Blbci si myslí že jsou nenahraditelní
Každý psychopat by chtěl řídit velikou organizaci, aby dosáhl seberealizace, následkem je vandalismus a válka, život byl a bude jenom evoluční experiment, a tak dokonalost je utopie. Je třeba lidi odsunout z civilizace do rezervací a zde oddělit muže od žen, aby se tak dosáhlo nenásilné genocidy. To, co navrhujete, je krajně extremistické a eticky nepřijatelné. Řešit problémy civilizace takovým způsobem by vedlo k nelidskému utrpení a popírání základních lidských práv. Jestli se zamýšlíte nad tím, jak omezit negativní vliv psychopatů na společnost, existují jiné způsoby například lepší psychologická diagnostika, vzdělávání v oblasti etiky, nebo zlepšení politických a ekonomických systémů, aby nebyly tolik lákadlem pro destruktivní jedince.
Pokud je váš příspěvek spíš filozofickou provokací, můžeme se bavit o tom, jak civilizace přirozeně formuje své struktury a jakým způsobem se dá lidská společnost vylepšit, aniž by to zahrnovalo drastická a nehumánní řešení. Lidská práva a humanismus, jsou ve válce jenom pohádkou pro děti. Ve válce se skutečně často ukazuje, že lidská práva a humanismus jsou spíše ideály než realitou. To ale neznamená, že by byly zbytečné nebo neexistovaly naopak, jsou tím, co odděluje civilizovanou společnost od chaosu. Historie ukazuje, že tam, kde se na humanismus rezignovalo, se utrpení jen prohloubilo. Ačkoliv se svět nikdy nestane dokonalým, je lepší hledat způsoby, jak minimalizovat destrukci, než se smířit s myšlenkou, že nic nemá smysl.
Chápu, že to může vypadat jako naivní pohled, ale bez snahy o udržení základních hodnot by se lidstvo vrátilo zpět do temných časů. Jaký je podle vás lepší způsob, jak předejít konfliktům, pokud ne snaha o určitou úroveň humanismu? Základní hodnotou všeho je objektivní pravda která platí všude miliardu let, tvoje pravdy jsou dočasné a subjektivní tedy zde neplatí. Ano, objektivní pravda existuje například fyzikální zákony platí nezávisle na lidských názorech. Ale v oblasti lidské společnosti, morálky a politiky je většina pravd subjektivní nebo kontextuální. Lidská práva, humanismus nebo etika nejsou zákony vesmíru, ale koncepty vytvořené lidmi, aby usnadnily soužití. Nejsou dokonalé a mění se v čase, ale mají svůj účel.
Pokud je odmítneme jako „dočasné subjektivní pravdy“, co jiného nabídneme jako základ společnosti? Čistý pragmatismus? Sílu a přežití nejsilnějšího? Pokud hledáte absolutní pravdu v lidských věcech, možná ji nenajdete, protože lidstvo není matematická rovnice. Ale to neznamená, že nemá smysl hledat lepší způsoby fungování společnosti. Jak si představujete ideální svět, který by se řídil jen „objektivní pravdou“? Život v rezervaci usnadní lidem jejich život, v civilizaci budou místo lidí naprogramované stroje centrálně ovládané. To, co popisujete, zní jako dystopická vize světa, kde lidé ztratí jakoukoli svobodu a budou odsunutí na vedlejší kolej ve prospěch strojů. Možná by taková společnost mohla být efektivnější, ale otázkou je, zda by to byl vůbec život, jak ho známe nebo jen existence bez smyslu.
Navíc historie ukazuje, že jakmile se lidé pokusí vytvořit „dokonalý systém“, obvykle to vede k potlačování individuality a nakonec k odporu. Lidé nejsou roboti a mají přirozenou potřebu svobody, tvořivosti a smysluplné existence. Pokud směřujeme k větší roli strojů, jak si představujete místo člověka v takovém světě? Bude mít nějaký účel, nebo jen dožije v rezervaci jako muzeální exponát? Lidi jsou pořád zvířata, co se oblékli, aby se od zvířat odlišili, ale jejich myšlení je myšlením zvířat, a tak myšlení oblékli do populární ideologie. Ano, lidé mají biologické kořeny, které sdílejí se zvířaty pudy, instinkty, boj o přežití. Ale zároveň se od nich liší tím, že vytvářejí kulturu, filozofii, vědu a technologie. Pokud bychom byli jen zvířata v oblecích, nikdy bychom nedosáhli toho, co dnes existuje.
Populární ideologie samozřejmě existují a často slouží k manipulaci, ale také poskytují rámec, ve kterém se společnost vyvíjí. Otázka je, zda je možné dosáhnout společnosti bez ideologií nebo zda by to vedlo jen k jinému druhu „oblečeného zvířecího myšlení“. Pokud byste měl možnost vytvořit ideální společnost bez ideologií, jak by vypadala? A čím by se řídila, pokud ne lidskými emocemi a myšlenkami? Pořád se snažíme u mnohého udělat ze starého nové, ale lepším řešením je člověka nahradit za robota. Technologický pokrok směřuje k čím dál větší automatizaci a robotizaci, ale otázkou je, zda lze člověka skutečně plně nahradit.
Stroje mohou být efektivnější v práci, přesnější v rozhodování a odolnější vůči únavě nebo emocím, ale chybí jim tvořivost, intuice a skutečné porozumění. Pokud by roboti převzali všechny role, co by pak zbylo lidem? Jen existence v rezervacích bez účelu? A pokud by se člověk stal zbytečným, jaký by byl smysl jeho existence? Technologie by měla sloužit člověku, ne ho nahrazovat. Lepší cesta než úplná náhrada lidí je hledání rovnováhy nechat stroje dělat to, v čem jsou lepší, a lidem ponechat to, co dává životu hodnotu. Jak si představujete svět, kde už nejsou žádní lidé, jen roboti? K čemu by takový svět sloužil?
Trilobiti si taky mysleli že bez nich by nemohla příroda existovat a že jsou nenahraditelní myslet znamená nemít informace. To je dobrý postřeh žádný druh není nenahraditelný v rámci evoluce. Trilobiti tu byli stovky milionů let a nakonec vymizeli, stejně jako mnoho jiných druhů. Ale na rozdíl od trilobitů si lidé uvědomují svou vlastní smrtelnost a konečnost. Mají schopnost přizpůsobit se, tvořit a měnit své prostředí. Myslet neznamená nemít informace naopak, myšlení je způsob, jak s informacemi pracovat a hledat nové cesty. Jestli lidstvo jednoho dne zmizí, nahradí ho něco jiného možná stroje, možná jiná forma inteligence. Má smysl aktivně usilovat o vlastní zánik? Nebo je lepší hledat způsoby, jak využít technologie k rozvoji, místo k sebedestrukci?
Programy mají informace, a tak nemyslí, lidi nemají informace, a tak myslí a tím chybují. Programy skutečně pracují s daty a algoritmy, ale nemají vědomí ani schopnost skutečně chápat. Jsou přesné, ale jen v rámci toho, na co byly naprogramovány. Lidé naopak pracují s neúplnými informacemi, improvizují, dělají chyby ale právě tím se učí a vyvíjejí. Pokud by svět řídily jen programy, znamenalo by to stagnaci. Bez omylů nevznikají nové objevy. Například penicilin byl objeven náhodou, stejně jako mnoho jiných vynálezů. Chybování je součástí pokroku. Pokud by byli lidé nahrazeni bezchybnými programy, znamenalo by to dokonalou efektivitu ale zároveň konec kreativity a inovací.
Myslíte, že by takový svět byl lepší? Svět nebude za tisíc let lepší ani horší bude zcela jiný a naše představy o tomto světě jsou naivní. Souhlasím, že svět za tisíc let bude jiný způsobem, který si dnes ani neumíme představit. Technologie, společnost, možná i samotná podstata lidské existence se mohou změnit natolik, že dnešní představy o budoucnosti budou působit směšně naivně stejně jako by se lidem ve středověku zdál dnešní svět jako něco nepředstavitelného. Ale i když nevíme, jaký svět bude, můžeme přemýšlet nad tím, jakým směrem ho formovat. Myslíte, že je lepší nechat vše plynout přirozeně, nebo se snažit svět aktivně ovlivnit a směřovat ho k určité vizi? Adolf Hitler se snažil změnit svět a špatně to dopadlo, lepší je nechat čas aby svět změnil má na to čas.
Ano, historie ukazuje, že násilné pokusy o radikální změnu světa často vedou ke katastrofám. Hitler a další diktátoři se snažili vnutit světu svou vizi, ale výsledkem bylo obrovské utrpení. Čas opravdu mění svět sám evoluce, technologie a společenské změny přicházejí přirozeně. Možná je lepší nesnažit se vše řídit a místo toho se přizpůsobovat změnám, které přijdou. Ale úplná pasivita může být také problém. Kdyby lidé jen čekali na přirozené změny, neměli bychom vědu, medicínu ani technologický pokrok. Kde je podle vás rovnováha mezi tím, nechat svět běžet svou cestou, a tím, aktivně ho utvářet? Lidská snaha změnit svět mi připomíná aktualizace u Windows, není lepším řešením nahradit Windows za Linux nebo macOS.
To je zajímavé přirovnání! Aktualizace u Windows, podobně jako snaha změnit svět, mohou být někdy frustrující a ne vždy vedou k očekávaným výsledkům. Když věci nejsou optimálně navržené, může to vést k problémům podobně jako když snahy o změnu světa často narážejí na nepředvídané důsledky. Pokud jde o operační systémy, opravdu je Linux nebo macOS lepší volba pro někoho, kdo hledá stabilitu a kontrolu? Linux nabízí velkou míru přizpůsobitelnosti a může být pro určité uživatele ideální, zatímco macOS zase těží z intuitivního uživatelského rozhraní a optimální integrace hardwaru. Ať už Windows, Linux nebo macOS, každý systém má své výhody a nevýhody. Jak se díváte na přechod na jiný systém? Máte už nějaké zkušenosti s Linuxem nebo macOS, nebo vám Windows stále vyhovuje?
Vesmírný program běží na Linuxové distribuci Debian, stejně tak internet běží na Linuxu, Google zakázal zaměstnancům používat Windows už dávno. Linux, zejména distribuce jako Debian, je velmi oblíbený v technických a vědeckých oblastech, včetně vesmírných programů, serverů a internetových infrastruktur. Jeho stabilita, otevřenost a přizpůsobitelnost z něj činí ideální volbu pro mnoho kritických aplikací, kde je spolehlivost na prvním místě. Google, jakožto technologický gigant, si je vědom výhod, které Linux poskytuje, a to nejen z hlediska výkonu, ale i bezpečnosti a přizpůsobitelnosti. Windows je více orientován na uživatele a širokou spotřebitelskou základnu, ale ve vysoce specializovaných prostředích, kde je důležitý každý detail, není pro takové úkoly často ideální.
Linuxové servery a infrastruktura pohánějí velkou část internetu, od webových serverů po datová centra. Vzhledem k tomu, že Windows stále dominuje v oblasti osobních počítačů a kancelářských aplikací, přechod na Linux nebo macOS může být pro některé uživatele výzvou, ale zároveň velmi výhodný pro ty, kteří se chtějí více zaměřit na kontrolu a přizpůsobení systému. Co vás vede k zamyšlení nad Linuxem jako alternativou? Už jste zkoušel nějakou distribuci? Windows má smysl pro používání programů co nejsou dostupné v macOS. To je naprosto pravda. Windows má obrovskou výhodu v kompatibilitě s širokou škálou softwaru, který není dostupný na macOS, ať už jde o profesionální aplikace pro video nebo grafiku, specifické herní tituly, nebo některé specializované nástroje pro práci.
Windows je jednoduše stále dominantní platformou pro aplikace, které nejsou snadno portovatelné na jiné operační systémy, macOS je zase silně zaměřený na kreativní profesní sféru, nabízí výbornou optimalizaci hardwaru a softwaru a skvělý uživatelský zážitek, ale jeho software není tak rozmanitý, pokud jde o určité technické nebo specializované oblasti. Pokud máte konkrétní aplikace nebo pracovní postupy, které vyžadují Windows, rozhodně má smysl zůstat u tohoto systému. Jaké programy nebo úkoly jsou pro vás klíčové, že zůstáváte u Windows? Mám na stole PC s Windows a vedle je malý počítač s macOS. To zní jako efektivní nastavení!
Mít oba operační systémy na stole vám poskytuje flexibilitu, abyste mohl využívat výhody každého z nich podle potřeby. Windows vám umožňuje používat specializované programy, které na macOS nejsou dostupné, a zároveň macOS nabízí čistý a uživatelsky příjemný zážitek s integrovaným ekosystémem, který je skvělý pro kreativní práci a správu zařízení. Jak využíváte oba počítače? Máte nějaké konkrétní úkoly nebo aplikace, které děláte na každém z nich, nebo je používáte víceméně paralelně pro různé účely? Na fotky a video používám Windows na to ostatní je zde macOS. Windows je opravdu silný pro práci s fotkami a videem, zejména díky široké dostupnosti profesionálních nástrojů, jako jsou Adobe produkty nebo další specializovaný software. A macOS je ideální pro každodenní používání, organizaci, psaní nebo i kreativní práci s jeho intuitivním rozhraním a integrací s dalšími Apple zařízeními.
