úterý 20. září 2016

Já jsem letiště a ty jsi letadlo

Lidi dneska lítají, od jednoho problému k druhému problému, a na nic už čas a náladu nemají, jakmile má někdo na něco čekat, tak je jeho psychika v troubě, a tak konzumuje slivovici a kouří cigarety. Přichází doba založená na tom, že ten kdo je pomalý, má smůlu a stane se z něj ubožák, který existuje na okraji konzumní společnosti.
Zaměstnavatelé potřebují rychlé zaměstnance, co rychle pracují, a rychle všemu novému porozumí, digitální technika, začíná statisticky vyhodnocovat rychlost a kvalitu zaměstnanců, přežít zkušební dobu u náročného zaměstnavatele, to je dneska už velikým zázrakem. Výkon zaměstnanců už narazil na strop, je třeba začít globálně s výměnou zaměstnanců za stroje a roboty, nebude to už trvat dlouho, a roboti budou vyrábět roboty, mnozí si naivně myslí, že oni nemohou být nahrazení robotem.
Najednou se to ale stane a dostanete výpověď a začnete si hledat nové zaměstnání, prý kdo chce, ten si práci rychle najde, jenže rychle si najdete jenom ubohou práci, která je uboze zaplacená, některé práce jsou o ničem, a tak z nich logicky máte jenom nic. Často je zde slyšet, že by se měli lidi stěhovat za prací, jenže člověk je hluboce zakořeněn v času a prostoru kde se narodil, práce se musí stěhovat za člověkem, to musí konečně globální zaměstnavatelé pochopit.
Ten kdo se stěhuje za prací je nehodnotným ubožákem a tak musí počítat s tím, že jeho odměna za prací bude ubohá, není problém postavit přeci továrny tam kde je nadbytek ubožáků a tím se zabrání globálnímu stěhování za prací, pokud USA přesunula mnoho továren do Číny, tak musí i EU mnoho moderních továren, přesunout do míst kde žijí většinou jenom mohamedáni.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře se moderují