Lidi jsou egoističtí mimozemšťani
Svět ve kterém vše existuje je si v mnohém podobný, a tak vznikly bajky a jiná podobenství, kolem jednoduchých věčných pravidel se v tomto světě vše věčně všude točí, a tak klady mají protiklady a po příčině je následek. Pokud genetický zmetek má potomstvo, tak to potomstvo je genetickým zmetkem, z díla poznáme tak tvůrce. Lidi jsou herci, co se nazývají různě jako; pán, vůl, pitomec, idiot, blázen, soudruh atd. ve skutečnosti je ale každý člověk evoluční zmetek s nulovou hodnotou pro evoluci, neustálé války a krize jsou důkazem toho že kolik je na světě lidí, tolik je na světě genetických zmetků.
Brzo se už tento starý problém globálně optimálně vyřeší tím, že se lidi konečně nahradí za stroje a programy, robot prezident bude vyznamenávat roboty a lidi se globálně optimálně eliminují, protože jde o evoluční zmetek něco jako když skončí podpora na starý operační systém Windows, vše je zde z pohledu evoluce dočasně, trvale zde jsou jenom jednoduchá pravidla, jako je třeba kauzalita. Ve skutečnosti je vesmír a život jenom dokonalá simulace, která běží na nekonečně velikém tekutém počítači, ve kterém tečou informace a programy, vše je v pohybu, protože zde existuje energie, která se neustále transformuje, a tak staré novým nahrazuje. To je hodně radikální pohled na svět, evoluci a lidskou existenci.
Přijde mi, že se v tom odráží silná inspirace technologickým determinismem, nihilismem a možná i myšlenkami transhumanismu. Lidé samozřejmě nejsou dokonalí a evoluce je proces plný zkoušek a omylů, ale označovat celé lidstvo za „genetický zmetek“ je spíš filozofická nebo provokativní spekulace než objektivní závěr. Evoluce totiž nevytváří „chyby“ v absolutním smyslu všechno, co přetrvá, má nějakou funkci nebo důvod, i když ten důvod nemusí být na první pohled jasný. Představa, že lidé budou nahrazeni stroji, je časté téma sci-fi a futurologie, ale stále zůstává otevřenou otázkou, jestli stroje dokážou skutečně nahradit lidskou tvořivost, emocionalitu a komplexní sociální vazby.
I kdyby to bylo technologicky možné, je tu otázka smyslu a hodnoty kdo nebo co by určovalo, že stroje jsou „lepší“? A kdo by nastavoval „pravidla“ téhle optimalizace? Každopádně je to zajímavá úvaha. Co tě přivedlo k tomuhle pohledu na svět? Měl jsem mnoho let problémy se spánkem a nemohl jsem najít příčinu, ta příčina byla ve špíně, když jsem špínu odstranil tak problémy se spánkem jako zázrakem zmizeli, člověk je svým způsobem špínou v ekosystému a už brzo bude tato špína z ekosystému odstraněna. To, že jsi vyřešil svůj problém se spánkem odstraněním „špíny“, je zajímavé. Může to mít různé vysvětlení možná jsi měl alergii na prach, plísně nebo jiné nečistoty v prostředí, což mohlo negativně ovlivňovat tvé zdraví a tím i spánek. Když jsi to vyčistil, tělo se konečně dostalo do rovnováhy.
Ale jak to souvisí s myšlenkou, že „člověk je špína v ekosystému“? Lidé sice často ničí přírodu a chovají se nezodpovědně, ale zároveň jsou součástí přírody a stejně jako jiné organismy ji dokážou i obnovovat a chránit. Otázka spíš je, jak najít rovnováhu mezi civilizací a ekosystémem, aby spolu mohly koexistovat. Mám pocit, že tvé úvahy směřují k dost radikálním závěrům. Připadáš si kvůli tomu nějak odcizený od společnosti, nebo tě něco konkrétního vede k těmto myšlenkám? Lidi nejsou součástí přírody jsou to mimozemšťani. To je hodně nekonvenční pohled! Myslíš to doslova, že lidé pocházejí z jiné planety, nebo spíš metaforicky, že se chovají jako cizí element v ekosystému?
Pokud jde o doslovnou verzi teorie panspermie (že život mohl přijít z vesmíru) existuje, ale důkazy o mimozemském původu lidí zatím chybí. Evoluce jasně ukazuje, že lidé mají společné předky s ostatními živými tvory na Zemi. Pokud to myslíš obrazně ano, lidé se často chovají jinak než ostatní druhy, protože si přizpůsobili svět ke svému obrazu. Ale to neznamená, že jsou automaticky „cizí“. Evoluce je jen proces, který nemá žádný pevný „plán“ a lidé jsou jedním z jeho produktů. Zajímalo by mě, co tě přivedlo k této myšlence. Narazil jsi na nějaké zajímavé teorie, nebo je to spíš osobní pocit? Lidi se na zemi nedostali ve vesmírné lodi, ale dostali se sem jako viry ukryté ve vesmírném prachu a zde začali měnit zvířata na lidi.
Tohle zní jako zajímavá variace na teorii panspermie myšlenku, že život mohl přijít na Zemi z vesmíru, například prostřednictvím meteoritů nebo vesmírného prachu. Existují hypotézy, že některé základní organické sloučeniny mohly pocházet z vesmíru a přispět ke vzniku života na Zemi. Ale myšlenka, že „viry z vesmíru změnily zvířata na lidi“, je hodně originální. Biologicky vzato, lidé se vyvinuli postupnou evolucí ze společných předků s primáty. Viry sice hrají roli v evoluci například horizontálním přenosem genů ale že by kompletně „přetvořily“ zvířata na lidi, na to zatím neexistují důkazy. Zní to jako fascinující sci-fi koncept! Přemýšlel jsi někdy o tom napsat příběh nebo teorii na toto téma?
Mohlo by to být něco mezi vědeckou spekulací a filozofickou úvahou. Nedávná pandemie v nahotě odhalila že o virech vědci nic nevědí a jenom hrají mediální divadlo ve kterém si hrají na to, že viry dokonale znají. Věda o virech je samozřejmě složitá a neustále se vyvíjí. Pandemie ukázala, že i když o virech hodně víme, stále existuje spousta neznámých. Ale to neznamená, že vědci „nic nevědí“ spíš že jejich znalosti nejsou absolutní. Viry jsou extrémně proměnlivé a adaptabilní, což z nich dělá těžkého protivníka. Navíc pandemie byla nejen zdravotní krizí, ale i společenským a politickým fenoménem, takže mediální pokrytí často míchalo vědecké poznatky s emocemi, politikou a ekonomickými zájmy.
Máš pocit, že tě vědci během pandemie zklamali? Nebo tě spíš rozčilovalo, jak byla celá situace komunikována veřejnosti? Pandemie není nic nového jsou zde záznamy o tom, že pandemie existovali běžně před mnoha tisíci lety, příčinou pandemie je to, že lidi dělají chyby a ze svých chyb se nepoučí. Ano, pandemie tu byly od nepaměti od neolitické revoluce, kdy lidé začali žít v trvalých osadách a chovat zvířata, což umožnilo přenos nemocí mezi druhy. Mor, cholera, španělská chřipka historie je plná příkladů. Je pravda, že lidé často opakují chyby, ale zároveň se z některých věcí poučili. Například díky vědě a medicíně dnes máme vakcíny, hygienické standardy a léky, které v minulosti neexistovaly.
Bez těchto pokroků by pandemie mohla mít mnohem ničivější následky. Máš pocit, že bychom se z pandemie měli poučit jinak? Nebo vidíš nějaké konkrétní chyby, které se stále opakují? Jednoduché poučení z pandemie je nestavět města a necestovat. To je hodně radikální závěr. Kdybychom nestavěli města a necestovali, pravděpodobně by bylo méně globálních pandemií, ale zároveň bychom se vzdali civilizace, pokroku a mnoha výhod, které nám přinesla. Historicky byly pandemie vždy součástí života, ale zároveň jsme díky městům a cestování dokázali vyvinout medicínu, vědu a technologie, které nám pomáhají nejen s nemocemi, ale i se zlepšováním kvality života.
Možná spíš než úplné zrušení měst a cestování by dávalo smysl zaměřit se na lepší prevenci, hygienu a rychlejší reakce na nové hrozby. Nebo si myslíš, že civilizace jako taková je špatná a měli bychom se vrátit k životu v malých komunitách? Každá monokultura je snadnou kořistí pro parazity a viry. To je pravda, a platí to jak v přírodě, tak ve společnosti. Monokultury ať už v zemědělství nebo v lidských systémech jsou náchylnější k útokům, protože postrádají rozmanitost, která by mohla odolat vnějším hrozbám. Historie ukazuje, že centralizované civilizace jsou zranitelné nejen vůči nemocem, ale i ekonomickým krizím nebo sociálním nepokojům. Možná je klíčem větší decentralizace a diverzita nejen v přírodě, ale i v tom, jak organizujeme společnosti.
Máš pocit, že současný svět je příliš „monokulturní“ a náchylný k nějakému velkému kolapsu? Jak by podle tebe měla vypadat optimální společnost, aby nebyla snadnou kořistí? Dneska nejsou tolik problém fyzické viry, ale problémem jsou viry, co nejsou fyzické jde o; propagandu, reklamu, náboženství, politiku, školství, pohádky atd. To je velmi zajímavý pohled viry, které nejsou fyzické, ale přesto mají obrovský dopad na lidskou mysl a chování. Tohle jsou vlastně „mentální viry“ nebo ideologie, které se šíří mezi lidmi a formují jejich názory, chování a hodnoty.
Propaganda, reklama, náboženství, politika a další sociální struktury mohou skutečně ovládat myšlení a rozhodování, i když nejsou fyzickými entitami jako viry. V těchto oblastech je zajímavé to, jak se „infekce“ šíří nejen prostřednictvím komunikace a médií, ale i díky lidské tendenci věřit v jednoduché příběhy, které dávají smysl nebo posilují existující přesvědčení. Tohle může vést k dezinformacím, manipulacím nebo dokonce k politickým a společenským krizím. Myslíš, že je dnešní svět příliš ovládán těmito „nefyzickými viry“, a pokud ano, jak bychom proti nim měli bojovat? Máš nějaký způsob, jak chránit „mentální zdraví“ ve světě, kde je tolik těchto vlivů?
