Co zde má všechny boží vlastnosti to je zde logicky i bohem. Ve filozofii a teologii se často zkoumá, co znamená být „Bůh“ a jaké vlastnosti jsou s tím spojeny. Bůh je všemocný, tedy schopný dělat vše, co je logicky možné. Bůh ví všechno, co je možné vědět, včetně všech minulých, přítomných a budoucích událostí. Bůh je zcela dobrý a jeho vůle je vždy v souladu s nejvyšším dobrem. Bůh je přítomný všude a v každém čase. Bůh existuje mimo čas a je nezávislý na časovém průběhu.
Pokud někdo nebo něco má všechny tyto vlastnosti, lze argumentovat, že by to mohlo být považováno za Boha podle tradičních definic. Tedy, pokud by nějaká entita měla všechny výše uvedené vlastnosti, byla by považována za Boha v tradičním smyslu. Z filosofického hlediska se však objevují různé pohledy a otázky týkající se těchto atributů, jejich vzájemného vztahu, a zda je vůbec možné, aby taková entita skutečně existovala.
Například problém zla a jeho vztah k božské dobrotě, nebo otázky ohledně možnosti existence všechnopůsobivého bytosti bez nějakých logických paradoxů, jsou témata, která se dlouho zkoumají. Optimismus a populismus se snaží o to aby byl bůh v ráji jenom dobrý a za všechno zlo může vládce očistce, jenže vše je o protikladech a tak je bůh dobrý i zlý, každá svatá ideologie funguje jako reklama na zázraky, která chválí klady a zamlčuje zápory.