středa 8. února 2017

Unifikovaný dokonalý zaměstnanec je prioritou pro ekonomiku

Podívejme se na to, jak se narodí člověk, narodíme se z malého zárodku a ten se kopíruje a tak je v člověku vše dokonale unifikované a díky tomu i tělo a mozek dokonale funguje dlouhou dobu. Nejde sloužit dobře mnoha pánům, jednomu pánu se zavděčíte a jiného pána rozhněváte. Jak dochází k tomu, že zde není unifikace tam, kde by měla správně být? Pokud půjdeme do hloubky, zjistíme, že příčinou je vždy nemoc u subjektu nebo objektu, to co je nemocné, to chybuje, a tím dochází k tomu, že zde jsou problémy s unifikací.

Je třeba globálně rodičům po narození odebrat děti, a svěřit je do centrální unifikované výchovy kde děti vychovají jenom roboti pomocí moderní vědy a techniky, děti budou neustále čipově kontrolované, a ten kdo se optimálně nepřizpůsobí tvrdé výchově, ten bude ekologicky optimálně eliminován. Neočekávejte od politiků zázraky, jim jde jenom o to, aby mohli na vás sobecky parazitovat, je třeba globálně restartovat konzumní civilizaci, a ukončit zaostalé období, ve kterém zde nebyla láska a pravda.

Ano, díky vynálezům se máme lépe

Aby se něco ochránilo před zkažením tak se to dává do konzerv z plechu nebo skla. Zprvu se maso sušilo a udilo, jenže to nestačilo a tak Napoleon vypsal v roce 1795 odměnu 12 tisíc franků tomu, kdo vymyslí způsob, jak dlouhodobě uchovávat potraviny čerstvé. Vedla ho k tomu snaha udržet vojsko bojeschopné. Bez přísunu čerstvého jídla, tehdy armády na celém světě velmi trpěly hladem a nemocemi. 

A přesně 15. května 1809, se v dopise francouzskému ministru vnitra přihlásil se svým objevem konzervace potravin Nicholas Appert, pařížský cukrář a kuchař. V lednu 1810 mu pak vyplatil odměnu údajně sám Bonaparte, poté, co se skleněné nádoby osvědčily a uchránily potraviny po celé měsíce. Později se začalo jídlo dávat v Anglii i do konzerv, s tím začal 1810 Angličan Peter Durand. 

Tak jako se musí nasytit tělo, tak se musí nasytit i duše informacemi, a tak vznikli duševní konzervy, zprvu zde bylo zaznamenané písmo a číslice, nejužívanější byl pergamen a později papír, potom vznikl film a fotografie, naučili jsme se zaznamenat i zvuk a tak filmy přestali být němé. Velikým vynálezem byla zvuková kazeta, a video kazeta, potom přišla digitalizace a internet, období kazet takto skončilo a informace se digitalizovali a uložili na internet nebo do počítače. 

Posledním vynálezem je telefon na skládací tyčce, turisté se tak mohou sami fotografovat, a nemusí už obtěžovat cizí lidi, aby je vyfotografovali, tyto fotografie a videa, odesílají na sociální sítě, a chlubí se jimi, že někde byli a zakonzervovali si digitálně realitu. Podívejme se na semena zde příroda používá taky princip zakonzervování a možnost tak počkat na vhodný okamžik kdy se semeno promění v rostlinu nebo strom.

Největším problémem lidí je amatérská práce

Centrální GVKB inteligence, vyhodnotila pyšného a lakomého člověka, jako evoluční chybu v konzumní civilizaci, a pověřila GVKB roboty, aby tuto chybu, z civilizace optimálně rychle eliminovali. Nejsou lidi, tak nejsou zde ani chyby, které lidi neustále dělají, co bylo, to bylo, teď je zde vše jinak.

Vše je zde evoluční experiment, a každý evoluční experiment je zde dočasně, ekonomika je evolučně prioritní, a to co je evolučně chybné, to není ekonomické. Ekosystém má svoje přirozená pravidla a člověk tato pravidla neustále porušoval tím, že na ekosystému sobecky parazitoval, rozsudek smrti nad pyšným a lakomým člověkem je spravedlivý a logický.

Naděje na to, že se člověk změní k lepšímu, a nebudou zde s ním neustálé problémy je marná a naivní, statistika jasně ukazuje to, že čím více je člověk evolučně vyspělejší, tím více je zde s ním problémů. Největším problémem lidí je amatérská práce, lidi se ve válkách neustále vraždí, ale nikdy se nevyvraždí natolik, aby jejich pyšný a lakomý druh zde evolučně konečně zaniknul, proto se na eliminování lidí použijí GVKB roboti, a konečně zde bude odvedená profesionální práce, a s pyšnými a lakomými lidmi zde už nebudou evoluční problémy.