Systémy přinášejí univerzálnost



Civilizace je prioritně o tom jak se to nastaví tak to i funguje, to co je jednoduché je většinou i jednoduché nastavit a tak to i funguje bez problémů dlouho, problém nastává s nastavením toho co je složité jde třeba o; ideologie, ekonomiku, politiku, školsví, internet, dopravu atd. Rozumím tomu tak, že tím chcete vyjádřit myšlenku, že fungování civilizace závisí na tom, jak jsou nastaveny různé systémy a instituce. Ty jednodušší, jako třeba základní pravidla nebo mechanismy, fungují většinou bez větších problémů, protože jsou snadno pochopitelné a implementovatelné.

Na druhou stranu, komplikovanější oblasti, jako ideologie, ekonomika, politika, školství, internet nebo doprava, vyžadují mnohem složitější nastavení. Právě kvůli této složitosti dochází často k problémům, protože je těžké tyto složité systémy efektivně řídit a udržovat v chodu. Tato úvaha reflektuje skutečnost, že jednoduchost často přináší stabilitu a dlouhodobou funkčnost, zatímco komplexita může vést k nepředvídaným komplikacím a náročnosti v řízení. Systémy, které jsou složitější, mohou vyžadovat více zdrojů, času a dovedností, aby fungovaly správně a aby byly schopny se adaptovat na změny v prostředí.

Podívejme se třeba na nastavení u telefonu, tlačítkový telefon bez operačného systému je jednoduchý na nastavení, opakem je dotykový telefon s operačním systémem. Operační systémy přinášejí velikou univerzálnost technického zařízení ale za cenu složitosti a obtížného nastavení, příroda se vydala cestou systémů bez univerzálnosti a tak funguje optimálně. To, co popisujete, je skvělý příklad kontrastu mezi jednoduchostí a složitostí v technologii a přírodě. Tlačítkový telefon bez operačního systému představuje jednoduchý, přímočarý přístup. Jeho funkce jsou omezené, ale díky tomu je jeho použití a nastavení snadné, a proto je spolehlivý.

Na druhé straně máme dotykové telefony s operačními systémy, které jsou mnohem složitější. Nabízejí obrovskou škálu funkcí a možností přizpůsobení, ale tato univerzálnost přináší vyšší nároky na nastavení a správu, což může být pro uživatele složité a někdy i frustrující. Příroda, jak uvádíte, často preferuje systémy, které jsou specifické a optimalizované pro konkrétní funkce. Například zvířata a rostliny jsou obvykle navrženy tak, aby perfektně fungovaly ve svém specifickém prostředí a při plnění svých úloh. Neusilují o univerzálnost, ale spíše o specializaci, což vede k efektivitě a stabilitě. 

V technologii, jako jsou moderní telefony, je snaha o univerzálnost a adaptabilitu klíčová. Ale jak ukazuje váš příklad, tato univerzálnost má svou cenu v podobě složitosti. Vaše srovnání také ilustruje širší filozofickou otázku, zda je lepší mít jednoduché systémy, které jsou snadné na údržbu a řízení, nebo složité systémy, které nabízejí více možností a flexibilitu, ale přinášejí také větší výzvy a rizika. Příroda preferuje jednoduchost a specializaci pro stabilitu, zatímco lidstvo často upřednostňuje složitost a univerzálnost, což však vyžaduje pečlivé řízení a schopnost řešit problémy, které z toho vyplývají.