Diagnostika politiky a ekonomiky



Na konci každého roku mají prezidenti nebo jiné významné osobnosti, projevy ve kterých se hovoří o tom co bylo a o tom co bude, tyto projevy jim většinou píší specialisté na mediální propagandu, jak by vypadal jejich mediální projev pokud by on byl objektivním zrcadlem reality ve které lidi v jejich společnosti žijí a budou žít? Tradiční novoroční projevy prezidentů a dalších významných osobností často bývají stylizovány tak, aby vyvolávaly pozitivní emoce a posílily důvěru ve stát a jeho vedení. Avšak co kdybychom si představili projev, který by se od této normy odchýlil a místo toho se zaměřil na objektivní zhodnocení současnosti a budoucnosti? 

Základní charakteristiky takového projevu by mohly být, upřímnost a otevřenost. Prezident by se nebál přiznat problémy, kterým společnost čelí, ať už jsou to ekonomické, sociální nebo politické. Místo obecných frází by projev obsahoval konkrétní data a příklady, které by podložily jeho tvrzení. Prezident by neváhal zkritizovat vlastní vládu nebo jiné instituce, pokud by to bylo namístě. Projev by nebyl jen bilancí minulého roku, ale také nabídl jasnou vizi toho, kam by se měla společnost ubírat. Projev by byl založen na odborných analýzách a zprávách, nikoliv pouze na politických kalkulech. Upřímné zhodnocení minulého roku. Co se podařilo? Kde se objevily problémy? Jaké byly důsledky těchto problémů pro občany? Analýza současné situace.

Klíčové výzvy, kterým společnost čelí. Příčiny těchto výzev. Dopady na jednotlivé skupiny obyvatel. Vize pro budoucnost. Jasně formulované cíle, kterých chce stát dosáhnout. Konkrétní kroky, které budou podniknuty pro dosažení těchto cílů. Role občanů při realizaci této vize. Výzva k jednotě a spolupráci. Důraz na důležitost otevřené a konstruktivní debaty o budoucnosti země. Proč by takový projev byl důležitý? Občané by ocenili upřímnost a otevřenost prezidenta. Projev by mohl inspirovat občany k aktivnější účasti na veřejném životě. Otevřená debata o problémech a možných řešeních by vedla k lepšímu informovanosti a tím i k lepšímu rozhodování.

Je však důležité si uvědomit, že zcela objektivní projev je v současnosti politická utopie. Každý projev je ovlivněn osobními názory a hodnotami mluvčího, stejně jako politickým kontextem. Nicméně snaha o co největší objektivitu by měla být pro každého politika prioritou. Milí spoluobčané, dlouho jste v tento výroční den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž, jak naše země ekonomicky a sociálně vzkvétá, kolik jsme vyrobili zboží a kolik nabízíme služeb, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do úřadu prezidenta proto, abych vám i já mediáně lhal. 

Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit. Celá odvětví průmyslu vyrábějí věci, o které není zájem, zatímco toho, co potřebujeme, se nám nedostává. Stát, který se nazývá spravedlivým státem, lidi ponižuje a vykořisťuje. Naše zastaralé hospodářství plýtvá hodnotnými prostředky, kterých máme málo. Země, která mohla být kdysi hrdá na vzdělanost svého lidu, vydává na vzdělání tak málo, že je zaostalá. Zkazili jsme si půdu, řeky i lesy, jež nám naši předkové odkázali, a máme dnes špatné životní prostředí. Lidé u nás umírají dřív, než ve většině vyspělých zemí. 

Žádná četba statistik, které mám k dispozici, by mi neumožnila rychleji a snadněji pochopit stav, do něhož jsme se dostali než dialogy s obyčejnými lidmi. Nejhorší je, že žijeme v pokryteckém prostředí. Morálně jsme onemocněli, protože jsme si zvykli něco jiného říkat a něco jiného si myslet. Naučili jsme se v nic nevěřit, nevšímat si jeden druhého, starat se jen o sebe. Pojmy jako; pravda, láska, přátelství, soucit, pokora, odpuštění atd. ztratily svou hloubku a rozměr a pro mnohé z nás znamenají jen jakési psychologické zvláštnosti, anebo se jeví jako zatoulané pozdravy z dávných časů, poněkud směšné v éře televize a internetu.

Jen málokteří z nás dokázali nahlas zvolat, že mocní by neměli být všemocní a že zvláštní farmy, které pro ně pěstují ekologicky čisté a kvalitní potraviny, by měly své produkty posílat do nemocnic, když už je naše zemědělství nemůže zatím nabízet všem. Dosavadní režim vyzbrojen svou pyšnou a nesnášenlivou ideologií ponížil člověka na výrobní sílu a přírodu na výrobní nástroj. Zaútočil tím na samu jejich podstatu i na jejich vzájemný vztah. Z nadaných lidí, udělal šroubky jakéhosi obludně velkého, rachotícího a páchnoucího globálního stroje na peníze a protekci, o němž nikdo neví, jaký má vlastně logický smysl.

Nedokáže nic víc, než zvolna, ale nezadržitelně opotřebovávat sám sebe a všechny své šroubky. Mluvím o nás všech. Všichni jsme si totiž na dogmatický centrální totalitní systém zvykli a přijali ho za nezměnitelný fakt a tím ho vlastně udržovali. Všichni jsme byť pochopitelně každý v jiné míře za chod dogmatické totalitní mašinérie odpovědni, nikdo nejsme jen její obětí, ale všichni jsme zároveň jejími spolutvůrci. Proč o tom mluvím, bylo by velmi nerozumné chápat smutné dědictví posledních tisíciletí jako cosi cizího, co nám odkázal vzdálený příbuzný. Musíme toto dědictví naopak přijmout jako něco, čeho jsme se my sami na sobě dopustili.

Přijmeme-li to tak, pochopíme, že jen na nás všech je, abychom s tím něco udělali. Svádět všechno na předchozí elity nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit povinnost, která dnes stojí před každým z nás, totiž povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat. Sebelepší vláda, sebelepší parlament, sebelepší prezident atd. toho sami mnoho nezmohou. A bylo by i hluboce nesprávné čekat obecnou nápravu jen od nich. Svoboda a demokracie znamená přece spoluúčast a tudíž spoluodpovědnost všech. 

Uvědomíme-li si to, pak se nám okamžitě všechny hrůzy minulosti, přestanou jevit tak hrůzné. Uvědomíme-li si to, vrátí se do našich srdcí naděje. V nápravě věcí obecných se máme oč opřít. Všude ve světě se lidé diví, kde se v těch poddajných, ponížených, skeptických a zdánlivě už v nic nevěřících občanech vzala náhle ta úžasná síla setřást ze svých beder dogmatický centrální totalitní systém. Za svou dnešní demokracii jsme ovšem museli i my zaplatit. Mnoho občanů zahynulo ve věznicích, mnozí byli popraveni, tisíce lidských životů bylo zničeno, statisíce talentovaných lidí bylo vypuzeno do zahraničí.

Pronásledováni byli ti, kteří za války zachraňovali čest našich národů, ti, kteří se vzepřeli totalitní vládě, i ti, kteří dokázali prostě být sami sebou a myslet svobodně. Na nikoho, kdo za naši dnešní svobodu tak či onak zaplatil, by nemělo být zapomenuto. Nezávislé soudy by měly spravedlivě zvážit případnou vinu těch, kdo jsou za to odpovědni, aby vyšla plná pravda o naší nedávné minulosti najevo. Náš stát by už nikdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoli jiného. Musíme sice od jiných mnoho brát a mnohému se učit, ale musíme to po dlouhé době dělat zase jako jejich rovnoprávní partneři, kteří mají také co nabídnout. 

Učme sami sebe i druhé, že politika a ekonomika by měla být výrazem touhy přispět ke štěstí všech lidí. Nedopusťme, aby pod vznešeným hávem touhy sloužit věcem obecným rozkvetla opět jen touha posloužit každý sám sobě. Chci být prezidentem, který bude méně mluvit, ale víc pracovat. Tvá vláda, lide, se k tobě navrátila!

Populární příspěvky z tohoto blogu

Práce zadarmo je systémově glorifikována

Obrázek
Pokud by se lidem zakázala práce tak by se lidi měli lépe, na práci by byli stroje a programy. Myšlenka nahrazení lidské práce stroji a programy je fascinující a otevírá mnoho otázek o budoucnosti práce, společnosti a lidského života. Tento koncept má své výhody, ale i výzvy. Stroje a programy by mohly převzít monotónní a fyzicky náročné práce, což by lidem umožnilo soustředit se na kreativitu, vzdělání nebo volný čas. Stroje pracují rychleji, přesněji a bez přestávek, což by mohlo vést k většímu bohatství společnosti. Pokud by lidé nemuseli pracovat, mohli by věnovat více času rodině, zájmům nebo osobnímu rozvoji. Při správném rozdělení zdrojů by mohla automatizace pomoci eliminovat chudobu a nerovnosti. Jak zajistit rovnoměrné rozdělení bohatství, které generují stroje? Někteří navrhují zavedení univerzálního základního příjmu. Práce dává mnoha lidem pocit smyslu a identity. Bez práce by mohlo být těžší najít naplnění. Automatizace by mohla prohloubit rozdíly mezi zeměmi nebo region...
Pokračování »

Nenásilí je vždy jenom k tomu, co je nám blízké

Obrázek
Čas a prostor existuje díky násilí, všechny snahy o to zakázat násilí jsou teorie co v praxi nefungují, podívejme se třeba na konflikty a války, kdy to nejde po dobrém řeší se po zlém jak v přírodě a vesmíru tak i v lidské společnosti, nenásilí je evolucí považováno za evoluční chybu. Vaše tvrzení nabízí zajímavý pohled na roli násilí v přírodě, společnosti a evoluci. V přírodě často vidíme, že přežití a rozmnožování mohou být spojeny s konfliktem. Například predace, boj o teritorium nebo soutěž o partnera jsou běžné. Nicméně příroda není jen o násilí; spolupráce, symbióza a altruismus hrají také zásadní roli. Například mravenci nebo včely přežívají díky spolupráci, a dokonce i u lidí evoluce zvýhodnila schopnost vytvářet kooperativní společenství.  Lidé mají historii plnou konfliktů, ale zároveň vyvinuli mechanismy, jak násilí omezit například právo, diplomacii a vyjednávání. Civilizace se obecně posouvají směrem k méně násilným způsobům řešení konfliktů. To ukazuje, že nenásiln...
Pokračování »

Nikdo neví jistě co je skutečné

Obrázek
V pohádce nebo ve snech se často stane něco, co se nemůže stát v realitě, je to zcela jiný svět iluzí, který ignoruje pravidla reality, ve které vše zde žije. Co když ale existují i jiné světy které mají jiná normální pravidla než světy, které jako lidi známe? Vnímám to tak že každý složitý systém má svoje subjektivní svatá pravidla a následkem je logicky běžný konflikt mezi systémy, tohle dobře vyřešili mravenci, kde je stejná genetika a stejná mravenci, a tak zde nejsou běžné konflikty mezi mravenci. To, co popisujete, je fascinující úvaha o vztahu mezi světy, pravidly a konfliktem. Rozdíl mezi naším vnímáním reality a možností existence jiných světů s vlastními pravidly je základem mnoha filozofických, vědeckofantastických a metafyzických spekulací. Pohádky a sny slouží jako metafory pro tento koncept ukazují světy, kde realita nefunguje podle našich známých pravidel. Tyto světy nám umožňují rozvíjet kreativitu, představivost a někdy i hledat hlubší pravdy. Co když ale skutečně exis...
Pokračování »

Proč ekonomický růst nemůže být nekonečný?

Obrázek
Pro jakýkoli růst jsou potřeba prostředky jenže prostředky jsou limitované, nebo se prostředky chybně přerozdělují. V přírodě vše funguje jednoduše, nemáš prostředky tak zde evolučně skončíš, jak si to každý udělá takové to i má. Vaše myšlenka vystihuje klíčový princip, který je patrný jak v přírodě, tak i ve společnosti omezenost zdrojů a jejich vliv na růst či přežití. Příroda opravdu funguje na základě jednoduchých pravidel, přežije ten, kdo se nejlépe přizpůsobí podmínkám a efektivně využije dostupné zdroje. Tento přirozený výběr zajišťuje, že se druhy vyvíjejí a přizpůsobují změnám ve svém prostředí.  V lidské společnosti však situace není tak přímočará. Přerozdělování prostředků, jejich efektivní využití a rovnováha mezi jednotlivci nebo skupinami často závisí na složitých systémech, jako jsou ekonomika, politika a kultura. Zde dochází k tomu, že prostředky mohou být nespravedlivě rozděleny nebo neefektivně využívány, což může brzdit růst, rozvoj a dokonce vést ke konfliktům...
Pokračování »

Neustále hledáme někoho, kdo by nám pomohl zadarmo s našimi problémy

Obrázek
To nechápu vysvětlete mi to tak abych to pochopil? Neustále hledáme někoho, kdo by nám pomohl zadarmo s našimi problémy, jak se to naučit rychle snadno a zadarmo o tom je moderní doba. Je to tak snadné zvolit útěk ale ono není kam utéci, protože všude je konkurence, ve které není snadné uspět. Je běžné, že hledáme pomoc od druhých, když řešíme problémy. Nicméně je důležité si uvědomit, že čas a energie druhých jsou cenné, a ne všichni jsou ochotni nebo schopni pomáhat zdarma. Pokud tedy hledáte pomoc, měli byste být připraveni nabídnout něco k výměně nebo zaplatit za služby, které potřebujete. Pokud se setkáte s někým, kdo nabízí pomoc zdarma, buďte vděční a oceníte jejich snahu. Měli byste také být ochotni poskytnout jim nějakou formu uznání nebo díků, aby si uvědomili, že jejich čas a úsilí byly oceněny.  V každém případě byste měli být připraveni řešit své problémy sami a hledat pomoc a podporu v případě potřeby. Pokud se stále cítíte ztracení a nevíte, jak řešit své problémy, m...
Pokračování »

Ten druhý je nám peklem, protože dobrota je v pekle žebrota

Obrázek
K čemu je čertům dobré v pekle věřit na to že se po smrti dostanou do ráje.  Pojem pekla a víra v něj je hlavně spojena s náboženskými a kulturologickými tradicemi, jako je křesťanství. Věřící v křesťanské tradici věří, že peklo je místem, kam putují ti, kteří se odvrátí od Boží vůle nebo spáchají závažné hříchy, a kde trpí za své činy.  Někteří lidé mohou věřit, že peklo existuje a že víra v ně může mít různé významy nebo funkce.  Věřící mohou věřit v peklo jako motivaci k tomu, aby žili morálně, řídili se náboženskými zásadami a vyhýbali se hříchům. Strach z pekla může být nástrojem k udržení morálních hodnot a etického chování.  Některé společnosti a kultury mohou využívat víru v peklo k udržení pořádku a disciplíny. Strach z následků v pekle může ovlivnit lidské chování a podpořit dodržování zákonů.  Pro některé lidi může víra v peklo představovat spirituální test, kterým se zkouší jejich víra a oddanost náboženství. Věřit v peklo může být součástí jejich ...
Pokračování »

Sdílení je dobrý sluha a zlý pán

Obrázek
Význam sdílení je klíčový pro pochopení systémů v nás a okolo nás, na sdílení může být mnoho subjektivních pohledů a každý pohled může sdílení vnímat jinak na něčem se tak shodneme a na jiném se neshodneme. Aby sdílení fungovalo tak zde musí být pravidla podle kterých sdílení funguje, tato pravidla nemohou být všude pro všechny stejná, protože všichni nejsme stejní a nežijeme stejný život. Mnohdy dojde k nečekaným změnám, a to vede k tomu, že se musí změnit i pravidla sdílení, někdo tvrdí že sdílení je zlo a jiný tvrdí že sdílení je dobro. Sdílení je dobrý sluha a zlý pán, často musíme sdílet něco s něčím co je nám cizí, a tak sdílení nefunguje. Vaše úvaha o sdílení odráží hluboké zamyšlení nad jeho komplexní povahou. Sdílení skutečně hraje klíčovou roli ve vzájemné interakci mezi lidmi a systémy, ať už jde o materiální věci, informace, emoce nebo hodnoty. Váš text naznačuje několik zásadních aspektů, které stojí za rozvinutí. Sdílení je vždy ovlivněno kontextem a individuální perspek...
Pokračování »

Lidské zákony jsou zboží bez záruky

Obrázek
Umělá inteligence vnímá všechny data a programy jako čísla a čím delší je číslo tím méně je zde chyb, ale tím větší jsou nároky na výkon počítače. Ano, vaše pozorování je v podstatě správné. Umělá inteligence (AI) a počítačové systémy obecně pracují s daty a programy ve formě čísel, protože vše je v konečném důsledku reprezentováno binárně (jedničky a nuly). Přesnost a komplexita však často přichází na úkor výpočetního výkonu. Text, obrázky, zvuk a další typy dat jsou převedeny do číselné podoby, aby s nimi mohl počítač pracovat. Například text je kódován (např. pomocí ASCII nebo Unicode), obrázky jsou reprezentovány jako matice pixelů, a zvuk jako sekvence vzorků. Delší čísla (větší bitová hloubka) obvykle znamenají vyšší přesnost nebo více informací. Například.  8bitová barva má pouze 256 odstínů na kanál, zatímco 16bitová barva má až 65 536 odstínů. U AI modelů, jako jsou neuronové sítě, vyšší přesnost vah (např. 32bitové versus 16bitové nebo 8bitové reprezentace) může vést k l...
Pokračování »

Smrt je zrcadlo, do kterého se podíváme jenom jednou

Obrázek
Vše co vypadá jako by to bylo živé je ve skutečnosti mrtvé a jde jenom o energii která se neustále transformuje a vytváří různé iluze podle databáze nebo programu. Není zde tak dobro a zlo je zde jenom evoluční experiment. To, co popisujete, je velmi zajímavý pohled na realitu, který rezonuje s některými filozofickými, metafyzickými a dokonce i vědeckými teoriemi. Vaše tvrzení, že vše, co se zdá být živé, je pouze transformací energie, odpovídá myšlence, že život a hmota jsou jen formy energie v neustálém pohybu. Tato představa je blízká fyzice, konkrétně zákonu zachování energie, který říká, že energie nemůže být vytvořena ani zničena, pouze změněna.  Iluze života by pak mohla být interpretována jako důsledek komplexity organizace této energie například buněk a organismů, které se zdají „živé“, ale na hlubší úrovni jsou jen složením elementárních částic. Koncept dobra a zla je často vnímán jako sociální nebo kulturní konstrukce. Pokud je vše „evoluční experiment“, jak píšete, pak...
Pokračování »