pátek 10. března 2017

Jak být tím, čím objektivně zde jsem?

Jako realista, spatřuji vše jako vlaky, které si konkurují, aby mohl někdo jet rychle do konzumního ráje, tak se snaží druhé škodolibě přehodit na kolej, co vede do konzumního očistce, pokud někdo zjistí, že jede do konzumního očistce, má z toho deprese a je vykolejený, potom jde na internet zbaběle brečet, že už neví jak jet do konzumního ráje, kde je k jídlu, veliký dobře naklepaný vepřový řízek s novým bramborem, a k pití je plzeňské pivo. 
Ze smyslů přicházejí do centrálního nervového systému informace, a zde jsou zpracovány podle programů, které se aktualizují podle situace. Každý inteligentní subjekt je originál, který je v originální situaci, co je pro jeden subjekt správně, to je pro jiný subjekt chybně, subjekty se shodnou na tom, co se zde děje jistě pravidelně trvale všude, jde o; gravitaci, jistou smrt, příčinu a následek, dobro a zlo, atd. jde o objektivní pravdu, která se časem nemění, podle módy nebo situace. 
Tak jako pružné tělo používá pevnou kostru, tak i myšlení a vědění, používá objektivní pravdy, o které se lze spolehlivě opřít, nelze tvrdit to, že objektivní pravda je více, než subjektivní pravda, nemůžeme míchat hrušky s jablky, je to jako bychom říkali, že starý člověk, je lepší než mladý člověk, každý lidský věk má výhody a nevýhody, na něco je lepší mladý člověk, a na něco je lepší starý člověk. 
Starý člověk je obrazně pevnou kostrou, a mladý člověk to jsou svaly, které umožňují tělu pohyb k cíli. Vše souvisí se vším, je snadné mít pyšně mnoho předsudků, a tím i mnoho amatérsky chybovat, je těžké být moudrým lidovým kazatelem, protože jsme díky chybám poznali objektivní pravdu o sobě, a o složitém živém světě, kde dlouho žijeme, jako ubohý dočasný evoluční experiment.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ano, je zde moderování komentářů od administrátora