neděle 13. prosince 2015

Proč se nesmím rozčilovat

Můj ošetřující lékař v psychiatrické nemocnici v Bohnicích, mě zakázal časté rozčilování, protože tím prý narušuji drahý léčebný proces u sebe, a narušuji i léčebné procesy u ostatních psychicky nemocných lidí co se zde léčí. Slíbil mě za to samostatný modrý pokoj s balkonem, a výhledem do zahrady, v pokoji je moderní drahý počítač, s velikým monitorem, s rychlým internetem, taky je zde ještě; televize, rádio, telefon, kuchyňka, WC, koupena s vířivou vanou a saunou, pokud mám chuť na sex, je zde k dispozici hezká mladá sestřička.
Jídlo je zde jako v drahé restauraci, mám zde i přidělenou sekretářku, a mám i k dispozici služebního řidiče s luxusním autem, co mě vozí po městě, atd. Problém je zde v tom, že jakmile se začnu rozčilovat, tak se budu muset zase vrátit na ubohý malý pokoj, kde nejsem sám, a kde většina lidí silně chrápe a neustále se rozčiluje a často zde jsou rvačky o maličkosti. Prostě klasika, budeš hodný dostaneš cukr, a jsi zlý, tak dostaneš ránu bičem.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře se moderují