úterý 2. srpna 2016

Tatínek mně připomíná robota

Ten pán je mrtvý. Toho si nevšímej, brzo jej pohřební služba odsud odveze, v čipu pod kůží má každý sledování toho, jestli je on ještě živý. Proč je ten pán mrtvý? To může mít více příčin, a proč se vůbec o to zajímáš? Lidi by si měli přeci v nouzi pomáhat? Tak to funguje v pohádce nebo ve filmu, v konzumní realitě je každý člověk zbabělý lakomec, a tak se každý stará jenom o sebe, a ten druhý je mu lhostejný.
Proč nám tedy filmy a pohádky lžou? Proč se neoptáš taky jednou tatínka, copak já jsem chodící veřejná knihovna? Tatínek je blázen do programování umělé inteligence, a ty jeho odpovědi jsou neskutečně na hlavu, a jeden by se z nich zbláznil, ty odpovídáš aspoň normálně. Ale díky tatínkovi se máme velmi dobře, a on umí i všechno opravit.
To ano, ale tatínek mě připomíná robota. Tatínek je ale robot, není to člověk, a já jsem taky robot, i ty jsi robot. Asi moc koukám do televize, a tak z toho blbnu, jenže televize je jako droga. Maminka svoje dítě vypnula dálkovým ovládáním, naložila jej do kontejneru, a odeslala dítě do roboservisu, to je konec robotické pohádky, a zavodnil zvonec, milé děti.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře se moderují