pondělí 26. prosince 2016

Ano, s příchodem dluhů rychle klesá kupní síla

Proč se ptá ten, kdo něčemu nerozumí, svět je založen na tom, že děláme to, čemu rozumíme, pokud budeme dělat to, čemu nerozumíme, tak budeme chybovat. Svoboda je tam, kde je možnost volby, v okamžiku kdy je násilně omezená možnost volby, tak zde je místo svobody otroctví, a tím i bída.
Naše konzumní kultura je založená na manipulaci, pomocí odměny a trestu, moc a bohatství zde mají jenom veliký manipulátoři, co rozhodují sobecky o nás bez nás. Vše je zde o podlaze a stropu, každý růst jednou narazí na strop, a tím vznikne neřešitelný problém, naše nároky na hodnotné zdroje neustále narůstají, protože toužíme po růstu, ale zdroje mají svůj strop, který nelze překročit.
Většina naší myšlenkové komunikace, má základy v toužení, které je nám soužením, každý po něčem mnoho touží, a tak se i souží, kde je ale cesta, z tohoto začarovaného kruhu? Je snadné od problémů utéci tam, kde nejsou problémy, jenže problémy nás stejně dostihnou, máme jenom to, o co se dobře staráme, nelze sloužit mnoha pánům, je třeba sloužit jenom správnému pánu, a ostatní pány ignorovat.
Správným pánem je to co nám přináší svobodu, špatným pánem je to co nám přináší otroctví. V depresi je to co slouží špatnému pánu, špatným pánem může být bohatý národ, který náš národ učinil chudým. Vše je dneska o kupní síle u jednice nebo u společnosti, s příchodem dluhů rychle klesá kupní síla, protože dluhy na nás parazitují.

Ano, všemu kraluje ekonomický egoismus

Nejprve krize dolehla na lidi bez vzdělání, v současnosti začíná doléhat krize i na lidi, co mají vysokou školu, vše jde optimalizovat a automatizovat, představme si nemocnici bez zaměstnanců, všude budou jenom automaty nebo roboti, to není utopie, na těchto evolučních projektech, se už zcela vážně pracuje.
Proč by nemohl být robot, lékařem nebo zubařem? Statistika jasně odhaluje to, že globálně narůstá nezaměstnanost, a tím klesá rychle kupní síla, snaha o to vytvářet umělá zaměstnání, ve kterých nevznikají žádné objektivní hodnoty, je poslední zoufalý politický pokus, jak se zachránit před ekonomickou realitou.
V konzumní kultuře je zaměstnanec zbožím na trhu práce, a pokud o zboží není už zájem, tak se musí zboží eliminovat, polovinu chybných lidí na světě, lze bez problémů eliminovat, a tím se nastartuje konečně ekonomika a sociální systémy. Lidská práva jsou jenom pohádka, všemu kraluje pevnou rukou ekonomický egoismus už deset tisíc let globálně, dobrota je přeci žebrota.
Je logické, že nedostatek existenčních zdrojů, musí vést k depresi u; ekonomiky, podnikání, obchodu, morálky, rodiny, psychiky, atd. nejsme už tak bohatí, abychom mohli živit polovinu lidí na světě, co je zde ekonomicky k ničemu.
Zavede se měsíční globální čipová certifikace, a ten kdo jí nezíská, ten bude eliminován a recyklován, místo vlastnictví a peněz, se zavede přídělový čipový globální systém, už zde nebudou pro elitu paláce v daňovém ráji. Místo prezidentů a ředitelů, zde budou inteligentní roboti, člověk zde bude globálně jenom na ubohé práce, které roboti už nechtějí dělat.