pátek 11. prosince 2015

Jenom idioti lžou sami sobě

Pochop že jsi zde na hovno, a že i když se budeš snažit to změnit prací nebo učením, tak zde stejně budeš jenom na hovno, a tak tvůj život zde logicky bude stát za hovno! To že se zde staneš prezidentem nebo ředitelem, to je na hovno a o hovně, je to jenom konzumní sobecké divadlo, ve kterém se svině perou o koryta!
I když se ke korytu pracně dostaneš, tak hladové svině se budou snažit tě od koryta odstrčit! Z díla je spatřen tvůrce a tvým jediným dílem je zde jenom hovno, od narození do tvojí smrti, vše co jsi zde udělal to je zde jenom na hovno! Hodnota je tam, kde je veliká spolupráce, může jeden člověk zastavit proud řeky?
Jenom díky spolupráci lze zastavit proud řeky a začít vyrábět tak elektřinu, jenže jakmile je zde spolupráce, tak je už zde jedinec jenom hovno, které je zde na hovno, protože každý je zde snadno nahraditelný. Pokud by na světě dneska někdo organizovaně rychle globálně povraždil milion lidí, co zde mají ve společnosti vysoké státní a podnikové funkce, tak by se zde vůbec nic nedělo.
Okamžitě by došlo k nahrazení, a konzumní systém by to nijak nepoškodilo! Každý člověk ve vysoké funkci je tedy jenom na hovno, protože je zde snadno nahraditelný! Je to krysí běh za kariérou, a když nedoběhneš mezi prvními, tak ti nezbývá, než čekat dlouho na nový běh za kariérou! Prostě běžel krysí závod. Náš současný systém stojí na principu trvalého růstu výroby a logicky také spotřeby.
Kdo má víc, nebo kdo je výš (ve společenské, podnikové či jiné hierarchii), je zpravidla ten úspěšnější a obdivovanější. Potřeba úspěchu a obdivu je zakódována do ega, které potřebuje ujišťovat, soutěžit, vyhrávat a získávat obdiv. A tak se snažíme vyškrábat se na vyšší a vysoké posty, a také vydělat hodně peněz. Za ty si pak kupujeme věci, které v podstatě nepotřebujeme, abychom předehnali lidi, které většinou nemusíme.
A zpravidla platí staré moudro, že s jídlem roste chuť, a tak čím víc vyděláme, tím víc utratíme. Najednou máme pocit, že potřebujeme věci, o kterých jsme včera ještě ani nevěděli. Čím víc věcí potřebujeme, tím víc peněz musíme vydělat. Čím víc peněz musíme vydělat, tím více času logicky i trávíme prací. Čím více jsme v práci, tím méně času máme na sebe a svoje bližní. A tak je to neustále dokola. Odtud tedy termín „krysí závodění“. Takže se běžte podívat do krematoria, ať víte, co vás už brzo jistě čeká.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ano, umělá inteligence zablokuje chybné komentáře