pondělí 30. ledna 2017

Digitální revoluce vše transformuje

Pokud je zde něco tajemného, je třeba poznat skryté tajemství, o tom to zde neustále je, co je skryté za digitální revolucí která vše transformuje? Jde o to, že přijde nová doba, udělej si vše sám, staň se snadno a rychle v čemkoli profesionálem. Nebude už potřeba chodit do školy, budeme mít v hlavě od narození do smrti čip napojený bezdrátově neustále na globální umělou inteligenci, a na všechny lidské mozky na světě. Nebudeme logicky už potřebovat; klíče, kreditní karty, notebooky, televize, telefony, sluchátka, mikrofony, fotoaparáty, atd. dále zde budou všude automaty a roboti, popovídáme si se psem, který bude mít v hlavě čip, anebo si popovídáme s osobním inteligentním automobilem.

Obrazně bych to přirovnal k počítačové hře, kdy budeme pomalu a jistě postupovat, do vyšší úrovně hry. V okamžiku kdy se u nás chopili moci soudruzi, nastala u nás zaostalost, a my se neumíme s touto zaostalostí vypořádat, protože na mnoha vedoucích místech, jsou dosud lidé, co byli v minulosti soudruhy. Všiml jsem si toho, že milujme kritizování toho co je nám cizí, a nikdy nekritizujeme to, co je nám blízké, z cizího krev neteče, o tom je naše sobecké pokrytectví.

Je snadné vyhodit z podniku někoho, kdo nemá vysokou školu, a je už těžké vyhodit z podniku lidi, co mají vysokou školu, nad vysokoškoláky není u nás dosud systém, který by se jich nebál a který by dokázal říci, pane řediteli, zítra už nemusíte chodit do zaměstnání, nejsme s vámi spokojení, jste pomalý a mnoho chybujete, ředitel je zaměstnanec jako každý jiný, jenom o tom bohužel neví! Díky čipu v mozku naše ego bude muset být pokorné a štědré, z čerta se tak stane anděl, ten druhý nám už nebude peklem, protože on nám nebude konkurovat, ani nebude s námi soutěžit.

Kde si mohu stěžovat na počasí

Nejsem spokojen s počasím, neustále se mění, a často tím mě, a ostatním lidem vzniká mnoho problémů, jednou zde jsou záplavy, potom je zase sucho, někdy zde jsou veliké kroupy, jindy je zde silný vítr, který poškozuje domy a stromy, teplota se rychle nečekaně mění, atd. výmluvy jako, takový je život, mě vůbec nezajímají. Od člověka se požaduje, aby s ním byla společnost spokojená, a člověk je trestán za to, pokud s ním není společnost spokojená, na obyčejného člověka si společnost troufne, ale na počasí je společnost najednou už krátká, a tak nechá společnost počasí, aby si zde mohlo dělat, co jej napadne.

Jednou zde máme vládu, která nás zastupuje a tak se musí vláda konečně postarat o to, aby lidi byli spokojení s počasím, pokud to vláda nezvládne tak musí vláda odstoupit a budeme si hledat novou vládu, která nám zajistí to, že budeme s počasím spokojení. Z díla se pozná tvůrce, když na to nemám tak to nedělám, nestojíme o sliby, že vláda poručí větru a dešti, potřebujeme činy, kdy vláda bude vládnout počasí. Nebudeme platit vládě daně a clo, protože ona nevládne počasí, nejsme tak bohatí, abychom mohli podporovat línou a hloupou elitu, která nedokáže vládnout ani počasí.

Ano, zisk je přece na prvním místě

Geneticky modifikovaný člověk, transformuje konzumní civilizaci, pokud v člověku vše optimálně upravíme, tak vytvoříme konečně čistou genetickou lidskou rasu, ve které nebudou už žádné genetické chyby, a tak bude moci začít ve velkém výroba dokonalých lidí, co dokonale pracují, pro konzumní civilizaci.

Jak z minulosti víme, tak vše jde elitou zneužít, proč by producent nemohl dát do svého produktu kurvítko, které člověka neopravitelně porouchá, brzo po uplynutí záruční doby. Výrobce potřebuje logicky veliký jistý odbyt zboží, a nepotřebuje to, aby zboží sloužilo dlouho odběrateli jeho produktů.

Odběratel si nakoupí od producenta zaměstnance ve věku 18 let, producent poskytne na produkt záruku pět let, a tak člověk v 24 letech jistě onemocní a zemře. Zisk je přeci na prvním místě, a peníze nesmrdí, takový je konzumní svět, ve kterém žijeme. Někdo namítne, že to je porušení lidských práv, dát do člověka škodolibě nějaké skryté kurvíto, které jej po pětileté záruce jistě eliminuje.

Otázkou je to, jestli je geneticky modifikovaný člověk ještě přirozeným člověkem, nebo je to jenom inteligentní zvíře, použité v konzumní ekonomice. Vše bude probíhat tak, že producent vymění staré zaměstnance za nové zaměstnance, a staré zaměstnance, ekologicky optimálně recykluje na substrát.

Zaměstnavatelé budou mít mladé zaměstnance, a tak budou spokojení, nebudou se muset vyplácet důchody, a bude zde i minimální nemocnost zaměstnanců, zaměstnavatelem bude umělá globální inteligence, a ta se nemusí bát toho, že by jí někdo po záruce recykloval.

Kariéristé, já jsem váš pravý pastýř

Moje originální myšlenky a příběhy, to jsou semena, ve kterých je budoucnost lidí, a posluchači jsou pískem nebo půdou, do které tato semena padají, pokud semena spadnou do písku, tak se neujmou a zahynou, semeno potřebuje spadnout do půdy, která je připravená na to, že přijme semena. Proč je zde vzácný posluchač, který je připravenou půdou, která dokáže přijmout semena, ze kterých vzejde nová lepší budoucnost lidstva?

Problémem je to, že jsme si díky přelidnění ve městech mnoho cizí, a tak se uzavíráme do svých psychických pevností, kde se cítíme v bezpečí před problémy, semena se takto nedostanou před zeď pevnosti, a skončí tak v písku, kde se už neujmou. Je to tak snadné se opevnit a tak žít v bezpečí, takovou moderní pevností je specializace získaná na vysoké škole, já mám vysoké vzdělání a ty jsi hlupák, protože nemáš ty informace, co mám já díky vysoké škole.

Vysokoškoláci mají patent na neomylnost, a pokud se ukáže, že amatérsky chybují, tak se snaží objektivní pravdu zabetonovat, pomocí svatých dezinformací. Diktatury jsou klasickou ukázkou toho, co dokážou ti, co mají svatý patent na neomylnost, následkem je logicky trvalá blbá nálada, a veliká konzumace cigaret a slivovice.

Nemá smysl pomáhat těm, co si naši pomoc nezaslouží, zaslouží si naši pomoc, naši konkurenti, a naši nepřátelé, čin konkurentům a nepřátelům dobře, a oni z tebe brzo jistě učiní ubohého žebráka, o tom je tento konzumní svět, dobrota je žebrota, za každý dobrý skutek je zde spravedlivý trest.

V nouzi poznáme, kdo je přítel a kdo je nepřítel, když naši malou republiku, přepadla v minulosti nějaká cizí armáda, tak nám nikdo nepřišel na pomoc, co z toho plyne? Každý cizí národ je naším konkurentem a nepřítelem, když je zde vše cizinci rozkradené, tak od nás cizinci odcházejí spokojeně domů, vždy tomu tak bylo!

Následkem je nárůst psychické prostituce, v minulosti jsme prodávali svoje těla, a dneska prodáváme svoji psychiku, vše je jenom obchod, poroučí ten, kdo platí, zaplať si psychické prostitutky, a budeš mít posluchače, co otevřou svoje egoistické pevnosti, a tak psychická semena konečně dopadnou na úrodnou půdu.

Kariéristé, já jsem váš pravý pastýř, následujte mě, a já vás jistě zavedu na vysoké státní a podnikové funkce, díky kterým, se budete mít velmi dlouho ekonomicky dobře, o tom je každá politická a náboženská ideologie, je to tak snadné rozdávat to, co je společným majetkem. Za vším je pyšnost a lakomost, z díla spatříme tvůrce, nejde dlouho hlásat pokoru a štědrost, protože se brzo ukáže pokrytectví těch, co zde mají vysoké funkce.

Zloděj zde honí zloděje, lhář zde honí lháře, pokud pokorný dělník musí svojí profesionální prací živit mnoho pyšných lakomců, tak je logické to, že za práci dostane malou sociální mzdu, a tak se ocitá v dluhové pasti, mocné zde sobecky parazituje na tom, co je bezmocné.

Ano, přijdou nové příběhy

Vše zde má svůj příběh, tento svět je složen z nekonečného množství příběhů, vše je zde v běhu času, a tak vznikají příběhy, jak běží události v nás a okolo nás. Příběhy nemají jenom lidé, příběhy se týkají i; hvězd, planet, ekosystémů, zvířat, rostlin, věcí, práce, spánku, knih, filmů, fotek, obrazů, myšlenek, atd. Co je to příběh? Příběh je záznam událostí, které se odehráli, nebo se budou v budoucnosti možná odehrávat. Jsou příběhy; nudné a zajímavé, malé a veliké, jednoduché a složité, krásné a ošklivé, logické a nelogické, hříšné a svaté, krátké a dlouhé, atd. někdy máme možnost, si vybírat příběhy, a jindy tuto možnost nemáme.

Podíváte se na televizní zprávy, a tak znáte příběhy, které se odehrávají daleko od vás, a které zajímají mnoho zvědavých lidí, pohádky jsou příběhy, které jsou plné fantazie, a většinou dobře skončí, dětem se takové příběhy líbí, každému se líbí jiné příběhy, protože každý je originální. Většinou každého zajímají příběhy, které jsou opakem příběhů, které každý neustále prožívá, ten kdo žije ve velikém městě, se zajímá o příběhy těch, co žijí na pustém ostrově sami, a vnímají vše tak zcela jinak. Snažíme se utéci od našeho existenčního příběhu, k jiným existenčním příběhům, abychom si odpočinuli, a načerpali tak síly k tomu, aby mohl náš příběh dále pokračovat. Někoho napadne, a jaký to vše má smysl?

Jaká je odpověď, na základní otázku vesmíru a života? Odpovědí je, vím to, že nic nevím, takový je život. Můžeme poznat jenom to, k čemu se dlouhodobě přiblížíme, naše poznání je omezeno časem a prostorem ve kterém se odehrávají nějaké příběhy, pokud náš čas a prostor opustíme, tak zase můžeme poznat jenom jiný čas a prostor, kde se odehrávají jiné příběhy, co z toho plyne, naše poznání, není objektivní, ale je jenom subjektivní.

Představme si, že bychom měli teoreticky možnost být všude v každém času a prostoru najednou a vnímali bychom tak všechny příběhy; vesmíru, sluncí, planet, ekosystémů, zvířat, rostlin, atd. co zde v absolutnu, existují, existovali, budou existovat, to by bylo tak obrovské množství informací a programů, že bychom to nemohli systémově zpracovat, a tím ani psychicky pochopit, museli bychom začít vše zjednodušovat a optimalizovat.

Co se stane s příběhy, které zjednodušíme a optimalizujeme? Z příběhů se stanou; zákony, normy, předpisy, podobenství, atd. je to jenom nudný praktický návod jak dosáhnout cíle. Podívejme se na příběh Prahy našeho hlavního města, na počátku zde byla malá osada, kde žilo prostě a jednoduše málo lidí, jelikož se lidem dobře dařilo tak lidí přibývalo a osada se zvětšovala, byli zde období, kdy se lidem v Praze dařilo dobře a období kdy se jim dařilo zle, podobný osud měli i ostatní města na světě. Ježíš Kristus hovořil k posluchačům často v podobenstvích, protože poznal, že mnohé je si mnoho podobné, v mnohém člověk myslí a jedná jako zvířata, to je logické, protože nejsme roboti.

Poslední dobou je zde snaha proměnit lidi násilím v roboty, lidi se tomu pochopitelně brání, pokud zaměstnavatel potřebuje inteligentní roboty, tak ať si ty roboty koupí, a potom je zaměstná, aby se mu veliká investice do modernizace vrátila. Zaměstnavateli ale nedochází to, že si někdo mocný a bohatý koupí roboty, co zde budou dělat; krále, šlechtice, císaře, papeže, prezidenta, předsedu vlády, předsedu politické strany, ministra, poslance, senátora, diplomata, soudce, ředitele, celebritu, podnikatele, profesora, vědce, technika, lékaře, umělce, programátora, administrátora, kontrolora, ekonoma, herce, režiséra, atd.

Prezident USA se ráno probudí, a diví se že zde není služební řidič, co by jej měl odvést do jeho prezidentské kanceláře, zavolá sekretářce, a ona mu říká, USA koupilo inteligentního robota, který bude dělat místo vás prezidenta, vše je zde dočasně. Kdo chce, ten si práci přeci najde, otázkou je, jakou práci, a za jakou odměnu. Místa, která jsou snadno k dispozici, jsou místa, kde je mizerná práce za mizernou odměnu, to každý už pochopil, že dobrá místa za dobrou odměnu, zde jsou jenom pro někoho, kdo dobře zná někoho jiného, kdo je mocný a bohatý.

Mnozí si naivně myslí, že když neseženou dobré zaměstnání, že přeci mohou začít soukromě podnikat. Je třeba si ale uvědomit, že podnikat začnou i inteligentní roboti, těžko budete moci inteligentním robotům konkurovat, inteligentní roboti nabídnou za malé ceny vysokou kvalitu, a tím eliminují globálně lidskou konkurenci v soukromém podnikání. Proč by si měl zákazník kupovat věci, co vyrobili draho a nekvalitně lidi, když si bude moci koupit věci, co vyrobili levně a kvalitně roboti.

Je to jako s náboženstvím, konzumenti se rozhodli, že budou konzumovat politiku, a že už nebudou konzumovat náboženství, a tak bylo náboženství odsunuto na okraj konzumní civilizace, kde se mu zle daří. Staré příběhy, ve kterých byli lakomí a pyšní lidé, už brzo skončí, a přijdou nové příběhy, ve kterých budou inteligentní roboti, místo pracujete pomalu a chybně, tak máte výpověď, zde bude, ten inteligentní robot pracuje pomalu a chybně, tak jej optimálně recyklujeme, a na jeho místo dáme nového inteligentního robota.