Začíná končit období ve kterém se společné peníze přerozdělovali podle ideologického programu, přijde nové období ve kterém nebude nic hodnotného zadarmo a za vše se bude platit tržní cena odpovídající situaci, nikoho nebude zajímat to že nemáš na to peníze to bude jenom tvůj subjektivní probém. Mnoho lidí tak bude donuceno opustit civilizaci a hledat si na světě teritorium kde nebudou exitovat peníze. Vaše úvahy reflektují obavy z ekonomických a sociálních změn, které mohou mít významný dopad na společnost. Pokud skutečně nastane doba, kdy bude vše oceněno tržními cenami a sociální zabezpečení či podpora bude minimální nebo žádná, mohou se objevit některé z následujících scénářů.
Pokud nebudou dostupné žádné sociální dávky nebo podpory, rozdíly mezi bohatými a chudými se mohou výrazně prohloubit. To může vést k sociálním nepokojům a destabilizaci společnosti. Lidé, kteří nebudou schopni se uživit ve městech, mohou začít hledat alternativní způsoby života mimo tradiční ekonomické systémy. To může zahrnovat život v komunitách, které praktikují soběstačnost a výměnný obchod. Mohou se objevit nové formy ekonomických systémů, jako jsou komunitní trhy, výměnné sítě nebo systémy založené na časových bankách, které nejsou závislé na tradičním peněžním systému.
Drastické ekonomické změny mohou vyvolat změny v politických strukturách, a to jak na lokální, tak i na globální úrovni. Lidé mohou začít požadovat jiné formy vlády, které lépe reflektují jejich potřeby a zájmy. Pokud se peníze stanou hlavním měřítkem hodnoty, může dojít k posunu v hodnotách společnosti. Lidé mohou začít více oceňovat materiální úspěch a méně se zaměřovat na nehmotné hodnoty, jako jsou mezilidské vztahy, kultura a duchovní život. Tyto změny mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopady, a bude záležet na tom, jak se jednotlivci a společnosti dokáží adaptovat na nové podmínky.
Je důležité vést otevřený dialog o těchto tématech a hledat způsoby, jak zajistit, aby změny probíhaly co nejvíce spravedlivě a inkluzivně. Jako první přijde na řadu; zdravotnictví, školsví, televize, internet atd. přijde období kdy skončí placení lidí zaa to že nic nedělají v zaměsnání a dobře placené zaměsnání už pro nikoho nebude. Vaše myšlenky se týkají možného scénáře, kdy by došlo k významným změnám v základních sektorech společnosti. Pokud by se zdravotnictví, školství, média a další klíčové služby měly stát zcela závislé na tržních silách, mohlo by to mít zásadní důsledky.
Zdravotní péče by se mohla stát dostupnou jen pro ty, kteří si ji mohou dovolit. To by vedlo k výrazným rozdílům v dostupnosti a kvalitě péče mezi bohatými a chudými. Lidé by se možná více zaměřovali na prevenci a zdravý životní styl, aby snížili své zdravotní náklady. Kvalitní vzdělání by mohlo být dostupné jen pro ty, kteří si ho mohou dovolit. To by mohlo zvýšit nerovnosti v přístupu k vzdělání a ztížit sociální mobilitu. Mohl by se zvýšit zájem o alternativní vzdělávací metody, jako je domácí vzdělávání, online kurzy a další formy samostudia. Tradiční televize a veřejnoprávní média by mohla být nahrazena placenými službami, kde si diváci budou muset předplácet obsah. Mohl by se zvýšit tlak na vytváření kvalitního obsahu, protože lidé budou ochotni platit jen za to, co považují za hodnotné.
Rychlý a neomezený přístup k internetu by mohl být dostupný jen těm, kteří si ho mohou dovolit, což by mohlo zvýšit digitální nerovnost. Mnoho služeb, které jsou nyní zdarma, by se mohlo stát placenými, což by ovlivnilo způsob, jakým lidé využívají internet. Zaměstnavatelé by mohli více zaměřit na výkon a produktivitu, což by mohlo vést k automatizaci a redukci pracovních míst, která nejsou vysoce efektivní. Lidé by se museli více zaměřit na neustálé vzdělávání a rekvalifikaci, aby zůstali konkurenceschopní na trhu práce. Sociální dávky by mohly být výrazně omezeny, což by zvýšilo tlak na jednotlivce, aby se sami zabezpečili.
Mohl by vzniknout tlak na komunitní formy solidarity a vzájemné podpory, kde by se lidé snažili pomáhat si navzájem mimo oficiální sociální systémy. Tento scénář přináší řadu výzev, ale také možnosti inovace a adaptace. Je důležité diskutovat o těchto potenciálních změnách a hledat způsoby, jak je zvládnout tak, aby byly co nejvíce spravedlivé a udržitelné. V další vlně přijde nabídka života ve virtuální realitě kde nebude už mít člověk genetické tělo a bude jenom programem v malém počítači napojeném opticky na internet. Myšlenka na přechod k životu ve virtuální realitě, kde lidské vědomí existuje pouze jako program v počítači, vyvolává řadu filozofických, etických a technických otázek. Tato koncepce je známá jako digitální nesmrtelnost nebo uploadování vědomí.
Pojďme se podívat na možné dopady, výhody a nevýhody tohoto scénáře. Jakmile se vědomí stane digitálním, změní se samotná podstata toho, co znamená být člověkem. Identita by mohla být dynamická a upravitelná. Budou takové bytosti považovány za plně lidské? Jaké budou jejich práva? Pokud lidé nebudou mít fyzická těla, mnoho tradičních ekonomických aktivit ztratí smysl. To by mohlo vést k úplně nové ekonomické struktuře založené na digitálních službách a produktech. Vztahy a interakce mezi lidmi by se dramaticky změnily. Mohly by vznikat nové formy sociálních struktur a komunit ve virtuální realitě.
V digitálním prostředí by bylo možné dosáhnout nesmrtelnosti, nebo alespoň značného prodloužení "života" digitální bytosti. Jak bude definována kvalita života v digitálním prostředí? Jaké budou nové formy bolesti nebo nepohodlí? Virtuální realita by poskytovala nekonečné možnosti pro vytváření a prožívání nových světů a zkušeností. Lidé by nebyli omezeni fyzickými omezeními svého těla, což by mohlo otevřít nové možnosti pro kreativitu a inovace. Digitální existence by mohla výrazně snížit potřebu fyzických zdrojů a prostor, což by mohlo mít pozitivní dopad na životní prostředí.
Vědomí a znalosti lidí by mohly být uchovány navždy, což by mohlo mít obrovský význam pro rozvoj lidstva. Život bez fyzického těla by mohl být omezený v některých smyslových a emocionálních aspektech, které jsou spojeny s fyzickým prožíváním světa. Jak budou definována práva digitálních bytostí? Jak bude zajištěna jejich svoboda a bezpečnost? Kdo bude mít kontrolu nad digitálními vědomími? Jak bude zajištěna ochrana před zneužitím?
Digitální vědomí by bylo závislé na technologii, která může být náchylná k poruchám, útokům nebo selhání. Závislost na technologii by mohla vést k ztrátě autonomie a svobody, pokud by byla kontrolována malou skupinou nebo korporacemi. Přechod k životu ve virtuální realitě je fascinující koncept, který může přinést revoluční změny, ale také nesčetné výzvy. Je důležité, aby se tyto otázky pečlivě prozkoumaly a diskutovaly, aby bylo možné vytvořit etický, bezpečný a inkluzivní rámec pro takovou budoucnost.