sobota 30. ledna 2016

Jaký to má smysl nadávat na to že vše stojí za hovno?

Naše vztahy mají jen zdánlivě centrální strukturu. Všechno v absolutnu jistě souvisí se vším. Globální krize a snaha parazitujících elit o násilnou regulaci u všeho, to všechno jsou reálné věci, které mají tendenci být chápány jako jakési machinace mocných a bohatých parazitů. Sobecká manipulace globálních korporací to je politická a ekonomická realita! Ti všichni mají údajně na svědomí konzumní směr, kterým se konzumní společnost ubírá, a pracující ubožáci nemají bohužel už jinou možnost, než se jen nechat pokorně zavézt po dálnici do konzumního globálního očistce. Anebo se snažit zahájit optimální vlnu globálních protestů, která má vést ke správným změnám chybného konzumního systému. Ve skutečnosti žádné nahoře a dole neexistuje. Speciálně ne, co se týče lidí.
Na vrcholku domnělé pyramidy nestojí americký nadnárodní korporace jako je; Apple, Microsoft, Google, Intel, Sony, Samsung, atd. a na jejím spodku se nekrčí jakýsi anonymní bezvýznamný zadlužený dělník v továrně. Tomu, jak fungují složité vztahy, se nejvíc blíží nervová síť mozku. To, jak je uspořádán lidský mozek, přesně kopíruje jednak strukturu samotného absolutna a to, jakým způsobem mezi sebou existuje hmota, a zároveň i strukturu lidské konzumní společnosti a všech jejích složek. Což neznamená, že je všechno na stejné úrovni.
I v mozku existují důležitá centra, která řídí určité části mozku, ale teprve jako celek vytvářejí něco, čemu říkáme duše. Mozek však není mrtvý počítač a jen málokterá spojení v lidském mozku jsou zde dlouho. Stejně tak všechny vztahy nejsou pevné a jisté a už tohohle prostého důvodu neexistuje nic jako dokonalé uspořádání u živého systému. Žádná svatá ideologie nemůže vydržet existovat dlouho, vše je v existenčním pohybu. Neurony se neustále přeskupují, přerušují spojení a navazují ho na nových místech a vytvářejí podle potřeby nové struktury. Mozek je neustále v pohybu fyzickém a programovém, stejně tak jako ekosystém a lidská civilizace.
Aby byla analogie pohybu srozumitelnější a bylo jasnější, kam se s ní chci dostat, představte si místo mozku řeku, co má začátek a konec, důležité je, že žádná z kapek vody, nerozhoduje o tom, kterým směrem má řeka téct, a jak rychle má téct. Přestože se každá kapička vody svým způsobem na toku řeky podílí a některé části řeky jsou důležitější více a některé méně. A stejně je to s každou inteligentní společností a s tím, jak funguje a jakým směrem se ubírá. Tak třeba typicky volby lidí co nás mají zde na omezenou dobu zastupovat mocensky.
Je přece směšné domnívat se, že kdyby měli molekuly vody hlasovací právo, mohli by si zvolit, kterým směrem se řeka vydá. Molekula zvolená do čela vlády založené na vodíku a kyslíku by mohla tak maximálně pózovat ve světle slunečních paprsků a tvářit se, že ona je tu ta, která o něčem rozhoduje, ale to je asi tak všechno. Řeka jako celek je na vůli molekul nezávislá, přestože nic jiného, než molekuly vody, řeku netvoří. Ano, možná poněkud krutý paradox, leč tak už to mají zkrátka řeky ve zvyku, ať už se to molekulám líbí nebo ne. Řeku nelze řídit.
Do řeky lze totiž tak maximálně házet z nudy kamení, tak jako se naivně hází lístečky do volební urny. Řeka ví dobře, že sobecké molekuly chtějí mít naivní pocit, že právě oni jsou tím, co určuje směr, kterým řeka teče, a tak je nechává hrát ubohou hru na pány a sluhy. Hlavně, aby se alespoň někam teklo. Ti takzvaně mediálně mocní, jsou ve skutečnosti naprosto bezmocní, a jsou na tom ještě podstatně hůře, než obyčejní lidé. Takový mocný totiž, na rozdíl od ostatních, nemá moc na výběr.
Mocní jsou součástí hry na sobecké parazitování, jsou součástí mediální iluze toho, že kdo je nahoře, něco ovládá, kdo je dole, tak se jen veze. Přitom stejně jako všichni ostatní jen hrají svoji pokryteckou roli. Hrají si na; krále, šlechtice, presidenty, předsedy vlády, ministry, senátory, poslance, soudce, diplomaty, podnikatele, obchodníky, ředitele, profesory, celebrity, atd. a jsou do toho ponořeni natolik, že už nemohou vidět, že ve skutečnosti neřídí globálně zde vůbec nic.
Každý hraje pokrytecky svoji společenskou roli. Rolí svatých elit je být exkluzivními loutkami, které se producírují mediálně všem na očích a s pevným odhodláním prohlašují, že ví, jakým směrem evoluční řeka teče, a že všechny ty evoluční změny drží pevně pod krkem. Ono problémem všech těch lidských teorií, není to, že by to byly vždy ubohé výmysly. Spoustě toho bych klidně i věřil. Problém je, že lidé, co těmhle mediálním teoriím věří, se chytili do pasti, kterou na ně nastražila samotná evoluční řeka.
Baští systému hru na ovládání a manipulaci a za celou tou mašinérií vidí konkrétní lidi a konkrétní uskupení, které je potřeba odhalit a dát jim, co proto. A přitom právě tohle z nich nakonec dělá otroky oněch představ. Jít proti konzumnímu systému je stejná bláhovost, jako snažit se přehradit evoluční řeku sám bez pomoci peněz a techniky. Když se o něco takového někdy pokusíte, evoluční řeka vás zničí. A úplně nejvtipnější na tom je, že ani korporace, co údajně řídí směřování veškerého lidstva, prostě nemají ve výsledku v rukou nic opravdu podstatného.
Vezou se na vlně jako všichni ostatní, i když naivně věří, že jsou u kormidla. Kam to všichni plují? Záleží na tom? No tak záleží, určitě záleží. Ono má smysl se snažit pochopit, jak systém pracuje a kterým směrem řeka teče, protože se pak lze připravit na to, co přijde. Má smysl se zajímat o to, proč to přijde. Má smysl snažit se to pochopit. Akorát teda nemá smysl se tomu snažit předejít. Směr, kterým se to celé rychle evolučně žene, není v ničích rukou. A zastavit se to nijak nedá. Směr je už jasný.
Pokud má evoluční řeka dostatečnou rychlost, bude zde brzo globální konzumní digitální čipová totalita. Pokud tu hybnost nemá, tak se to celé nějak zpozdí a globální konzumní digitální čipová totalita, zde bude až za dlouhou dobu, vy ani já s tím nic neuděláme. Jediné, co má smysl, je připravovat se na následky. Věci se vždy rozdělovaly na důležité a nedůležité, jen se to nějak už pomíchalo a lidé si často nejsou jistí, které jsou které. Důležitý je váš život. Důležité je to, co s ním děláte. Takže ano, je moc fajn vědět, jak funguje konzumní svět. Ale ne proto, abych se s tím konzumním světem snažil násilně hýbat.
Když už teda něco, tak se snažit na tu novou módní vlnu inteligentně napojit, ne se ji snažit násilně usměrnit. Lepší, než předcházet následkům je se s nimi umět vypořádat, vědět, co čekat. A ještě lepší, než se vypořádávat s následky, je se jim vyhnout. Místo házení kamení do řeky, a plavání proti proudu, jít prostě dělat něco užitečnějšího. Když kupříkladu vidím, že jde konzumní civilizace jistě do hluboké trvalé krize, nebudu se snažit vymyslet, jak by se tomu dalo předejít a jak by se dalo jistému pádu zabránit, nebudu hloubat nad tím, jak by to mohlo být jinak, ale prostě se pružně jako sobecký parazit optimálně přizpůsobím, snažit se zastavit evoluční tok je zkrátka něco, co nemá šanci na úspěch.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ano, umělá inteligence zablokuje chybné komentáře