čtvrtek 20. října 2016

Ano, odpočinek je univerzálním lékem

Omezení neúnosného vlivu práce na naše životy je něco, po čem touží všichni. Společnost bez práce je ale podle mě nevyhnutelná. Kapitalismus nedokáže zajistit takový počet pracovních míst, aby nadále dosahoval plné zaměstnanosti. Rozmach prekérních pracovních podmínek, flexibilních pracovních vztahů, částečných úvazků a časově omezených pracovních míst nám to jasně ukazuje. A bude to horší a horší, protože přicházíme do éry nové automatizace práce. Ta zanedlouho zlikviduje 99 % stávajících pracovních míst podle toho, o jaké zemi mluvíme.
Co budou tito lidé bez práce dělat? Musíme nutně vymyslet systém, v němž nebude naše přežití bezprostředně záviset na práci za peníze. Tak je tomu dnes. Nepracuješ? Nemáš pravidelný příjem? Pravděpodobně skončíš na ulici. Musíme společně vybudovat společnost, v níž nebude práce hrát roli. V tomto ohledu je postpracovní společnost, jak ji nazýváme, ekonomicky nevyhnutelná. Když člověk nemusí chodit každodenně do práce, přináší mu to obrovskou svobodu.
Nemusí denně trávit osm hodin v zaměstnání a někomu sloužit. Ale opět, takovou budoucnost musíme aktivně vybudovat. Proto nabízíme čtyři hlavní kroky, jak toho dosáhnout. Zaprvé, úroveň automatizace práce se musí ještě zvýšit. Existuje neskutečné množství opravdu příšerných zaměstnání, která stále vykonávají lidé, přestože by je už dávno mohly dělat stroje. Nedělají ji, protože lidská pracovní síla je dnes neskutečně levná, levnější než provoz a údržba strojů.
Musíme se všech těchto nedůstojných zaměstnání zbavit, stroje je budou dělat za nás. Dále požadujeme zkrácení pracovního týdne. Jestliže existuje menší poptávka po práci, rozložme ji rovnoměrněji a zkraťme pracovní týden ze čtyřiceti na deset hodin. To rozhodně není nereálný požadavek. Ale jak přežijete, jestliže nebudete mít práci? Tady přichází na scénu univerzální základní příjem.
Globální systém bude všem občanům bez rozdílu vyplácet určitý malý finanční obnos díky čipu pod kůží, kterým budeme vše platit. Nebude se na nic ptát, nebude vás kontrolovat ani testovat. Díky tomuto příjmu budete moci o svém volném čase svobodně rozhodovat. Chcete spíš zůstat doma a být se svou rodinou? Vzdělávat se? Tvořit a věnovat se umění? Nebo chcete pracovat a vydělat si nějaké peníze navíc? Mohli byste si zkrátka vybrat. Po různých přednáškách o postpracovní společnosti za mnou přicházeli lidé a říkali: „Ano, ale já svojí práci potřebuju, bez ní bych nebyl nic.“ Právě. Říkal jste, že společnost bez práce je něčím, po čem všichni touží.
Někdo ale práci zasvětil celý život a vy mu teď vlastně říkáte, že to byla ztráta času… Úspěch se v dnešní společnosti odvozuje od prestiže vašeho zaměstnání. Nikdo se neptá, jestli jste se náhodou nerozhodli zůstat doma a vychovávat své děti. To se nepočítá. Všechny zajímá, jak dlouho někde pracujete, jestli pracujete tvrdě a vyděláváte hodně peněz.
Nepřekvapuje mě, že v takové společnosti člověk určitému zaměstnání zasvětí celý svůj život a udělá z něj svůj životní projekt. Oslavuje své zaměstnání, protože bude navždy v jeho zajetí. Naprosto takovému uvažování rozumím. Zároveň si ale nemyslím, že by lidé přemýšleli stejně i v postpracovní společnosti. Určitě by si našli aktivity, kterým by se věnovali raději. Příkladem můžou být dnešní bohatí důchodci. Většina z nich novou práci nehledá. Lidé, kteří dnes nemusí pracovat, se zkrátka mají dobře i bez práce.
Jsem přesvědčený, že my všichni bychom se bez práce měli mnohem líp. Lidé, kteří prosazují postpracovní společnost, se chtějí především zbavit veškeré „mužské“ práce a na péči zapomínají. Naši kritikové si ale myslí, že problém péče ani nelze odstranit. Můžeme ji podle nich nanejvýš efektivněji redistribuovat, ale nemůžeme se jí zbavit. Zatímco dříve bylo běžné měnit oblečení jednou za měsíc, teď ho měníme denně. Boj proti otrokářství byl založen právě na odmítání práce. Většina nejnovějších experimentů s univerzálním základním příjmem se uskutečnila v zemích jako Indie. A měly úžasné výsledky.
Životní náklady jsou zde nízké, univerzální příjem proto nemusí být tak vysoký. Tyto experimenty ukázaly, že lidem sužovaným bídou může skutečně pomoci. Ano, univerzální příjem je klíčový, ale zkrácení pracovního týdne je také důležité. Všichni jsou dnes posedlí základním příjmem. Lidé ho považují za lék na všechny problémy. To se mi nelíbí. Především proto, že může být zaveden v mnoha rozličných podobách. Je velmi nepravděpodobné, že by byl za současných podmínek aplikován plně uspokojujícím způsobem. Musíme proto usilovat o dosažení všech zásadních opatření, a nespoléhat se pouze na jedno.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře se moderují