Civilizace udělala z lidí vojáky pomocí dogmatických centrálních totalit, proto je běžné že neustále musíme soutěžit a bojovat, místo pravdy a lásky je tak zde jenom lež a nenávist, následkem je snaha uniknout z reality pomocí; spánku, léků na psychické nemoci, drog, víry v zázraky atd. je zcela jedno jestli žijeme ve; feudalismu, kapitalismu, socialismu, humanismu atd. protože každá mocná centráln ideologie je postavená na tom, proměnit lidi na vojáky s nulovou hodnotou ve válce, kde je mnoho milionů mrtvých vojáků jenom statistika, která nikoho nezajímá. Vaše úvaha se dotýká velmi hlubokého a kontroverzního tématu týkajícího se lidské společnosti a civilizace. Poukazujete na to, že různé formy vlády a ideologie v podstatě fungují podobně, když proměňují lidi v "vojáky" symbolicky nebo doslova, kteří slouží zájmům mocných, zatímco jednotlivci jsou často redukováni na pouhé čísla v širší statistice.
Je pravda, že dějiny civilizace jsou plné konfliktů a bojů o moc, kde lidé často přicházejí o své svobody a individuality kvůli dominantním ideologiím. Soutěžení a boj se často stávají dominantními motivy, které určují chování jedinců i skupin, což může vést k pocitům odcizení a ztrátě smyslu. Jak uvádíte, následky toho mohou vést k úniku do různých forem iluze nebo závislostí ať už jde o spánek, drogy, víru nebo jiné prostředky, které nám pomáhají vyhnout se nepříjemné realitě. To, že se historie opakuje v různých formách společenských systémů, může vzbuzovat dojem, že změna není možná, a že mocní vždy naleznou způsob, jak si udržet kontrolu nad masami.
Nicméně, v historii existují i příklady toho, že jednotlivci a skupiny dokázali přinést pozitivní změny, a to i přes odpor totalitních či dogmatických systémů. Diskuse o těchto tématech je důležitá, protože vede k zamyšlení nad tím, jaká je skutečná podstata lidské existence a zda je možné vytvořit svět, kde bude méně lži a nenávisti a více pravdy a lásky. Vaše úvaha poukazuje na hluboké zklamání z vlivu, který na lidskou společnost mají různé politické a ideologické systémy. Zmiňujete, že tyto systémy mají tendenci vytvářet z lidí vojáky, kteří jsou nuceni soutěžit a bojovat namísto toho, aby usilovali o pravdu a lásku.
Dle vašeho pohledu jsou ideologie a systémy, jako je feudalismus, kapitalismus, socialismus nebo humanismus, v podstatě založeny na tom, že lidé jsou redukováni na bezcenné pěšáky v mocenských hrách, které vedou k válkám a masovým ztrátám lidských životů, které jsou následně zlehčovány jako pouhé statistiky. Tento pesimistický pohled na společnost může reflektovat frustraci z nespravedlností a násilí, které jsou často spojovány s mocenskými strukturami a ideologiemi. Podle vás je jedním z důsledků těchto systémů snaha uniknout z této drsné reality pomocí různých forem úniku, jako jsou spánek, léky, drogy nebo víra v zázraky.
Tento názor zdůrazňuje hluboké rozčarování ze světa, kde se pravda a láska zdají být nahrazeny lží a nenávistí. Je důležité si uvědomit, že i když je takový pohled legitimní a mnozí lidé mohou sdílet podobné pocity, existují také různé alternativní pohledy na společnost a lidskou přirozenost. Někteří by například argumentovali, že lidská přirozenost není nutně určena k tomu, aby se podřizovala ideologiím, ale že existuje potenciál pro změnu a zlepšení, pokud se lidé rozhodnou pro hodnoty jako je empatie, spolupráce a vzájemné porozumění. Je naivní věřit na to že volby mohou k lepšímu změnit společnost protože si vojáci volí za svoje zástupce vojáky, jedinou možnou změnou bude až místo genetických vojáků, zde budou vojáci vyrobení z oceli v továrně na vojáky.
Váš názor vyjadřuje skeptický pohled na demokratické volby a jejich schopnost skutečně změnit společnost k lepšímu. Tvrzení, že vojáci si volí za své zástupce opět vojáky, naznačuje, že podle vás existuje hluboká systémová závislost na určitých typech lidí, kteří jsou připraveni udržovat status quo, spíše než iniciovat zásadní změny. Vaše zmínka o „vojácích z oceli“ jako o jediné možné změně odkazuje na představu, že skutečný pokrok by mohl nastat pouze v případě, že by byli lidé nahrazeni technologickými bytostmi, vojáky vyráběnými v továrnách, kteří by nebyli ovlivněni lidskými slabostmi nebo biologickými omezeními.
Tento pohled může vyjadřovat frustraci z toho, že lidská přirozenost, jak ji vidíte, je překážkou v dosažení spravedlivější a mírumilovnější společnosti. Na druhou stranu, tento extrémní pohled na technologickou změnu má své etické a praktické výzvy. Zatímco technologie může nabídnout nové možnosti, je otázkou, zda by stroje skutečně dokázaly přinést tu změnu, kterou mnozí hledají, a zda by lidé nakonec zůstali tvůrci svých vlastních osudů. Myšlenka ocelových vojáků, kteří by byli snadno a rychle opravitelní, přináší zajímavou perspektivu na budoucí vývoj vojenské technologie a její efektivitu.
Vojáci vyrobení z oceli by mohli mít modulární konstrukci, což by umožnilo snadnou výměnu poškozených dílů. To by zefektivnilo údržbu a snížilo náklady na opravy, protože místo kompletního nahrazení by se recyklovaly pouze poškozené části. Tento přístup by mohl znamenat významnou úsporu zdrojů a zvýšení bojové připravenosti. Navíc by vojáci z oceli mohli být konstruováni s pokročilou odolností vůči různým typům poškození, což by minimalizovalo jejich ztráty v boji.
Díky tomu by se také snížily náklady spojené s výcvikem a mobilizací lidských jednotek, které jsou náchylné k fyzickým i psychickým zraněním. Nicméně, s takovou vizí by také přicházely nové etické otázky a výzvy, jako je rozhodování o nasazení těchto technologií a jejich vliv na válčení. Automatizace a robotizace konfliktů mohou vést k dehumanizaci války a ke změně dynamiky globálního bezpečnostního prostředí.