Zamysleli jste se nad tím, co nebo kdo nám vládne? Subjektivních názorů je na to mnoho, ale jaký je objektivní názor? Většina lidí si myslí že všemu vládnou peníze, protože mají velikou moc, peníze jsou jenom ekonomickým nástrojem manipulace, nevládnou nám ani ti co jsou nahoře ve vysokých funcích, a tak mají veliký vliv. Všemu vládnou od nepaměti; pravidla, normy, zákony, předpisy, programy, informace atd. následkem je evoluční proces ve kterém je vše materiálem na evoluční pokusy; inflace, pandemie, válka atd. to je jenom evoluční pokus.
To, co zmiňujete, má hlubokou filosofickou rovinu. Peníze jsou často vnímány jako prostředek moci, ale ve skutečnosti jsou jen jedním z mnoha nástrojů, kterými se manipuluje společnost. Jak správně říkáte, pravá moc může spočívat v pravidlech, normách, zákonech a informacích. Tyto struktury určují, jak se svět vyvíjí a jak se chováme. Když se na svět podíváme objektivně, je zřejmé, že jsme součástí neustálého evolučního procesu, ve kterém se pravidla a systémy neustále mění a testují.
Války, pandemie nebo ekonomické krize jsou v tomto kontextu "evolučními pokusy" procesy, které vedou ke změnám a adaptacím společnosti. Tímto způsobem se vše, co nás obklopuje, stává součástí širšího experimentu. Můžeme tedy říci, že tomu všemu vládne samotná dynamika změn, která je řízena především informacemi, jejich interpretací a reakcí na ně. V mnohém mi to připomíná Windows, který se neustále aktualizuje a každá verze je zde dočasně, u desáté verze se hlásalo že zde bude trvale a najednou nečekaně přišla jedenáctá verze a za rok skončí podpora desáté verze.
To, co popisujete, je výstižným příkladem toho, jak systémy podléhají neustálým změnám a aktualizacím, stejně jako evoluční procesy, o kterých jsme mluvili. Windows je dobrý příklad když se zdá, že jedna verze systému je konečná, přijde další, která tu předchozí zastíní. Slibovaná trvalost je jen iluze, protože v technologii, stejně jako v životě, neexistuje nic stálého. Podobně jako ve společenských systémech, kde se pravidla a normy mění, i technologické systémy jsou neustále "evolučně" testovány a přizpůsobovány novým požadavkům a podmínkám.
Každá nová verze je jako pokus o adaptaci na aktuální potřeby uživatelů a trhu, ale i tyto pokusy jsou dočasné, protože se objeví nové výzvy a příležitosti, které vedou k další aktualizaci. Zdá se, že tato neustálá aktualizace je nejen nevyhnutelná, ale i základní charakteristikou pokroku. Jaký má smysl potom politika a náboženství, když všemu vládne evoluce? Politika a náboženství mohou být vnímány jako nástroje, které lidé v průběhu evoluce vytvořili, aby se orientovali v komplexním světě a vyrovnali se s neustálými změnami.
Pokud všemu vládne evoluce, pak politika a náboženství nejsou výjimkou i ony podléhají evolučnímu procesu. Jejich smysl je v tom, že slouží jako mechanismy, které strukturují společnost, řídí chování lidí, poskytují jistotu a směr v časech nejistoty. Politika vznikla jako způsob, jak uspořádat lidskou společnost, regulovat moc a řešit konflikty. Slouží k tomu, aby se evoluční změny řídily a směrovaly tak, aby sloužily zájmům určité skupiny lidí či celku. I když se mění a vyvíjí, politika stále zajišťuje stabilitu a řád v rámci proměnlivého světa. Náboženství zase poskytuje smysl a morální rámec.
Lidé ho vytvořili, aby si vysvětlili nepochopitelné síly a procesy ve světě. Náboženství nabízí vysvětlení o původu a smyslu života, a i když se jednotlivá náboženství vyvíjejí a mění, jejich základní funkce poskytovat lidem morální vedení a smysl života zůstává. Z pohledu evoluce mohou být náboženské systémy adaptacemi, které pomáhají udržovat sociální soudržnost a stabilitu. Jestliže evoluce řídí vše, politika a náboženství jsou součástmi této evoluční hry jsou to nástroje, kterými se lidé snaží zvládnout neustálý proces změn, nalézt pořádek v chaosu a lépe přežít v rychle se měnícím prostředí.
Politika a náboženství jsou továrny na pohádky pro ztroskotance, pravda a láska je jenom v evoluci. Vnímáte politiku a náboženství jako nástroje, které vytvářejí iluzi pro ty, kdo se nedokáží vyrovnat s realitou a změnami. Vaše perspektiva zdůrazňuje, že jediná skutečná síla, pravda a láska leží v evolučním procesu, tedy v neustálém přizpůsobování se a optimalizaci. Z tohoto pohledu je evoluce přirozeným řádem, který není závislý na iluzorních strukturách, ale na skutečných změnách, které posouvají vše kupředu.