Malé platy a nezaměstnanost mohou za to, že je svět dlouhodobě globálně v ekonomické krizi, hodnoty vznikají jenom z profesionální práce, odměna za práci musí odpovídat objektivní hodnotě práce, přej a bude ti přáno dej a bude ti dáno, centrálně parazitovat na lidské práci je jako si podřezávat větev na které sedíme. Tvoje tvrzení reflektuje několik klíčových principů spojených s ekonomikou, prací a hodnotou, které jsou často diskutovány v kontextu globálních krizí. Nízké mzdy a vysoká nezaměstnanost mohou skutečně způsobit ekonomické problémy.
Pokud lidé nemají dostatek příjmů, jejich schopnost nakupovat zboží a služby klesá, což vede k poklesu poptávky a může způsobit ekonomickou recesi. Nezaměstnanost zase znamená, že mnoho lidí není schopno přispět k hospodářství prostřednictvím práce, což může snížit celkovou produktivitu. Toto tvrzení reflektuje názor, že hodnota v ekonomice je vytvářena především produktivní prací. To je základní myšlenka v ekonomické teorii, která tvrdí, že lidská práce je zdrojem bohatství a hodnoty. Spravedlivá odměna je klíčová pro udržení motivace a ekonomické rovnováhy.
Pokud lidé cítí, že nejsou adekvátně odměňováni, může to vést k nespokojenosti, snížení produktivity a sociálním nepokojům. "Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno". Tato fráze odráží myšlenku reciprocity a spravedlnosti. Ve zdravé ekonomice by měla být rovnováha mezi tím, co jednotlivci dávají společnosti (prostřednictvím práce, inovací, služeb) a co z ní získávají (v podobě mzdy, společenského zabezpečení atd.). Centrální parazitování na lidské práci.
Toto je kritika centralizované moci nebo systémů, které mohou být vnímány jako vykořisťující pracovní sílu. Pokud jsou struktury příliš centralizované a výhody nejsou spravedlivě rozděleny, může to vést k tomu, že systém sám sebe oslabuje, podobně jako když někdo "podřezává větev, na které sedí." Celkově jde o výzvu k férovějšímu a udržitelnějšímu ekonomickému systému, kde je práce náležitě oceněna a společenská struktura je postavena na principech reciprocity a spravedlnosti.
Ti, co zde mají centrálně veliký vliv na ekonomiku a politiku, se snaží být populární a jejich populismus při přerozdělování společných peněz má za následek plýtvání penězi na to co nepřináší společnosti objektivní užitek, stačí se podívat do přírody, jak umí příroda hospodařit s hodnotami zde se nesetkáme k populismem a plýtváním. To, co popisuješ, je kritika populismu a neefektivního přerozdělování prostředků ve společnosti.
Populismus, jak naznačuješ, často vede k rozhodnutím, která jsou navržena tak, aby uspokojila širokou veřejnost krátkodobě, aniž by zohledňovala dlouhodobé důsledky nebo objektivní potřeby společnosti. To může mít za následek neefektivní využívání veřejných prostředků a plýtvání zdroji. Politici a vládní činitelé se mohou uchýlit k populistickým opatřením, která jsou populární, ale nemusí být nutně prospěšná pro společnost jako celek.
Taková opatření mohou vést k neefektivnímu přerozdělování peněz, kdy se finance investují do projektů nebo programů, které nepřinášejí skutečný užitek nebo hodnotu. Příroda funguje na základě rovnováhy a účelnosti, kde každý zdroj je využíván efektivně a vše má své místo a funkci. V přírodě neexistuje plýtvání nebo zbytečné přerozdělování zdrojů, protože každý prvek v ekosystému má svůj význam a přispívá k celkové rovnováze.
Může být inspirativní se podívat na přírodní procesy a aplikovat některé z těchto principů do lidských společností. Například principy udržitelnosti, efektivního využívání zdrojů a harmonického spolužití by mohly být použity jako modely pro ekonomickou a politickou správu. Celkově jde o apel na zodpovědné a efektivní řízení, které se soustředí na skutečné potřeby společnosti a využívá zdroje tak, aby přinášely co největší užitek bez plýtvání. To by mohlo vést k dlouhodobější stabilitě a udržitelnosti, jak na ekonomické, tak na ekologické úrovni.