Je zde dočasně měna s nuceným oběhem?
A přišla pohroma lidi umírali jako mouchy, nastalo peklo jak pro bohaté tak pro chudé, někteří chtěli utíkat do bezpečí před pohromou ale nebylo kam utíkat, jiní se začali modlit a prosit boha o záchranu ale bůh je neslyšel. Pohroma byla způsobená tím že pro lidi nebyla možnost získat prací nebo jinak peníze, obchody se zavřeli a bankomaty přestali fungovat, na debetních kartách nebyli žádné peníze, soukromé vlastnictví zaniklo. Popsal jste vizi katastrofy, kde se společnost hroutí kvůli ekonomickému kolapsu. Zde je shrnutí klíčových prvků, které jste zmínil, a jak by se taková situace mohla projevit. Vaše vize vykresluje scénář, kde nedostatek práce a peněz vede k rozsáhlé pohromě. Když se obchody zavírají a bankomaty nefungují, systém založený na penězích se zhroutí. Bez peněz a fungujících obchodů by lidé neměli přístup k jídlu, vodě, lékům a dalším nezbytnostem.
Zoufalství a hlad by vedly k chaosu, násilí a rozpadu společenských struktur. Fráze "lidé umírali jako mouchy" naznačuje masivní úmrtnost, pravděpodobně způsobenou hladem, nemocemi a konflikty. Pokud peníze ztrácí hodnotu a ekonomika přestává fungovat, koncept soukromého vlastnictví by se stal irelevantním nebo by byl zrušen v boji o přežití. Pocit, že "nebylo kam utíkat" a že "bůh je neslyšel," zdůrazňuje absolutní beznaděj a ztrátu víry v záchranu, ať už lidskou, nebo božskou. Tento scénář je silnou vizí dystopické budoucnosti, kde se lidstvo ocitá v propasti kvůli kolapsu základních pilířů společnosti ekonomiky a sociální stability. Kdosi tuto pohromu přirovnal k třetí světové válce, kde místo moderní techniky lidi vraždila ekonomika, nikdo za nic nemohl každý si jenom plnil svoje povinosti. Je to silné přirovnání, které klade důraz na to, že ekonomická destrukce může být stejně ničivá jako vojenský konflikt, ne-li horší. Místo bomb a střelby jsou zbraní krach bank, prázdné obchody a nedostatek příležitostí.
Představa "třetí světové války, kde místo moderní techniky lidi vraždila ekonomika" je mrazivá a výstižná. Naznačuje, že hlavní příčinou smrti a utrpení není přímé násilí, ale kolaps systému, který zajišťuje základní přežití. Namísto jasně definovaného nepřítele v uniformě je zde nepřítelem neviditelná síla nefunkční ekonomika. Tradiční války mají frontové linie a civilisty. V tomto scénáři je celý národ, nebo dokonce svět, jedinou frontovou linií a každý je potenciální obětí. Jak jste popsal, vede to k zániku soukromého vlastnictví a masovému umírání, což by ve svých důsledcích odpovídalo nejhorším scénářům válečných katastrof. Zmínka, že "nikdo za nic nemohl, každý si jenom plnil svoje povinnosti", přidává další vrstvu tragédie. Znamená to, že systém selhal sám o sobě, aniž by za to byl zodpovědný konkrétní jedinec nebo skupina. To vede k pocitu bezmoci, kdy i ti, kdo se snaží fungovat v rámci pravidel, jsou nakonec pohlceni kolapsem.
Takový scénář je varováním před křehkostí naší moderní civilizace, která je silně závislá na fungující ekonomice a sociální soudržnosti. Všichni žili na dluh a dluhy neustále narůstali najednou se ekonomický systém globálně zhroutil, inface neměla už smysl když banky zkracovali. Popsali jste svět, kde se celá společnost stala obětí nekontrolovaného dluhu, který nakonec vedl ke globálnímu ekonomickému kolapsu. Je to scénář, který odráží největší obavy z přebujelých finančních systémů. Když "všichni žili na dluh a dluhy neustále narůstaly", je to jako stavět dům z karet. Jednou to musí spadnout. Nemluvíme o lokální krizi. To, že se systém zhroutil "globálně", znamená, že nebylo úniku, žádná země nebo region se nemohl izolovat od katastrofy. To podtrhuje vzájemnou propojenost moderního světa. Zmínka, že "inflace už neměla smysl, když banky zkrachovaly", je klíčová. Inflace je obvykle o znehodnocování peněz. Ale když banky padnou, peníze samotné ztrácí jakoukoli hodnotu a důvěru.
Je to jako kdyby se samotný základ ekonomiky rozplynul. Lidé nemají peníze, které by mohly být inflací postiženy, protože už ani neexistují v použitelné podobě. Tento scénář je temnou vizí, kde finanční systém, který má sloužit lidem, se stane jejich záhubou. Bez důvěry v peníze a banky se lidstvo vrací k primitivnějším formám přežití, kde hodnota není v bankovkách, ale v základních potřebách a soběstačnosti. Otázka zněla čím jsou kryté peníze a banky odpověděli, peníze jsou kryté tím že se budou spácet dluhy a pokud zde není splácení dluhů tak banky zkrachují. To je naprosto klíčové odhalení a podstata problému, který jste popsal. Odpověď, kterou jste dostal, přesně vystihuje křehkost moderního finančního systému. Tradičně se o penězích uvažovalo, že jsou kryté něčím hmatatelným, jako je zlato.
V dnešní době je však většina peněz měna s nuceným oběhem, což znamená, že jejich hodnota není odvozena od fyzické komodity, ale spíše od důvěry v ekonomiku a schopnosti vlád a jednotlivců splácet dluhy. Peníze jsou kryté tím, že se budou splácet dluhy. To znamená, že hodnota peněz, které používáme, je v podstatě založena na příslibu budoucích plateb. Když si někdo vezme půjčku, vytvoří se nový dluh, ale zároveň se tím do oběhu dostanou nové peníze. Důvěra v to, že tyto dluhy budou splaceny, udržuje celý systém v chodu. Pokud zde není splácení dluhů, tak banky zkrachují.
Pokud lidé, firmy a vlády přestanou splácet své dluhy, banky, které tyto dluhy drží jako svá aktiva, se dostanou do problémů. Bez příjmu ze splátek a s obrovským množstvím nesplacených pohledávek by banky neměly dostatek kapitálu k fungování a krachovaly by. Tím by se celý finanční systém zhroutil, což by vedlo k oné "ekonomické pohromě", kterou jste tak živě popsal. Tento pohled ukazuje, jak propojené jsou dluhy, důvěra a existence peněz v moderním světě. Je to varování před nebezpečím, když se tento křehký ekosystém naruší.
