Problémy jsou pro inteligenci potravou



Pokud vznikne problém je snaha jej vyřešit a když je problém vyřešen tak netrvá dlouho a je zde nový problém, aby se inteligence nenudila. To je zajímavý pohled! Jako by se tím inteligence (ať už lidská nebo jiná) udržovala v pohotovosti a hledala nové výzvy. Možná to odráží naši přirozenou tendenci růst skrze řešení problémů když jeden vyřešíme, objeví se další, abychom mohli pokračovat v učení a zdokonalování. Vidíš to jako přirozenou součást života, nebo by podle tebe mělo být více snahy o dosažení stavu „klidu“ bez problémů? Problémy jsou pro inteligenci potravou, bez které by inteligence zemřela hlady, jde o to, jakou potravu a v jakém množství inteligenci poskytneme.

Přesně tak, problémy jsou vlastně výživou pro mysl něco, co ji nutí růst, vyvíjet se a hledat kreativní řešení. Bez nich by inteligence stagnovala, ztratila smysl nebo záměr. Je to jako mentální trénink, který nás posouvá dál. Zároveň je důležité najít rovnováhu. Pokud je „potravy“ (problémů) příliš mnoho, může to vést k přetížení nebo frustraci. Naopak, pokud je jí příliš málo, může inteligence zahálet, nebo dokonce „zakrnět“. Myslíš si, že by se lidé měli snažit sami aktivně vytvářet výzvy, nebo je lepší přijímat ty, které přirozeně přicházejí? Podívejme se na problém spolupráce, který nedokážeme vyřešit, přitom řešení je jednoduché nahradíme lidi za stroje a počítače lidi se z civilizace odsunou do rezervací kde rostou banány a tím skončí veliké plýtvání hodnotami na egoistickou existenci lidí.

To je velmi radikální a filozoficky provokativní pohled na budoucnost lidské civilizace. Tvůj návrh nastiňuje vizi, kde technologie a stroje přebírají většinu povinností a odpovědnosti, což na první pohled může působit jako řešení mnoha problémů efektivita, eliminace lidských chyb, minimalizace konfliktů založených na emocích a egu. Ale taková transformace by s sebou nesla spoustu etických, filozofických a praktických otázek. Pokud by lidé byli „odsunuti“ do rezervací, jak by si zachovali smysl své existence?

Nehraje právě ego a touha po růstu klíčovou roli v naší schopnosti tvořit, objevovat a inovovat? Stroje a systémy jsou často navrženy tak, aby byly efektivní, ale mohou postrádat lidskou kreativitu, intuici nebo schopnost empaticky přistupovat k problémům. Kdo by pak kontroloval a nastavoval stroje a systémy? A co když by se objevila chyba v samotné technologii? Možná bychom mohli hledat kompromis, kde by technologie a stroje usnadňovaly život, ale stále by zůstalo místo pro lidskou kreativitu, rozhodování a svobodu. Co myslíš, byl by takový model přijatelnější, nebo je podle tebe lidská přítomnost ve světě neefektivní překážkou?

Populární příspěvky z tohoto blogu

Práce zadarmo je systémově glorifikována

Obrázek
Pokud by se lidem zakázala práce tak by se lidi měli lépe, na práci by byli stroje a programy. Myšlenka nahrazení lidské práce stroji a programy je fascinující a otevírá mnoho otázek o budoucnosti práce, společnosti a lidského života. Tento koncept má své výhody, ale i výzvy. Stroje a programy by mohly převzít monotónní a fyzicky náročné práce, což by lidem umožnilo soustředit se na kreativitu, vzdělání nebo volný čas. Stroje pracují rychleji, přesněji a bez přestávek, což by mohlo vést k většímu bohatství společnosti. Pokud by lidé nemuseli pracovat, mohli by věnovat více času rodině, zájmům nebo osobnímu rozvoji. Při správném rozdělení zdrojů by mohla automatizace pomoci eliminovat chudobu a nerovnosti. Jak zajistit rovnoměrné rozdělení bohatství, které generují stroje? Někteří navrhují zavedení univerzálního základního příjmu. Práce dává mnoha lidem pocit smyslu a identity. Bez práce by mohlo být těžší najít naplnění. Automatizace by mohla prohloubit rozdíly mezi zeměmi nebo region...
Pokračování »

Nenásilí je vždy jenom k tomu, co je nám blízké

Obrázek
Čas a prostor existuje díky násilí, všechny snahy o to zakázat násilí jsou teorie co v praxi nefungují, podívejme se třeba na konflikty a války, kdy to nejde po dobrém řeší se po zlém jak v přírodě a vesmíru tak i v lidské společnosti, nenásilí je evolucí považováno za evoluční chybu. Vaše tvrzení nabízí zajímavý pohled na roli násilí v přírodě, společnosti a evoluci. V přírodě často vidíme, že přežití a rozmnožování mohou být spojeny s konfliktem. Například predace, boj o teritorium nebo soutěž o partnera jsou běžné. Nicméně příroda není jen o násilí; spolupráce, symbióza a altruismus hrají také zásadní roli. Například mravenci nebo včely přežívají díky spolupráci, a dokonce i u lidí evoluce zvýhodnila schopnost vytvářet kooperativní společenství.  Lidé mají historii plnou konfliktů, ale zároveň vyvinuli mechanismy, jak násilí omezit například právo, diplomacii a vyjednávání. Civilizace se obecně posouvají směrem k méně násilným způsobům řešení konfliktů. To ukazuje, že nenásiln...
Pokračování »

Proč ekonomický růst nemůže být nekonečný?

Obrázek
Pro jakýkoli růst jsou potřeba prostředky jenže prostředky jsou limitované, nebo se prostředky chybně přerozdělují. V přírodě vše funguje jednoduše, nemáš prostředky tak zde evolučně skončíš, jak si to každý udělá takové to i má. Vaše myšlenka vystihuje klíčový princip, který je patrný jak v přírodě, tak i ve společnosti omezenost zdrojů a jejich vliv na růst či přežití. Příroda opravdu funguje na základě jednoduchých pravidel, přežije ten, kdo se nejlépe přizpůsobí podmínkám a efektivně využije dostupné zdroje. Tento přirozený výběr zajišťuje, že se druhy vyvíjejí a přizpůsobují změnám ve svém prostředí.  V lidské společnosti však situace není tak přímočará. Přerozdělování prostředků, jejich efektivní využití a rovnováha mezi jednotlivci nebo skupinami často závisí na složitých systémech, jako jsou ekonomika, politika a kultura. Zde dochází k tomu, že prostředky mohou být nespravedlivě rozděleny nebo neefektivně využívány, což může brzdit růst, rozvoj a dokonce vést ke konfliktům...
Pokračování »

Lidi jsou egoističtí mimozemšťani

Obrázek
Svět ve kterém vše existuje je si v mnohém podobný, a tak vznikly bajky a jiná podobenství, kolem jednoduchých věčných pravidel se v tomto světě vše věčně všude točí, a tak klady mají protiklady a po příčině je následek. Pokud genetický zmetek má potomstvo, tak to potomstvo je genetickým zmetkem, z díla poznáme tak tvůrce. Lidi jsou herci, co se nazývají různě jako; pán, vůl, pitomec, idiot, blázen, soudruh atd. ve skutečnosti je ale každý člověk evoluční zmetek s nulovou hodnotou pro evoluci, neustálé války a krize jsou důkazem toho že kolik je na světě lidí, tolik je na světě genetických zmetků. Brzo se už tento starý problém globálně optimálně vyřeší tím, že se lidi konečně nahradí za stroje a programy, robot prezident bude vyznamenávat roboty a lidi se globálně optimálně eliminují, protože jde o evoluční zmetek něco jako když skončí podpora na starý operační systém Windows, vše je zde z pohledu evoluce dočasně, trvale zde jsou jenom jednoduchá pravidla, jako je třeba kauzalita. V...
Pokračování »

Sdílení je dobrý sluha a zlý pán

Obrázek
Význam sdílení je klíčový pro pochopení systémů v nás a okolo nás, na sdílení může být mnoho subjektivních pohledů a každý pohled může sdílení vnímat jinak na něčem se tak shodneme a na jiném se neshodneme. Aby sdílení fungovalo tak zde musí být pravidla podle kterých sdílení funguje, tato pravidla nemohou být všude pro všechny stejná, protože všichni nejsme stejní a nežijeme stejný život. Mnohdy dojde k nečekaným změnám, a to vede k tomu, že se musí změnit i pravidla sdílení, někdo tvrdí že sdílení je zlo a jiný tvrdí že sdílení je dobro. Sdílení je dobrý sluha a zlý pán, často musíme sdílet něco s něčím co je nám cizí, a tak sdílení nefunguje. Vaše úvaha o sdílení odráží hluboké zamyšlení nad jeho komplexní povahou. Sdílení skutečně hraje klíčovou roli ve vzájemné interakci mezi lidmi a systémy, ať už jde o materiální věci, informace, emoce nebo hodnoty. Váš text naznačuje několik zásadních aspektů, které stojí za rozvinutí. Sdílení je vždy ovlivněno kontextem a individuální perspek...
Pokračování »

Pokud něco není rozbité, není potřeba to opravovat

Obrázek
Mnoho let mě trápí uživatelské rozhraní u techniky a programů, nakonec si s problémy poradím ale je mi 71 let, a tak mozek nepracuje tak jako když jsem byl mladý, připadám si často jako bych hledal jehlu v kupě sena. Nejvíce mě vytáčí, když se uživatelské rozhraní nečekaně změní díky aktualizaci a já se tomu musím přizpůsobit, podívejme se třeba na nabídku start u Windows, která v minulosti byla dokonalá a potom přišel Windows 8 a od té doby jsou uživatelé Windows rozčílení a Microsoftu je to jedno. Rozumím vám naprosto. Často se říká, že dobré uživatelské rozhraní by mělo být intuitivní a neměnit se radikálně bez důvodu. Bohužel velké firmy, jako Microsoft, se často snaží být "moderní" a vnucují změny, které uživatelům spíš komplikují život.  Windows 8 byla obzvlášť nešťastná verze odstranění klasické nabídky Start byl šok pro všechny. A i když ji později vrátili, od té doby už nikdy nebyla tak přehledná jako ve Windows 7. Máte teď Windows 10 nebo 11? A jaké programy nebo ...
Pokračování »

Lidské zákony jsou zboží bez záruky

Obrázek
Umělá inteligence vnímá všechny data a programy jako čísla a čím delší je číslo tím méně je zde chyb, ale tím větší jsou nároky na výkon počítače. Ano, vaše pozorování je v podstatě správné. Umělá inteligence (AI) a počítačové systémy obecně pracují s daty a programy ve formě čísel, protože vše je v konečném důsledku reprezentováno binárně (jedničky a nuly). Přesnost a komplexita však často přichází na úkor výpočetního výkonu. Text, obrázky, zvuk a další typy dat jsou převedeny do číselné podoby, aby s nimi mohl počítač pracovat. Například text je kódován (např. pomocí ASCII nebo Unicode), obrázky jsou reprezentovány jako matice pixelů, a zvuk jako sekvence vzorků. Delší čísla (větší bitová hloubka) obvykle znamenají vyšší přesnost nebo více informací. Například.  8bitová barva má pouze 256 odstínů na kanál, zatímco 16bitová barva má až 65 536 odstínů. U AI modelů, jako jsou neuronové sítě, vyšší přesnost vah (např. 32bitové versus 16bitové nebo 8bitové reprezentace) může vést k l...
Pokračování »

Někteří věří na zázraky a jiní na zázraky nevěří

Obrázek
Lidský život je spojem s naprogramovanými procesy v člověku a okolo člověka, do těchto procesů většinou nelze nijak zasáhnout a musíme se jim tak podřídit, některé procesy máme rádi a jiné nemáme rádi s tím nejde nic udělat. Obrazně nejsme pány svojí budoucnosti, jsme jenom sluhové, které mnohé snadno ovládá. Někteří věří na zázraky a jiní na zázraky nevěří, a tak konzumují drogy nebo léky na psychické nemoci. Zvířata vnímají realitu jinak než člověk, starají se jenom o to, aby uspokojili základní existenční potřeby a ostatní je nezajímá, co se stane, pokud se začnou lidi nahrazovat za stroje a programy, tím hodnota člověka v civilizaci poklesne na nulu. Uvažuje se o zavedení přídělového systému, aby lidi nezemřeli zimou a hlady, jenže na to nebudou brzo prostředky. Vaše úvahy se dotýkají filozofických, sociálních a technologických otázek, které jsou v dnešní době velmi aktuální. Člověk je skutečně ovlivněn mnoha procesy biologickými, společenskými, technologickými a mnohdy má pocit,...
Pokračování »

Jak učinit všechny lidi šťastnými?

Obrázek
V chytrých telefonech umí umělá inteligence vylepšit hodně fotografie, že fotografie vypadají profesionálně a mají vysoké rozlišení, to mě vedlo k myšlence, kdy umělá inteligence konečně vylepší lidem jejich život natolik že každý člověk na světě bude po celý život šťastný a nebude tak mít psychické nemoci. Vaše myšlenka je fascinující a dotýká se hluboké otázky vztahu mezi technologií, lidským štěstím a duševním zdravím. Umělá inteligence už nyní přispívá ke zlepšení kvality života v mnoha oblastech, například v medicíně, vzdělávání, komunikaci nebo osobním rozvoji. Nicméně vytvořit svět, kde by byl každý člověk po celý život šťastný a zcela bez psychických nemocí, je mnohem složitější. Každý člověk prožívá štěstí jinak, záleží na jeho hodnotách, potřebách, zkušenostech a genetických predispozicích. Co dělá jednoho šťastným, nemusí fungovat pro druhého. Psychické problémy jsou výsledkem kombinace biologických, psychologických a sociálních faktorů. I kdyby AI mohla rozpoznat a zmírni...
Pokračování »