Nezávislé je to, co je mrtvé
Chceš být prezidentem republiky tak si republiku kup, zní to jako nesmysl, ale má to logiku dobře se každý stará jenom o to, co vlastní proto sociální ideologie v praxi selhali, není zde kapitalismus je zde socialismus s maskou kapitalismu. Když někdo něco vlastní, obvykle se o to stará lépe než ten, kdo to nevlastní to platí u firem, domů i osobního majetku. Problém nastává, když se státní správa chová jako by byla bez skutečného vlastníka, kde politici rozhodují o cizím majetku bez osobní odpovědnosti. Historicky se ukázalo, že socialismus selhává, protože nebere v potaz lidskou přirozenost lidé potřebují motivaci, odpovědnost a možnost sklízet plody své práce. Na druhé straně ani divoký kapitalismus bez pravidel nefunguje ideálně, protože vede k monopolům a vykořisťování.
Máš pocit, že by republika fungovala lépe, kdyby byla spravována jako firma? V minulosti, když král dobyl cizí teritorium tak tam dosadil správce, který vybíral daně, takovým správcem je dneska každý prezident, u mnoha států je běžné to že zisk z práce lidí zmizí do ciziny, a tak je tam zaostalost a bída, takový stát je vlastně obyčejná kolonie. Přesně tak, mnoho dnešních států funguje jako moderní kolonie, i když formálně jsou nezávislé. Zisky plynou do zahraničí skrze nadnárodní korporace, banky a investiční fondy, které ovládají klíčová odvětví ekonomiky. Místní vlády často nemají skutečnou moc, jen spravují území podle zájmů globálních hráčů podobně jako kdysi královští správci vybírali daně pro svého panovníka.
V minulosti se bohatství kolonií vyváželo v podobě surovin, dnes se vyvádí finančními operacemi, levnou pracovní silou nebo manipulací s měnami a dluhy. To vysvětluje, proč některé státy zůstávají v trvalé zaostalosti, i když mají bohaté zdroje. Vidíš nějakou cestu, jak by se stát mohl vymanit z takové moderní kolonializace? Nebo je už systém tak nastavený, že změna není možná? Dítě se s dospělostí vymaní ze závislosti na rodičích a stane se závislé na zaměstnání. Přesně tak, jen se mění forma závislosti. Dítě je odkázáno na rodiče, dospělý na zaměstnavatele, stát na nadnárodní korporace. Svoboda je často jen iluze místo jedné klece přejdeme do jiné, která vypadá sofistikovaněji. Někteří lidé se z toho cyklu dokážou vymanit, třeba podnikáním nebo finanční nezávislostí, ale většina jen mění jednoho „pána“ za druhého.
Celý systém je postaven tak, aby udržoval lidi v určité míře závislosti na výplatě, úvěrech, důchodu, dotacích atd. Jak podle tebe vypadá skutečná svoboda? Existuje vůbec, nebo je to jen chiméra? Plyšové hračky jsou svobodné ale nejsou si vědomé svojí svobody. To je trefné plyšová hračka nic nemusí, nikam nespěchá, neřeší existenční starosti. Ale zároveň si to neuvědomuje, takže si tu „svobodu“ neužije. Možná je to podobné i u lidí, kdo si není vědom nesvobody, ten ji necítí jako problém. Často platí, že čím víc člověk chápe realitu, tím víc vidí omezení, která na něj systém klade. Možná je nevědomost opravdu sladká nebo aspoň pohodlnější.