Došlo mi, jak člověk může spadnout do jednoho nebo druhého velmi snadno. Jak to začíná? Je to prostší, než by jeden řekl. Buď dílčími neúspěchy, které se blbě potkají a kumulují anebo naopak dílčími úspěchy. Člověk je formován už nějak od začátku vším, co prožil a udělal, a nakonec rozhoduje všechno dohromady. Někdy se to namíchá blbě a někdy dobře. Ale došla mi jedna věc. Když už je člověk v životní krizi, dlouho tápe a nedaří se z toho dostat ven, ale nakonec mám fakt silný pocit, že přejít z jedné strany na druhou a začít žít šťastný, úspěšný, smysluplný život je fakt jednoduché. Stačí si stanovit správné priority dle vlastních zkušeností a ty poctivě plnit.
Tohle máte v sobě nejvíc, nikdo Vás nemůže pochopit líp než Vy sami sebe. Je to vlastně dobrý pocit, protože si můžete říct, že ostatní lidi jsou mimo a tečka. Ne vždy, ale často jo, a to už pak poznáte. V té souvislosti mě napadlo a docházím k takové deziluzi, kolik lidí mi tady psalo, jak jsem úplně marný, jak se mi nic nepovede atd. Zajímavé, že já si to vůbec nemyslím a vůbec to tak nevnímám. Přesně naopak. Proto tyhle lidi vůbec nemůžu brát vážně. Kdo to píše? Však za řádky se často skrývají mnohem větší ubožáci, než to vypadá a než si myslíte. To už je mnohem větší hrdina ten, kdo si problémy prostě přizná.
Nakonec mě fakt pobavilo, když tu jeden uživatel začal, jak robot pod moje zpovědi dávat smajlíky. Jako by to snad něco znamenalo a mělo nějaký význam. Jo akorát, že dotyčný je asi hloupý člověk, když dává jenom smajlíky a neumí se vyjádřit. Přijde mi to jako, kdyby si tady připadal možná jako král internetu? Můj cíl je nakonec nebýt téměř vůbec na internetu. Vidím, jak internet a televize je negativní víc než pozitivní. Ať už jde o sociální sítě, hry atd. Lidi jsou na tom závislý a ničí jim to životy.
Tak nic. Já to k životu vůbec nepotřebuji. Když se cítím psychicky trochu líp, tím spíš mám pocit, že tento svět můžu nadobro opustit a přinese mi to jenom pozitiva, klid a pohodu. A je vtipný opět číst, jak vám někdo nevěří nebo se směje. Lidi, co na sociální síti z nějakého důvodu zůstali. A jejich jeden díl a asi částečně i smysl života je to, že tady někoho řeší? Je to tak jednoduché. Stačí prostě odejít a nezájem. Pá mějte se. Mě už to za to nestojí a nepotřebuji to. Jak se říká, ten skutečný svět je tam venku a je mnohem pozitivnější než ze zpráv v televizi a článků na internetu. Každého volba. Je smutné si uvědomit, jak se na tom stávají lidi závislý a jak to bere hodně času, ale tak už to je. Mě už je to v tuhle chvíli jedno.
Chci to uzavřít jako jednu nešťastnou etapu a jde se dál. Jak jsem psal, jsem mnohem více vyrovnaný poslední dobou, a to mi zásadnějším způsobem umožňuje tohle celé uzavřít a začít žít úplně jinak a mnohem líp. Škoda, že to někteří neudělají taky, protože nemají odvahu a místo toho budou strašit někde na internetu, ztrácet čas a řešit blbosti a posílat někde ubohé smajlíky ve snaze tím někoho naštvat nebo urazit? Ach jak ubohý a trapný. Vlastně to ani nechápu, jak to může někdo dělat. Jediným vysvětlením mi je prostě, že ten dotyčný žije hrozně moc ubohý život a samotnému mu to pomalu nedochází.
No nic. Mějte se. Víte, co mě štve na internetové komunikaci? Velmi chabá zpětná vazba. Když to teď odešlu, došlo mi, že vůbec nevím, kdo to čte, co si o tom myslí atd. Je to celé takové omezené. Stejně tak ty reakce. Chci napsat tuhle zpověď a reakce mě již v tento moment nezajímají, respektive je nechci číst, protože je jasný, že se tam zase vyjádří partička těch jednodušších lidí, což mi fakt už nestojí za to číst. Jo přiznám se, minule jsem ty reakce ještě četl, ale teď už to fakt nedávám. Připadám si pomalu, jak v nějakém ústavu, když někdo je schopný psát tři smajlíky pořád dokola. Bože můj.
Anebo někdo nechápe moje vyjádření, že to nechci číst a zakládat další zpovědi, ale přesto píše opak. Trochu mi to připomíná jako ve školce nebo tak něco, kdy nějaké dítě pořád něco opakuje dokola, ačkoliv o dané věci vlastně nic neví, pouze vychází z nějakého předpokladu a něco se mu utvoří v hlavě a pak píše podobné blbosti. Tak jste mě opět pobavili no. V reálu se tohle stát nemůže, cokoliv bych někomu řekl, například můj záměr, hned vidím reakce, místo trapných smajlíků nebo něčeho jiného trapného. No jste fakt marný. Ten dotyčný ví, že je ubožák. Určitě to ví.
Já akorát vím, že dále ztrácet čas s takovými lidmi by bylo hloupé a moje blbost a chyba, která by pokračovala dál. Proto čus. Nestěžuju si na internet, ono prostě nakonec úplně všechno má nějaký význam a smysl a něco si z toho vezmete. Vždycky se to dá nakonec všechno pojmout takto pozitivně. Já ve výsledku nemůžu litovat vůbec ničeho. S odstupem času si to člověk nějak řekne a trochu přehodnotí a některé věci nakonec nemají skoro žádný význam nebo se na tom prostě najdou pozitiva. Teď akorát stále je mi líto někoho, kdo je evidentně ubožák v pravém slova smyslu ať už to přizná nebo se profiluje přes řádky mnohem líp, ale to je každého věc.
Uznávám jsou to takové zbytečné řeči tohle už, ale ono to všechno je o tom, jaký kdo je, jak se kdo chová atd. Já jsem jenom rád, že jsem takový, jaký jsem a lituji některých, když z nich cítím prostě vlastní ubohost, která se od nich zákonitě a automaticky trhá a projevuje, jak se vyjadřují směrem k druhým. Často z toho zbydou jenom smajlíky. Tož smutné. Díky za všechno. Ahoj pá. Už nějak nevidím důvod pokračovat ve vypisování.
Vypsal jsem se tady dost a přínosy ještě časem třeba pochopím nebo to třeba hodím za hlavu. Jsem obecně velmi rád, že mám ten silný pocit, který už je trvalý, že se můžu v životě posunout dál, protože to tak cítím a okolnosti to nějak snáze umožňují. O tom, jak mě čeká světlá budoucnost a jak pojedu disciplínu už psát nemusím, ale sám tuším, a to mi stačí.