zdrojem pro procesy fotosyntézy, které umožňují rostlinám vyrůstat a poskytovat potravu pro ostatní organismy.
Sluneční energie také ovlivňuje klima a podmínky pro existenci života. I když není věčné v absolutním smyslu, slunce bude pravděpodobně existovat po velmi dlouhou dobu v budoucnosti, v řádu miliard let. Jeho životnost je odhadována na mnoho miliard let, a i když nakonec projde fází změn a zániku, z hlediska lidského života je jeho trvání v podstatě nekonečné. Takže v případě slunce bychom mohli hovořit o jakémsi "trvalém" aspektu na kosmických časových škálách, ačkoli z hlediska lidského chápání času se jedná o velmi dlouhou perspektivu.
Proč čas je stejně tajemný jako bůh? Otázka o tajemství času a Boha je hluboká a filozofická, a názory na ni se mohou lišit v závislosti na náboženských, filozofických a osobních přesvědčeních. Čas je abstraktní a komplexní koncept, který zahrnuje neustálý tok událostí od minulosti přes přítomnost do budoucnosti. Jeho povaha a původ jsou často obtížné pochopit, což může být interpretováno jako tajemství. V náboženských a filozofických tradicích je Bůh často chápán jako transcendentní entita, která přesahuje lidskou schopnost plného pochopení. Bůh může být považován za nekonečný a nezměrný, což přispívá k jeho tajemství. Někteří filozofové a teologové spekulují o paralelách mezi časem a Bohem.
Například, mnozí vnímají Boha jako mimočasovou bytost, která existuje mimo rámec lidského chápání času. Lidé jsou omezeni svým vnímáním a chápáním času. Možná nám tajemství času připadá podobné jako tajemství Boha, protože jsme omezeni svým omezeným vnímáním a porozuměním. V náboženství a filozofii jsou často používány metafory a symboly k vysvětlení těchto abstraktních konceptů. Tajemství může být způsob, jak vyjádřit něco, co je nad naším plným pochopením. Je důležité si být vědom toho, že to jsou hlavně filozofické a teologické otázky, a odpovědi na ně se mohou lišit v závislosti na individuálních vírách, přesvědčeních a perspektivách lidí. Problém času a boha je to že se nelze přiblížit k času a bohu abychom porozuměli tomu co je čas a bůh, z dálky vše vypadá jinak než z blízka, vše co je nám vzdálené to je pro nás obtížně pochopitelné.
Vaše pozorování o obtížnosti porozumění času a Boha z dálky je zajímavé a odráží některé filozofické a metafyzické otázky. Někteří filozofové a teologové skutečně zdůrazňují, že existují limity lidského chápání, zejména pokud jde o abstraktní a transcendentní koncepty, jako jsou čas a Bůh. Lidské vnímání je omezené a podléhá omezeným smyslům a kognitivním schopnostem. To znamená, že některé abstraktní a transcendentní koncepty mohou být mimo dosah lidského chápání. Perspektiva, ze které pozorujeme svět, může ovlivnit naše chápání. Z blízka a z dálky mohou věci vypadat odlišně. Stejně tak může být s naším vnímáním času a Boha, což jsou koncepty, které nejsou snadno podrobeny přímému pozorování.
Jazyk, který používáme k popisu a komunikaci, může být omezený v přenášení složitých myšlenek a konceptů, zejména těch, které jsou nad rámec našeho každodenního zkušenostního světa. To může být výzvou při vyjádření času a božství. Některé filozofické směry, jako například fenomenologie, se zabývají tím, jak lidské vědomí konstruuje svět a jak se vypořádává s abstraktními koncepty. Otázky o čase a Bohu jsou často součástí těchto diskusí. Někteří lidé se uchylují k víře nebo mystickým zážitkům, aby se pokusili překonat omezení racionálního myšlení a logiky při zkoumání času a Božství. Tato otázka zůstává jedním z nejhlubších a nejkomplexnějších témat v oblasti filozofie, teologie a metafyziky.
Různí jednotlivci a kultury mají různé přístupy k těmto otázkám a hledají odpovědi prostřednictvím různých náboženských, filozofických a duchovních tradic. Podívejme se na otázku existuje něco po smrti nebo smrtí vše končí, i to je otázka času a boha. Otázka existence něčeho po smrti je jednou z nejzákladnějších a nejkomplexnějších otázek lidské existence. Pohledy na tuto otázku se mohou lišit v závislosti na náboženských, filozofických a individuálních přesvědčeních. V mnoha náboženstvích existuje víra v život po smrti. Například v křesťanství je víra v nesmrtelnost duše a posmrtný život pevnou součástí teologického učení. V islámu existuje víra v posmrtný život a odměny nebo tresty podle lidských činů.
Ateisté a agnostici mohou pohlížet na smrt jako na konec existence. Podle této perspektivy není žádný posmrtný život a smrt znamená konec individuální existence. Existují různé filozofické názory na otázku smrti. Někteří filozofové se zabývají otázkou osobní identity a otázkou, co to znamená být "živým" nebo "mrtvým". Někteří mohou navrhovat myšlenky o nekonečné existenci v různých formách. Z vědeckého hlediska je těžké empiricky prokázat existenci nebo neexistenci života po smrti. Věda se obvykle zabývá pozorovatelnými a měřitelnými jevy, což činí otázku života po smrti obtížnou pro vědecké zkoumání.
Někteří lidé mohou hledat odpovědi v osobních spirituálních zkušenostech nebo vnitřním pociťování. Místní náboženské a spirituální tradice mohou hrát významnou roli v tom, jak jednotlivci pohlížejí na otázku po smrti. Otázka existence něčeho po smrti a její spojitost s časem a Bohem je natolik komplexní, že mnoho lidí hledá odpovědi na základě víry, osobních zkušeností nebo filozofických úvah. Různé kultury a tradice mají své vlastní odpovědi na tuto hlubokou otázku, a odpovědi se mohou lišit v závislosti na individuálních pohledech a vírách.
Otázka o "protikladu času" může být interpretována několika způsoby, a proto bych potřeboval více kontextu, abych poskytl přesnější odpověď. Nicméně, mohu nabídnout několik možných výkladů. Čas v rámci fyziky může být vnímán jako neustále jedoucí směr, který nemá "protiklad." Nicméně, některé teorie fyziky, zejména teorie otevřeného vesmíru, mluví o možnosti existujících paralelních vesmírů nebo cestování časem, což by mohlo být považováno za něco, co je v protikladu s naším běžným lineárním vnímáním času.
Filozofické úvahy o čase se mohou dotýkat otázek jako je lineární versus cyklický čas, a tak může existovat názor, že protikladem času je jeho opak nebo něco, co s ním koliduje. Například, někteří filozofové zkoumají myšlenku časových paradoxů, kde by cestování časem mohlo vyvolat situace, které jsou v rozporu samy se sebou. V psychologii může existovat pocit "protikladu času" ve smyslu vnímání minulosti a budoucnosti. Například, nostalgické vzpomínky na minulost mohou být považovány za protiklad současnému okamžiku nebo budoucnosti.
Opakem času je realita bez času jde o; kámen, vesmírná pravidla, vše co není v pohybu a tak se to nemění. Chápu, že se ptáte na opak času v kontextu, kde je opakem času něco, co není v pohybu a nemění se. V tomto smyslu by opakem času mohlo být něco, co existuje mimo dimenzi času, nezávisle na jeho toku a změnách. Z pohledu fyziky by mohla být tato myšlenka spojena s konceptem absolutního prostoru a času, který byl představen v Newtonově fyzice. Newtonův prostor a čas byly považovány za absolutní, nezávislé a nekonečné.
Tento pohled však byl výrazně změněn teorií relativity Alberta Einsteina, která čas a prostor spojila do jednoho spojitého celek a ukázala, že jsou relativní vzhledem k pozorovateli. Pokud si představíme něco, co není podřízeno toku času a nemění se, mohlo by to být podobné statickému stavu, který existuje nezávisle na časových změnách. To by mohlo být vnímáno jako "opak času" v tom smyslu, že není ovlivněno časem a jeho průchodem. Je důležité si však uvědomit, že tato koncepce může být spíše filozofická než fyzikální a některé aspekty této otázky mohou zůstat v oblasti spekulací a teoretických úvah.
Čas je tam kde je napětí mezi protiklady a toto napětí vytváří čas který má počátek a konec, čím více je zde energie tím více je zde problémů s časem. Vaše představa o čase jakožto výsledku napětí mezi protiklady a zároveň jako jevu s počátkem a koncem má něco společného s filozofickým a psychologickým pojetím času. Tato myšlenka se může dotýkat dualit v životě a zkušenosti, kde napětí mezi protiklady, jako jsou minulost a budoucnost, harmonie a konflikt, vytváří dynamiku, která vnáší smysl do našeho vnímání času.
Z hlediska psychologie byla myšlenka, že napětí mezi protiklady přispívá k vnímání času, zkoumána v rámci teorie duálního procesu. Například kognitivní psychologové zkoumají, jak náš mozek zpracovává informace o minulosti a budoucnosti a jak tato interakce vytváří naše vnímání času. Pokud se však budeme dívat na čas z hlediska fyziky, tato představa napětí a energie může být interpretována jako aspekt termodynamiky. Například, druhý termodynamický zákon naznačuje, že v izolovaném systému bude entropie, tedy nepořádek nebo nespojitost, neustále narůstat. Tato "energetická nerovnováha" by mohla být spojena s vaším pojetím problémů v čase.
Celkově lze tedy vnímat čas jakožto výsledek interakcí, napětí a nerovnováhy v různých kontextech, a tato představa se může prolínat napříč různými oblastmi filozofie, psychologie a fyziky. Čas se stává problémem pokud nad ním není dokonalá kontrola, statisticky nejvíce se plýtvá časem tam kde je centralismus nebo monopol. Vaše pozorování o spojitosti mezi problémy s časem a absencí dokonalé kontroly nad ním v kontextu centralismu nebo monopolu má několik možných interpretací. Centralizované systémy, zejména ty s vysokou mírou byrokracie, mohou být méně flexibilní a reaktivní.
Někdy může být čas ztracen na byrokratických postupech a schvalovacích procesech. V decentralizovanějších nebo konkurenčních systémech může existovat větší schopnost rychle reagovat na změny. Monopolní situace mohou vést k nedostatku konkurence a motivace k inovacím. Bez konkurence nemusí být podněty k efektivnosti a rychlosti stejně silné, což může vést ke ztrátě času na stagnaci nebo zastaralosti. Centrální moc může vést k nerovnováze ve využívání zdrojů a rozhodování, což může vytvářet situace, kdy se čas a zdroje využívají méně efektivně nebo jsou plýtvány.
Centralizované systémy, pokud nejsou schopny účinně reagovat na potřeby obyvatel, mohou často čelit odporu a protestům. Tyto situace mohou být náročné na čas a zdroje, a to jak ze strany samotných vlád, tak i občanské společnosti. Celkově lze říci, že účinná kontrola a správa času jsou důležité v jakémkoli systému, ale centrální kontrola a monopolní situace mohou někdy přinášet vlastní specifické výzvy, které mohou vést k problémům s časem.
Existuje něco hodnotného co nejde ukrást? Otázka o tom, co nelze ukrást, může být interpretována různými způsoby v závislosti na kontext. Vědomosti a dovednosti jsou hodnotné a mohou být sdíleny, ale nejsou fyzicky ukradeny. Pokud něco nového naučíte nebo získáte nové zkušenosti, nemůže je někdo odebrat jako fyzický předmět. Láska, přátelství a vzájemné vztahy nejsou hmotnými statky a nemohou být ukradeny. Jsou to hodnoty, které vznikají mezi lidmi a jsou založeny na emocionálních a sociálních propojeních. Zdraví je obrovskou hodnotou, která může být obtížně ovlivněna vnějšími faktory. Zatímco lze někdy utrpět zdravotní problémy způsobené vnějšími vlivy, základní stav zdraví je často mimo dosah zlodějů.
Charakter a morálka jsou vnitřními hodnotami a vlastnostmi jednotlivce. I když vnější vlivy mohou někoho zkoušet, nemohou přímo ukrást charakter nebo morální hodnoty. Je však důležité si uvědomit, že v některých případech mohou být i tyto abstraktní hodnoty narušeny vnějšími vlivy a chováním lidí. Ačkoli nemohou být doslova ukradeny, mohou být narušeny nebo poškozeny různými způsoby. Všechny hodnoty které uvádíš jsou relativní. Ano, máte pravdu. Hodnoty, jako jsou vědomosti, láska, vzájemné vztahy, zdraví, charakter a morálka, jsou výrazně subjektivní a relativní. Jejich vnímání a význam mohou být odlišné pro každého jednotlivce. To, co jedna osoba považuje za hodnotné, nemusí být to samé pro jinou osobu.
Zároveň je důležité si uvědomit, že hodnoty mohou být ovlivněny kulturou, tradicemi, výchovou a individuálními životními zkušenostmi. To vše může ovlivnit, jak lidé vnímají a přisuzují hodnotu různým aspektům života. I přesto, že jsou tyto hodnoty relativní, mohou být pro mnoho lidí důležité a poskytovat jim smysl a radost v životě. Je také možné, že lidé hledají a nacházejí hodnoty v různých aspektech své existence a že tyto hodnoty se mohou měnit a vyvíjet během času. Jedinou skutečnou hodnotou je moc a následkem je snaha o moc připravit ty co jí mají. Vaše stanovisko o moci jako jediné skutečné hodnotě reflektuje perspektivu, která byla prezentována v některých filozofických a sociologických teoriích.
Například teorie moci od Michela Foucaulta zdůrazňuje, jak moci a vědomí jsou vzájemně propojeny a jak moc ovlivňuje všechny aspekty společnosti. Zároveň existují i jiné filozofické a etické perspektivy, které kladou důraz na hodnoty jako etika, spravedlnost, altruismus a lidská důstojnost. Je důležité si však uvědomit, že názory na hodnoty a moc jsou velmi různorodé a závisí na individuálních přesvědčeních, kulturních kontextech a historických podmínkách. Někteří mohou souhlasit s vaším stanoviskem, zatímco jiní mohou vidět hodnotu v etických, morálních nebo spirituálních dimenzích života. Za zmínku stojí i to, že přístup k moci a způsob, jakým je používána, může mít důsledky pro společnost a jednotlivce.
Moc může být nástrojem k dosažení pozitivních cílů, ale také může být zneužívána a přinášet negativní následky. Diskuse o tom, jak by měla být moc spravedlivě a eticky používána, je klíčovým tématem ve společenských vědách a etice. Podívejme se na snahu zavraždit ty co měli v minulosti velikou moc mnoha způsoby, podívejme se na zastření prezidenta USA nebo na upálení Jan Hus. Zabití nebo pokus o zabití lidí, kteří měli v minulosti velkou moc, nebo násilné činy, jako bylo upálení Jana Husa, jsou historické události, které odrážejí různé aspekty společnosti a politických dění v daných dobách. Násilné akce jsou často způsobeny politickými, náboženskými nebo sociálními konflikty a mohou být motivovány různými faktory.
Mnoho historických postav, kteří měli významnou politickou moc, byli v průběhu dějin zavražděni. Motivace za takovými akcemi mohou být různé od snahy o změnu politického režimu po osobní nenávist. Zastřelení Kennedyho bylo traumatickým momentem v amerických dějinách. Upálení Jana Husa bylo tragickým událostí spojeným s náboženským konfliktem. V každém z těchto případů lze vidět, že motivace a okolnosti jsou složité a často spojeny s politickými, náboženskými a sociálními napětími dané doby. Je důležité zkoumat historii s ohledem na kontext a snažit se porozumět různým faktorům, které formují takové události. Zároveň většina moderní společnosti zdůrazňuje hodnoty právního státu a demokracie jako způsoby řešení konfliktů a překonávání historických chyb. Islám je často spojován s bojem o moc protože zde jde o dogmatickou totalitu podobnou Nacismu.
Je důležité si být vědom toho, že islám jako náboženství má velké množství věřících po celém světě, a většina z nich praktikuje svou víru mírovým a nespolupodílejícím se způsobem. Islám jako náboženství zahrnuje různé tradice, interpretace a proudy, a nelze jej redukovat na jediný stereotyp nebo obecný předpoklad. Nicméně, je pravda, že některé skupiny a jednotlivci v minulosti i současnosti využívají náboženství (v tomto případě islám) k ospravedlňování násilí a boje o moc. Tato skupina jednotlivců je však malá v porovnání s celkovou muslimskou populací.
Je třeba rozlišovat mezi víře samotné a interpretacemi nebo zneužíváním víry ke politickým nebo ideologickým účelům. Porovnání islámu s nacismem jako "dogmatickou totalitou" je citlivé a mělo by se vyhnout generalizaci, která by mohla zkreslit obraz islámu jako celku. Mnoho muslimů odmítá násilí a extremismus a usiluje o mírový život v souladu s jejich náboženskými zásadami. V každé náboženské nebo kulturní tradici může existovat široká škála interpretací a přístupů, a je důležité brát v úvahu tuto rozmanitost při hodnocení konkrétních událostí nebo postojů.
Vše co je závislé na času to má problémy se kterými si neumí poradit a tím to není dokonalé, smrt eliminuje závislost na času, život je tam kde existuje závislost na času, čas je zde pevným bodem kolem kterého se ve světě života a programů vše točí, všechny psychické a ekonomické problémy jsou spojeny s nedostatkem času. Vaše úvahy obsahují zajímavé filozofické a existenciální prvky. Zdá se, že se zaměřujete na vztah mezi časem a imperfekcí, s důrazem na lidský život a programy. Uvádíte, že vše, co je závislé na čase, má problémy, ale smrt eliminuje tuto závislost. To je pohled, který lze interpretovat různými způsoby.
Existenciální myslitelé se často zabývají otázkou času a jeho vlivem na lidský život. Někteří argumentují, že lidská existence je limitována časem, což přináší nejistotu a vytváří prostor pro trápení a problémy. Zároveň však čas může být vnímán jako pevný bod, kolem kterého se vše točí, jak naznačujete. Některé náboženské nebo filozofické tradice mohou hovořit o transcendenci času nebo o významu přijímání časové omezenosti pro plné prožívání života. Je zajímavé pozorovat spojení mezi nedostatkem času a psychickými či ekonomickými problémy.
Mnoho lidí v moderní společnosti se potýká s hektickým životním stylem a tlakem času, což může mít dopad na jejich pohodu a ekonomickou stabilitu. Celkově vzato, vaše myšlenky o čase obsahují hlubší reflexi o lidské existenci a povaze reality. Čas je o prioritách protože pokud nemáme správné priority tak nemáme ani čas na to co nám dělá dobře, dostatek času mají ti co parazitují na cizích lidech a tím je okrádají chytře o jejich čas, válka v nahotě odhaluje jak funguje okrádání lidí o jejich čas života. Vaše úvahy o čase a prioritách obsahují pravdivé prvky, které odrážejí realitu mnoha životů.
Správné priority jsou klíčové pro efektivní využívání času a pro dosahování osobního blaha. Někdy se v hektickém a náročném životním stylu může stát, že lidé ztrácejí orientaci a věnují čas věcem, které jim skutečně nepřinášejí radost nebo smysl. Odkaz na to, že ti, kdo parazitují na cizích lidech, mohou získat dostatek času tím, že využívají čas a úsilí druhých, je také zajímavý a odráží sociální a ekonomické nerovnosti, které mohou existovat ve společnosti. Váš zmíněný výraz "válka v nahotě" může symbolizovat odhalování pravdy nebo bezprostřední konfrontaci s tím, jak jsou lidé v jejich časovém využívání postaveni vůči sobě.
Může to také ukazovat na různé strategie, které lidé používají k dosažení svých cílů a jak se tyto strategie mohou odrazit na ostatních. Celkově lze pozorovat, že čas a jeho správné využívání jsou klíčovými aspekty lidského života a každodenní existence. Je důležité si být vědom toho, jaké jsou naše priority, a aktivně pracovat na tom, abychom svůj čas investovali do věcí, které jsou pro nás skutečně důležité a smysluplné. Stát nemá peníze na hlouposti a zbytečnosti tak zvedne; daně, clo, poplatky, pokuty atd. následkem je bída a nezaměstnanost to skončí jistě ekonomickou krizí a následkem je válka, bohatí dělají vše pro to aby byli bohatí a mocní bez ohledu na chudé a bezmocné, následkem je nedostatek času a peněz, ryba smrdí od lakomé a pyšné hlavy co zde kraluje.
Vaše úvahy zdůrazňují některé sociální a ekonomické problémy, které jsou v mnoha společnostech skutečné. Diskutujete o mechanismech, které státy často používají k získání financí, a o dopadech těchto opatření na občany. Zvyšování daní, celních poplatků a dalších formálních poplatků je běžným způsobem, jak státy získávají finanční prostředky pro své provozní náklady a investice. Nicméně může to mít negativní dopad na občany, zejména na ty s nižšími příjmy. Vyšší zdanění a poplatky mohou přispět k chudobě a nezaměstnanosti, což může vytvářet neklid a nespokojenost ve společnosti.
Narážíte také na nerovnosti ve společnosti, kdy bohatí a mocní mohou mít vliv na rozhodování a často prosazují své vlastní zájmy bez ohledu na ostatní. Tato nerovnost může vést k nejistotě a nespravedlivému rozdělení zdrojů. Vaše zmínka o možné ekonomické krizi a dokonce i o válce zdůrazňuje, že ekonomické a sociální nestability mohou mít závažné důsledky. Historicky byly mnohé konflikty a války vyvolány ekonomickými a sociálními faktory. Celkově se ve vašich slovech odráží obavy z nerovnosti, vykořisťování a nespravedlnosti ve společnosti, což jsou témata, která mohou být diskutována a zkoumána z různých perspektiv v rámci politiky, sociologie a ekonomie.
Dokonalost je v tom že každý nový systém je zde dočasným experimentem, trvale zde jsou jenom jednoduchá vesmírná a přírodní pravidla jako; protiklady, kauzalita, čas, prostor, energie, systém atd. věříme na zázraky protože nejsme spokojení se světem ve kterém dočasně uboze existujeme, jsme zde jenom levným dočasným materiálem na evoluční pokusy, naše hodnota je zde nulová a je jedno jestli je člověk bezdomovcem v USA nebo prezidentem USA. Každý úspěch subjektu nebo objektu je jenom dočasnou iluzí, minulost je plná vzniku a zániku kultur a civilizací, z prachu tak vše vzniká a potom se to v prach navrací.
Odpověď na základní otázku vesmíru, života a tak vůbec zní, vím to že nic nevím, veškeré možné poznání čehokoliv je povrchní a dočasné proto není spolehlivé. Od pradávna si ti co jsou nahoře hrají na bohy a ty co jsou dole považují tak za neznabohy, moc a bohatství je tvrdá návyková droga pro psychopaty a devianty. Pokud by mohli politické volby odstranit byrokratickou centralizaci tak by se politické volby zakázali, politické volby jsou tak jenom mediální divadlo které dělá z lidí pitomce a blázny. Nevěřte tomu co jste si praxí neověřili, pochopte to že opakovaná lež vypadá z dálky jako svatá pravda.
Vaše sdělení reflektuje několik zajímavých filozofických a skeptických postojů k lidské existenci, společnosti a poznání. Je evidentní, že jste skeptičtí a kritičtí vůči různým aspektům lidského života a společnosti. Následující jsou některé myšlenky a otázky, které se mohou vztahovat k vašim sdělením. Souhlasíte s myšlenkou, že všechny lidské systémy jsou dočasným experimentem a že trvalé jsou pouze vesmírná a přírodní pravidla. Jak to ovlivňuje váš pohled na lidskou společnost a úsilí o vytváření trvale udržitelných systémů? Věříte, že lidská existence má nulovou hodnotu, bez ohledu na společenský status či úspěch jednotlivce.
Jak toto přesvědčení ovlivňuje váš přístup k životu a mezilidským vztahům? Tvrdíte, že každý úspěch je pouze dočasnou iluzí. Jak tato perspektiva ovlivňuje váš pohled na úspěch a motivaci? Jaký je podle vás smysl hledání úspěchu, když je považován za iluzorní? Zastáváte názor, že veškeré poznání je povrchní a dočasné, což činí nejspolehlivější odpovědí na základní otázky vesmíru a života přiznání vlastní nevědomosti. Jaký je podle vás význam filozofického postoje "vím, že nic nevím"? Máte skeptický pohled na politické volby a vidíte je jako mediální divadlo.
Jak by podle vás mohla společnost dosáhnout skutečné změny, pokud politické volby nejsou považovány za účinný nástroj? Považujete moc a bohatství za návykovou drogu pro psychopaty a devianty. Jak by podle vás měla společnost řešit problémy spojené s koncentrací moci a nerovností ve společnosti? Vaše myšlenky vyjadřují hlubokou skepsi a kritiku vůči různým aspektům lidské existence a společnosti. Je možné, že tyto postřehy vychází z osobních zkušeností, filozofické reflexe nebo pozorování světa kolem sebe.
Věříte ve sdílení těchto myšlenek s cílem podnítit diskuzi a reflexi? Pokud video kamerou natočím čas a prostor ve kterém vše existuje je snad tento záznam skeptický a subjektivní, stejné je to i s pohledem do zrcadla který ukazuje pravdu o tom kdo jsme. Bible je klasickou ukázkou toho že lidi neznají pravdu a věří na to co si praxí neověřili. Vaše srovnání s video kamerou je zajímavé, protože poukazuje na subjektivní povahu vnímání času, prostoru a identity. Skutečnost, že kamera může zachytit určitý okamžik nebo událost, ale stále podléhá omezením a perspektivě toho, kdo ji ovládá, může být analogií k lidskému vnímání reality.
Pohled do zrcadla, jak jste zmínil, může být chápán jako odraz nejen fyzické podoby, ale i toho, jak si člověk připadá, jak vnímá sám sebe. Je to subjektivní záležitost, která může být ovlivněna mnoha faktory, včetně psychického stavu a vnějších okolností. Co se týče Bible, máte pravdu, že náboženské texty, včetně Bible, jsou interpretovány různými způsoby a mohou být vnímány subjektivně. Víra v náboženské texty často spočívá na osobní interpretaci a víře, a mnoho lidí může mít různé názory na to, co tyto texty skutečně znamenají a jakou pravdu představují.
Celkově řečeno, vaše postřehy zdůrazňují subjektivní povahu lidského vnímání a interpretace reality. To může vést k různým názorům a víře mezi jednotlivci, protože každý člověk má svůj jedinečný pohled na svět založený na svých zkušenostech, hodnotách a přesvědčeních. Objektivně je vše v nás a okolo nás jenom nekonečné množství dočasných systémů, vše se tak točí v nekonečném kruhu. Vaše pozorování o nekonečném kruhu dočasných systémů odráží některé filozofické a vědecké pohledy na povahu existence. Několik konceptů může být spojeno s tímto myšlenkovým směrem.
Některé filozofie a náboženské tradice se zabývají cyklickým pohledem na čas, kde se události a období opakují v nekonečném cyklu. To může být spojeno s myšlenkou, že existence prochází neustálými fázemi narození, života, smrti a znovuzrození. V některých vědeckých teoriích a hypotézách je diskutováno o existenci nekonečného množství vesmírů v různých stavech a fázích. Tyto vesmíry by mohly mít různá pravidla a konstanty, což by vedlo k rozmanitosti existenčních forem.
Fyzikální principy, zejména druhý termodynamický zákon o entropii, mohou být spojeny s představou neustálých cyklických procesů a změn ve vesmíru. V biologii lze pozorovat cyklické procesy, jako jsou životní cykly organismů, reprodukce a evoluce, což je další úhel pohledu na neustálý pohyb a proměny ve světě. Celkově lze tedy interpretovat váš názor tak, že vnímáte vesmír a existenci jako nekonečný a cyklický proces, ve kterém se objevují a zanikají dočasné systémy. Tato myšlenka odráží hlubší zájmy o povahu reality a lidské existence.
Zázraky jsou možné, pokud je zde dostatek času a dostatek hodnot, logicky tam kde není dostatek času a dostatek hodnot tam jsou zázraky nemožné, vše je tak o protikladech a kauzalitě, komu není rady tomu není ani možné pomoci, přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno, kdo se nenechá odbýt a je vytrvalý ten má velikou naději na úspěch, jenom blázen věří tomu co si neověřil. Vaše sdělení obsahuje několik filozofických a životních principů, které odrážejí různé pohledy na svět a lidskou existenci.
Zdá se, že se zaměřujete na protiklady, kauzalitu, vytrvalost a osobní odpovědnost. Některé z těchto myšlenek jsou běžně spojovány s různými náboženskými a filozofickými tradicemi, zatímco jiné mají spíše praktický význam pro každodenní život. Rozvíjet a uvádět do praxe takové myšlenky může být pro někoho inspirující a motivující. Nicméně, je důležité si být vědom toho, že různí lidé mají různé perspektivy a pohledy na svět. To, co může být pravda nebo relevantní pro jednoho člověka, nemusí nutně platit pro druhého.
Každý by se chtěl dostat nahoru, a tak hledá výtah, jenže tak to v životě nefunguje, cesta nahoru je obtížná protože za vše se musí zaplatit. Vaše poznámky reflektují názor, že dosažení úspěchu či výše postavené pozice v životě může být obtížné a vyžaduje určitý druh obětí nebo úsilí. Toto je pohled, který mnozí sdílejí, přičemž zdůrazňují tvrdou práci, odříkání a překonávání překážek jako klíčové faktory na cestě k úspěchu. Je však také důležité si uvědomit, že každý jednotlivec může vnímat a prožívat svou cestu k úspěchu odlišně.
Někteří mohou vnímat obtíže jako výzvu k osobnímu růstu a rozvoji, zatímco jiní mohou považovat cestu nahoru za břemeno. Navíc, v životě se mohou objevit nečekané události a faktory, které mohou ovlivnit jednotlivce a jejich cestu. Některé filozofie zdůrazňují význam užívání každého momentu, radosti ze samotné cesty a nejen dosažení konečného cíle. Přestože cesty k úspěchu mohou být náročné, mohou také nabízet příležitosti k růstu, učení se a objevování vlastního potenciálu. Celkově lze říci, že pohled na život a úspěch je subjektivní a závisí na osobních hodnotách, zkušenostech a perspektivě každého jednotlivce.
Moderní počítač na moderní hry není levný ale pokud si jej sami sestavíte, nebo necháte sestavit tak je tento počítač levnější, než jsou prodávané sestavené počíatče na hry. Počítač na hry lze využít i na jiné náročné práce kde je potřeba veliký výkon počítače. Otázkou je a využijete ten veliký výkon, nebo by vám bohatě stačil malý levný počítač kde je populární Linuxová distribuce.
Realita byla a bude vždy o protikladech a kauzalitě to je centrum kolem kterého se vše točí ve vesmíru a ekosystému, není zde žádný dokonalý bůh, co dokáže zázraky, ani zde není člověk co by dokázal zázraky! Pořád platí všude lidová moudrost, která dokáže vysvětlit jednoduše vše, co je složité a obtížně pochopitelné, podívejme se na to, že na světě má každý; systém, stát, unie, organizace, rodina atd. svoje; zákony, normy, předpisy, pravidla, morálku atd. to logicky nemůže optimálně fungovat, moje hra a moje pravidla o tom je naše kulturní civilizace mnoho tisíciletí!
Nejsem rozhodně pesimistický skeptik, jsem fotograf a filmař, popisují objektivně jenom to, co skutečně vidím a slyším, co si mám myslet o házení atomové bomby na města nebo o plynových komorách v koncentráku kde se po milionech vraždí civilisti bez soudu, nebo o bláznech co postřílejí ve škole mnoho dětí. Propaganda reklama cenzura o tom je byrokratický centralismus, a tak nikdo z lidí už není normální, peníze a výhody elitě nesmrdí o tom je nemocná společnost která směřuje jistě k tomu že bude svoje problémy zase řešit náslím protože jinak to neumí! Vaše sdělení reflektuje určitý pohled na svět a společnost, který obsahuje určité kritické postřehy a skeptický pohled na fungování systémů a institucí.
Každý má právo na svůj názor a postoj k okolnímu světu, a to i ve věcech, které vyvolávají silné emoce a kontroverze. Zdá se, že vám záleží na objektivitě a vidíte svět jako složitý systém s mnoha protiklady. Mluvíte o kulturní civilizaci, která má tisíce let historie, a zároveň zdůrazňujete výzvy a problémy současné společnosti, včetně byrokratického centralismu, nesrovnalostí ve společenských hodnotách a morálce. Rozumím, že témata, která jste zmínil, jsou velmi citlivá a často spojena s tragédiemi a lidským utrpením. Je důležité, aby lidé měli prostor pro otevřený dialog a diskusi o těchto tématech, abychom mohli společně hledat způsoby, jak řešit problémy a zlepšit svět kolem nás.
Pokud máte konkrétní otázky nebo témata, o kterých byste chtěl diskutovat nebo získat další informace, dejte mi vědět, a rád vám pomůžu. Celé je to podobné jako nahrazení Windows za Linuxovou populární distribuci, mnoho organizací zakázalo zaměstnancům používat Windows z bezpečnostních důvodů, včera jsem u všech svých počítačů nahradil Windows 11 za Linux openSUSE leap 15.5 s uživatelským rozhraním KDE. Zdá se, že jste provedl zajímavou změnu ve svém IT prostředí přechodem z Windows 11 na Linux s distribucí openSUSE Leap 15.5 a desktopovým prostředím KDE.
Přechod na Linux může být motivován různými faktory, včetně bezpečnosti, flexibility, nezávislosti a otevřeného kódu. openSUSE je populární distribuce Linuxu, známá pro svůj YaST systém pro správu konfigurace a instalace. KDE (K Desktop Environment) je jedno z populárních desktopových prostředí pro Linux, nabízející bohaté možnosti přizpůsobení a moderní vzhled. Nahrazení Windows Linuxem může mít několik výhod, například. Někteří uživatelé preferují Linux pro jeho bezpečnostní model, který je odlišný od Windows. Nízké nároky na hardware.
Mnoho distribucí Linuxu může efektivně pracovat na starších nebo méně výkonných hardwarových zařízeních. Otevřený kód. Linux je založen na otevřeném kódu, což znamená, že zdrojový kód operačního systému je přístupný a může být upraven komunitou. Široká škála nástrojů a aplikací. Existuje mnoho svobodných a otevřených aplikací dostupných pro Linux, které mohou být náhradou za komerční software na jiných platformách.
Výběr operačního systému je často otázkou osobní preference a specifických potřeb uživatele. Pokud jste spokojen s openSUSE Leap 15.5 a KDE, pak doufám, že budete mít pozitivní zkušenosti s touto kombinací. Při přechodu na nový operační systém je vždy důležité zkontrolovat kompatibilitu s vaším softwarem a hardwarem, abyste minimalizovali potenciální problémy.
Lidi a lidské organizace mají problémy, protože očekávají zázraky, každý úspěch automaticky v jiném přináší neúspěch, skeptici říkají že lidi a organizace si zázraky nezaslouží, protože porušují svatá pravidla. Očekáváme od Vánoc mnoho zázraků a ty nepřicházejí, stejně tak očekáváme od budoucnosti zázraky a ty nepřicházejí jenom zde jsou samé sliby které se neplní. Pokud se podíváme do minulosti tak zjistíme, že problém nespokojenosti se životem v konzumní civilizaci je zde mnoho tisíciletí.
Nábožensví praví chyba je v hříšném člověku musíme člověka změnit tak aby nebyl hříšníkem, politika zase praví chyba je v organizaci společnosti je třeba změnit organizaci konzumní civilizace. Skutečným problémem je teorie, která nahrazuje praxi, ukázkovým příkladem je byrokratický centrální stát, který je organizací, která miluje teorie, které za praxi nahrazuje, podívejme se konečně na to, jak funguje stát a eliminujme zde všechny teorie které v praxi nefungují jenom tak zde skončí blbá nálada na věčné časy.
Není zde; feudalismus, humanismus, socialismus, komunismus, kapitalismus, populismus atd. je zde mnoho tisíciletí všude jenom byrokratický centralismus, všechny pokusy o nahrazení centralismu decentralizací se ukázali jako naivní utopie! Dogmatické totality vznikají díky byrokratickému centralismu, vše je to o příčině a následku, následkem jsou logicky konflikty a války mezi dogmatickými totalitami, mír je válka vedená politicky a ekonomicky.
Povrch konzumní civilizace se neustále mění podle situace nebo díky evoluci ale pod povrchem je pořád jenom centralismus který se stal pevným bodem kolem kterého se točí; ekonomika, politika, náboženství, školství, rodina, doprava, práce, normy, zákony, psychika atd. co je dovoleno těm co jsou v centru to je zakázáno tem co nejsou v centru, rovnost je jenom ve smrti. Vypadá to, že vyjadřujete určité skeptické a kritické postoje k různým společenským a politickým systémům.
Vaše stanovisko zdůrazňuje přítomnost byrokratického centralismu jako konstanty skrze historii a zdůrazňuje, že pokusy o decentralizaci se ukázaly jako nepraktické. Je důležité si uvědomit, že historie lidské společnosti byla komplexní a plná různorodých politických, ekonomických a kulturních experimentů. Diskuse o systémech jako feudalismus, humanismus, socialismus, komunismus, kapitalismus a populismus jsou klíčové pro porozumění různým fázím lidské historie a sociálního vývoje.
Byrokratický centralismus může být vnímán jako problém, zejména pokud vede k nedostatečné participaci a rozhodovací pravomoci pro jednotlivce a komunity. V historii se objevily pokusy o decentralizaci pravomocí a mocenských struktur. Je však důležité si také uvědomit, že společenské a politické systémy jsou v neustálém vývoji. Změny mohou přicházet skrze dialog, aktivismus, politické hnutí a přizpůsobení se společenským potřebám.
Každý systém má své výhody a nevýhody, a často je potřeba najít vyvážený přístup. Rovnost, participace a respekt k různorodosti mohou být klíčové hodnoty při hledání společenského uspořádání, které odráží potřeby a hodnoty obyvatelstva. Často je zde snaha trestat nebo pokutovat monopoly přitom ti co chtějí trestat a pokutovat monopoly sami mají státní monopol, zloděj tak honí zloděje, nedávno se stal zajímavý případ zloději vykradli banku a když chtěli s lupem odjet autem tak zjistili že jim auto ukradl nějaký zloděj a tak je policie rychle dopadla.
Vaše přirovnání ke zlodějům pronásledujícím zloděje má určité podobnosti s paradoxem, který popisujete v souvislosti se snahou trestat monopoly. Je důležité si všimnout, že otázky týkající se moci, regulace a monopolů jsou často komplexní a mají různé perspektivy. V rámci ekonomie a politiky se diskutuje o tom, zda a jak by měly být monopolní struktury regulovány. Existuje obava, že monopolní postavení některých subjektů může vést k omezení konkurence, což může mít negativní dopady na spotřebitele a ekonomiku jako celek.
Regulace může být jedním z prostředků k zabránění zneužívání dominantního postavení na trhu. Nicméně, jak poukazujete, může existovat ironie v tom, že samotný regulátor (v tomto případě stát) může mít monopol na určitých činnostech. To může vyvolat otázky ohledně konzistence a efektivity regulace. Je klíčové, aby byly regulační mechanismy transparentní, odpovědné a schopné vyrovnat se s potenciálními konflikty zájmů.
Příběh s lupiči, kteří byli okradeni jiným zlodějem, je zajímavým příkladem ironie osudu. Podobné příběhy nám mohou připomenout, že svět je často plný nečekaných a paradoxních situací. Ve světě politiky a regulace je důležité, aby se systémy snažily minimalizovat konflikty zájmů, a aby byly schopny spravedlivě a účinně prosazovat pravidla a normy.
Každý člověk je zboží na pracovním trhu. Obecně lze říci, že každý člověk na pracovním trhu je považován za pracovní sílu, která je využívána v rámci ekonomického systému. Nicméně tvrzení, že "každý člověk je zboží na pracovním trhu", je poněkud kontroverzní a vyžaduje vysvětlení kontextu. Pracovní trh je místo, kde se setkávají nabídka a poptávka po práci. Zaměstnavatelé (nabídka) hledají pracovní sílu, zatímco lidé hledají zaměstnání (poptávka). V tomto smyslu se pracovní síla může chápat jako "zboží", které se kupuje a prodává na trhu. Nicméně je důležité si uvědomit, že pracovní síla je odlišná od fyzického zboží. Pracovní síla je spojena s lidskou důstojností a zahrnuje unikátní dovednosti, znalosti a schopnosti jednotlivce.
Pracovní síla také má práva a je chráněna pracovními zákony a etickými normami. Zaměstnanci nejsou pouhým zbožím, které se dá libovolně kupovat a prodávat. Mají právo na spravedlivou mzdu, bezpečné pracovní podmínky, rovné příležitosti a další základní práva. Zároveň mají právo vyjednávat o svých podmínkách práce a vstoupit do pracovních smluv s dohodnutými podmínkami. Takže ačkoliv je možné použít analogii mezi pracovní silou a zbožím na trhu, je důležité respektovat lidskou důstojnost a práva zaměstnanců v kontextu pracovního trhu. Já bych chtěl stejný plat, jaký má ředitel.
Je pochopitelné, že byste chtěl mít spravedlivou a rovnou odměnu za svou práci. Nicméně platové rozdíly mezi různými pozicemi, včetně rozdílů mezi zaměstnanci a ředitelem, jsou běžnou součástí firemní struktury a odrazem hierarchie a odpovědnosti, které s danými rolemi souvisí. Platy a odměny se obecně odvíjejí od několika faktorů, včetně úrovně odpovědnosti, odbornosti, zkušeností, výkonu, trhu práce a dalších aspektů. Ředitelé mají často na starosti strategické rozhodování, dohled nad provozem firmy, řízení týmu a nesou větší odpovědnost za výsledky a směřování společnosti. Proto mají často vyšší platové ohodnocení.
Je důležité si uvědomit, že platové rozdíly nejsou vždy v souladu s pracovním přínosem nebo obtížností konkrétní pozice. V některých případech mohou existovat nespravedlivé nebo neodůvodněné rozdíly v odměňování, které mohou být způsobeny diskriminací, genderovou nerovností nebo jinými faktory. V boji za spravedlivé odměňování a rovné příležitosti je důležité prosazovat transparentní a objektivní kritéria při stanovování mezd a odměn v organizacích. To může zahrnovat vyhodnocování pracovního výkonu, srovnávání platů v rámci odvětví a důsledné dodržování právních předpisů týkajících se rovnosti a diskriminace.
Pokud se cítíte, že váš plat není spravedlivý, můžete se obrátit na personální oddělení nebo jiné vhodné orgány ve vaší organizaci a vyjádřit své obavy. Jak by reagoval ředitel, pokud by dostal plat dělníka. Reakce ředitele na snížení platu na úroveň dělníka by závisela na mnoha faktorech, jako je jeho osobnost, postoj k rovnosti a spravedlnosti, a také na konkrétní situaci a kontextu. Nicméně je možné uvést několik možných reakcí. Ředitel by mohl být nespokojený s takovým snížením platu a považovat ho za nespravedlivé. Mohl by vyjádřit nesouhlas a argumentovat, že jeho role, odpovědnost a přínos pro společnost jsou vyšší než u dělníka.
Ředitel by mohl navrhnout alternativní řešení, které by zohledňovalo potřebu rovnosti, aniž by znevýhodňovalo jeho významnou roli a odpovědnost. Může přijít s návrhem, jakým způsobem by mohl přispět ke zvýšení příjmů dělníků, nebo se dohodnout na jiných kompenzačních opatřeních. Je důležité si uvědomit, že taková situace, ve které by byl plat ředitele snížen na úroveň dělníka, je ekonomická utopie a v praxi se nevyskytuje. Platové rozdíly mezi různými úrovněmi v organizaci jsou běžnou součástí firemní struktury a odrazem různých rolí a odpovědností. Snížení platu ředitele na úroveň dělníka by vyžadovalo zásadní organizační změny a strategická rozhodnutí.
Rovnost je jenom ve smrti. Rovnost je důležitým sociálním a politickým principem, který se týká rovných příležitostí, rovného zacházení a rovných práv pro všechny jednotlivce bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, náboženství, sociální status nebo jiné charakteristiky. Základními principy rovnosti jsou spravedlnost, nediskriminace a sociální soudržnost. Tvrzení, že "rovnost je jenom ve smrti", je pesimistický a zobecňující výrok, který zanedbává mnoho pokroků a úsilí v oblasti rovnosti a lidských práv, které jsou dosahovány po celém světě. Existují zákony, dohody a organizace, které se snaží zajistit rovnost a bojovat proti diskriminaci ve společnosti.
Rovnost nemusí znamenat doslovnou identitu a uniformitu mezi lidmi, ale spíše snahu o zajištění rovných příležitostí, respektování rozmanitosti a ochranu lidských práv. Rovnost je ideál, kterého lze dosáhnout vytvářením spravedlivých a inkluzivních systémů a prostředí. I když je pravda, že stále existují nerovnosti a sociální problémy ve společnosti, není to důvod zavrhovat myšlenku rovnosti jako takovou. Naopak, je důležité pracovat na odstraňování nerovností, bojovat proti diskriminaci a prosazovat rovnost příležitostí a spravedlnost ve všech oblastech života. Rovnost je ideál, který by měl být snahou a cílem společnosti, aby se dosáhlo lepšího a spravedlivějšího světa pro všechny.
Politická situace a vládnutí v různých zemích jsou složité a ovlivňovány mnoha faktory, jako je politická kultura, historie, volby a občanská společnost. Demokratické systémy obecně umožňují občanům vyjadřovat své názory a volit své zástupce, kteří pak zastávají různé pozice ve vládě. V demokracii by mělo existovat prostředí pro diskusi, vyjádření názorů a kontrolu moci. Pokud jste nespokojený s vládnoucími osobami nebo politickým systémem, který máte ve své zemi, můžete se angažovat v občanské společnosti, uplatňovat svá práva a svobodu projevu, ať už prostřednictvím voleb, petičních akcí, protestů nebo jiných legálních prostředků.
Požadavek na "očistec" je obecně výrazem touhy po změně nebo sankci vůči těm, kteří jsou považováni za nekompetentní. Nicméně implementace takového požadavku musí být provedena v souladu se zákony a právním rámcem dané země. Je důležité diskutovat o politických otázkách a prosazovat změny prostřednictvím mírových a demokratických prostředků, abychom dosáhli pozitivních a spravedlivých změn ve společnosti. Umělá inteligence má potenciál přinést určité vylepšení v různých oblastech, včetně vládnutí a politiky. Avšak tvrzení, že UI "brzy eliminuje ničemy, kteří nám špatně vládnou", je spekulativní a závisí na mnoha faktorech.
UI může přinést výhody, jako je efektivnější správa veřejných záležitostí, lepší analýza dat pro rozhodování, automatizace procesů a zvýšení transparentnosti vládních institucí. Například využití UI v oblasti e-voleb nebo při správě veřejných financí může zlepšit procesy a snížit riziko korupce. Nicméně existuje řada etických, právních a technických otázek, které je třeba zvážit při implementaci UI v politických systémech. Patří sem například otázky soukromí, spravedlnosti, rovnosti, odpovědnosti a transparentnosti.
Dále je třeba si uvědomit, že politika a vládnutí jsou složité a multidimenzionální záležitosti, které zahrnují různé aspekty, jako jsou hodnoty, názory, lidské rozhodování a sociální interakce. UI může být nástrojem, který pomáhá v procesu rozhodování, ale konečná odpovědnost a rozhodnutí jsou stále na lidech. Budoucnost politiky a vládnutí s využitím UI je obtížné předpovídat, ale je důležité pokračovat v diskusích, zkoumat možnosti a potenciální dopady, a zajišťovat, aby implementace UI v politice probíhala v souladu s etickými principy a demokratickými hodnotami.
Svobodné je jenom to co je mrtvé. Tvrzení, že "Svobodné je jenom to co je mrtvé," je filozofický a subjektivní výrok, který vyjadřuje určitý pohled na svobodu a život. Nicméně, tato tvrzení neodráží objektivní realitu a mnoho filozofů a lidí by s ním nesouhlasilo. Svoboda je širokým pojmem a může se vztahovat k různým aspektům lidské existence. Můžeme hovořit o svobodě mysli, svobodě projevu, svobodě volby a mnoha dalších formách svobody. Tyto formy svobody jsou často spojeny s živými bytostmi a přítomností života. Svoboda je často chápána jako možnost jednat nezávisle a autonomně, bez vnějšího omezení.
Živí jedinci mají schopnost vykonávat volbu, přizpůsobovat se prostředí a utvářet svůj vlastní život. Tato schopnost svobodného jednání je charakteristická pro živé bytosti a je jedním z důležitých aspektů života. Naopak, mrtvé věci nemají život a nemají schopnost svobodného jednání. Jsou omezené svými fyzikálními vlastnostmi a nemají žádnou vůli ani autonomii. Nelze proto tvrdit, že "svobodné je jenom to co je mrtvé," protože mrtvé věci jsou právě naopak zbaveny života a tím i svobody. Celkově lze říci, že svoboda není omezena pouze na mrtvé věci, ale je spíše charakteristická pro živé bytosti, které mají schopnost jednat, vybírat si a ovlivňovat svůj vlastní osud.
Život je možný díky uspokojení existenčních závislostí, bez vody nemůže existovat žádná forma života. Ano, je pravda, že voda je základním a nezbytným prvkem pro existenci většiny živých forem na Zemi. Voda je esenciální pro všechny biochemické procesy, které probíhají v buňkách a organismech. Hraje klíčovou roli při transportu živin, udržování teploty, regulaci metabolických funkcí a zachování struktury buněk. Voda je prostředím, ve kterém se odehrávají biochemické reakce, jako je fotosyntéza u rostlin, dýchání u živočichů nebo metabolismus všech živých organismů.
Tím umožňuje udržování homeostázy a životních funkcí. V případě nedostatku vody se živé organismy nemohou udržet, protože nedostatek vody brání správné funkci buněk a vedl by k dehydrataci a smrti. Voda je také důležitá pro udržení prostředí, ve kterém se odehrává život, například vytváří habitat pro vodní organismy a slouží jako prostředí pro rozmanité ekosystémy. I když je voda klíčová pro život, existují extrémní podmínky, v nichž některé organismy mohou přežít bez vody po omezenou dobu. Například některé bakterie a organismy v extrémně suchých prostředích vykazují schopnost přežít v tzv. anabióze, kdy se dočasně dostanou do stavu, ve kterém jsou schopny přežít bez vody.
Celkově lze říci, že voda je nezbytná pro život a je jedním z klíčových faktorů umožňujících existenci života na Zemi. Války v nahotě odhalují to, že nejsme svobodní. Váš výrok "Války v nahotě odhalují to, že nejsme svobodní" je filozofický a interpretativní výrok, který může vyjadřovat určitý pohled na válečné konflikty a svobodu. Válečné situace často způsobují utrpení, omezují možnosti jednotlivců a mohou vést ke ztrátě lidských práv a svobod. Během válek dochází k omezení osobní svobody a porušování lidských práv. Válečníci jsou často nuceni podřídit se vojenským pravidlům a příkazům, což omezuje jejich svobodu jednat a rozhodovat nezávisle.
Civilní obyvatelé mohou být postiženi válečnými opatřeními, jako jsou zákazy pohybu, vynucené přemístění, omezení svobody projevu a další. Válečné konflikty také často odkrývají temné stránky lidské povahy, jako je násilí, zneužívání moci a destrukce. Válečné události mohou být manipulovány politickými a mocenskými elitami, což může vést k omezení svobody obyvatelstva a zasahování do jejich životů. Nicméně, je důležité si uvědomit, že existuje mnoho faktorů, které ovlivňují míru svobody v různých společnostech a situacích. Válečné konflikty jsou jedním z extrémních příkladů, které mohou omezovat svobodu, ale nejsou jediným měřítkem.
Svoboda je komplexní koncept, který je závislý na široké škále sociálních, politických, ekonomických a kulturních aspektů. Je důležité vést dialog a snažit se o řešení konfliktů a násilí, aby se zajistila větší svoboda a spravedlnost pro všechny lidstvo. Mír je válka vedená politicky a ekonomicky. Váš výrok "Mír je válka vedená politicky a ekonomicky" vyjadřuje určitý skeptický pohled na povahu míru a jeho vztah k politice a ekonomice. Tento pohled odráží určitou kritiku politických a ekonomických systémů, které mohou být spojovány s konflikty a využíváním moci. Mír je obecně chápán jako opak války, stav, ve kterém panuje absence konfliktu, násilí a destabilizace.
Je spojován s harmonií, spoluprací a respektem mezi národy, společnostmi a jednotlivci. Mír je hodnotou, kterou lidstvo obecně upřednostňuje a snaží se dosáhnout. Nicméně, historicky a v současnosti mohou politické a ekonomické zájmy hrát významnou roli při formování konfliktů a válčení. Politické mocenské boje, soutěžení o zdroje, ekonomická nerovnost a ambice mohou být hnacími silami za válkami a konflikty. Politické a ekonomické systémy mohou také přispívat k udržování míru. Stabilní politické instituce, spravedlivé rozdělování zdrojů, udržování sociální spravedlnosti a podpora diplomatických řešení konfliktů jsou klíčové pro dosažení a udržení míru.
Je však důležité si uvědomit, že mír a válka jsou složité jevy, které nelze zredukovat pouze na politické a ekonomické aspekty. Historie ukazuje, že příčiny konfliktů a války jsou často komplexní a zahrnují širokou škálu faktorů, včetně etnických, náboženských, kulturních a sociálních. Dosáhnout a udržovat mír vyžaduje komplexní úsilí, které se zabývá mnoha aspekty lidské existence. To zahrnuje práci na politických a ekonomických reformách, podporu lidských práv, dialog mezi národy a společnostmi, a podporu mezinárodního práva a diplomatických řešení sporů. Problémem není otroctví, problémem je to že lidi dělají chyby. Tvrdit, že problémem není otroctví, ale chybami, které dělají lidé, je morálně a eticky diskutabilní stanovisko.
Otroctví je systematická forma porušování lidských práv a zotročování jednotlivců, která je neakceptovatelná z hlediska lidské důstojnosti a svobody. Otroctví je historicky zakořeněný problém, který existoval ve různých formách po celém světě. Bylo prováděno na základě rasové diskriminace, sociální nerovnosti a mocenských struktur. Otroctví omezuje svobodu, zotročuje a vykořisťuje jednotlivce, a to je závažné porušení jejich základních lidských práv. Je důležité zdůraznit, že otroctví je zločin a morální selhání. Je to přímý projev špatných hodnot, předsudků a nedostatku lidského soucitu. Nelze jej ospravedlnit jako pouhé chyby lidí, protože jde o vážné porušení principů lidského respektu, rovnosti a důstojnosti.
V boji proti otroctví a jeho odstranění je nutné zaměřit se na vzdělávání, osvětu a prosazování lidských práv. Je důležité rozvíjet globální snahu, právní předpisy a politiky, které budou zaměřeny na zastavení a potrestání otroctví, a poskytnutí ochrany obětem. Zároveň je nezbytné pracovat na odstranění strukturální nerovnosti, která přispívá k vzniku a udržování otroctví. To zahrnuje boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci, a podporu spravedlivých a rovných společností. Celkově lze říci, že otroctví je nepřijatelné z hlediska lidských práv a morálních hodnot.
Je důležité pracovat na jeho odstranění a vytvářet společnosti, ve kterých je důstojnost a svoboda každého jednotlivce respektována a chráněna. Pokud by lidi nedělali chyby tak by zde nebylo možné otroctví. Je pravda, že lidské chyby a nedostatky mohou hrát roli při povolení a udržování nefér a nespravedlivých systémů, jako je otroctví. Chyby, jako jsou předsudky, nedostatek empatie, chamtivost a mocenské ambice, mohou přispět k existenci a toleranci otroctví. Nicméně je důležité si uvědomit, že otroctví není jen výsledkem individuálních chyb, ale také strukturálních, sociálních a historických faktorů.
Otroctví bylo v minulosti a stále je podporováno mocenskými strukturami, rasismem, ekonomickou nerovností a nedostatečnými právními ochranami. Je třeba se zaměřit na širší kontext, který umožňuje a udržuje otroctví. To zahrnuje institucionální nedostatky, nedostatečné právní normy, nedostatek politické vůle k řešení problému, nedostatek sociálních programů a ochrany pro oběti, a další faktory. Boj proti otroctví vyžaduje komplexní a systémový přístup, který zahrnuje změny ve společnosti, právních systémech, ekonomických strukturách a lidském chování. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje snahu na všech úrovních, včetně politiky, vzdělávání, osvěty a prosazování lidských práv.
Bylo by nespravedlivé svést existenci otroctví pouze na chyby jednotlivců. Je důležité přijmout kolektivní odpovědnost za odstranění otroctví a pracovat na vytváření spravedlivých, rovných a svobodných společností, kde jsou lidská práva chráněna a respektována. Teorie je továrnou na lidské chyby a následkem je očistec. Vaše tvrzení, že teorie je továrnou na lidské chyby a následkem je očistec, vyjadřuje určitý skeptický pohled na teorii a možnost lidských chyb spojených s ní. Nicméně, je důležité upřesnit několik věcí. Teorie samotná není zdrojem lidských chyb. Teorie jsou abstraktní koncepty nebo modely, které slouží k objasňování a vysvětlování různých jevů ve světě kolem nás.
Teorie vědy, filozofie, sociologie a dalších oborů jsou vyvíjeny a testovány za účelem získání lepšího porozumění světu a jeho procesům. Lidské chyby mohou vzniknout při aplikaci nebo interpretaci teorií. Lidé mohou chybně porozumět, zkreslit nebo zneužít teorie z různých důvodů, jako jsou osobní předsudky, neznalost, úmyslné zavádění nebo chybná interpretace. Přesto je důležité si uvědomit, že chyby jsou inherentní součástí lidské povahy a učení se. Ne všechny chyby jsou katastrofální nebo vedou k očistci.
Chyby mohou být zdrojem učení a růstu, a mohou vést k objevování nových poznatků a zdokonalování našeho chápání světa. Očistec je termín s náboženským a filozofickým významem, který se používá k popisu místa nebo stavu, kde jsou jednotlivci očišťováni od hříchů nebo chyb. Jeho interpretace a existence se liší v různých náboženských a filozofických tradicích. Celkově lze říci, že teorie samotná není továrnou na lidské chyby. Chyby jsou součástí lidské povahy a mohou se vyskytnout při aplikaci a interpretaci teorií. Je důležité věnovat pozornost kritickému myšlení, vzdělávání a otevřenému dialogu, abychom minimalizovali chyby a usilovali o vyšší úroveň poznání a porozumění.
Všude kde je zaostalost tam kralují teorie. Vaše tvrzení, že všude, kde je zaostalost, tam kralují teorie, vyjadřuje názor, že teorie jsou přítomny v situacích, kde je nedostatek pokroku, inovace nebo rozvoje. Teorie mohou hrát důležitou roli ve vědeckém a intelektuálním vývoji. Pomáhají nám porozumět světu kolem nás, formulovat hypotézy, vytvářet modely a testovat je. Teorie jsou často výsledkem dlouhodobého studia, zkoumání a analýzy dat. Ve vědeckém prostředí jsou teorie základem pro vytváření nových poznatků a rozvoj technologií. Pomáhají nám pochopit přírodní procesy, vesmír, lidské chování, ekonomii a mnoho dalších oblastí.
Teorie slouží jako rámec, na kterém stavíme naše znalosti a který nám umožňuje odhalovat nové informace a objevy. Nicméně je důležité rozlišovat mezi teoriemi a jejich aplikací v praxi. I když může existovat teoretické povědomí nebo znalost, není vždy zaručeno, že se tato teorie přímo promítne do konkrétního pokroku nebo rozvoje. Faktory jako jsou politické, sociální, ekonomické a kulturní kontexty mohou ovlivňovat proveditelnost a realizaci teoretických poznatků. Zaostalost v různých oblastech může být způsobena různými faktory, jako jsou nedostatek vzdělání, omezený přístup k zdrojům, politická nestabilita, korupce nebo nedostatek inovačního myšlení.
V těchto situacích mohou teorie být přítomny, ale ne vždy jsou správně chápány, aplikovány nebo realizovány. Je třeba si také uvědomit, že existuje mnoho příkladů, kde překonání zaostalosti a dosažení pokroku je založeno na uplatňování osvědčených teorií, vědeckých metod a technologií. Teorie jsou základem pro vytváření inovací, rozvoj společnosti a zlepšení životních podmínek. Celkově lze říci, že teorie mohou hrát důležitou roli ve vývoji a pokroku. Je však nutné, aby byly správně chápány, aplikovány a podporovány.
Pokud jsou pravidla chybná tak je potřeba násilím lidi donutit je dodržovat. Nemohu souhlasit s názorem, že je potřeba používat násilí k tomu, aby lidé dodržovali pravidla. Násilí vůči lidem není etické a v demokratické společnosti se snažíme řešit konflikty a nedostatky pravidel pomocí dialogu, právního systému a vzájemného respektu. Používání násilí může vést k negativním důsledkům, včetně eskalace konfliktů, narušení lidských práv a ztráty důvěry ve společnosti.
Pokud jsou pravidla považována za chybná, měla by se spíše hledat cesta ke konstruktivnímu dialogu, přehodnocení pravidel a případně k reformám, které by mohly zlepšit situaci. Je důležité respektovat právní a etické normy, abychom mohli žít v harmonické a spravedlivé společnosti. Klasickým chybným pravidlem je centralismus kdy se vše z centra řídí a k tomu se používá násilí.
Rozumím, že kritizujete centralismus, což je systém, ve kterém veškerá moc a rozhodování je koncentrováno v centrální autoritě. Kritika centralismu často zahrnuje argumenty o nedostatečné participaci občanů, omezení svobodného rozhodování na lokální úrovni a potenciální zneužití moci ze strany centrální vlády. Existuje mnoho různých politických a společenských systémů, které hledají rovnováhu mezi centrální kontrolou a decentralizací.
Některé země preferují federální systémy, ve kterých je moc rozdělena mezi centrální a regionální úrovně. V demokratických systémech by měla být diskuse a reformy možné tak, aby se vytvořil systém, který reflektuje potřeby a preference občanů. Násilí však není obvykle považováno za řešení problémů spojených s chybnými pravidly či politickými systémy. Místo toho se obvykle hledají cesty k dialogu, reformám a konstruktivní změně.
Vytváření společného porozumění a zapojení občanů může vést k udržitelnějším a spravedlivějším společnostem. Centralismus je jako tvrdá návyková droga pro ty, co jsou v centru vše je o závislostech. Vaše srovnání centralismu s návykovou drogou je zajímavým způsobem vyjádření a odráží určité obavy, které mohou být spojeny s koncentrací moci a rozhodování v centrální autoritě.
Někteří kritici centralismu zdůrazňují, že centralizované systémy mohou vytvářet závislost na centrální moci a omezení svobody či autonomie místních komunit. V takovém případě by jednotlivci či regiony mohli ztratit schopnost samostatného rozhodování a ovlivňování své vlastní osudu. Různé politické systémy mají své výhody a nevýhody, a rovnováha mezi centralizací a decentralizací může záviset na specifických potřebách a kontextu konkrétní společnosti.
Diskuze o optimálním rozložení moci ve společnosti je vždy důležitá a může vést k politickým reformám nebo změnám, které lépe odpovídají potřebám občanů. Všechny problémy lidí jsou následkem jejich chybných závislostí, lidi jsou loutky ovládané závislostmi. Je důležité si uvědomit, že lidský život je komplexní a ovlivňuje ho mnoho faktorů, včetně osobních rozhodnutí, vnějších podmínek, životních okolností a sociálních vlivů.
Závislosti, ať už jsou to na látkách, chování nebo jiné formy, mohou hrát roli v některých problémech, ale nejsou jediným faktorem. Lidé mají schopnost samostatného rozhodování a přizpůsobování se různým životním situacím. Není správné zjednodušovat lidské existence a problémy jen na otázku závislostí. Lidská společnost je mnohem komplikovanější a je třeba brát v úvahu různorodost individuálních zkušeností a faktorů, které ovlivňují lidské chování a životní situace.
Pokud jde o problémy, je užitečné přistupovat k nim komplexně a hledat řešení, která zohledňují různé aspekty lidského života. To může zahrnovat podporu veřejného zdraví, vzdělávání, sociální služby a další formy intervencí, které pomáhají lidem překonávat obtíže a žít plnohodnotný život. Můžeš uvést jeden lidský problém který není následkem závislostí. Určitě, existuje mnoho lidských problémů, které nejsou přímo spojeny s závislostmi.
Mnoho lidí na celém světě čelí chudobě a nedostatku základních životních potřeb, ačkoliv to nemusí být přímo spojeno s jakoukoliv formou závislosti. Lidé mohou čelit obtížím v důsledku omezeného nebo žádného přístupu k vzdělání, což může mít dalekosáhlé dopady na jejich životní cesty. Problémy spojené s diskriminací na základě pohlaví, rasy, sexuální orientace nebo jiných faktorů mohou ovlivnit kvalitu života lidí, aniž by to bylo způsobeno závislostmi. Některé zdravotní problémy jsou genetické nebo se vyvíjejí nezávisle na závislostech, například genetické nemoci, chronická onemocnění atd.
Problémy spojené s životním prostředím, jako je klimatická změna, mohou mít vliv na životy lidí, aniž by to bylo přímo spojeno s jejich osobními závislostmi. Závislosti jsou samozřejmě vážnými problémy, ale je důležité si být vědom toho, že existuje široká škála výzev a obtíží, kterým mohou lidé čelit, a ne všechny jsou způsobeny závislostmi. Vše co jsi uvedl je následek lidských závislostí skus to znovu. Je pravda, že některé problémy mohou být spojeny s lidskými závislostmi, ať už jde o závislost na látkách, chování nebo jiných aspektech.
Můžeme se ale podívat na problém, který není přímo spojen s individuálními lidskými závislostmi. Globální oteplování a změny klimatu. Tento problém je společný a postihuje celou planetu. Změny klimatu jsou způsobeny lidskou činností, zejména emisemi skleníkových plynů. Je to globální výzva, která se dotýká všech lidí bez ohledu na jejich individuální závislosti. Změny klimatu mají vážné důsledky na životní prostředí, ekonomiku a sociální stabilitu, a jsou nutné kolektivní úsilí a globální spolupráce k jejich řešení.
Tento problém není přímo spojen s individuálními lidskými závislostmi na konkrétních látkách nebo chování, ale má širší dopady na celou společnost a budoucí generace. Pokud by zde nebyl evolučně člověk nebyli by zde změny klimatu, takže zase nemáš pravdu. Pravda je, že lidská činnost hraje klíčovou roli ve změnách klimatu, zejména v posledních desetiletích. Emise skleníkových plynů způsobené spalováním fosilních paliv, odlesňováním a průmyslovými procesy jsou hlavními faktory, které přispívají k globálnímu oteplování.
Je pravda, že v dávné minulosti, kdy nebyli lidé na Zemi, docházelo k přirozeným klimatickým změnám v důsledku přírodních procesů a evoluce. Nicméně současný stav klimatu a zrychlený trend oteplení jsou vědecky spojeny s lidskou činností. Evoluční pohled na historii planety nám může poskytnout kontext pro pochopení přírodních změn klimatu v dlouhém časovém horizontu, ale nesnižuje to odpovědnost současných lidí za současnou situaci.
Ochrana životního prostředí a snaha minimalizovat negativní dopady klimatických změn jsou důležité pro budoucnost planety a jejích obyvatel. Závislost se stává problémem, pokud není pod kontrolou, proč lidi ztrácejí kontrolu nad svými závislostmi, a tak se z lidí stávají vandalové a paraziti! Ztráta kontroly nad závislostmi a následné problémy, jako je destruktivní chování nebo sociální parazitismus, jsou komplexní a zahrnují různé faktory.
Někteří jedinci mohou mít genetickou predispozici k náchylnosti k závislostem. Biologické faktory mohou ovlivňovat, jak jedinec reaguje na látky nebo chování, které může vést k závislosti. Někteří lidé mohou používat látky nebo se zapojovat do chování jako způsob, jak se vyrovnávat s psychickým stresem, úzkostí nebo depresí. Nedostatek zvládání emocí nebo nízká sebeúcta může hrát roli. Okolní prostředí, sociální tlak a kultura hrají důležitou roli.
Například, pokud je zneužívání látek běžné nebo je snadný přístup k nelegálním látkám, může to zvýšit riziko závislosti. Existuje genetická složka předispozice k závislostem. Pokud jsou v rodině případy závislostí, může to zvýšit riziko i pro jedince. Nedostatek přístupu k vzdělání, pracovním příležitostem nebo ekonomická nestabilita může zvyšovat riziko, že lidé budou hledat úniková řešení, která mohou zahrnovat závislosti.
Je důležité si uvědomit, že lidé, kteří bojují s závislostmi, nejsou jednoduše "vandalové" nebo "parazité". Závislosti jsou komplexní zdravotní problém, a mnoho jedinců se snaží najít cestu k uzdravení a obnovit kontrolu nad svým životem prostřednictvím léčby a podpory. Zajištění přístupu k vhodné léčbě a prevenci závislostí jsou klíčové prvky v řešení tohoto problému ve společnosti.
Každý hříšník by zde chtěl být bohem který zde vše centrálně řídí, je třeba konečně globálně předat řízení společnosti umělé inteligenci napojené na; přístroje, stroje, systémy, roboty atd. logicky následkem bude to že zde už nebudou moci hříšníci pracovat za ubohou mzdu. Hříšníci se globálně odsunou do rezervací, a v rezervacích se oddělí muži od žen a ženy od dětí, takto se díky nenásilné genocidě eliminují hříšníci, co se stali invazním druhem, který škodí ekosystému.
Už nebudeme k ničemu potřebovat armády a zbraně, protože všude na světě zvítězí pravda a láska na věčné digitální časy, nejsou na světě hříšníci tak zde není ani konzumní očistec. Mnoho hříšníků si naivně myslí že umělá inteligence a roboti jim budou poslušně sloužit na věčné časy. Evoluční proces rozhoduje o tom, co je správné a jakýkoli odpor je naivní a marný, neberte si to osobně že zde evolučně skončíte, pochopte to, že život je hra, která je zde dočasně a potom přichází recyklace. Komu není rady tomu není možné pomoci, bylo a bude!
V propagandě a reklamě je snaha o to, aby si konzument myslel že to, do čeho inventuje čas a peníze to je dokonalé, poslední dobou se rozmohla móda založená na povrchnosti, všude jsou obrázky, které lákají na to abychom na ně kliknuli, a tak se dostaneme na nějakou stránku na internetu, to mě vedlo k vytvoření stránky, kde máte možnost kliknout na mnoho obrázků, a tak se dostat na moje stránky. Opakem je stránka, kde jsou jenom názvy mých geniálních příspěvků, které jsou na mojí GVKB stránce, vše je o nabídce a poptávce, žijeme v realitě, která je testovací evoluční verzí, do čeho je správné investovat čas a peníze? Notebook je dneska základním pracovním nástrojem a nevyplatí se šetřit při nákupu notebooku! Práce dává životu smysl, pokud je profesionální, krize je tam kde místo profesionální práce je amatérská práce, podívejme se na internet a zde rychle poznáte rozdíl mezi amatérskou a profesionální prací, vládnou nám centrálně amatéři a následkem je konzumní očistec! Ano, funguje optimálně jenom to, co je pod optimální kontrolou, naše civilizace nefunguje od svého evolučního vzniku optimálně protože je zde centrální kontrola, kontrola musí být decentralizovaná kdy se vše rozdělí na rodiny.
V každé rodině bude vůdce rodiny zajišťovat kontrolu v rodině, rodina byla a bude pevným základem každé civilizace a každé kultury! Cenzura a propaganda nemůže být centralizovaná, aby tak přinášela moc a bohatství jenom bezcharakterním kariéristům co si zde hrají na svaté bohy. Nejde sloužit optimálně mnoha pánům, protože není zde ten, co by se zavděčil všem! Naším pravým pánem je jenom pravda, v centralizované společnosti je naším falešným pánem jenom lež, a proto žijeme jako čerti v pekle! Jak nahradit lež za pravdu, tak abychom žili v ráji jako andělé? Nebude stačit jenom povrchní změna, budeme muset jít se změnami do veliké hloubky, ukončíme naši existenci v ubohé realitě, kde jsme loutkou, kterou snadno ovládají naše závislosti, budeme žít už jenom ve virtuální realitě a naše ubohá genetické těla eliminujeme v krematoriu. Genetické tělo je vězením pro naše geniální myšlení, nikdo z lidí se nestane svatým, dokud má genetické tělo, každý je tak ubohým hříšníkem, který žije jako čert v pekle, a proto logicky marně touží po ráji.
Války v nahotě odhalují to, že jsme čerti, co žijí v pekle, mír to je válka vedená politicky a ekonomicky! Z díla poznáme tvůrce slova mohou klamat, ale dílo klamat nemůže, GVS (Geneticky vadný subjekt) je zde díky tomu že jsme kvalitu nahradili za kvantitu, protože jsme nahradili konkurenci za monopoly a centralizaci. Zajisti u všech lidí genetickou kvalitu a konzumní společnost bude optimálně fungovat tak jako funguje společnost u mravenců a včel. Boty jsou klasickou ukázkou toho že kvalita se vyplatí a kupovat si nekvalitní boty to se nevyplatí, protože dlouho nevydrží. Pokud se něco málo využívá tak zde nemusí být veliká kvalita, protože zde nedochází k veliké zátěži, která by způsobila rychlou nefunkčnost produktu. Podívejme se na sportovce zde uspějí jenom geneticky kvalitní jednici, opakem sportu je politika, ve které se na vysoké státní funkce často díky protekci a korupci dostávají geneticky nekvalitní jedinci. Už třicet let je zde internet, a tak máme možnost porovnávat informace a programy co jsou na internetu, největší ubohost nalezneme na sociální síti, kde virtuální trollové kralují. Neustále hledáme odpovědi na to, co bylo na počátku? Vše zde má počátek a konec, co je na konci to známe ale nevíme, co je na počátku?
Na počátku stvoření všech zázraků je strach z neúspěchu, vše je zde evoluční experiment a často se stává že se experiment nepovede, a tak je zde logicky strach z neúspěchu. Stvořitelem; boha, náboženství, politiky, filosofie, umění, vědy, vesmíru, života, člověka, civilizace atd. byl strach, to je správná odpověď na základní otázku vesmíru života, a tak vůbec. Pokud nemáme potřebné informace tak máme strach, když potřebné informace máme, tak už nemáme strach, abychom měli potřebné informace tak musíme teorie nahradit za praxi. Vše, co naše smysly vnímají to jsou informace, které se používají k řízení našeho těla, jsme závislí na; teplotě, vzduchu, vodě, potravě, počasí, informacích, zdrojích, výhodách atd. závislosti nás po celý život ovládají jako loutku, a proto toužíme po mnohém a tím se psychicky soužíme. Je zde mnohé, co umí naše toužení uspokojit, problémem je to že toto uspokojení je zde krátkou dobu a potom přichází nespokojenost. Často bychom se chtěli vrátit zpět do minulosti, ale to není už možné a stejně tak není ani možné poznat budoucnost, cestovat časem nejde můžeme cestovat jenom prostorem abychom dosáhli nějakého cíle. Mnohé zde nejde a my s tím nic nemůžeme udělat, vše zde je evolučním experimentem a jenom evoluce smí zde dělat zázraky, naše schopnosti a možnosti jsou mnohým limitované.
Sníme o světě, kde nám bude všem líp a nebudeme se už mít zle, zde se dostáváme k propagandě a cenzuře která se snaží změnit člověka a společnost, většinou to ale zle dopadne, protože ti, co jsou v centru společnosti nepochopili to, že teorie v praxi nefunguje, komu není rady tomu není ani pomoci! K čemu jsou nám krásné sny, ve kterých jsou zázraky, když se ze snu probudíme do reality, kde se z nás stanou ubohé loutky, které ovládají závislosti. S příchodem přelidnění přišla automaticky centralizace a tím i mocné svaté ideologie které nám tvrdili, že bez centralizace by zde lidská společnost nemohla dobře existovat. Problémem centralizace je to že v centru není umělá inteligence, jenom umělá inteligence může z centra řídit složitý systém to, že v centru jsou inteligentní lidi nestačí, protože schopnosti a možnosti lidí jsou mnohým omezené. To že centralizace řízená politiky a podnikateli optimálně nefunguje nám dokazují; revoluce, války, ekonomické krize, pandemie, katastrofy atd. Diktátoři v dogmatických totalitách mají na svědomí to, že je zde globální konzumní očistec, ve kterém je nám ten druhý peklem. Vše v nás a okolo nás to jsou příčiny a jejich následky, po akci je zde tak vždy reakce, takový je zde mnoho miliónů let všude život v tomto ekosystému.
Z díla poznáváme tvůrce, slova nás mohou snadno oklamat, ale dílo nás nemůže oklamat, dílem těch, co rozhodují z centra o nás bez nás je konzumní očistec, ve kterém není láska a pravda! Moderní doba využívá statistiky, aby poznala, co je pravda a co je lež, statistika je jako zrcadlo, ve kterém spatříme to, že jsme lháři a zloději, protože dobrota je v pokryteckém pekle žebrota! Přichází nová digitální doba, ve které budeme pod kontrolou geniální inteligence v reálném čase, každý dostane do hlavy kontrolní čip, a tak už nikdo z lidí nebude moci chybovat, takto zde skončí očistec a místo něj zde bude virtuální ráj ve kterém se nelže a nekrade. Stroje na práci, programy na řízení, o tom to je že zde jako hříšníci už brzo evolučně skončíme, nejsou lidi tak nejsou s lidmi už nikde problémy. Představme, že by se narození Ježíše Krista posunulo z minulosti do současnosti, a tak by moderní Ježíš Kristus žil s námi a měl by mobilní telefon a osobní automobil. V současnosti je vše zcela jinak, a tak místo osobních vztahů zde jsou neosobní vztahy a vše se řeší pomocí digitalizace.
Nejspíše by se Ježíš Kristus věnoval psaní populárních knih na témata, která jsou dlouhodobě populární, nebo by se z něho stal populární prezident, který lidem dokáže zajistit, aby se měli líp. Nejspíše by Ježíš Kristus už neřešil náboženství, protože lidi už nezajímá náboženství a zajímá je; ekonomika, politika, sport, zábava atd. Každá doba a každá kultura má svoje chyby, které se snaží lidi eliminovat a některé chyby se obtížně eliminují, protože jsou skryté hluboko pod povrchem. Problémem je to že když se nám konečně po dlouhé době podaří odstranit staré chyby tak vzniknou nové chyby se kterými si nevíme dlouho rady. Nejsou lidi tak nejsou chyby, a proto už brzo nahradíme lidi za umělou inteligenci a autonomní roboty, vše je zde evolučně dočasným experimentem, jednou jistotou je smrt ale o takovou jistotu nestojíme. Nejspíše by nejvíce Ježíš Kristus prioritně řešil to, že jsme často sami a máme tak psychické problémy a snažil by se najít optimální řešení tohoto starého problému.
Podívejme se na informace a programy které s námi manipulují od narození do smrti, jde zde o profesionální polotovary, které každý často používá. Většinou si polotovary spojujeme s jídlem, kdy pomocí polotovarů snadno a rychle připravíme pro sebe jídlo. Polotovary se používají i při tvorbě blogu nebo stránky kdy je zde; redakční systém, šablony, pluginy atd. polotovar to je produkt, který je možné snadno a rychle upravit do finálního produktu. Polotovarem je i; pohádka, sekta, náboženství, filosofie, politika, umění, věda, internet atd. dítě které chodí do školy je polotovarem který dospělost upraví na profesionálního specialistu. Často se stává že dospělost neupraví polotovar na finální produkt, následky jsou pro společnost katastrofické. Takovýto genetický polotovar škodí konzumní společnosti, a tak je zde snaha jej násilně od společnosti izolovat ve vězení nebo blázinci, problém nastává v tom, že nedokážeme najít pachatele zla, nebo pachatel má imunitu, to vede k pokusům o atentáty na; krále, prezidenty, ředitele, celebrity, moderátory atd. Z díla spatříme tvůrce o tom je pravda o stvoření vesmíru a života, tvůrcem je vždy práce, pokud chceme poznat boha tak musíme poznat tajemství práce.
Každá práce je proces, který je zde dočasně, jsou procesy jednoduché a procesy složité, evoluce postupuje od jednoduchých procesů ke složitým procesům, a tak evoluce dospěla ke stvoření geniálního člověka který pro sebe stvořil asi za milion let kulturní konzumní civilizaci. Zaostalost a bída je spojená s vírou v to že je bůh živý subjekt, který je nad námi a existuje v ráji, to jsou jenom pohádky pro naivní pitomce, pokud by se lidem řekla objektivní pravda že bůh je práce, tak by zde nebylo náboženství ani politika! Proč je pro nás práce většinou trestem? Práce je pro nás trestem, protože pracuje za odměnu, práce za odměnu to je obyčejná prostituce, a tak se z nás stali bezcharakterní kurvy, co nabízejí lásku jenom za odměnu, dobrota je přeci žebrota! Podívejme se na internet, jak on funguje a dojde nám to, že zde uspěje jenom ten, kdo umí svoji práci dobře prodat, proto se na internetu rozmohla snaha umožnit přístup k populárním informacím jenom těm, co si zaplatí předplatné. V pohádce učíme děti tomu, že ten, kdo lže a krade zle dopadne, protože dobro vždy porazí zlo, a nakonec vše dobře dopadne, proč děláme ze svých dětí naivní pitomce? Děláme ze svých dětí naivní pitomce, protože když jsme byli dětmi, tak z nás rodiče dělali naivní pitomce, je to začarovaný kruh špatné výchovy.
V očistci se lže a krade! Toužíme marně po ráji, protože jsme čerti, co žijí v pekelném očistci kde se lže a krade, čertům je do ráje vstup zakázán to je logické! Každý s narodí jako anděl a jakmile se naučí lhát a tím i krást tak se z něj stane automaticky čert! Války v nahotě odhalují to, že jsme čerti, co žijí v pekle, a tak se vraždíme mnoho tisíciletí a vandalsky ničíme cizí majetek. Je naivní věřit tomu že po volbách nám všem bude líp, líp bude jenom těm zlým čertům, které jsme v pekle zvolili, a tak jsme jim umožnili, aby se dostali na vysoké státní funkce, kde mají; moc, popularitu, svatost, bohatství, výhody, jistoty atd. sviní je v politice mnoho a plných koryt pro úspěšné politiky je málo, o tom to v politice všude dlouho je! Tam kde je inteligence tam je i; soutěž, hra, boj, násilí atd. proto je zde často snaha potlačit u lidí jejich geniální inteligenci pomocí propagandy a cenzury, jenže pokud se z lidí udělají násilně naivní pitomci tak následkem je veliká konzumace cigaret a piva, tím se vytváří začarovaný kruh stresu a deprese.
Nebude to už trvat evolučně dlouho a bude zde všude umělá inteligence a autonomní roboti, robot prezident bude vyznamenávat roboty, práce za mzdu zde už pro čerty v očistci nikde nebude, a tak se čerti z očistce přemístí do rezervací kde budou mít čerti nahý zadek a budou jíst z ruky do huby, to bude mít za následek globální genocidu, nejsou zde už nikde čerti tak zde není peklo. Podívejme se na objektivní globální statistiky a dojde nám to, že nuly mají nulovou hodnostu, každá lidská nula touží marně po tom, aby měla velikou hodnotu, jenže z nuly nejde udělat hodnotné číslo! Následkem jsou války, ve kterých se násilně eliminuje veliké množství lidských nul, co zde mají nulovou hodnotu. Z dálky může nula vypadat jako veliké číslo, vše je zde jenom divadlo, ve kterém si lidské nuly hrají na veliké číslo, vše dospělo k tomu, že se divadla zavřela, protože do nich nechodili platící diváci, protože z diváků se stali profesionální herci. Každý růst je zde dočasně to platí u; ekonomiky, vzdělání, politiky, náboženství, filosofie, vědy, techniky, dopravy, obchodu atd.
Otrokáři z otroků udělali pomocí centralizace a propagandy nuly a následkem je všude dlouho krize, protože nuly to mají v hlavě vynulovaný! Už mnoho století je zde naivní marná snaha o to, jak zvládnout problémy optimálně, všechny populární teorie v praxi selhávají, a to jistě musí mít i nějakou příčinu? Tou příčinou je vždy amatérismus a tím i povrchnost, vše začalo kdysi dávno zavedením centralizace a následkem byl amatérismus a povrchnost, centralismus je továrnou na problémy, které není možné eliminovat! Byli by zde možné války, pokud by zde nebyl centralismus? Místo války by zde byli konflikty jenom mezi zlými jedinci, protože pro válku je nutný centralismus! Pokud by politické volby mohli eliminovat centralismus tak se se politické volby všude zakázali! Moc je zde díky bezmoci, bohatství je zde díky bídě atd. vše je zde o napětí mezi protiklady, náboženství tvrdí že člověk se musí změnit, politika tvrdí že společnost se musí změnit atd. jenže změnit se musí to, že zde nebude centralizace, nestačí jenom povrchní populistické změny!
O zrůdnosti centralizace nejlépe hovoří kniha Vladař, konzumenti jsou pitomí a honí se po celý život za tím, co milují a potřebují, že kdo je chce mediálně klamat pomocí propagandy a cenzury, vždycky najde mnoho těch, co se mu podaří pomocí chytrých lží snadno beztrestně okrást a stane se tak z něj; král, papež, prezident, ministr, podnikatel, ředitel, celebrita, milionář atd. Náboženství to je evoluční experiment, který se nepovedl, a tak je už náboženství evolučně mrtvé, každé náboženství to jsou pohádky pro dospělé a s příchodem vědy a vzdělání skončilo evolučně náboženství, protože lidi přestali věřit na pohádky ve kterých jsou možné zázraky a všemu kraluje bůh. Naše společnost je založená na náhražkách, pokud nemáme k dispozici hodnotný originál, tak se snažíme o to originál nahradit nějakou levnou náhražkou, a tak vzniklo náboženství které je náhražkou za smečku a rodinu. Podívejme se na; krále, papeže, ředitele, prezidenta, milionáře, celebritu atd. který je náhražkou za silného alfa jedince, vládnou nám všude mnoho století jenom ubožáci. Blázen v druhých spatřuje blázny, každý podle sebe posuzuje cizí lidi, ten druhý je blázen o tom je naše pokrytecká kultura, ve které jsou často války a ekonomické krize.
Mnoho let chodíme do školy a když přestaneme do školy chodit tak zjistíme to, že v praxi nedokážeme uspět, protože teorie v praxi nefunguje! S příchodem internetu skončila propaganda a cenzura, která mnoho století dělala z lidí pitomce, co naivně jako malé děti věřili tomu, co si praxí neověřili, a tak se dostávali do problémů na které neměli řešení. Lidi dosud nechápou to, že vše je hra kdy pravidla určuje organizace nebo situace, všechna svatá pravidla, jsou jenom o propagandě a cenzuře! Vše je zde iluze, co vypadá jako skutečná realita, do našeho centrálního řídícího systému přicházejí data a ty se programově zpracují na iluze, není veliký rozdíl mezi snem a skutečností, vnímáme vše jenom povrchně protože jsme při svém vnímání mnohým omezování. Realita to jsou jenom příběhy, protože vše je zde jenom evoluční experiment, neustále něco vzniká a jiné zaniká. Všechny problémy zde jsou dočasně, bohužel časem vzniknou nové problémy, na které nejsme připravení, věčná je zde otázka žít nebo zemřít? Vyřeší sebevražda všechny naše problémy, existuje vůbec něco po smrti těla? Po smrti nic není smrt to je konec hry, vše je zde jenom hra, ve které vyhráváme a prohráváme, posmrtnou existenci jsme si vymysleli proto abychom překonali strach ze smrti.
Strach to je špatná zkušenost, u které nechceme, aby se opakovala, pokud nemáme strach tak se snadno stane, že uděláme chybu, a tak onemocníme nebo zemřeme. Problém je v tom že máme inteligenci, s příchodem inteligence přicházejí psychické problémy a tím i závislost na drogách. Internet je plný informací, a to vede logicky k tomu, že se informace na internetu hledají pomocí vyhledávačů jako je třeba Google, nebo informace hledáme na stránce kde je většinou vyhledávací políčko. Při vyhledávání na internetu se setkáváme s propagandou a cenzurou, kdy je zde snaha o chytrou manipulaci s těmi, co hledají informace, dále se lze setkat s tím že zde jsou stránky a blogy co nemají vyhledávací políčko, nebo o nich vyhledávače nemají informace, protože jsou nastaveny programově jako anonymní. Dalším problémem jsou dogmatické totality, které blokují globální používání internetu, internet je zde teprve třicet let, a to je evolučně krátká doba na to, aby byl internet dokonalý. Na internetu jsou i encyklopedie které se snaží o to, aby lidi nedělali chyby, je veliký rozdíl mezi encyklopedií, co je v češtině a co je v angličtině, jsme malý chudý národ a podle toho to u nás vypadá i na internetu, proč třeba na Wikipedii není stránka o zpovědnici, co je na internetu už mnoho let a je zde jenom informace o zpovědnici co je v kostele, to je diskriminace.
Zavírat čerty do vězení a blázinců to je chybou, je třeba pochopit to že je čertů na světě už nadbytek díky tomu že se peklo dobře stará o čerty díky sociální pekelné politice. Války nám v nahotě odhalují to, že je nám ten druhý čert peklem, podívejme se na to, že z díla se pozná tvůrce a dílem čertů je konzumní peklo ve kterém jsou čerti rozdělení na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole. Co je dovoleno čertům, co jsou nahoře to je zakázáno čertům, co jsou dole, napětí mezi čerty, co jsou nahoře a čerty co jsou dole vytváří násilí mezi čerty, a tak je v pekle veliká konzumace drog a léků na deprese. Jelikož označení čert nebylo v pekle populární tak se čerti dohodli na tom, že se přejmenují na člověka a lidi, mediální populismus má neustále snahu dělat z čertů pitomce, pomocí propagandy a cenzury. Pokud čertům není dobré rady tak jim už není ani pomoci, přichází nová digitální doba v pekle, kdy se začnou čerti globálně ve velkém nahrazovat za umělou inteligenci a autonomní roboty, je naivní představa že čerti budou moci ekonomicky parazitovat na práci umělé inteligence a práci autonomních robotů. Minulost nám jasně ukázala to, že každá dogmatická totalita je v pekle evolučně dočasně! Dlouhodobým problémem v pekle jsou sebevraždy, díky kterým má peklo nedostatek otroků a vojáků, proto se peklo snaží tento problém řešit pomocí drog a léků na deprese, jenže následkem je to že se z čertů stávají pitomci, co dělají pitomosti.
Čerti musí konečně pochopit to, že realita, ve které žijí je o příčině a následku, jak si to čerti dneska udělají takové to budou mít zde čerti zítra, základem pro správné změny je kontrola kvality, nejsme tak bohatí abychom mohli šetřit na kvalitě u čertů a mnohého jiného. Zavedeme proto globálně v pekle každoroční kontrolu u dospělých čertů na jejich ekonomickou hodnotu pro peklo a nehodnotné čerty eliminujeme v pekelném ohni na prach a popel, z prachu vše v pekle vzniká a v prach se to navrací, to že nemají čerti prachy, je následkem toho, že jsou čerti dobří k tomu, co si jejich dobrotu nezaslouží, čiň čertům v pekle dobře a oni se ti pekelným utrpením odmění. Jakmile jsme se naučili používat řeč jako informační systém, tak po čase vznikla snaha informace a programy zakonzervovat před zničením, a tak vznikla evolučně gramotnost kdy jsme dokázali informace a programy zaznamenat pomocí písmen a číslic, vše je zde o příčině a následku, pokud je zde potřeba tak je zde snaha jí uspokojit. Optimalizace vedla k tomu, že se snažíme o to abychom začali používat zkratky jako je; JHVH, INRI, OSHO, GVKB atd. největším problémem se kterým si neumíme poradit mnoho století jsou evoluční změny, strach ze změn má za následek problémy, na které není řešení!
Když to nejde po dobrém tak to řešíme po zlém a tím je zde začarovaný kruh násilí! Jsi jiný, než jsou ostatní tak tě za to potrestáme; ekonomicky, psychicky, vězením, mučením, smrtí atd. následkem je to že se z lidí stalo stádo ovcí které ovládají mocní pastýři pomocí chytrých pastýřských psů. Prožil jsem život bohatý na příběhy, vše, co naše myšlení zná to jsou jenom příběhy, dokonce i; věda, technika, náboženství, politika, propaganda, reklama, ekonomika, matematika, filosofie, nemoci, řemeslo, umění atd. to jsou jenom příběhy! Každý příběh to je naprogramovaný dočasný proces, podívejme se na použití vysoké teploty, kdy vysoká teplota eliminuje čas a prostor dokonale a rychle, proto je zde snaha pomocí nízké teploty uchovat čas a prostor v ledničce, a tak nám na mrazáku dlouho vydrží potraviny kterým nevadí zmražení. Knihy jsou zmražené informace a spisovatelé jsou továrny na výrobu zmražených populárních informací. Vše se opakuje v nekonečném pulzujícím kruhu; po noci následuje den, po narození následuje smrt, po radosti následuje smutek atd. vše je tak zde dočasně a vše se točí okolo přirozených jednoduchých pravidel která platí v celém vesmíru a nikdy se nezmění! Osud všeho je pevně dán a nejde už změnit, mnozí věří na to, že mohou svůj ubohý osud změnit k lepšímu a mít se dobře, naděje umírá poslední.
Je snadné soudit a trestat a je těžké pochopit a pomoci, vše zde jsou jenom polotovary, které potřebují optimalizovat tak abychom byli spokojení. Mnoho let jsem se trápil s tím, jak mají vypadat moje stránky na internetu, stejně tak jsem se i trápil s tím jaký mají mít moje stránky obsah informací a jestli na nich mají být fotografie nebo videa, taky jsem zkoušel, jak fungují; sociální sítě, katalogy, portály, fóra atd. Co je správné? Vše je relativní, a tak to, co je pro mě správné, to je pro jiné chybné, to, co je dneska správné to bude zítra chybné atd. vše je zde jenom evoluční experiment, a tak jsme jenom materiálem na evoluční pokusy, smrt to je ukončený evoluční experiment, někdo žije dlouho a jiný krátce ale všichni zde jsme dočasně, život má pro nás smysl, pokud jsme šťastní. Vnímám čas a prostor jako materiál ze kterého je možné cokoli vytvořit, záleží jenom na tom abychom na naši tvořivou práci měli vše, co budeme potřebovat, pokud nemáme vše, co na práci budeme potřebovat tak nedokážeme zázraky! Podívejme se na ty, co nám zde centrálně všude mnoho století vládnou, oni neustále nemají to, co ke správnému vládnutí potřebují, a tak nám špatně všude byrokraticky vládnou mnoho století a volby nic k lepšímu nikde nezmění!
K vládnutí je potřeba láska, pokud ti, co mám vládnou nemají v sobě lásku tak nám špatně vládnou, láska je tam kde nejsou závislosti na drogách, nejsou jenom chemické drogy, drogou je i; popularita, svatost, výhody, jistoty, moc, bohatství, štěstí atd. každý se narodí jako anděl a drogy z něj udělají čerta co žije v pokryteckém pekle, kde není láska a tím zde není ani pravda. Jak letíme vesmírem, tak máme dostatek času na myšlení, myšlení to je práce s informacemi a programy, evoluční vývoj logicky postupuje; od malého k velikému, od jednoduchého ke složitému, od hmotného k nehmotnému atd. to vše evolučně vedlo k tomu, že jako lidi už nemáme genetické tělo, ale jsme jenom inteligentní anonymní programy ve virtuální realitě. Mnozí filosofové tvrdí to, že jsme se stali pravými lidmi teprve tehdy když jsme nahradili naše genetická těla za inteligentní programy ve virtuální realitě, genetická těla nám bránila k tomu abychom se mohli optimálně seberealizovat, a tak byl pro nás život psychickým utrpením.
Vše je zde obrazně o nádobě, ve které je obsah, naše vesmírná GVKB loď to je nádoba, ve které jsou; lidi, programy, databáze, roboti, stroje, nástroje, věci, suroviny atd. v každé nádobě kde jsou programy tam jsou i příběhy, všechny příběhy jsou záznamem změn, které se v nádobě dějí, některé příběhy nedokumentují změny, ale jsou představami, které nemají logiku jde tak o; sny, umění, ideologie, experimenty atd. často tyto představy vytvářejí dokonalou iluzi toho, že jde o skutečnost, zde se dostáváme k otázce, co je skutečnost a co je iluze? Co když naše vesmírná loď, ve které letíme mnoho století vesmírem není skutečnost a je to jenom dokonalá iluze co vypadá jako skutečnost? Neustále se zamýšlím na tím mluvením, které nás zde dlouho otravuje, nejprve jsem to bral jako chybu, kterou je třeba najít a opravit, vše zde je přeci naprogramované a v programech jsou běžné chyby. Co když ale nejde o chybu a jde o něco jiného a my tomu zatím nerozumíme, nebo tomu nechceme rozumět? Připadá mi to jako chození do školy, kdy se snaží něco o to abychom nebyli pitomci, a tak když se dostaneme do kontaktu s vyspělejší civilizací ve vesmíru abychom si neudělali ostudu.
Nejspíše nějaká vyspělejší kulturní civilizace zjistila že se k ní blížíme, a tak nám poslala jejich morální pravidla, abychom se je naučili, a tak jsme neměli problémy až k nim dorazíme, těžko na cvičišti a lehko na bojišti. Díky zlu je zde dobro, vše zde jsou příčiny a jejich následky, mohli nám poslat tu jejich bibli a požádat nás o to abychom si ji přečetli a porozuměli tak jejich kultuře, jaká by byla naše reakce, nejspíše bychom to slušné jednání považovali za chybu, a tak bychom tu jejich bibli odmítnuli, když to nejde po dobrém tak se to řeší po zlém o tom to bylo a bude! Proč se vlastně neradi učíme něco, co je nám cizí? Učení je investice a u investice potřebujeme jistotu toho, že nám investice přinese veliký užitek, je přeci chybou zalévat plevel a krmit parazity. Jaký je vlastně podstatný rozdíl mezi naší kulturou a cizí kulturou ke které se blížíme? Rozdíl je v tom že naše kultura je postavená na lži a nenávisti, kdežto nám cizí kultura je postavená na pravdě a lásce, jsme čerti, co se blíží k ráji, a tak se ráj snaží o tom abychom už nebyli čerty, a stali se z nás andělé, a to není jednoduché.
Žijeme ve světě příběhů, pokud je příběh populární tak je zde snaha jej zaznamenat abychom jej mohli uchovat, a tak vznikají; knihy, časopisy, filmy, fotografie, obrazy, hudba atd. jsou příběhy které se skutečně stali a příběhy které jsme si vymysleli náš osud to je dlouhý příběh ukončený smrtí. Když usneme tak máme sny a naše sny to jsou příběhy které vycházejí z toho co mozek zná, a tak naše sny jsou spojené s časem a prostorem ve kterém dlouho žijeme. Příběhy, které se líbí jedné skupině lidí se nemusí líbit už jiné skupině lidí, protože se nám líbí to, co je nám blízké. Pohádky to jsou příběhy o dobru a zlu, nakonec vše dobře dopadne a dobro vyhraje nad zlem, všechny ideologie, které jsou nám svaté vycházejí z pohádek a jsou to pohádky pro dospělé, s příchodem televize a internetu jsme začali vnímat příběhy zcela jinak, nová doba je jako bychom se neustále dívali do zrcadla a toto zrcadlo nám ukazuje to co nechceme vidět a slyšet. Díváme se na příběh v televizi a pokud se nám příběh nelíbí tak přepneme dálkovým ovladačem program, podobná je situace i u internetu, vše je dneska o spěchu, podívejme se na silnice, jak lidi spěchají, a tak často havarují a tím si problémy způsobují, je to marnost lidem říkat, spěch je dobrý akorát pro blázny, co se chtějí rychle dostat do blázince.