Mám představu světa kde by nebyla nikde pevnina a všude byla jenom voda, jak by tato planeta potom asi vypadala bez živých systémů co existují jenom na pevnině. Pokud by planeta Země byla kompletně pokryta vodou bez jakékoliv pevniny, její vzhled i ekosystémy by byly značně odlišné od současného stavu. Tady je několik klíčových aspektů, které by tuto hypotetickou planetu charakterizovaly. Hladina oceánů a tlak vody: Bez pevniny by hladina oceánů byla všude stejná. Hloubka oceánů by se pravděpodobně lišila, ale bez pevniny by maximální hloubky byly podobné těm, které máme dnes v oceánských příkopech. Klima by bylo méně různorodé. Kontinenty a hory výrazně ovlivňují proudění vzduchu a klimatické vzory.
Bez pevniny by se vzdušné proudy a oceánské proudy mohly ustálit do relativně stabilnějších vzorců, což by mohlo vést k méně extrémním klimatickým podmínkám. Bez pevniny by mohly být bouře a hurikány častější a intenzivnější, protože by neměly žádné překážky (jako pevnina) k zastavení jejich vývoje. Život by byl omezen na oceány. Koralové útesy, ryby, plankton, mořské savce a další mořské organismy by dominovaly biosféře. Mořské ekosystémy by byly mnohem rozmanitější a bohatší, aby kompenzovaly absenci suchozemských ekosystémů. Řasy a fytoplankton by byly hlavními producenty kyslíku a základem potravního řetězce.
Organismy by se mohly více specializovat na různé hloubky a zóny oceánu, od povrchových vod až po hlubokomořské prostředí. Bez pevniny by stále docházelo k tektonické aktivitě pod mořskou hladinou. Podmořské sopky a středooceánské hřbety by byly aktivní a mohly by formovat nové podmořské útvary. Sedimenty by se hromadily hlavně na mořském dně, což by ovlivnilo cykly živin a chemických látek v oceánu. Eroze, odtoky a další procesy, které jsou závislé na pevnině, by neexistovaly. Všechny biogeochemické cykly by se odehrávaly v oceánu.
Planeta by byla z vesmíru zcela modrá, bez jakýchkoliv hnědých, zelených nebo bílých oblastí, které dnes představují kontinenty a ledové čepice. Povrch oceánu by mohl mít různorodé barvy v závislosti na obsahu planktonu a jiných organismů, od jasně modré až po zelené a někdy i červené oblasti. Planeta pokrytá jen vodou by měla zcela odlišný ekosystém a vzhled ve srovnání s dnešní Zemí. Přesto by byla schopná podporovat bohatý život, i když výhradně v mořském prostředí. Změny v klimatických vzorcích, biologických procesech a celkovém vzhledu by vytvářely fascinující a odlišný svět.
Myšlenka na vznik vyspělé civilizace ve vodním prostředí je fascinující a přináší řadu zajímavých otázek a výzev. Zde je několik úvah o tom, jak by mohla taková civilizace vzniknout a fungovat. Pokud by inteligentní život vznikl ve vodním prostředí, pravděpodobně by se jednalo o tvory, kteří mají schopnost komunikovat, vytvářet nástroje a organizovat se do společenských struktur. Může jít o bytosti podobné chobotnicím nebo jiným mořským organismům s vysokou inteligencí. Tito tvorové by museli mít vhodné fyzické vlastnosti pro manipulaci s předměty a komunikaci.
Například by mohli mít chapadla nebo jiné končetiny schopné jemné motoriky, a smyslové orgány přizpůsobené podvodnímu prostředí. Vývoj technologie pod vodou by byl výrazně odlišný od suchozemských civilizací. Materiály a techniky by musely být přizpůsobeny vodnímu prostředí. Místo ohně, který je na souši klíčový pro mnoho technologií, by se pravděpodobně používaly chemické reakce nebo bioluminiscence. Podvodní stavby by mohly být vytvořeny z materiálů jako je kámen, korály nebo biologické materiály produkované místními organismy. Podvodní města by mohla využívat přírodní útvary, jako jsou podmořské jeskyně nebo korálové útesy.
Komunikace by se mohla odehrávat prostřednictvím zvuku (podobně jako delfíni nebo velryby), bioluminiscence nebo chemických signálů. Jazyk a kultura by se vyvinuly v souladu s těmito komunikačními prostředky. Sociální organizace by mohla být ovlivněna ekologií oceánu. Možná by existovaly klany nebo kolonie podobné těm, které vytvářejí některé mořské organismy, s komplexními sociálními vazbami a spoluprací. Bez přístupu k fosilním palivům a ohni by se energetické zdroje mohly opírat o geotermální energie, podvodní vulkanické aktivity, chemickou energii z hydrotermálních průduchů nebo využití pohybu vody a mořských proudů.
Potravinové řetězce by byly zcela založeny na mořských ekosystémech. Pěstování a chov mořských organismů by bylo klíčové pro udržení populace. Výzkum by mohl zahrnovat studium mořských proudů, chemie vody, ekologie a biologie. Technologie pro zaznamenávání a šíření informací by musely být voděodolné a snadno přenosné. Navigace by mohla být založena na znalostech mořských proudů, magnetického pole Země a biologických orientačních bodech, jako jsou korálové útesy a podmořské hory. Vznik vyspělé civilizace ve vodním prostředí je teoreticky možný, ale vyžaduje značné adaptace jak biologické, tak technologické. Taková civilizace by měla zcela odlišné způsoby života, komunikace a technologického vývoje ve srovnání se suchozemskými civilizacemi.
Výzvy, které by musela překonat, jsou značné, ale zároveň by mohla využívat jedinečné výhody, které podmořský svět nabízí. Pro vznik jakékoli vyspělé civilizace jsou potřebné výhody a pokud by ve vodním prostředí nebylo možné dosáhnout výhod potřebných pro vznik civilizace tak by ve vodě nevznikla nikdy civilizce. Vznik vyspělé civilizace je skutečně závislý na dostupnosti určitých výhod, které podporují rozvoj technologie, sociálních struktur a kulturního vývoje. V kontextu vodního prostředí můžeme uvažovat o tom, zda a jak by bylo možné získat tyto výhody. Suchozemské civilizace se spoléhaly na oheň, což umožnilo kovovýrobu a mnoho dalších technologických pokroků.
Vodní organismy by nemohly využívat oheň, což je velká nevýhoda. Alternativními způsoby manipulace by mohly být chemické reakce nebo využití biologických procesů, jako je bioluminiscence a biosyntéza. Využívání fosilních paliv, sluneční energie a větrné energie. Geotermální energie z hydrotermálních průduchů, energie z mořských proudů a vln, chemická energie z podmořských ekosystémů. Vývoj písemného jazyka a uchovávání informací na pevných médiích (papír, kámen, elektronika). Zvuková komunikace (podobně jako velryby a delfíni), chemické signály, možné využití bioluminiscence. Uchovávání informací by mohlo být komplikované, ale mohlo by zahrnovat biologické způsoby, například genetické informace.
Pěstování mořských řas, chov ryb a jiných mořských organismů. Mořské farmy by mohly být ekvivalentem suchozemského zemědělství. Podvodní stavby by mohly být tvořeny z přírodních materiálů, jako jsou korály, nebo pomocí biologických procesů, které produkují tvrdé materiály. Voda má vysokou tepelnou kapacitu, což vede k méně extrémním teplotním výkyvům. Mnoho mořských organismů má schopnost produkovat světlo, chemikálie a jiné látky, které by mohly být využity. Oheň je klíčový pro mnoho technologických pokroků, a jeho absence by byla velkou překážkou.
Voda komplikuje tradiční způsoby komunikace a uchovávání informací, což by vyžadovalo zcela nové přístupy. I když je vodní prostředí náročné pro vznik vyspělé civilizace kvůli absenci ohně a komplikované komunikaci, některé alternativní způsoby by mohly teoreticky kompenzovat tyto nevýhody. Civilizace ve vodním prostředí by musela využívat inovativní metody a technologie, které jsou specifické pro mořské prostředí. Přesto je pravděpodobné, že bez přístupu k některým klíčovým výhodám, které nabízí suchozemské prostředí, by bylo mnohem obtížnější dosáhnout úrovně technologického a sociálního rozvoje srovnatelného s našimi civilizacemi.