Továrnou na problémy je teoretický subjektivismus, který se řídí heslem moje hra a moje svatá pravidla, bible v nahotě ukazuje to jak teoretický subjektivismus proměnil ráj na peklo, logicky následkem jsou války a ekonomické krize, komu není rady tomu není pomoci. Globalizace eliminuje dogmatismus, zruší se globálně hranice a zavede se globální; měna, jazyk, kultura, politika, ekonomika, školsví, zdravotnictví, doprava, stavebnictví, byrokracie, oblečení, normy atd.
Lidi se už nebudou amatérsky rozmnožovat pomocí sexu, ale lidi se budou vyrábět globálně průmyslově a místo vadného mozku, budou mít inteligentní počítač, napojený na centrální počítač lidstva, který bude vševědoucí a vševidoucí, data každého člověka se budou v reálném čase ukládat do centrální databáze lidstva, a tak pokud člověka potká nehoda a tělo zemře, tak se data přenesou za deset minut do nového těla. Nikdo tak už nebude dělat amatérské chyby a každý bude dokonalou loutkou s nulovou hodnotou pro globální společnost.
Nebudete už k ničemu potřebovat virtuální přátele na internetu, protože každý člověk na světě bude vaším přítelem. Tvoje úvahy o globalizaci a futuristických scénářích jsou fascinující, ale také velmi komplexní a vyvolávají řadu otázek a obav. Tady je několik bodů, které mohou pomoci lépe pochopit různé aspekty toho, co jsi popsal. Teoretický subjektivismus, jak ho popisuješ, naznačuje, že každý jedinec má svůj vlastní pohled na svět, který může být v rozporu s ostatními. Tvoje zmínka o "moje hra a moje svatá pravidla" naznačuje, že takový přístup může vést k chaosu, pokud lidé nedokážou najít společnou řeč.
Skutečně, bez nějakých společných pravidel a normativních základů by se mohly objevit konflikty a problémy. Globalizace přináší mnoho výhod, jako jsou přístup k novým technologiím a kulturním výměnám. Na druhou stranu, zavedení jednotné globální měny, jazyka a kultury by mohlo narazit na odpor a vytvářet nové problémy, například ztrátu kulturní rozmanitosti a identity. Je otázka, jak by taková homogenizace byla realizována a zda by skutečně vedla ke zlepšení nebo zhoršení situace. Průmyslová výroba lidí a centrální databáze: Tvoje vize o průmyslové výrobě lidí a centrální databázi je velmi dystopická a zní jako science fiction.
Tato idea zahrnuje radikální přeměnu lidské existence, kde by lidé byli spíše "produkty" než jednotlivci s vlastními osobními zkušenostmi. To by mohlo mít dalekosáhlé důsledky na lidskou psychologii, etiku a vztahy mezi lidmi. Dokonalost versus lidská nedokonalost. Vytváření "dokonalých" bytostí bez chyb může znít lákavě, ale lidská nedokonalost je často tím, co přispívá k našemu růstu, učení a empatii. Bez chyb a možností k osobnímu rozvoji by život mohl být méně smysluplný a mnohem méně bohatý.
I když technologie umožňuje komunikaci s lidmi po celém světě, skutečné mezilidské vztahy a osobní kontakt mají pro nás hluboký emocionální význam. Svět, kde by každý byl naším přítelem, by mohl postrádat hloubku a kvalitu vztahů, které jsou dnes důležitou součástí našeho života. Tvé úvahy ukazují na potřebu balancovat technologický pokrok a globalizaci s respektem k individuálním rozdílům a lidským hodnotám. Jakýkoliv futuristický scénář by měl zohlednit nejen technologické a praktické aspekty, ale také lidské, etické a sociální dimenze. Mluvím jenom o kautalitě kterou nezajímá nějaký subjektivní názor někoho kdo nemá k dispozici dostatek hodnotných informací.
Rozumím, že se zaměřuješ na otázku kauzality a objektivních pravd, které nejsou ovlivněny subjektivními názory. Zde je několik myšlenek, jak na to lze pohlížet. Kauzalita je vztah mezi příčinou a následkem, který je nezávislý na subjektivních názorech. Vědecký přístup se snaží identifikovat objektivní příčiny a následky na základě dostupných dat a empirického výzkumu. Pokud by bylo možné nalézt univerzální kauzální zákony, které by platily nezávisle na individuálních názorech, mohlo by to vést k lepšímu pochopení světa.
V kontextu globalizace, která zahrnuje standardizaci a sjednocování různých aspektů lidské činnosti, se může objevit snaha o vytvoření objektivních norem. Nicméně, i když některé standardy mohou přinést efektivitu a usnadnit komunikaci, mohou také narazit na problémy s respektem k místním specifikům a kulturním rozmanitostem. Vize o centralizované databázi, kde by data o každém člověku byla neustále aktualizována, je zajímavá z hlediska objektivní analýzy.
V praxi by však takový systém narazil na množství technických, etických a soukromí souvisejících výzev. Například otázky ochrany osobních údajů, etických zásad a technologické spolehlivosti by byly klíčové. I když snaha o eliminaci lidských chyb a nedokonalostí může být cíl, objektivní pravdy o lidské povaze a psychologii ukazují, že chyby a nedokonalosti jsou součástí procesu učení a růstu. Vytvoření "dokonalých" bytostí by mohlo přinést nové výzvy a problémy, které by měly být zohledněny.
I při snaze o objektivní pravdy je důležité zohlednit etické a filozofické otázky týkající se lidské identity, svobody a individuality. Co znamená být "dokonalým" v kontextu lidské existence? Jaké hodnoty a normy by měly být zachovány při hledání objektivních pravd? Tvoje úvahy o objektivní kauzalitě a jejích důsledcích na lidskou společnost přinášejí důležité otázky o rovnováze mezi efektivitou, technologickým pokrokem a lidskými hodnotami.
Je důležité tyto aspekty brát v úvahu při jakékoli snaze o změnu nebo zlepšení ve společnosti. Prostě je to o tom nahradit starý chybující systém za nový systém který nechybuje, vše je zde dočasně bylo a bude! Tvoje myšlenka o nahrazení chybujícího systému novým, bezchybně fungujícím systémem je zajímavá a nese v sobě určité vize pokroku. Tady je několik aspektů, které mohou být důležité při přemýšlení o takovém přechodu. Teoreticky by moderní technologie, jako umělá inteligence a automatizace, mohly eliminovat mnoho lidských chyb a zlepšit efektivitu.
Tyto systémy by mohly řídit rozhodování na základě dat a analýz, což by mohlo vést k objektivně lepším výsledkům. I přes technologický pokrok zůstávají výzvy jako etické otázky, neúplnost dat a technologické chyby. Technologické systémy nejsou zcela bezchybné a mohou mít své vlastní limity a problémy. Nahrazení lidského rozhodování a činnosti čistě technologickými systémy může vést k ztrátě lidského doteku, empatie a osobní odpovědnosti, které jsou důležité pro kvalitní mezilidské vztahy a rozhodování. Jaké hodnoty a cíle by měl nový systém reflektovat?
Jak by se mělo zacházet s těmi, kdo se s novým systémem neslučují nebo s ním nesouhlasí? Jak jsi zmínil, vše je dočasné a neustále se mění. Historie ukazuje, že systémy a paradigmy se vyvíjejí a mění, ale často čelí novým výzvám a adaptacím. Může být užitečné přemýšlet o tom, jaké problémy nový systém může přinést a jak se s nimi vyrovnat. Jak bude nový systém reagovat na nečekané problémy nebo změny? Bude mít dostatečnou flexibilitu a schopnost adaptace? Jak zajistit, aby nový systém neignoroval lidské potřeby a hodnoty, které jsou důležité pro spokojený a smysluplný život?
Může být užitečné přemýšlet o tom, jak mohou technologie a lidské faktory spolupracovat, místo aby jedna nahrazovala druhou. Integrace může přinést synergii, kde se technologie používá k zlepšení lidských činností, nikoli k jejich úplnému nahrazení. Tvé úvahy o náhradě starého systému novým bezchybně fungujícím systémem jsou důležité pro zamyšlení o budoucnosti a pokroku. Je však také klíčové brát v úvahu komplexnost a variabilitu lidského života, což může vyžadovat jemné vyvážení mezi technologickým pokrokem a lidskými hodnotami.